Distributor filmů CinemArt vyhrál další kolo sporů se společností Ulož.to. Týkal se filmu Šarlatán, který server Ulož.to nabízel k nelegálnímu online zhlédnutí v roce 2020. CinemArt následně vše prostřednictvím soudu předběžným opatřením zablokoval. Nicméně Ulož.to jej poté zažaloval a žádal náhradu škody. Městský soud jeho požadavek nyní zamítl.
Poslední rozsudek zatím není pravomocný. Podle něj má Ulož.to zaplatit CinemArtu i náklady na soudní řízení.
Právníci firmy Uloz.to cloud, a. s., jinak v této části kauzy na CinemArtu požadovali zhruba 800 tisíc korun. Částku zdůvodnili tím, že firma byla kvůli distributorovi soudem přiměna k tomu, aby se zdržela umožnění stahování jakýchkoli digitálních souborů s filmem Šarlatán, čímž jí vznikly velké náklady.
Konkrétně šlo mimo jiné o to, že musela najmout lidi, kteří vyhledávali soubory se slovem „Šarlatán“, posuzovali je, případně je blokovali. Podle Ulož.to vše dělali dlouhé měsíce.
CinemArt požadavek protistrany na jakékoli odškodnění dlouhodobě odmítal. Trval na tom, že snímek byl a je nabízen na webu Ulož.to nelegálně a rozhodnutí soudu vše zablokovat bylo správné, odpovídalo českému i evropskému právu. Poukazoval i na to, že distribuce filmů není levná záležitost a je obvyklé za jejich zhlédnutí tedy platit těm, co vlastní autorská práva.
Bitva o výklad
Do kauzy „Šarlatán“ se po prvním rozhodnutí městského soudu – tedy po prosinci 2020 – vložil Vrchní soud v Praze, který naopak vyhověl pozici Ulož.to, jež obecně vychází z práva na svobodu v online prostoru.
Z procesních důvodů vrchní soud zrušil rozhodnutí městského soudu s tím, že podobné kauzy se musejí do budoucna líp a přesněji formulovat.
A právě na základě tohoto právního stanoviska následně zažalovala firma Ulož.to společnost CinemArt o zmíněnou osmisettisícovou sumu.
Šarlatána jinak má stále v nabídce ke stažení. „Nezávisle na posledním rozhodnutí soudu pokračuje spor ohledně této nelegální nabídky. Nadále usilujeme o to, aby tato nelegální aktivita byla ukončena,“ uvedl mluvčí CinemArtu Petr Slavík s tím, že definitivní rozhodnutí „bude nadlouho“.
Tři čtvrtě roku už platí zákaz přeskakovat reklamy ve zpětném zhlédnutí u IPTV operátorů ve vysílání stanic skupiny Prima. Co opatření přineslo a jaké budou další kroky, přibližují zástupci skupiny Prima.
Redakce MediaGuru.cz si povídala s Lukášem Kubátem, Petrem Mílem a Michalem Stárkem ze skupiny Prima o možnostech blokování přeskakování reklam a dalších plánech na poli internetové televize. Krok, ke kterému skupina Prima přistoupila od 1. června 2022, hodnotí jako úspěšný. „Zachránili jsme přes 20 tisíc reklamních GRPs. To je asi 150 milionů korun,“ říkají. Zástupci Primy promluvili i o tom, jak plánují implementovat obsah nové videotéky Prima+ do nabídek operátorů.
Prvního června to bude rok od chvíle, kdy operátoři museli nasadit jedno z vámi navrhovaných řešení týkající se přeskakování reklamních bloků na kanálech skupiny Prima. Jak tento krok z vašeho pohledu s odstupem hodnotíte?
Lukáš Kubát: Vnímáme ho pozitivně, protože jsme zachránili GRPy, ze kterých financujeme svou produkci, a GRPy už se nám neztrácí někde v prostoru. Zajistili jsme si monetizaci diváka, protože IPTV roste a získává na významu. Pokud bychom to nechali být, stejně jako sledování v timeshiftu, tak problém se exponenciálně zvětšuje. V roce 2021 jsme ztratili kolem 30 tisíc GRPů, v roce 2022 by to už bylo 40 tisíc. Nárůst jsou desítky procent, pokud bychom neudělali nic. Tím, že jsme dupli na brzdu a domáháme se svých práv, tak trh si na to nějakým způsobem zvyknul. Bylo to obrovské drama, ale myslím si, že emoce už opadly a operátoři sami vidí, že pokud implementovali řešení, které zlepšuje uživatelskou zkušenost (např. zkrácený reklamní blok, přetáčení obsahu vpřed, 60vteřinové okno s možností přetáčení reklam při začátku sledování, přesné začátky pořadů), nic strašného se nestalo. Chápeme, že to bylo z pohledu operátorů těžké, a vážíme si toho, že s námi konstruktivně spolupracují.
Tento krok si viditelně pochvalujete jako dobré rozhodnutí, operátoři ale až tak spokojení nebyli. Většinou se shodují na tom, že jde o omezení, které výrazně limituje diváckou spokojenost. Jeden z nich dokonce krok označil za protizákonný.
Lukáš Kubát: Vnímáme to jako na znovuetablování hodnoty našeho obsahu. Byl to takový předkrok k naší VOD platformě. Pokud má mít náš obsah nějakou hodnotu, tak ho nemůžeme dávat lidem zadarmo, protože ve světě obsahu musí člověk, který ho vytvořil, z něčeho žít, a to je buď reklama, nebo předplatné. Pokud já tam dávám reklamu a někdo říká: „Hele, na tu reklamu nekoukej. Koukej se jenom na ten obsah.“ – tak to pro mě přestává finančně fungovat. Proto jsem rád, že dnes už můžeme divákům nabídnout službu Prima+, kde tarif Premium umožňuje sledovat náš obsah bez reklam.
Povinnost blokování přeskakování reklam, respektive vaše dohoda s operátory, platí v tuto chvíli přibližně tři čtvrtě roku. Je tedy podle vás nastaven tento model dobře?
Lukáš Kubát: Z ohlasů od operátorů vidíme, že nejvíce jsou nespokojeni ti, kteří nezavedli žádné vylepšené řešení, které Prima umožňuje, a pouze zakázali posun vpřed jak u programu, tak reklam. Představoval bych si, že někteří větší operátoři kliknou něco ve své platformě a řeknou: „Jasně, nepřeskakuj reklamu, přeskakuj obsah.“ Že to půjde takhle jednoduše. Ukazuje to na méně flexibilní přístup některých velkých, a naopak flexibilitu malých operátorů.
