Září 2023 - Asociace komerčních televizí

NÁVRH NA ZVÝŠENÍ PENĚZ PRO ČT JE ŠOKUJÍCÍ, BEZ DISKUSE NEPŘIJATELNÝ

Návrh velké mediální novely, která má zajistit vyšší objem financí pro ČT a ČRo, nelze přijmout bez diskuse o roli veřejné služby. Ta měla být na začátku příprav nové legislativy, říká prezidentka AKTV Klára Brachtlová.

Ministerstvo kultury připravilo návrh novely Zákona o České televizi, Zákona o Českém rozhlasu a Zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (tzv. velká mediální novela) bez toho, aniž by definovalo úlohy veřejné služby a vymezilo, co je jejím obsahem. To je podle Kláry Brachtlové, prezidentky Asociace komerčních televizí (AKTV), která sdružuje největší komerční televizní skupiny Nova, Prima a také TV Óčko, nepřijatelné. Bez tohoto kroku nelze vyčíslit, jak velký objem by měla média veřejné služby obdržet, dodává. Říká také, že komerční televize návrh velké mediální novely, která má vést ke zvýšení poplatků pro ČT na 160 Kč měsíčně a pro ČRo na 55 Kč měsíčně, šokoval, protože nebyly přizvány k diskusím o jeho podobě.

Asociace komerčních televizí AKTV uvedla ve svém stanovisku několik důvodů, proč nesouhlasí s tzv. velkou mediální novelou. Jako jeden z důvodů jste uvedli, že legislativnímu návrhu měla předcházet diskuse o tom, co má veřejná služba obsahovat. Má AKTV představu, jak by měla veřejná služba v případě televizního vysílání vypadat?

Otázka podoby veřejné služby v televizním vysílání nemá jednoduchou odpověď. Jedna věc je samotná definice, která v nějaké podobě existuje, ale obtížnější je její kodifikace. Inspirujeme se v západních zemích, například u BBC, která veřejnou službu definuje pomocí pilířů strategických priorit. Uvítala bych, kdyby definice byla konkrétnější a stanovila i závazky počtu hodin věnovaných konkrétním obsahovým formátům. Narážíme ale tady na to, že žádná diskuse v tomto směru u nás neproběhla. Měla by se uskutečnit za účasti mediálních odborníků a měla by stát na začátku příprav legislativních změn.

AKTV není jediná, která mluví o nutnosti takové diskuse. Kdo by ji měl zorganizovat a kde by se měla odehrávat? Jsou Poslanecká sněmovna nebo Senát vhodné instituce pro takovou debatu?

Můžeme vyjít z nedávné zkušenosti, kterou máme s projednáváním novely zákona o audiovizi. Ministerstvo kultury v případě projednávání této novely uspořádalo pracovní skupinu se všemi dotčenými subjekty. Myslíme si, že projednávání změn Zákona o ČT vyžaduje to samé. Jde o důležitou změnu, která se týká celého mediálního trhu a uspořádat takovou diskusi je naprosto nezbytné.

Na druhou stranu ministr kultury Martin Baxa mluvil na tiskové konferenci, kde velkou mediální novelu představoval, o tom, že návrh je výsledkem ročních příprav. Nějaké diskuse tedy musely probíhat.

Naše přesvědčení vycházelo z toho, že pan ministr Baxa v červenci 2022 veřejně prohlásil, že vláda v rámci svého funkčního období koncesionářské poplatky zvyšovat nebude. Tím spíš byl pro nás výsledný návrh šokující. My jsme do žádné skupiny přizváni nebyli a ani jsme o podobě návrhu nebyli informováni. A není ani pravda, že by ministr kultury byl ohledně návrhu novely v čilém kontaktu s komerčními televizemi, jak tvrdil na tiskové konferenci.

Do poslední chvíle, čímž mám na mysli veřejnou tiskovou konferenci 5. září, jste tedy ani netušili, co novela obsahuje?

Ne, dozvěděli jsme se to až z tiskové konference a následně z materiálu, který ministerstvo vložilo do mezirezortního připomínkového řízení, tedy rovnou do legislativního procesu.

