STUDIE EU – ČÁST 1: ZÚŽENÍ DEFINICE EVROPSKÝCH DĚL BY MĚLO NEGATIVNÍ VLIV NA AUDIOVIZUÁLNÍ ODVĚTVÍ I SPOTŘEBITELE
Žádné podstatné výhody pro produkční odvětví v EU, naopak široká škála negativních dopadů na vysílatele a v konečném důsledku na spotřebitele. To jsou závěry studie Evropská díla: Podpora zdravého evropského audiovizuálního sektoru, jejímž cílem bylo posoudit ekonomický dopad navrhovaných změn, které by zúžily geografický rozsah definice evropských děl, na evropské audiovizuální odvětví, zejména na vysílatele, služby VOD, producenty a v konečné fázi i na spotřebitele.
Evropská unie dlouhodobě uznává společné kulturní dědictví a univerzální hodnoty evropského regionu, bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a cíle prosperity, míru a spolupráce v celé Evropě. Již od roku 1989 existuje snaha podporovat prosperující evropský audiovizuální ekosystém a svobodu informací a myšlenek bez ohledu na hranice.
Ohlédnutí do historie
Směrnice „Televize bez hranic“ z roku 1989 zavedla zásadu „země původu“ s cílem podpořit živé a konkurenceschopné vysílání, nezávislost kulturního vývoje v členských státech a zachování kulturní rozmanitosti. Tato zásada byla následně rozšířena na služby VOD v rámci směrnice o audiovizuálních mediálních službách (AVMSD).
V souladu se základními cíli a zásadami EU je důležité, že „evropský“ rozměr evropských děl od počátku znamenal více než jen členské státy Evropské unie – zahrnoval evropské země s celou řadou možných vztahů s EU, včetně těch, které se k hospodářské a politické unii v žádné fázi připojit nehodlají.
Nedávno zdůraznila Evropská komise v Akčním plánu pro média a audiovizuální oblast (MAAP) význam rozmanitého, pluralitního, nezávislého a dynamického mediálního prostředí v EU. Díky rozsáhlé spolupráci napříč evropským regionem (nikoli pouze v rámci Evropské unie) mohou jednotlivé země i Evropa jako celek udržet silný a konkurenceschopný audiovizuální ekosystém: producenti, distributoři, vysílatelé a služby VOD mohou vstoupit na trh, udržitelně růst a využívat příležitostí v oblasti digitalizace. To všechno jsou faktory, které jsou hnací silou evropského hospodářského pokroku. Díky tomu mohou poskytovatelé nabídnout spotřebitelům výběr vysoce kvalitního evropského obsahu a služeb, které splňují jejich rozmanité potřeby a očekávání.
Požadavek na zúžení definice evropských děl
Některé ze zainteresovaných stran v EU se nicméně domnívají, že by definice evropských děl měla být zúžena tak, aby nezahrnovala díla ze všech nebo některých zemí, které sice jsou součástí Evropy a jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi (ECTT) Rady Evropy, ale nejsou členským státem EU (dále jen „neunijní členové ECTT“).
Proto byla realizována studie Evropská díla: Podpora zdravého evropského audiovizuálního sektoru, která měla prozkoumat, jaký vliv by mělo zúžení geografického rozsahu definice evropských děl s cílem vyloučit neunijní členy ECTT (dále jen „zúžení definice“) na investice do evropského obsahu ze strany vysílatelů a služeb VOD v Evropě a jaký dopad by to mělo na producenty a spotřebitele. Studii realizovaly společnosti Oliver & Ohlbaum Associates Ltd a Frontier Economics na základě pověření skupiny zainteresovaných stran z evropského audiovizuálního sektoru.
Hlavní závěry studie
Ze studie vyplynulo, že by zúžení definice evropských děl narušilo celkový ekosystém audiovizuálních služeb a v konečném důsledku by poškodilo spotřebitele. Ti by namísto výhod pocítili okamžité i dlouhodobé dopady na objem, rozmanitost a pluralitu evropského obsahu a služeb.
Největší negativní dopad by to mělo na spotřebitele v menších členských státech EU a na vnějších hranicích EU, stejně jako určité demografické skupiny, jako jsou starší diváci, kteří dávají přednost vysílacím službám a určitému obsahu ze zemí, které jsou neunijními členy ECTT. Jako příklad lze uvést například turecké drama či britskou komedii.
Hlavní zjištění v rámci studie:
- Evropští vysílatelé by mohli být nuceni provést změny, které by měly negativní dopad na diváky a které by mohly ovlivnit životaschopnost některých služeb: hlavních placených televizních kanálů, ostatních placených kanálů a FTA kanálů v celé EU, jakož i hlavních FTA kanálů v menších členských státech EU.