Petr Míl: Poskytli jsme kompenzaci za zákaz přeskakování reklam a některé technické prostředky, jak vylepšit z jiného pohledu uživatelskou zkušenost. Operátorům jsme nabídli přesné začátky pořadů a uživatel je nemusí hledat. Dále jsme umožnili přeskočit reklamy po několika minutách.
Lukáš Kubát: Když se s operátory po devíti měsících bavíme, tak tohle je ten bod, který opravdu oceňují. Operátor říká: Když odhlédnu od všeho, co mi vadí, tak přesné začátky pořadů velmi vylepšují diváckou zkušenost. Když si divák pořad pustí a má možnost přeskakovat, tak hledání přesného začátku je pro něj trochu otravné, než když mu pořad začne přesně tam, kde má začít.
Vrátil bych se do dubna loňského roku, kdy se na Hospodářské komoře uskutečnilo setkání se zástupci některých operátorů a s pozvanými novináři. Jedním z viditelně nespokojených operátorů byla společnosti 4net.tv, která i tehdy vyjádřila nespokojenost s tím, že šlo o jednostranné řešení, které s nimi nebylo diskutováno. Toto potvrzuje i T-Mobile, který si stěžuje na to, že chybí dostatečná diskuse mezi mediálními domy a operátory, která by problematiku řešila. Operátor opakovaně žádal o standardizaci technického řešení a přístupu k přehrávání reklamních bloků, ale to se bohužel nestalo. Proč?
Petr Míl: Protože se standardizaci nedařilo najít, přišli jsme s vlastním řešením a nabízíme, že se klidně může stát standardem.
Když jsem tehdejší diskusi a výtky sledoval, chápal jsem to tak, že operátoři neměli manuál, který by jim jasně řekl, co mají dělat, a naopak byly tyto podmínky stanoveny, nevím, jestli zvolím to správné slovo, laxně, a že každý operátor si s tím musel poradit svépomocí.
Lukáš Kubát: Měli jsme to popsané obecně, protože zadání bylo jednoduché: Zakažte přeskakování reklam. Někteří operátoři z toho dělali problém, protože jsme zjistili, že si danou platformu například někde kupují, a tudíž musí mít detailní zadání pro svého dodavatele a musí to nastavit. Chápu, že by bylo snazší, pokud by existovala technická bible, která by popsala podmínky přesně. Operátorům jsme říkali, jak to chceme udělat, ale vedli jsme to jako dialog. Je těžké se při zavádění nového řešení zavděčit všem. Pokud bychom přišli a řekli bychom, tady je dokumentace, budeme se těšit za devět měsíců, až to bude hotové. Řekli jsme operátorům jasně, ten problém je u vás a vy zákazníkům umožňujete přeskakovat reklamu v timeshiftu, tak to, prosím, znemožněte. Diskuse probíhala dva tři roky a v minulosti už byla historicky snaha přimět operátory, aby toto zakázali.
Ale aktivně se pro to nic nedělalo…
Lukáš Kubát: Operátorům jsme řekli, že jim dáme technickou součinnost na to, abychom řekli, kde pauza začíná a kde končí. „Označkujeme“ vám program a vy nám musíte říct, kde ten standard je. Našli jsme ve světě dva. Jedno je API a druhé SCTE-35 (značkování, které používaly americké regionální televize, pozn. red.). Vy nám řekněte, jaký způsob značení byste chtěli, a my vám dáme technickou součinnost. A operátoři pak zajišťují, že když tato značka nastane, není možné přeskočit reklamu.
Vylepšení pořadí stanic skupiny Prima v menu operátorů v roce 2023
Vyhodnocení řešení zákazu přetáčení reklam v odložené sledovanosti
V současné době je tedy situace taková, že tato povinnost u operátorů nějak funguje, a jeden z nich dokonce umožňuje vkládat onlinovou reklamu, což je pro vás optimální řešení. Jaký je váš další plán a kam by se měl dále posunout? Je pro vás optimální fungování více řešení, případně by pro vás byl optimální pouze jeden model? Operátor T-Mobile naší redakci napsal, že od 1. června plánujete možnost přeskočení reklamního bloku po třech minutách prodloužit na čtyři.
Lukáš Kubát: Tento plán, kdy jdeme na možnost přeskakování reklam po třech minutách, což je polovina reklamní přestávky, jsme na Hospodářské komoře oznamovali operátorům v září 2021. Zde jsme také zmínili, že do budoucna plánujeme navýšení ze tří na čtyři minuty. Není důvod, proč by divák IPTV měl vidět reklamy méně než jakýkoli jiný. Na osmi minutách to chceme zatím držet. U operátorů, kteří budou mít možnost vkládané online reklamy, se limit nemění a zůstává na pěti minutách.
Operátoři také uvedli, že v jejich statistikách je patrný pokles sledovanosti programů skupiny Prima ve zpětném zhlédnutí, ale neuvedli žádná konkrétní čísla, protože jde o interní know-how. Máte vy v tomto směru nějaké statistiky?
Lukáš Kubát: Data od operátorů nemáme. Zmiňují to, ale někdy je těžké v jejich pohledu rozlišit, kdy je TV sezóna a kdy je tzv. off season. Operátoři po zavedení této podmínky, která byla 1. 6., viděli pokles v létě, ale to je pokles, který se děje každý rok a měl by se porovnávat spíše rok po roku než měsíc po měsíci. My z dat, která dostáváme od Nielsenu, nevidíme zásadní pokles sledovanosti. Vidíme, že sledovanost skupiny Prima roste a že jsme vyrostli ze share 25 % na 27 % ve skupině diváků 15+. Vidíme, že IPTV neroste tak rychle, že se to spíše zploštilo. Určitý dopad vidíme, ale není zásadní. Jako skupina rosteme a jsme spokojení.
Petr Míl: Mohlo dojít k mírné změně chování uživatelů, kdy, pokud mají znemožněnou možnost přeskakování reklam, si mohou náš pořad pustit živě a na konkurenční televizi si pustit pořad ze záznamu a přeskakovat reklamu. Nám sledovanost zůstává, protože jestli si divák odkouká pořad živě nebo v odložené sledovanosti, je pro nás jedno.