Je správné, že se stát stará o udržitelné financování médií veřejné služby, ale musí začít z jiného konce. Musí být detailně známo, na co peníze ČT používá, musí být definovány strategické priority veřejné služby a teprve na základě těchto kroků by se mělo vyčíslit, kolik Česká televize a také Český rozhlas na tuto službu potřebují.

Co pro vás bylo největším překvapením? Navrhovaná výše televizního poplatku, nebo rozšíření definice poplatníka?

Chápeme, že Zákon o České televizi je starý třicet let a že v době svého vzniku nepočítal s možnostmi sledování mediálního obsahu, které přinesou nové technologie. Z tohoto pohledu je rozšíření definice poplatníka pochopitelné. Za šokující ale považujeme navrhovanou výši televizního poplatku. Ministerstvo předpokládá, že Česká televize vybere z poplatků od domácností navíc 1,4 mld. Kč. To je extra velký objem peněz a v takovém případě musí být definováno, na co tyto prostředky Česká televize využije, protože v opačném případě mohou být vloženy do aktivit, které s veřejnou službou nemusejí souviset. Je správné, že se stát stará o udržitelné financování médií veřejné služby, ale musí začít z jiného konce. Musí být detailně známo, na co peníze ČT používá, musí být definovány strategické priority veřejné služby a teprve na základě těchto kroků by se mělo vyčíslit, kolik Česká televize a také Český rozhlas na tuto službu potřebují. A to nechávám stranou, že v celé západní Evropě probíhá debata o tom, zda koncesionářské poplatky jsou tím pravým způsobem pro financování médií veřejné služby (viz box na konci textu, pozn. red.). Návrh navíc předpokládá i změny výběru poplatků u firemních plátců, což je dalších 400 mil. Kč navíc. Tím se celková suma dostává na úroveň necelých dvou miliard korun pro ČT.

Z pohledu České televize a Českého rozhlasu je ale logický argument růstu cen od poslední úpravy televizního a rozhlasového poplatku před 15, resp. 18 lety. Za tu dobu se ceny navýšily více, než je navrhované navýšení poplatku. Podle odhadu ČT je tak reálná hodnota poplatku letos na úrovni 97 Kč, nikoli 135 Kč, tedy o 40 % nižší.

To sice ano, ale když srovnáme rozpočty všech českých televizí a vidíme, že ve výrobním úkolu představují náklady ČT dvě miliardy korun, což znamená, že ročně tuto částku investuje ČT do obsahu, tak je to neskutečně vysoký objem peněz. Znovu se tedy musíme ptát, proč neproběhne audit, za co televize peníze vynakládá, jestli jsou investice směřovány do činností spojenými s veřejnou službou a teprve na základě toho se nevyčíslí, o kolik je potřeba investice pro ČT navýšit.

Česká televize zavedla pro roky 2023 a 2024 úsporný plán, kterým zamýšlí v součtu za tyto dva roky ušetřit 910 mil. Kč. Hrubým průměrem je to tak více než 450 mil. Kč ročně.

Generální ředitel Petr Dvořák uvedl, že na účtech České televize budou letos 2 mld. Kč. Zdrojem těchto peněz jsou jednak zmíněné úspory a také vratka DPH z let 2011 a 2012 ve výši 460 mil. Kč (širší odpočty DPH mohou ČT a ČRo využívat do r. 2024, pozn. red.). Vycházíme tak z toho, že ČT má podle našeho názoru dostatečné rezervy na to fungovat ve stávajícím režimu financování ještě minimálně dva roky. To znamená, že diskuse o roli veřejné služby a o její podobě může probíhat, aniž by bylo ohroženo fungování ČT.

ČT má dostatečné rezervy, diskuse o roli veřejné služby a o její podobě může probíhat, aniž by bylo ohroženo fungování ČT.

AKTV ve svém stanovisku také poznamenala, že návrh novely předpokládá navýšení televizního poplatku, ale zachovává reklamu na ČT. Objem reklamy na ČT je v současnosti omezen na 0,5 % denního vysílacího času, navíc pro reklamu může ČT využít jen dvou svých kanálů. Ta poznámka může naznačovat, že by AKTV byla pro úplné odebrání reklamy z ČT. Je to tak?

