STUDIE EU: ČÍM PERMISIVNĚJŠÍ JE POSTOJ K PIRÁTSTVÍ V ZEMI, TÍM VYŠŠÍ JE SPOTŘEBA PIRÁTSKÉHO OBSAHU NA OBYVATELE
Jedna z hypotéz uvedených v rámci studie zaměřené na digitální pirátství, kterou nedávno zveřejnil Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), se zabývá vztahem mezi postojem k pirátství a konzumací nelegálního televizního, filmového, hudebního, softwarového a publikačního obsahu v zemích Evropské unie a ve Spojeném království. Podle této hypotézy existuje mezi postojem k pirátství a výší spotřeby pirátského obsahu jistý vztah.
Studie porušování autorských práv online v Evropské unii se při zkoumání stavu a vývoje digitálního pirátství opírala mimo jiné i o studii vnímání duševního vlastnictví, kterou úřad zveřejnil letos v létě. Ta navazuje na předchozí studie vnímání duševního vlastnictví z let 2017 a 2020. Hlavním cílem této studie bylo shromáždit poznatky o postojích evropských spotřebitelů k duševnímu vlastnictví (IP), o míře, v jaké tato práva respektují, a o tom, jakou mají představu o IP jako celku. Jako měřítko postoje k pirátství v každé zemi byla použita otázka „Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími tvrzeními? – Je přijatelné získávat digitální obsah nelegálně z internetu nebo z aplikací, pokud je určen pro mou osobní potřebu?“
Postoje vůči pirátskému online obsahu
Většina Evropanů obecně považuje přístup k obsahu z nelegálních online zdrojů za nepřijatelný. Více než 7 z 10 Evropanů si nemyslí, je přijatelné používat nelegální zdroje, pokud:
- hledaný obsah není dostupný v rámci jejich předplatného streamingu (74 %),
- tím ušetří peníze (73 %),
- cena chráněného obsahu je příliš vysoká (72 %).
Tyto údaje na první pohled působí pozitivně. Ale vnímáno z opačné strany to znamená, že například každý třetí Evropan ještě stále považuje za přijatelné nakupovat nelegální zboží, pokud je původní produkt příliš drahý. U mladších spotřebitelů ve věku 15–24 let jde dokonce o polovinu respondentů (50 %). Akceptace nezákonného chování na internetu je výrazně vyšší u mladších Evropanů ve srovnání se staršími.
Navíc přibližně třetina (34 %) Evropanů souhlasí s tím, že je přijatelné získat digitální obsah nelegálně, pokud je takový obsah určen pro osobní potřebu.
Míra této akceptace se v různých zemích liší. Například podíl lidí, kteří považují nelegální získávání obsahu z internetu (pro osobní spotřebu) za zcela nebo spíše přijatelné, se pohybuje od 24 % (Dánsko) až po 58 % (Slovensko). Kromě Slovenska má toto tvrzení (lehkou) většinovou podporu ve Slovinsku (56 %), Maďarsku (54 %), Bulharsku (51 %) a Lotyšsku (51 %). Česká republika se řadí mezi země, kde je míra akceptace užívání pirátského obsahu pro osobní potřebu poměrně vysoká – činí 48 %.
Ti, kteří se dopustili porušení, mají benevolentnější postoj
Ze studie také vyplynulo, že lidé, kteří v posledních 12 měsících úmyslně přistupovali k online obsahu prostřednictvím nelegálních zdrojů, se mnohem častěji domnívají, že existují důvody, které toto chování ospravedlňují, než ti, kteří to neudělali.
Podíl osob, které přiznávají, že v posledních 12 měsících konzumovaly pirátský obsah online, se v jednotlivých zemích také značně liší – sahá od 9 % ve Finsku a Německu až po 22 % na Maltě. Česká republika je s 16 % zhruba uprostřed žebříčku.
Záměrný nezákonný přístup k online zdrojům podle zemí; zdroj: EUIPO
Profil osob záměrně užívajících pirátský obsah
Podle studie převažují mezi osobami nelegálně užívajícími autorský obsah muži (17 %), ženy jsou na tom o něco lépe (12 %). Z hlediska věku výrazně převažují mladší Evropané (15–24 let 33 %, 25–34 let 25 %, 35–44 let 19 %, 45–54 let 10 %, 55–64 let 6 % a lidé nad 65 let jen 4 %).
Pokud jde o vzdělání, nelegální obsah konzumují nejvíce lidé s nízkým vzděláním (18 %). Nelegální obsah se užívá více ve velkých městech a nejčastěji jsou to studenti (31 %), nejméně naopak ženy v domácnosti (9 %).
Důvody, proč nepoužívat nelegální online zdroje: Cena a dostupnost obsahu
Hlavní roli v motivaci uživatelů používat nelegální zdroje hraje cena a také kvalita obsahu dostupného z legálních zdrojů. Mezi nejčastěji uváděné důvody, které by respondenty přiměly přestat používat nelegální zdroje, by byla lepší cenová dostupnost obsahu z legálních zdrojů (43 %) a větší dostupnost obsahu, který je zajímá, prostřednictvím legálních zdrojů (37 %).
Důvody, proč nepoužívat nelegální online zdroje; Zdroj: Euipo
Důvodem k nevyužívání nelegálních zdrojů mohou být také obavy z vystavení škodlivým praktikám, jako jsou například podvody nebo nevhodný obsah pro nezletilé. Více než 8 z 10 Evropanů (82 %) souhlasí s tím, že nelegální získávání online obsahu s sebou nese riziko vystavení takovým praktikám. Tento názor sdílí jasná většina – bez ohledu na to, zda k obsahu přistupovali prostřednictvím nelegálních zdrojů, či nikoliv.
Vnímání duševního vlastnictví
Jasná většina Evropanů uvádí, že dobře rozumí konceptu duševního vlastnictví a souhlasí s tím, že je důležité respektovat duševní vlastnictví, aby byla chráněna práva a příjmy výrobců zboží a obsahu a také kvalita jejich produktů.
Celých 93 % Evropanů také souhlasí s tím, že je důležité, aby vynálezci, vydavatelé, tvůrci a výkonní umělci mohli chránit svá práva a dostávat za svou práci zaplaceno.
Stejně tak většina (91 %) považuje respektování duševního vlastnictví za důležité kvůli tomu, aby se ostatní nemohli neoprávněně prohlásit za tvůrce nebo vynálezce něčeho, co není jejich dílem.
Zatímco povědomí o důležitosti ochrany duševního vlastnictví je vysoké, jen málo Evropanů si myslí, že hlavní prospěch z této ochrany mají spotřebitelé, jako jsou oni sami (8 %). Naopak více než polovina si myslí, že tím, kdo z této ochrany těží nejvíce, jsou výkonní umělci, jako jsou hudebníci (54 %), a tvůrci uměleckého obsahu (52 %).
Většina Evropanů rovněž prozatím považuje kvalitu a rozmanitost obsahu nabízeného prostřednictvím legálních zdrojů za lepší než u obsahu dohledatelného prostřednictvím nelegálních řešení.
Nicméně 60 % z těch, kteří v posledním roce úmyslně přistupovali k online obsahu prostřednictvím pirátských zdrojů, uvádí, že je snazší najít a získat přístup k požadovanému digitálnímu obsahu prostřednictvím nelegálních kanálů než prostřednictvím legálních služeb.
Zdroj: euipo.europa.eu