Z grafu, který jste nám prezentovali, vyplývá, že se vám ve skupině 15+ v průběhu let podařilo snižovat odstup mezi vámi a skupinou Nova. Je jasné, že jako zásadně špatné rozhodnutí tedy tento krok nevnímáte. Dopadlo tedy pro vás vše, jak jste čekali?
Lukáš Kubát: Přesně tak. 22 tisíc zachráněných GRPů je pro nás přibližně 150 milionů korun, takže jsme za půl roku přibližně na polovině toho, co jsme si stanovili. Říkali jsme, že ztrácíme okolo 300 milionů, takže se to naplnilo.
Na internetu jsem se zeptal i na spokojenost zákazníků jednotlivých operátorů, kteří ji pochopitelně chápou jako divácký diskomfort. Obecně lze říci, že těm, kterým je to jedno, případně toto omezení snesou, je velmi málo. Dost často se objevovaly komentáře, že divák přestal Primu sledovat úplně, případně nechápe, proč k tomuto kroku přistupujete, když v placených službách je k dispozici většinou více než stovka programů.
Petr Míl: Základní pohled je v tom, že my jsme živeni pouze z peněz z reklamy. Abychom mohli vyrábět seriály, které uživatelé sledují, tak potřebujeme, aby odsledovali reklamu. Tím, že reklamu přeskakovali, nám znemožnili financovat výrobu.
Lukáš Kubát: Je to těžký pohled diváka a já se do jeho situace dokážu vžít. Operátoři ve svých kampaních lákali diváky na to, že mohou přeskakovat reklamy. Ale neměli na to vykoupená práva. Je to tedy problém na straně operátorů, kteří své zákazníky historicky neinformovali správně. Operátor řekl: „Získám nového zákazníka z terestriky, u nás může sledovat pořady odloženě, přeskakovat reklamy, a ušetří tak mnoho času.“ Nikdo neřešil, jak se operátor vypořádá s Primou. Divák to nevidí.
A jak jsme již uvedli, určitě bude také rozdíl ve vnímání těchto kroků u zákazníků různých operátorů. Pokud jsou diváci u operátorů, kteří plně integrovali všechny možnosti, které jsme IPTV operátorům povolili (jako například sledovani.tv), určitě necítí diskomfort při sledování pořadů tak silně jako diváci operátorů, kteří těchto možností nevyužili. Věříme ale, že se do budoucna bude situace v tomto ohledu zlepšovat.
Celodenní výsledky sledovanosti v 15+, zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, živě + TS0-3, ke dni 1.3.2023
Možnost přetáčení je bez pochyby jednou z výhod IPTV, respektive internetových televizí, takže se nemůžete zákazníkům divit, že se jim nelíbí, když se lidem tahle funkcionalita bere.
Petr Míl: Je třeba zdůraznit, že my nezakazujeme přetáčet pořad, my zakazujeme přetáčet reklamu. To, že někteří operátoři to udělali tak, že zakázali přetáčet na našich programech pořady úplně, je jejich rozhodnutí.
Operátor O2 vyřešil zákaz přeskakování reklam tak, že zakázal možnost přetáčení úplně. Už začátkem loňského roku se objevila na vašich stanicích informační lišta, že klienti operátora o vaše programy v horizontu několika týdnů přijdou, což se nakonec nestalo. Jaké jsou tedy aktuálně vaše vztahy s jedním z největších operátorů na trhu?
Lukáš Kubát: Jsme rádi, že jsme nakonec smlouvu uzavřeli. V únoru jsme ji ještě neměli. Ale podstatou problému bylo, že šířili naše kanály bez platné smlouvy.
Takhle velký operátor šířil vaše programy bez smlouvy? Tomu se nechce věřit.
Lukáš Kubát: Nemohli jsme se domluvit na nových podmínkách. Jednou z nich byla i implementace omezování přeskakování reklamy. Ve smlouvě bylo, že v průběhu roku to zavedeme. Říkali jsme jim: „Vy jste srozuměni s tím, že zavádíme zákaz přeskakování.“ A tohle byl vlastně jeden z bodů našeho sporu.
Michal Stárek: Všichni operátoři se zavázali dodržovat tyto podmínky k určitému datu, a jediná společnost O2 řekla, že ne.
A teď jsou tedy na tom vaše vztahy jak?
Lukáš Kubát: Máme uzavřenou smlouvu, vztahy jsou normalizované a dobré.
Dobře, ale co se týká umístění vašich programů v nabídce O2 TV, tak úplně optimální není. Po zařazení kanálů skupiny Nova na lepší programové pozice došlo k přesunu vašich stanic na horší předvolby.
Lukáš Kubát: Nemůžeme u operátora ovlivňovat, aby nás zařadil na jednotlivé pozice, na kterých jsme se nedohodli. Konkrétně operátor O2 vnímá situaci tak, že pokud nemůže divákovi nabídnout zlepšenou kvalitu obsahu nebo uživatelské zkušenosti, tak si řekne, že tyto programy nechce mít úplně nahoře. Jsme tedy sice v TOP 30, nicméně nejsme úplně na prémiových pozicích. O2 a konkurenční skupina Nova mají stejného majitele, vyřazení našich pozic bez možnosti o nich vyjednávat a nahrazení je kanály skupiny Nova se nám jeví jako problematické z pohledu hospodářské soutěže.
Petr Míl: Na rozdíl od O2 jsme se s některými operátory dohodli na umístění našich kanálů na lepší programové pozice.
Na to se za chvíli zeptám. Můžete prozradit, co distribuční smlouvy s operátorem obecně obsahují? Rozumím tomu, že nemůžete komentovat konkrétní dohody s jednotlivými operátory, ale můžete říci, co si v nich hlídáte?
Lukáš Kubát: Když to vezmu jednoduše, prodáváme své kanály. Prodáváme je buďto v režimu živého vysílání, nebo v režimu odložené sledovanosti. IPTV má obě smlouvy, protože nabízí i timeshift a v rámci toho je start over, sedmidenní timeshift, a jsou tam pochopitelně definované i podmínky, jak je možné nakládat s obsahem. Je tam například ošetřeno, kolik je možné vysílat souběžných streamů, mít registrovaných zařízení apod.
Před chvílí kolega naznačil, že u několika operátorů došlo v letošním roce k přesunu vašich tematických klonů na atraktivnější pozice. To se vám povedlo jak?
Lukáš Kubát: Za prémiové umístění našich programů nabízíme slevu, ale její výši neprozradíme.