Ano. Nejde totiž jen o klasickou televizní reklamu, ale také o sponzoring, což je z pohledu televizního diváka také reklama, ale zákon oba typy obchodního sdělení rozlišuje. Jen ze sponzoringu má ČT kolem 250 mil. Kč ročně, což jsou peníze, které patří komerčnímu trhu. Za nás je tedy postoj jednoznačný: média veřejné služby nemají konkurovat komerčním médiím ve způsobu financování svého provozu.

Když ale přihlédneme k aktuální situaci na trhu s televizní reklamou, který v podstatě ovládají dva subjekty – TV Nova a Media Club -, tak se dostávají na hranice vyprodanosti svých reklamních kapacit. Byl by tedy komerční TV trh vůbec schopen tyto peníze absorbovat?

Jde o to, že sponzoring má ze zákona jinou definici a nepodléhá zákonným limitům klasické reklamy. Komerční televize mají prostor tyto peníze absorbovat.

Média veřejné služby nemají konkurovat komerčním médiím ve způsobu financování svého provozu.

Zmiňovaná ve vašem stanovisku byla také spojitost novelizace Zákona o audiovizi s novelou o navýšení poplatků pro ČT, čímž vám měl podle vašeho sdělení argumentovat ministr Baxa. Můžete to upřesnit?

Mezi přípravami obou těchto novel žádné spojení není, i když pan ministr naznačoval opak. Ve světle mediální novely je ale třeba připomenout, že novela zákona o audiovizi zavazuje komerční subjekty odvádět ze streamovacích služeb 2 % svých ročních příjmů, plus k tomu ještě nově přináší povinnost přímých investic do české audiovizuální tvorby. Novelizovaný zákon má vstoupit v platnost v roce 2025, což následně přinese na trh značný objem peněz. Pokud se k tomu přidá ještě navýšení peněz pro ČT, objem prostředků na audiovizuálním trhu se významně zvýší. Proto máme vážné obavy z rozkolísání trhu a z velké inflace vstupních cen. Jsme malý trh, s omezenými kapacitami, na což narážíme mnohdy již dnes. A teď si představte, že v jeden rok se na trhu objeví dvě miliardy korun navíc.

Financování médií veřejné služby v Evropě

Financování prostřednictvím poplatku placeného občany. Země, ve kterých je koncesionářský poplatek vybírán, jsou následující: Česká republika, Chorvatsko, Irsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovinsko a Velká Británie.
Převážné financování veřejnoprávních médií z rozpočtu probíhá v Belgii, Bulharsku, Estonsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, na Maltě, v Nizozemsku, Rumunsku, ve Španělsku a na Slovensku.
Méně rozšířený je způsob placení veřejnoprávních médií spolu s elektřinou, jak se tomu děje v Itálii, Portugalsku a Řecku, či vybírání poplatku pomocí speciální daně z veřejnoprávního vysílání, jak tomu je ve Finsku, Francii a Švédsku.
Severské státy: namísto koncesionářských poplatků mají zavedenu tzv. vysílací daň (Norsko, Island, Finsko, Švédsko).

Příklady změn v některých zemích

Nizozemsko: koncesionářské poplatky byly zrušeny v roce 2000, od té doby je nizozemské veřejnoprávní vysílání Nederlandse Publieke Omroep (NPO) v zásadě financováno pomocí ročních státních dotací.
Dánsko: přechod od koncesionářského poplatku na financování ze státního rozpočtu. V Dánsku se od roku 2018 až do konce roku 2021 hradil koncesionářský poplatek, od roku 2022 jej nahradilo financováním ze státního rozpočtu.
Francie: v červenci 2022 francouzský parlament schválil konec hrazení koncesionářských poplatků, opuštěný model je nahrazen navýšením DPH o minimální výši.
Rakousko: v první polovině roku 2023 bylo rozhodnuto, že ORF změní systém financování. Novým modelem se sníží koncesionářský poplatek: nově bude činit 15,30 eur měsíčně (na domácnost) místo GIS (vázaný na přístroj).
Švýcarsko: televizní a rozhlasové poplatky tvoří 81 procent rozpočtu neziskové veřejnoprávní korporace SRG SSR. Po referendu konaném před několika lety se změnila konstrukce poplatků. Místo 451 švýcarských franků za rok se od ledna 2019 hradilo 365 švýcarských franků ročně. Od ledna 2021 poplatky klesly na 335 franků.
Norsko: do roku 2019 byla NRK financována prostřednictvím koncesionářského poplatku, který byl spojen s vlastnictvím televizního přijímače, od tohoto modelu bylo ustoupeno. Od roku 2020 je NRK financována ze státního rozpočtu. Každý, kdo má určitý příjem, musí formou daní uhradit částku na financování NRK. Běžná domácnost v praxi zaplatí na dani NRK zhruba stejnou částku, jakou dříve platila na dani z vysílání, ale daň již není spojena s vlastnictvím televizoru.
Velká Británie: od minulého roku probíhá diskuze, jak bude BBC financována v dalším cyklu svého fungování, tedy od roku 2027. Zvažují se jednotlivé možnosti budoucího financování BBC.