- Změny provedené dotčenými vysílateli by nevedly ke smysluplným novým investicím do původního domácího nebo jiného evropského obsahu.
- Služby VOD by nezvýšily své investice do původního evropského obsahu. Pro evropské služby VOD by naopak vznikla regulační překážka pro vstup na trh a růst, což by mělo dopad na celkovou hospodářskou soutěž a inovace.
- Zúžení definice evropských děl by způsobilo nejistotu a narušení vysílacích společností a služeb VOD a podkopalo by stabilitu odvětví, které má zásadní význam pro hospodářství Evropské unie a pro spotřebitele.
Pojďme se na jednotlivá klíčová zjištění podívat blíže.
Zjištění 1: Zúžení definice evropských děl by mělo negativní dopad na evropské vysílatele, včetně hlavních FTA kanálů v malých členských státech Evropské unie
Placené televize a specializované kanály v celé EU a hlavní FTA kanály v malých členských státech spoléhají na obsah od neunijních členů ECTT, aby zajistily optimální skladbu programů pro uspokojení potřeb diváků a zároveň splnily kvóty pro evropská díla. Zúžení definice evropských děl by mělo celou řadu dopadů.
- Hlavní kanály FTA v největších členských státech EU by zůstaly z velké části nedotčeny.
- Na velké vysílací společnosti v menších členských státech by měla zúžená definice evropských děl nepříznivý dopad a některé služby by mohly přestat být životaschopné.
- Hlavní placené televizní kanály a specializované kanály ve všech sledovaných členských státech by byly nepříznivě ovlivněny zúženou definicí evropských děl a některé služby by mohly přestat být životaschopné.
- To by mělo negativní dopad na příjmy a udržitelnost vysílatelů, a tedy i na investice do obsahu ze strany dotčených kanálů.
Zjištění 2: Služby VOD by nezvýšily investice do původního obsahu EU
V rámci studie bylo také zkoumáno, jak by zúžení definice evropských děl prostřednictvím vyloučení neunijních členů ECTT ovlivnilo investice do evropského obsahu ze strany služeb VOD v Evropské unii.
- Zúžení definice evropských děl by nevedlo k tomu, že by evropští poskytovatelé VOD vypisovali zakázková řízení na nová evropská díla.
- Evropské služby VOD jsou méně flexibilní a pokud by byly donuceny k neekonomickým úpravám, hůře by se jim konkurovalo.
- Globální služby VOD již optimalizují investice do původního obsahu a rozsáhlého katalogu licencovaných filmů a seriálů.
- Globální služby VOD by na zúženou definici evropských děl reagovaly pouze změnou okrajového obsahu a nezvýšily by své investice do původní evropské produkce.
Zjištění 3: Žádný významný přínos pro producenty v EU
Z výše uvedené analýzy vyplývá, že vzhledem k zúženému zeměpisnému rozsahu evropských děl by dotčené vysílací kanály a služby VOD nevypisovaly zakázková řízení na nový původní obsah, protože ten je již optimalizován tak, aby odrážel poptávku spotřebitelů, a to s ohledem na rozpočtová omezení. Místo toho by ze svých katalogů odstranily nejlevnější a nejméně výkonný nevyhovující obsah – typicky nakoupený obsah. V některých případech by mohly přidat malý objem obsahu z EU, pokud by to bylo nutné pro dosažení souladu, ale veškeré licenční platby by byly minimální. Místo toho by spíše nabízely více domácích repríz, včetně archivu, na který již mají práva.
- Zvýšené investice v EU by přinesly prospěch pouze několika velkým teritoriím.
- Jakýkoli nárůst by byl kompenzován poklesem produkce a licencí v EU, pokud by v důsledku zúžené definice došlo k ukončení provozu kanálů.
- Úloha EU v mezinárodních koprodukcích by byla ohrožena.
Zjištění 4: Zúžení definice evropských děl by narušilo celkový ekosystém audiovizuálního odvětví, což by v konečném důsledku poškodilo spotřebitele
Investice vyžadují stabilitu a jistotu, kterou současný rozsah definice evropských děl poskytuje již více než 30 let. Z analýzy je zřejmé, že zúžení definice by mohlo vést ke značné právní a obchodní nejistotě, která by mohla v následujících letech odrazovat od investic do tohoto odvětví.