Vraťme se ještě k O2 TV. Máte smlouvu, ale ty vztahy teď asi nejsou v nejlepším pořádku. Chystáte se s nimi ještě jednat?
Lukáš Kubát: S operátory chceme určitě budovat dlouhodobé vztahy, které fungují, a máme zájem na tom, aby naše kanály byly na předních pozicích, ale je to vždy otázka dohody. Věřím, že v budoucnu se to zlepší.
V našem rozhovoru zazněla několikrát i zmínka o vaší nové videotéce prima+. Budete se snažit v budoucnu implementovat její obsah přímo do nabídek operátorů?
Lukáš Kubát: Nová služba nám umožňuje rozšířit nabídku obsahu, jak ho můžeme nabídnout divákovi. Pochopitelně chceme, aby tento obsah byl u operátorů dostupný. Budeme hledat formu spolupráce a bavíme se s operátory o tom, jaký je dobrý obchodní vztah, nastavení, zobrazování, integrace.
Takže jste na začátku…
Lukáš Kubát: Přesně tak. Chceme, aby se náš obsah dostával k divákům a operátor je agregátor, který má možnost toto divákům nabídnout. Diváci by měli mít možnost sledovat ZOO v předpremiéře či je sledovat bez reklam, obě možnosti nabízí Prima+. Pokud mu nestačí sedmidenní archiv a chce se podívat na všechny epizody, má možnost. Chceme rozšířit svou relevanci u operátorů a nabídnout divákům co nejširší záběr divácky oblíbených pořadů.
Policisté z polského Ústředního úřadu pro boj s kyberkriminalitou (CBZC) uzavřeli jednu z největších pirátských stránek v zemi, která nelegálně poskytovala divákům filmy a seriály.
Podle protipirátského orgánu Signal zatkl CBZC loni v listopadu osmadvacetiletého muže odpovědného za technickou obsluhu stránky s názvem Zaukaj.vip. V lednu pak zadržela také majitele a zakladatele stránky, 33letý muž byl navíc obviněn z podvodu.
„Zalukaj.vip byl jednou z největších pirátských webových stránek šířících filmy a seriály. Její činnost byla založena výhradně na nezákonném šíření audiovizuálního obsahu. To mělo za následek obrovské finanční ztráty na straně subjektů nabízejících legální přístup k filmům a seriálům v Polsku,“ uvedl Piotr Wójtów z protipirátské sekce společnosti Canal+ Polska, která je členem sdružení Signal, jež sdružuje provozovatele vysílání a distributory videoobsahu v boji proti pirátství.
„Společné kroky poškozených a orgánů činných v trestním řízení vedly k uzavření webových stránek a zatčení osob odpovědných za jejich provoz. To ukazuje, že boj proti pirátství je brán vážně a osoby provozující takové služby musí počítat s odhalením své identity a následky,“ dodal.
Teresa Wierzbowska, prezidentka společnosti Signal, mezitím poukázala na nevyhnutelnost trestu. Dodala, že dalším varováním pro piráty by měl být i rozsudek, který si vyslechl majitel jiné webové stránky, kterému soud v Bialystoku nařídil zaplatit v roce 2021 držitelům autorských práv přes 47 milionů zlotých (v přepočtu 237 milionů korun – pozn. překl.).
Signal upozorňuje, že Zalukaj.vip nelegálně šířil videoobsah nejméně od února 2020.
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) uvedla, že ukončila provoz nelegální stránky Streamzz pro streamování videí, která měla miliony návštěv měsíčně.
ACE, jejímiž členy jsou i velká filmová studia, uvedla, že Streamzz, globální služba hostingu souborů se sídlem v německém Ahlenu, přitahovala měsíčně více než 7 milionů návštěvníků, přičemž druhý největší počet návštěv pocházel ze Spojených států.
Stránka fungovala od roku 2019 a hostovala více než 15 000 televizních pořadů a 75 000 filmů k nelegálnímu streamování, přičemž zásobovala více než 60 pirátských webových stránek, uvedla ACE.
ACE uvedla, že jí při likvidaci webu pomohl člen společnosti Constantin Film. „Pirátství nadále podkopává legální trh a investice do nového a zajímavého obsahu,“ uvedl výkonný viceprezident společnosti Constantin Philipp Wohlfrom.
„Zrušení Streamzz je čerstvým důkazem, že nikdo, kdo se věnuje pirátskému obsahu – ať už jde o streamovací službu, hostitele videostreamingu nebo kohokoliv mezi tím – nestojí nad zákonem,“ řekl Jan van Voorn, výkonný viceprezident Filmové asociace a šéf ACE.
Evropští provozovatelé televizního vysílání, zastoupení Asociací komerčních televizí a služeb videa na vyžádání v Evropě (ACT) a Evropskou vysílací unií (EBU), podpořili členské státy WIPO, aby dokončily Úmluvu WIPO o vysílacích organizacích.
Podle ACT a EBU by úmluva harmonizovala protipirátskou ochranu provozovatelů vysílání stanovením minimálních standardů na mezinárodní úrovni. Fungovala by také jako protipirátský nástroj na ochranu programů.
Ve společném prohlášení tato dvojice uvedla: „Ochrana vysílacích organizací před nelegitimními subjekty nebyla nikdy důležitější. Globální pirátství významně podkopává komerční hodnotu a využívání živého vysílání a prémiového obsahu. Tento obsah je základním pilířem (re)financování médií a jejich poslání, proto musí být schopny rychle a účinně jednat v boji proti pirátství po celém světě.“
„Druhý revidovaný návrh textu Úmluvy WIPO o vysílacích organizacích (SCCR/43/3) je vyváženým nástrojem zaměřeným na ochranu signálu přenášeného programem. Revize umožňují jednotné chápání rozsahu ochrany a poskytují účinné nástroje pro boj proti pirátství, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni.“
Dodaly, že „signatáři jsou toho názoru, že druhý revidovaný návrh textu Úmluvy WIPO o vysílacích organizacích zahrnuje zásady nezbytné pro právní ochranu signálů přenášejících programy; a proto by mohl sloužit jako základ pro dokončení textu Úmluvy WIPO o vysílacích organizacích s ohledem na svolání diplomatické konference za účelem přijetí uvedené smlouvy.“
ACT a EBU uvedly, že evropské vysílací organizace budou i nadále podporovat boj WIPO proti pirátství na celém světě.