Klára Brachtlová, prezidentka AKTV

Prezidentkou AKTV je od začátku roku 2023, od ledna téhož roku byla jmenována na pozici Chief External Affairs společnosti CME, mateřské firmy TV Nova. V sekci financí skupiny Nova působila od roku 2007. Zastávala postupně pozice v oblasti reportingu, finančního plánování a analýz, od roku 2012 byla zástupkyní finančního ředitele, od roku 2014 finanční ředitelkou, později jednatelkou a od roku 2019 generální ředitelkou TV Nova.

Zdroj: mediaguru.cz

KOMERČNÍ RÁDIA: NÁVRH NOVELY OHROŽUJE DUÁLNÍ MEDIÁLNÍ SYSTÉM

Komerční rádia sdružená v APSV odmítají návrh velké mediální novely a považují ji za ohrožení duálního mediálního systému.

Proti návrhu tzv. velké mediální novely, která má prostřednictvím navýšení televizního a rozhlasového poplatku přinést více peněz pro Českou televizi a Český rozhlas, se ozvala i komerční rádia sdružená v Asociaci provozovatelů soukromého vysílání (APSV). Ve svém stanovisku uvádějí, že s nimi návrh novely nebyl nijak projednáván, že je ministr kultury obešel a že „takovou absenci dialogu nepředvedla žádná polistopadová vláda”. Komerčním rádiím vadí, že ministerstvo nezdůvodnilo „skutečnou potřebu” navýšení poplatků a že návrh přispívá k ohrožení duálního mediálního systému.

„Odmítáme proto předložený návrh jako celek a vyzýváme Vládu ČR, aby byl návrh stažen z meziresortního řízení a Vláda ČR zahájila skutečnou debatu o roli veřejnoprávních médií v technologicky i společensky měnícím se mediálním prostředí,” vyzývá APSV.

Předložený návrh mediální novely demonstruje podle APSV „hluboké nepochopení mediálního prostředí, vývoje a směřování trhu”. Poukazují rovněž na to, že neexistuje definice veřejné služby a že otevření debaty na toto téma je předpokladem jakékoliv úpravy současného financování médií veřejné služby. „V případě rozhlasového trhu je přitom absolutně zřejmé, že například dosavadní digitální stanice, financované i z koncesionářských poplatků, nijak neospravedlnily svoji existenci ani z technického, ani posluchačského pohledu a není ani jasné jaký veřejný zájem naplňují,” konstatuje.

Zástupcům komerčního rádiového trhu také vadí, že návrh zákona dál počítá s přítomností reklamy a sponzoringu ve vysílání ČRo a také na internetu. „Předložený návrh tak vychyluje rovnováhu duálního systému jednostranně směrem k veřejnoprávním médiím,” tvrdí APSV.

Proti návrhu mediální novely se už vyjádřily Asociace komerčních TV, Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR).

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) při zveřejňování návrhu novely uvedl, že vládní koalice chce zajistit stabilitu médií veřejné služby. Argumentoval tím, že výše poplatků se za 15, resp. 18 let nezměnila a že za tu dobu se ceny komodit zvedly o desítky procent. Navrhované navyšování poplatků tak podle ministra nepřesáhne míru inflace za toto období.