Spotřebitelé by nepocítili žádné výhody, naopak by zaznamenali okamžité i dlouhodobé dopady na objem, rozmanitost a pluralitu evropského obsahu a služeb. Některé změny by byly okamžité, například vyřazení obsahu z programu nebo katalogu, který někteří diváci mají rádi, jiné dlouhodobější. Vysílatelé by mohli být méně schopni konkurovat (jiným vysílacím společnostem, službám VOD nebo širším audiovizuálním službám), někteří vysílatelé by mohli čelit tlaku na rozpočet na obsah. V konečném důsledku by všechny dopady společně poškodily právě spotřebitele, kteří by se dočkali méně živého a rozmanitého audiovizuálního odvětví v Evropské unii.
Shrnutí
Evropští spotřebitelé v současné době využívají živého a dynamického evropského audiovizuálního ekosystému, který tvoří místní, evropské a globální vysílací společnosti a služby VOD. Boj od diváky je tvrdý. A právě to je hnací silou investic do obsahu v EU, které jsou podporovány důležitými iniciativami odvětvové politiky v členských státech.
Zúžení definice evropských děl by mělo okamžité i dlouhodobé negativní dopady na spotřebitele v podobě omezené programové nabídky kanálů a služeb VOD a menšího výběru služeb. Utrpěla by také kulturní diverzita, pluralita a svoboda informací. Obzvlášť postiženy by mohly být některé demografické skupiny spotřebitelů. Zúžení definice by navíc nemělo pro produkční odvětví v EU žádný podstatný přínos.
Vysílatelé a služby VOD optimalizují své programy a katalogy, aby co nejlépe uspokojili poptávku spotřebitelů. Již nyní zadávají optimální množství nákladného původního domácího obsahu. K tomu je nutno připočíst levnější akvizice, tj. ty, které jsou pro spotřebitele nejžádanější a které zahrnují filmy a pořady ze zemí, které jsou neunijními členy ECTT.
Zúžení definice evropských děl by poškodilo vysílatele v Evropě. Dotčeny by byly hlavní placené televizní kanály, menší placené FTA kanály a hlavní FTA kanály v menších členských státech EU. Takoví vysílatelé by museli přizpůsobit své plánování, činili by tak ale prostřednictvím odstranění toho nejlevnějšího a nejméně výkonného obsahu tak, aby se dosáhlo minimalizace negativních dopadů. Nebylo by pro ně realizovatelné investovat do nové evropské produkce. Nelze ani předpokládat, že by současná úroveň investic zůstala stejná a byla pouze přerozdělena.
Namísto toho by se projevil okamžitý negativní dopad na příjmy dotčených vysílatelů a další závažné dopady by hrozily v dlouhodobém horizontu. Některé kanály nebo skupiny by přestaly být životaschopnými a musely by ukončit činnost.
Evropské a globální VOD služby by nezvýšily nebo nepřesunuly původní produkci, neboť to je již optimalizováno a vyhovuje poptávce spotřebitelů. Zúžení definice by však vytvořilo regulační překážku pro vstup a růst nových evropských VOD.
Došlo by k narušení přístupu producentů z EU k mezinárodním koprodukcím. Zmizel by přístup ke zdrojům ze zemí, které jsou neunijními členy ECTT a existuje riziko, že by se těžiště přesunulo z Evropy na globální trhy.
Kromě toho by změna mohla vést ke značné právní a obchodní nejistotě, což by ovlivnilo investice do obsahu, vedlo ke snížení konkurenceschopnosti evropských území při získávání vnitřních investic a ohrozilo úspěchy odvětvové politiky na úrovni EU a členských států, které podporují růst jejich audiovizuálních sektorů.
Závěr
Ze studie vyplývá, že by zúžení definice nepřineslo žádné podstatné výhody pro produkční odvětví EU. Odhaduje se, že by mohlo být k dispozici pouze 0,1–0,2 % celkových výdajů na obsah vysílacích společností, a to obecně pro nejlevnější a nejméně výkonné akvizice v EU, tj. bez významných investic do nových zakázek. I kdyby došlo k malému nárůstu výdajů na akvizice v EU, týkalo by se to pravděpodobně jen největších členských států EU. Navíc by to bylo vyváženo ztrátou investic do obsahu EU, pokud by se uzavřel byť jen jeden kanál. Producenti z EU by také ztratili přístup k některým mezinárodním koprodukcím, na nichž se podílejí neunijní členové ECTT.
Nepříznivé dopady jsou o to znepokojivější, že evropský audiovizuální sektor musí čelit dalším tlakům, včetně přechodu na digitální vysílání, inflace nákladů na obsah, nedostatku výrobních zdrojů, oživení po pandemii covidu, udržitelnosti životního prostředí a širších hospodářských turbulencí.
Zdroj: acte.be