Koncem minulého roku „vstoupil v platnost unijní balíček“ digitálních předpisů zahrnující akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích. Cílem zákonodárců bylo primárně vytvořit bezpečnější digitální prostor, v němž jsou chráněna základní práva uživatelů, stejně jako nastavit rovné podmínky pro firmy a podniky.
Akt o digitálních službách (DSA)
Dne 16. listopadu 2022 v Evropské unii vstoupil v platnost Akt o digitálních službách (DSA). Akt o digitálních službách obsahuje pravidla týkající se online zprostředkovatelských služeb, které každý den používají miliony Evropanů. Povinnosti uložené různým online subjektům odpovídají jejich úloze, velikosti a dopadu na online ekosystém.
Společný soubor pravidel upravující povinnosti a odpovědnost zprostředkovatelů v rámci jednotného trhu otevírá nové příležitosti k přeshraničnímu poskytování digitálních služeb a zároveň zajišťuje vysokou úroveň ochrany pro všechny uživatele bez ohledu na to, ve které zemi EU žijí.
Akt o digitálních službách výrazně zdokonaluje mechanismy, na jejichž základě se odstraňuje nezákonný obsah a které zajišťují účinnou ochranu základních práv uživatelů v online prostředí, včetně práva na svobodu projevu. Rovněž vytváří silnější veřejný dohled nad online platformami, zejména nad platformami, které oslovují více než 10 % obyvatel EU.
Akt o digitálních službách v krátkosti přináší následující mechanismy, práva a povinnosti:
1) Ochranu před nebezpečným zbožím a nezákonným obsahem
Před přijetím DSA neexistoval žádný jednotný systém, který by umožňoval označovat výskyt nezákonného online obsahu, zboží či služeb. DSA usnadní nahlašování nezákonného obsahu, např. nenávistných projevů či padělaného zboží, a to zavedením povinných a uživatelsky komfortních systémů k označování takových položek. Platformy budou muset upozornění uživatelů zpracovávat včas a s náležitou péčí a průběžně zasílat aktuální informace. Spotřebitel bude mít také jasné informace o tom, od koho zboží a služby online nakupuje.
2) Pomoc při řešení kybernetické šikany
Kybernetická šikana a kybernetické násilí představují jak pro nezletilé, tak pro dospělé čím dále větší problém. DSA zavede rozsáhlejší ochranu těch osob, které se na internetu stanou terčem obtěžování a šikany, včetně toho, aby uživatelé mohli rychle upozornit na veškerý zneužívající nezákonný obsah, který je sdílen, například na snímky pořízené bez souhlasu.
3) Omezení cílené reklamy
DSA zavádí transparentnost reklamy, reklama bude muset být jasně označena a uživatel bude muset mít k dispozici informace o tom, kdo reklamu na stránky umísťuje a proč se mu zobrazuje. Na online platformách zavádí rovněž zákaz určitých druhů reklamy, jako je reklama založená na citlivých údajích (sexuální orientace, náboženství, rasa atp.). Stejně tak zavádí i úplný zákaz reklamy cílené na děti na základě jejich osobních údajů.
4) Principy moderování obsahu a řešení případných sporů
Pokud se v současné době platforma rozhodne odstranit uživatelův post, není snadné takovéto rozhodnutí napadnout. DSA umožní rozhodnutí platforem rozporovat prostřednictvím snadno použitelného a bezplatného mechanismu pro podávání stížností.
5) Zjednodušení textů podmínek používání
DSA zajistí, aby největší online platformy (s více než 45 miliony uživatelů v EU) poskytovaly stručné a jasné shrnutí podmínek používání, aby se všichni mohli rychle seznámit s tím, s čím mají potvrdit souhlas.
Akt o digitálních trzích (DMA)
Dne 1. listopadu 2022 v Evropské unii vstoupil v platnost Akt o digitálních trzích (DMA). DMA si klade za cíl zajistit férovost na poli digitální ekonomiky a představuje řadu omezení a povinností pro big tech platformy. Akt o digitálních trzích stanoví soubor úzce vymezených objektivních kritérií, podle kterých se rozhoduje, které velké online platformy lze označit jako tzv. gatekeepers („strážce“). Díky tomu tento akt dobře zohledňuje problematiku velkých online platforem se systémovou rolí. Akt o digitálních trzích nabude účinnosti (tedy bude použitelný) od začátku května 2023. Společnosti poskytující hlavní služby platforem budou muset do dvou měsíců uvědomit Komisi a poskytnout veškeré příslušné informace. Komise pak bude mít dva měsíce na to, aby přijala rozhodnutí o určení konkrétního „strážce“. Určení „strážci“ budou mít od rozhodnutí Komise maximálně šest měsíců na to, aby zajistili dodržování povinností stanovených v aktu o digitálních trzích.
Akt o digitálních trzích v krátkosti přináší následující mechanismy, práva a povinnosti:
1) Uživatelé z řad podniků, kteří jsou při nabízení svých služeb na jednotném trhu na strážcích závislí, budou podnikat ve spravedlivějším prostředí.
2) Inovátoři a technologické startupy budou moci snáze konkurovat a inovovat již zavedeným hráčům, aniž by je omezovaly nespravedlivé podmínky.
3) Spotřebitelé si budou moci vybírat z širšího spektra kvalitnějších služeb, bude snazší změnit si poskytovatele služeb. Spotřebitelé budou mít ke službám přímý přístup, navíc i za spravedlivější ceny.
4) „Strážci“ budou moci i nadále inovovat a nabízet nové služby, ale nikoliv za používání nekalých praktik za účelem získání nepatřičných výhod vůči firemním či zákazníkům či fyzickým osobám, kteří jsou na nich závislí.
Uživatelům pak DMA mimo jiné přinese:
1) Posílení postavení občanů a uživatelů
Platformy dnes optimalizují prezentaci informací, aby přilákaly pozornost a generovaly příjmy, ale jejich uživatelé často nevědí, jak jejich systémy třídí obsah a jak jej platformy profilují. Manipulace s doporučujícími systémy a zneužívání reklamních systémů mohou vést k šíření nebezpečných dezinformací a nezákonného obsahu.
2) Kvalitní digitální služby za nižší cenu
Systémová úloha několika online platforem ovlivňuje životy miliard uživatelů a milionů společností po celém světě. Některé společnosti mají významný dopad na digitální trhy, kontrolují přístup na ně a jsou na nich pevně zakotveny. Mohou svým uživatelům z řad podniků i spotřebitelům ukládat nespravedlivé podmínky bez možnosti odvolání typu „ber, jak je, nebo nech být“.