Podle předkládajícího ministerstva kultury se zainteresované subjekty navíc mohou k návrhu vyjádřit v probíhajícím meziresortním připomínkovém řízení.

„Norma v sobě neobsahuje žádná ustanovení, která by zakládala obavy z nevyváženosti trhu, princip financování veřejnoprávních médií zůstává stále stejný. Z koncesionářských poplatků. Objem reklamy se u veřejnoprávních médií nijak nezvyšuje nad stávající stav,“ reagovala v minulém týdnu Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury.

Zdroj: mediaguru.cz

ACE ZAVÍRÁ HOJNĚ NAVŠTĚVOVANÉ FRANCOUZSKÉ PIRÁTSKÉ STRÁNKY

Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) zavírá Uptobox a Uptostream, dvě nejznámější nelegální video hostingové platformy ve světě digitálního pirátství.

Podle ACE ukončuje akce realizovaná ve Francii a Spojených arabských emirátech pirátský provoz, který byl mezi distributory obsahu porušujícího autorská práva znám deset let. Ilegální služba se mohla chlubit obrovským publikem, a to zejména z Francie, ale také z Indonésie, Indie a Mexika. Počet návštěv za poslední tři roky dosáhl 1,5 miliardy. Služby hostily při porušení autorských práv rozsáhlou knihovnu filmů a televizních titulů a jejich činnost tak měla vliv na všechny členy ACE a mnoho dalších držitelů práv. Uživatelům umožňovala streamovat a stahovat obsah chráněný autorským právem zdarma nebo prostřednictvím prémiového předplatného.

Dva francouzští státní příslušníci, kteří nelegální službu provozovali, sídlí v Dubaji, kde hromadili nelegální zisky z prodeje reklamy a prémiového předplatného.

Jan van Voorn, výkonný viceprezident a vedoucí globální ochrany obsahu Motion Picture Association (MPA) a vedoucí ACE k ukončení služeb řekl: „Akce, kterou jsme dnes oznámili, ukazuje, že ani nejpropracovanější pirátské operace zákonu neuniknou.“

„Tento případ vysílá jasný vzkaz protiprávním provozovatelům, že jejich nelegální činnost bude nakonec ukončena. Mohou si myslet, že jsou jejich operace utajené, ale ACE má síť, zdroje a zkušenosti, aby je identifikovala a zastavila.“

Céline Boyer, vedoucí ochrany obsahu ve společnosti Canal+, dodává: „Canal+ podporuje rychlá opatření, pokud pirátské činy ohrožují práva duševního vlastnictví, což má následně dopad na naše podnikání.“

„Partnerství s ACE je pro nás zásadní, abychom zajistili další prosperitu kreativního trhu tím, že budeme řešit pirátství obsahu přímo u zdroje.“

Nathalie Bobineau, senior viceprezidentka pro mezinárodní rozvoj francouzské veřejnoprávní televize France Télévisions, řekla: „France Télévisions pirátství a nelegální distribuci obsahu a kanálů netoleruje.“

„Díky spolupráci s ACE posilujeme svůj závazek dodržovat principy ochrany autorských práv a zachovávat hodnotu původního obsahu.“

ACE je přední světová koalice zaměřená na ochranu dynamického legálního trhu a omezování digitálního pirátství.

V některých případech zahrnujících nelegální operace ve Francii spolupracují ACE a MPA s francouzským protipirátským sdružením ALPA, které počátkem tohoto roku získalo příkaz k zablokování platforem Uptobox a Uptostream ve Francii.

Zdroj: broadbandtvnews.com

STANOVISKO PROFESNÍCH ASOCIACÍ K NÁVRHU TZV. “VELKÉ MEDIÁLNÍ NOVELY”

Čeští vydavatelé zastoupení v profesních asociacích Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Unie vydavatelů (UV) požadují odbornou diskuzi k financování veřejnoprávních médií a k jejich roli vedle médií komerčních. Kritizují, že představení novely zákonů o České televizi, o Českém rozhlasu a o rozhlasových a televizních poplatcích (tzv. velká novela veřejnoprávních médií) nepředcházela žádná odborná diskuze s mediálním sektorem a návrh vychyluje rovnováhu mezi komerčními a veřejnoprávními vydavateli zpravodajství.

V první řadě musíme bohužel konstatovat, že takto významnému navýšení rozpočtu veřejnoprávních médií nepředcházela potřebná diskuze, do které by byly zahrnuty také odborné asociace zastupující poskytovatele zpravodajského obsahu. Tyto organizace jsou přitom s veřejnoprávními médii v trvalém konkurenčním postavení. Plně vnímáme veřejnoprávní význam ČT a ČRo v rámci demokratického uspořádání našeho státu a tímto stanoviskem nijak nezpochybňujeme význam jejich existence. V rámci informačního prostředí, které se stále více přesouvá do online prostředí, nicméně musejí v rámci rovnováhy fungovat také silná soukromá média. Narozdíl od veřejnoprávních médií však soukromá média podléhají tržním principům a o své příjmy musí proto v rámci konkurenčních mechanismů soutěžit.

Ve spojení s kontinuálním přesunem působení veřejnoprávních médií do internetového prostředí a navrhovaným rozšířením výjimek z umisťování online reklamy, která je pro financování médií zcela stěžejní, se proto obáváme, že by navržené úpravy mohly mít v důsledku velmi negativní dopad na soukromoprávní média, která tvoří nezbytnou součást mediálně-informační scény.

Profesní vydavatelské asociace se proto společně obrátily na zástupce vlády s žádostí, aby ještě před předložením legislativního návrhu zákona proběhla odborná diskuze ohledně postavení a vyhodnocení všech modelů možného financování veřejnoprávních médií na českém mediálním trhu.

Předložený návrh Novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích v této podobě je podle našeho názoru zcela nepřiměřený, neprojednaný s dotčenými subjekty a představoval by zásadní narušení stability celého mediálního sektoru. S předloženým návrhem novely tedy kategoricky nesouhlasíme a žádáme jeho stažení z legislativního procesu a důkladné přepracování.

Zdroj: spir.cz

KOMERČNÍ TELEVIZE POŽADUJÍ STAŽENÍ VELKÉ MEDIÁLNÍ NOVELY

Komerčním televizním skupinám Nova, Prima a Óčko se nelíbí, že nebyly přizvány k projednávání návrhu na zvýšení poplatků pro ČT.

Komerční televizní skupiny sdružené v Asociaci komerčních televizí (AKTV) požadují okamžité stažení návrhu tzv. velké mediální novely. Její součástí je mimo jiné návrh na zvýšení TV a rozhlasového poplatku pro Českou televizi (na 160 Kč) a Český rozhlas (na 55 Kč) a také nová definice poplatníka. Předložený návrh označuje AKTV za „nepřiměřený, neprojednaný s dotčenými subjekty a zásadně narušující stabilitu mediálního sektoru“.

„S předloženým návrhem novely tedy kategoricky nesouhlasíme a žádáme jeho stažení z legislativního procesu a důkladné přepracování,“ uvádí za AKTV její prezidentka Klára Brachtlová.

AKTV nebyla podle svého stanoviska se zněním předložené novely informována a ani nebyla přizvána k jejímu projednávání. V AKTV jsou sdruženy televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. První dvě jmenované mají rozhodující podíly na televizním trhu s reklamou.

AKTV ve svém stanovisku dále uvedla, že je letos se zástupci ministerstva kultury v intenzivním kontaktu, protože AKTV je zastoupena v poradní skupině k transformaci Fondu kinematografie a s tím související novelizaci zákona o audiovizi. Překvapením pro AKTV mělo být sdělení ministerstva kultury, že zamýšlené navýšení financí pro Českou televizi je nutné vnímat jako téma spojené právě s transformací Fondu. V rámci několikaměsíční práce poradní skupiny podle AKTV nepadla ani jedna zmínka o jakémkoli propojení tohoto tématu s financováním veřejnoprávních médií.