Skupina Prima je nově držitelem 80% podílu v zastupitelství Impression Media, které se pohybuje zejména na trhu onlinové reklamy. Sama je už vlastníkem zastupitelství Media Club.
Skupina Prima dokončila akvizici s mediální skupinou Media Bohemia. Nově drží 80% podíl v online mediálním zastupitelství Impression Media. Primácké zastupitelství Media Club tím tak posiluje na poli online a programatické reklamy.
Impression Media zastupuje více než 153 webů ze všech segmentů, které měsíčně osloví přes 6,6 mil. uživatelů na českém trhu, a řadí se tak mezi TOP 3 hráče v segmentu online reklamy. Díky akvizici se portfolio skupiny Prima rozšíří i o marketingovou agenturu Programmatic Media, která nabízí programatické plánování, tvorbu webů a webovou analytiku, marketing na sociálních sítích, PR komunikaci, produkci nebo brand employment. Součástí dohody jsou také weby Femina.cz, Autoweb.cz, Magazinzahrada.cz, Living.cz, které se nově začlení do online redakce skupiny Prima.
„Mediální skupina Media Bohemia optimalizuje portfolio svých produktů a bude se v nadcházejícím období maximálně soustředit na rozvoj klíčových značek, jako je Rádio Blaník, Hitrádio, Fajn rádio a Rock rádio, a digitální aktivity s nimi související,“ zdůvodňuje Miroslav Hrnko, generální ředitel mediální skupiny Media Bohemia.
„Jedná se o strategický krok skupiny Prima. Naše obchodní zastupitelství Media Club je jedničkou na trhu na poli televizní a rozhlasové reklamy. Díky akvizici Impression Media významně posilujeme v online reklamě a zařadíme se mezi přední hráče na českém trhu. Díky bohatému portfoliu webů dokážeme klientům nabídnout přesné cílení kampaní na vybraný segment,“ uvádí Vladimír Pořízek, komerční ředitel skupiny Prima.
Společnost Impression Media se nově zařadí pod obchodní zastupitelství Media Club a bude nadále svým klientům zprostředkovávat stejné služby jako doposud. Jednatelem společnosti zůstává Roman Stolejda, kterého ve funkci doplní Petr Hatlapatka, obchodní ředitel online divize Media Clubu. V rámci akvizice se počítá i s přestěhováním 40členného týmu na adresu skupiny Prima. Minoritními podílníky společnosti jsou nadále Roman Stolejda (13 %) a David Bauckmann (7 %).
Mezi jednatele Programmatic Media se nově zařadí Petr Miláček, ředitel analýz skupiny Prima, který se bude věnovat rozvoji této společnosti v oblasti mediálního plánování. „Rádi bychom menším klientům, kteří nemají svou vlastní mediální agenturu, nabídli full service, včetně mediálního plánování a realizace kampaní. Proto využijeme bohatých zkušeností Petra Miláčka a plánujeme posílit tuto oblast,“ dodává Vladimír Pořízek.
Obchodní zastupitelství Media Club vzniklo v roce 2013, zastupuje prodej reklamy pro skupinu Prima jak na devíti televizních stanicích (Prima, CNN Prima News, Prima Cool, Prima Max, Prima Krimi, Prima Love, Prima Zoom, Prima Show a Prima Star), tak v online projektech skupiny Prima, tištěných časopisech, dále eventech pro veřejnost a v oblasti esportu ve spojení se společností PLAYzone. Media Club i nadále zastupuje také hudební stanice skupiny Óčko, kanály skupiny Barrandov, stanici Paramount Network, dětský kanál Nickelodeon a Nick Jr. a kanály zastupované společností Atmedia Czech. Z rozhlasových stanic zastupuje Impuls rádio, Evropu 2, Frekvenci 1, Rádio Kiss, Rádio Beat, Country Rádio, Signál Rádio, Rádio SPIN, Rádio 1, Rock Zone, Rádio Bonton, Dance Rádio a Český Impuls. Nově do jeho portfolia přibyly i weby obchodně zastupované společností Impression Media.
Internetová platforma Hellspy, která slouží ke sdílení dat na internetu, se rozhodla od příštího měsíce ukončit svou činnost. Jde o přímou reakci na novelu autorského zákona, která platí od začátku letošního roku. Tvůrci o tom informovali uživatele služby v e-mailu s tím, že jim budou vracet peníze za předplatné.
Hellspy byl jakožto jeden z největších serverů pro sdílení dat v Česku trnem v oku ochráncům autorských práv již delší dobu. Na tomto portálu, podobně jako na celé řadě dalších internetových úložišť, lidé totiž hojně sdíleli filmy, hudbu, hry i nelegální kopie nejrůznějších programů. Například společnost Weemazz, která se vyhledáváním a odstraňováním filmů a hudby z internetových úložišť zabývá, loni uvedla, že každý den jsou provozovatelům zasílány žádosti na odstranění kopií tisíců autorsky chráněných děl.
Hellspy sice nahlášené kopie promptně mazal, i tak se ale na tomto serveru hojně objevoval nelegální obsah. Příliš nepomohla ani dohoda z loňského září, kdy se společnost I&Q Group – provozovatel internetových úložišť Hellshare a Hellspy – dohodla se zástupci komerčních televizí na nasazení filtrů, které budou nelegální obsah automaticky vyhledávat a mazat.
Odpovědnost za uživatele
Zlomový byl ale příchod nového roku, kdy začala platit již zmiňovaná novela českého autorského zákona v návaznosti na evropskou úpravu. Podle ní totiž provozovatel v podstatě přejímá odpovědnost za své uživatele – je zodpovědný za to, jaká data na server uživatelé nahrají.
Hellspy na to zareagoval po novém roce vyřazením vyhledávání. Ať jste do vyhledávacího okénka na jeho stránkách zadali jakýkoliv výraz, vždy se objevila pouze hláška, že požadovaný soubor se nepodařilo nalézt.
S ohledem na to, že letos bylo na službě možné stahovat data už jen v rámci předplatného za poplatek nebo za kredity, které uživatelé získali nahráváním dat, přišla firma s novým rokem o podstatnou část financí. Proto se evidentně rozhodla od nadcházejícího měsíce omezit činnost.
Peníze vrátí
„Vzhledem k legislativní situaci v ČR a v rámci maximální transparentnosti služby Hellspy ke svým uživatelům Vás chceme informovat o ukončení služby Hellspy ke dni 1. dubna 2023,“ napsali provozovatelé služby svým uživatelům.
Lidé, kteří mají službu předplacenou na delší období, o své peníze nepřijdou. „Zároveň vás chceme informovat o Vašem nároku na poměrné vrácení částky z vašeho zakoupeného neomezeného stahování,“ stojí v zaslaném e-mailu. O vrácení peněz mohou lidé požádat přímo na webu Hellspy.cz.
Stanice České televize dosáhly i v únoru nejvyššího podílu v divácké skupině starší 15 let. Svůj podíl dál zvyšují komerční skupiny Nova a Prima.
Stanice České televize zůstaly v únoru nejsilnější televizní skupinou v podílu na sledovanost v univerzální divácké skupině starší 15 let. V celodenním vysílaní představoval jejich podíl 31,3 %. Nejvyšší podíl vykázaly v této divácké skupině i v hlavním vysílacím čase. Ukazují to data oficiálního měření sledovanosti ATO-Nielsen Admosphere.
Stanice skupiny Nova zůstávají nejsilnější v divácké skupině 15-54 a těsně i v divácké kategorii 15-69 v celodenním i večerním vysílání.
Stanice skupiny Prima potvrdily druhý nejvyšší podíl v univerzální skupině 15+. Platí to pro vysílání přes den i v hlavním vysílacím čase.
Ve srovnání se stejným měsícem o rok dříve se snížil podíl stanic České televize. Je to způsobeno snížením podílu sportovního kanálu ČT sport, který v loňském únoru nabídl přenosy z olympiády v Pekingu, a proto byl jeho loňský únorový podíl nadprůměrný. Zároveň je třeba také zohlednit, že v letošním roce nevysílá stanice ČT3. Meziročně si naopak polepšily oba hlavní kanály ČT – tedy ČT1 a ČT2.
V druhém letošním měsíci pokračoval růst hlavních komerčních televizních skupin. Skupina Nova si v celodenním vysílání připsala 1,6 procentního bodu (průměr pro sledované cílové skupiny), navýšení kolem 0,5 procentního bodu zaznamenala v hlavním vysílacím čase. Z jednotlivých stanic skupiny si meziročně polepšil hlavní kanál Nova a dále tematické stanice Nova Gold, Nova Fun, Nova Lady a Nova Action.
V průměru o více než jeden procentní bod si také v celodenním vysílání polepšily stanice skupiny Prima. Naopak v hlavním vysílacím čase se podíl skupiny meziročně snížil. Meziročně lepší výsledek zaznamenal především kanál Prima Krimi a dále pak stanice Prima Max, Prima Zoom, Prima Star a CNN Prima News.
Za pozornost také stojí zvýšení podílu stanic Atmedia a Televize Seznam.
K nejsledovanějším únorovým pořadům se zařadily minisérie Docent (nejúspěšnější díl 2,19 mil.), seriál Místo zločinu České Budějovice (nejúspěšnější díl 1,6 mil.) a film Prvok, Šampón, Tečka a Karel (1,5 mil.). Všechny tyto pořady odvysílala v únoru Česká televize.
Jen za poslední měsíc začaly v Česku fungovat další dvě videotéky. Už osm služeb se přetahuje o to, komu budou lidé každý měsíc platit za filmy a seriály. Čísla zatím zveřejnila jediná: Voyo provozované televizí Nova právě dosáhlo 500 tisíc předplatitelů dohromady za Česko i Slovensko a podle odhadů začíná dohánět první Netflix.
Důvodů je víc. Mediální firmu CME, jejíž jsou Voyo s Novou součástí, před několika roky za téměř 50 miliard korun koupila finanční skupina PPF. S cílem oživit spící videotéku na ni přesunula nejsledovanější novácký seriál Ordinace v růžové zahradě 2. Začala pro Voyo točit příběhy podle skutečných událostí jako minisérii o Ivetě Bartošové nebo drama Král Šumavy. A do čela videotéky postavila mediálního manažera Daniela Grunta. To vše v době, kdy Češi zavření doma kvůli pandemii začali víc platit za filmy a seriály na internetu.
Za situace, kdy se média potácejí od jedné krize k druhé, Grunt během dvou let vybudoval Nově byznys s odhadovanými tržbami až jedné miliardy korun ročně. A zatímco konkurenční HBO kvůli úsporám přestává v Česku točit filmy i seriály, Voyo a Nova minulý týden avizovaly 46 novinek. „Stáváme se největšími tvůrci videoobsahu na českém trhu,“ oznamuje teď Daniel Grunt v rozhovoru pro Aktuálně.cz, prvním, který poskytl už jako generální ředitel Novy. Tím se stal v lednu, kdy s přihlédnutím k úspěchu Voyo usedl na vlivný post šéfa největší české komerční televize, z něhož dříve úřadovali Vladimír Železný nebo Petr Dvořák. Bezprostředně nahradil Kláru Brachtlovou a Jana Vlčka, kteří se posunuli do CME.
Kolik si předplácíte videoték?
Máme doma Voyo, Netflix, HBO Max, Disney+, Eurosport, Amazon Prime Video a teď nově Skyshowtime. Plus na hudbu Spotify a Xbox Gold na hry, takže devět služeb.
Kromě toho lidé platí za noviny a weby, YouTube bez reklam, podcasty, videorozhovory, ověření účtu na Twitteru, výhledově možná překladače nebo umělou inteligenci. Není toho už moc?
Je toho strašně moc. A podle mě to neskončí tak, že si zvykneme platit za deset služeb. Zdrcne se to. V Americe si dnes lidé platí průměrně čtyři videotéky na jednu domácnost. To bude strop. V Česku si podle našich odhadů asi jeden milion domácností předplácí průměrně 1,5 služby. Já myslím, že to půjde podobným směrem jako Skandinávie, kde se vedle nadnárodních videoték typu Netflixu uchytilo lokální Viaplay a má nějaké tři miliony uživatelů. Ve Skandinávii si lidé platí průměrně 2,5 služby na rodinu a nějak tak to bude i v Česku.
Podle vás si Češi výhledově budou platit třeba nadnárodní Netflix a vedle toho místní Voyo?