„Předložený návrh Novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích primárně směřuje k navýšení příjmů z koncesionářských poplatků jejich zvýšením a rozšířením počtu poplatníků, přičemž současně v plném rozsahu zůstává zachován zdroj financování České televize z reklamy, sponzoringu a dalších obchodních sdělení. V současné ekonomické situaci považujeme za zcela nesprávné řešit nejprve navyšování poplatkového financování, aniž by bylo přesně definováno a známo, na co mají být vyšší prostředky v rozpočtu České televize potřebné, a v jaké výši. Důrazně se přikláníme k postupu, aby nejprve proběhla diskuse k tématu role veřejnoprávních médií a obsahu veřejné služby. Teprve pak bude možné tuto veřejnou službu ‚nacenit’ a stanovit tedy rozpočet, se kterým je možné tuto roli efektivně plnit,“ uvádí dále prezidentka AKTV.

AKTV by podpořila navýšení rozpočtu ČT v případě, že by z odborné diskuse tato nutnost vyplynula. Současný návrh mediální novely by měl podle AKTV destrukční vliv na rovnováhu českého mediálního prostředí, mediální pluralitu a v neposlední řadě by velmi pravděpodobně znamenal nelegitimní zásah do hospodářské soutěže, domnívá se AKTV.

Zdroj: mediaguru.cz

TELEVIZE ZŮSTÁVÁ NEJOBLÍBENĚJŠÍ FORMOU VIDEA NA SVĚTĚ

Odborné sdružení The Global TV Group před nedávnem vydala aktualizovanou verzi přehledu, jak je ve světě konzumována televize. Čísla ukazují, že navzdory vzestupu digitálních alternativ zůstává tradiční televize atraktivní a přitahuje diváky svou rozmanitou nabídkou obsahu.

Průzkum ukazuje, že televize se stále těší velké oblibě.

Komentář k přehledu poskytl Matt Hill, ředitel výzkumu a plánování společnosti Thinkbox:

85 % v Brazílii, 75 % v Rakousku, 76 % v Německu, 69 % v Kanadě, 75 % ve Francii… ačkoli je videogalaxie čím dál složitější, roztříštěnější a konkurenčnější, její hlavní sluneční soustavou je nadále televize. Z dat v prezentaci vidíme, že obvykle představuje nejméně dvě třetiny konzumace videa. To je pozoruhodná ukázka její dlouhodobé odolnosti (pokud máte obranářskou náladu) nebo trvalé popularity (pokud jste naladěni pozitivně).

Svět videa se za posledních deset let změnil víc než za poslední půlstoletí. Rozmach předplaceného videa na vyžádání (SVOD), mainstreaming na YouTube a turbo nástup TikToku vytvořily bouři, kterou televize podle některých předpovědí neměla přečkat.

Teď se zdá, že obrázek je ale jasnější. Přestože nemáme podobné údaje ze zemí celého světa, zkušenost Velké Británie se pravděpodobně nebude od většiny ostatních zemí nijak radikálně lišit. Údaje o videu ve Velké Británii ukazují dva trendy, které stojí za povšimnutí.

Za prvé souhrnné sledování SVOD služeb, jako je Netflix a Amazon Prime Video, v roce 2022 poprvé kleslo, a to z 53 minut za den v roce 2021 na 45 minut v roce 2022. Pravděpodobně za to může dopad nepřirozeně vysoké sledovanosti televize během lockdownu při pandemii v roce 2021 a krize životních nákladů, kdy se předplatné SVOD služeb dostává pod tlak.
Za druhé se ve Velké Británii snižuje a stabilizuje postupný pokles sledování klasického televizního vysílání, který byl patrný v posledních letech (v roce 2015 to bylo v průměru o něco více než 4 hodiny denně na osobu, v roce 2022 něco přes 3 hodiny denně).

Tyto dva trendy společně naznačují, že pokud jde o vzorce sledování televize, vstupujeme do období stability. Po nedávných bouřlivých letech v oblasti videa přichází zklidnění. Koláč sledovanosti televize zůstává zhruba stejný, jen SVOD služby v posledních letech ubraly kousek času klasickému televiznímu vysílání. Zdá se ale, že tento dopad se již z velké části projevil – a vysílatelé mají díky své historii i odborným znalostem dobrou pozici, aby se jim v budoucnu na obrazovkách po celém světě dařilo.

Přehledná prezentace je k dispozici zde.