Na to vsázíme, že vedle těch velkých hráčů uspěje jeden lokální a tím bude naše Voyo. Videotéky jako Netflix si uvědomují význam lokálního faktoru, ale chybí jim znalost mentality, toho, jak tu lidé žijí, jaké jsou za nimi historické příběhy, co mají rádi. My jim s touhle zkušeností vyrábíme obsah na míru. Nejenom v Česku a na Slovensku, ve dvoumilionovém Slovinsku už Voyo předčilo Netflix a je tam jedničkou na trhu, hezky se rozbíhá v Rumunsku. Tak jako máte Viaplay ve Skandinávii, máme my šanci stát se lokálním lídrem pro střední a východní Evropu.
Jak jsme se vůbec dostali do fáze, kdy vybíráme z osmi videoték? Třeba mobilních operátorů v Česku tolik nikdy nebylo.
Podle mě byl covid zlomový faktor, který naučil Čechy platit za obsah na internetu, a teď se všichni přetahují, u koho ty peníze skončí. Samozřejmě už dřív tady existovalo nějaké množství uživatelů Netflixu nebo lidí, co na App Store a Google Play platili za hry nebo nákupy v rámci her.
Zásadní roli sehrála čím dal vyšší penetrace smartphonů s datovými tarify, kdy začalo být hrozně snadné něco na internetu koupit. Ale rozhodl až covid. Ve finále je jedno, přes co se kdo „rozplatí“. Nejtěžší je přimět člověka, který na internetu nikdy za nic neplatil, k první koruně. Pak už to jede.
Vy jste právě oznámili, že Voyo má 500 tisíc předplatitelů v Česku a na Slovensku. Můžeme říct, že platících Čechů je okolo 400 tisíc?
Řekněme, že se blížíte pravdě.
Přitom služba začala v roce 2011 a deset let stagnovala?
Stručně řečeno: před třemi roky investiční skupina PPF koupila firmu CME včetně Novy a Voyo, vyhodnotila si, že mediální trh poroste v oblasti plateb za obsah od diváků, nastavila cíl získat do roku 2025 milion předplatitelů pro Voyo a já to dostal za úkol jako nový šéf digitálního obsahu.
Pro mě to byla výzva. Když jsem tu ambici říkal kamarádům z byznysu, ťukali si na čelo, jestli jsem se nezbláznil, že Voyo má po deseti letech existence pár desítek tisíc předplatitelů. Stačily dva roky pandemie a jsme o hodně jinde.
Podle loňské studie agentury Nielsen Admosphere nejenže vzrostla ochota Čechů platit na internetu, ale mezi lidmi ve věku 15 až 24 let je vyšší než u starších. Berete na to ohled?
Pro Voyo je nejdůležitější skupina 25 až 45 let, typově mladé rodiny s dětmi. Nabízelo by se jít po nejmladších, kteří už jsou zvyklí platit na internetu, ale do nich své brutálně drahé seriály pálí Netflix a tomu nemůžeme konkurovat. Také se jedná o poměrně málo loajální skupinu, jde tam, kde je zrovna obsah.
Co námitka, že pokud nevstoupíte do životů generace Z teď a neukážete jim, že jejich problémy zajímají i vás, neoslovíte je nikdy?
Všechno pro Voyo děláme s ambicí nabrat milion předplatitelů, nemůžeme si dovolit jít pouze po takhle úzké cílové skupině. Ale snažíme se s ní potkávat na sociálních sítích TikTok nebo Instagram, aby s námi měla zkušenost a vhled do toho, co u nás najde. A začátkem března uvedeme seriál Sex O’Clock, který je příjemně přidrzlý a podívají se na něj teenageři i padesátníci. Mě bavil. A jsem přesvědčený, že můj patnáctiletý syn se na něj také rád podívá.
Stovky tisíc předplatitelů jste získali v době, kdy skončila konjunktura a domácnosti začaly šetřit kvůli inflaci a cenám energií. Platí si tedy Voyo bohatší lidé?
Je otázka, čemu říkáte bohatší, 159 korun měsíčně za účet pro celou rodinu je méně než jeden lístek do kina. Jsou to lidé, kteří mají počítač, chytrou televizi nebo tablet, umí s tím pracovat a zajímají se o nové věci. Ta internetová gramotnost evokuje mladé, ale zároveň se ta skupina hodně rozšiřuje, už máme i dost předplatitelů starších 50 let.
Jak to víte? Při registraci na Voyo člověk nevyplňuje datum narození, pohlaví, ani bydliště.
Máme průzkumy. Po předplatitelích jsme nechtěli víc údajů, protože jsme potřebovali rychle růst, a tak jsme cíleně odstraňovali jakékoliv překážky, na které by cestou k platbě narazili. Chtěli jsme, aby byla co nejjednodušší. Ze stejného důvodu lidem nedáváme na výběr z více typů předplatného.
Mělo by Voyo půl milionu diváků, kdyby nebylo Ordinace v růžové zahradě 2?
Těžko říct, určitě extrémně pomohla. Ordinaci lidi 15 let vídali na obrazovkách Novy. Když jsme ji přesunuli na internet, byl to i symbolický vzkaz trhu, že to myslíme vážně a že Voyo nebude jen nějaká nadstavba. Riskovali jsme, že o velkou část diváků přijdeme. Ale skokově to přineslo nárůst předplatitelů a pořád za Ordinací přicházejí další.
Ordinaci sledovalo 900 tisíc lidí týdně, přesunem na Voyo jste přišli o příjmy z reklamy, čili jste riskovali desítky milionů korun měsíčně?
Ano. A náklady zůstaly, protože seriál dál točíme ve stejné kvalitě, se stejnými tvářemi, ve stejné délce.
Skupina Nova ročně na televizní reklamě utrží přes pět miliard korun, víc než polovinu toho, co se točí na trhu. Bude tohle číslo klesat, jak se lidi přesouvají na internet?
To není tak černobílé. Nevěřím, že většina populace bude koukat buď na streamovací služby, nebo televizi, spíš se to smíchá. Dnes lidé tráví asi 3,5 hodiny denně u televizoru, stejně jako před covidem, ale zároveň rostou streamovací služby. To znamená, že lidé ukrajují ze svého volného času a konzumují čím dál víc zábavy. Jednou to narazí na strop a pak půjde o to, co nejefektivněji to rozložení diváků řídit. Což bude i můj hlavní úkol. Jednostranně vyrůst na Voyo tím, že požeru televizi Nova, není žádaný výsledek. I když z předplatitelů Voyo máme víc peněz než z televizní reklamy.
