Vyjádření Asociace komerčních televizí, z.s. k návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategickými žalobami proti účasti veřejnosti“, „SLAPPs“)
ČERVEN 2023
Aktualizované stanovisko Asociace komerčních televizí, AKTV, v návaznosti na dohodu členských států EU na obecném přístupu. Jak jsme již uvedli v naší pozici z července minulého roku, podporujeme a vítáme snahu EP a Rady k podpoře demokracie a posílení názorové plurality s cílem chránit novináře a obecně další ochránce lidských práv, i když se tento typ žalob s přeshraničním prvkem v naší zemi téměř nevyskytuje.
Stejně jako Česká republika v minulém roce vyjádřila ve své oficiální pozici k návrhu směrnice vypracované Ministerstvem spravedlnosti jisté obavy z případných dopadů na národní právo, i my jsme následně v naší pozici z července 2022 vyjádřili v tom směru, zda návrh Komise nemůže v některých oblastech překračovat právní základ, na kterém je EU založena, stejně jako zda povinné zavádění dosud neznámých procesních institutů nemůže být potenciálně v rozporu se zásadou procesní autonomie členského státu, tedy zda procesní pravidla obsažená v návrhu směrnice, jež jsou dosud českému právu cizí, nemohou vést ke změnám vnitrostátní procesní legislativy a být využívána v řízeních, kde lze mezinárodní přesahy spatřovat jen stěží.
Z výše uvedených důvodů velmi oceňujeme že jednání, která se nad textem vedla, zohlednila vznesené obavy a návrh znění směrnice byl upraven tak, že v majoritě ustanovení, která se – nejen nám – jevila jako minimálně kontroverzní, členské státy vyjednaly znění, které bere v potaz rozdíly v národních právních systémech členských států a v upraveném návrhu ponechává jednotlivým státům větší prostor, jak zamýšlený cíl vhodně začlenit do stávajících národních legislativ.
Konkrétně oceňujeme úpravy provedené v článcích:
– č. 7: Vstup třetí strany do řízení,
– č. 9: Zamítnutí v rané fázi,
– č. 11: Zrychlené řízení,
– č. 12: Důkazní břemeno a konečně v
– č. 14: Přiznání náhrady nákladů.
Závěr:
I když si dovedeme představit ještě další vyprecizování navrženého textu připravované směrnice, jako kupř. zúžení některých definic uvedených v čl. 3, což by jistě přispělo ke snazší aplikaci navržených ustanovení, s ohledem na změny, které text směrnice doznal v průběhu výše zmíněných jednání a i s ohledem na to, že souzníme se snahami EP a Rady k podpoře demokracie a posílení názorové plurality, jejíž cílem je ochrana novinářů, stejně jako dalších ochránců lidských práv, když svoboda projevu a svobodná média mají zásadní význam pro fungování právního státu, text směrnice ve znění po dosažení obecného přístupu členskými státy podporujeme.
ČERVENEC 2022
Z pozice televizních vysílatelů podporujeme a vítáme snahu EP a Rady k podpoře demokracie a posílení názorové plurality s cílem chránit novináře a obecně další ochránce lidských práv.
Jak však plyne z oficiální pozice České republiky k návrhu směrnice ze dne
25. května 2022 vypracované Ministerstvem spravedlnosti, na území ČR se tento typ žalob téměř nevyskytuje, stejně jako problematika SLAPPs z českého pohledu není vnímána jako přeshraniční. Musíme také souhlasit s názorem Ministerstva spravedlnosti, že z pohledu ČR může návrh Komise v některých oblastech překračovat zvolený právní základ, stejně jako že povinné zavádění dosud neznámých procesních institutů, které mohou být potenciálně v rozporu se zásadou procesní autonomie, je značně kontroverzní, a že tu existuje reálné riziko, že procesní pravidla obsažená v návrhu směrnice, jež jsou dosud českému právu cizí, povedou ke změnám vnitrostátní procesní legislativy a budou se využívat v řízeních, kde lze mezinárodní přesahy spatřovat jen stěží.
Níže uvádíme několik potenciálně nejvíce problematických ustanovení návrhu směrnice:
• Článek č. 3: Definice
Účast veřejnosti: je definována velmi široce, navrhujeme zúžení definice.
Záležitost veřejného zájmu: je definována velmi široce, navrhujeme zúžení definice.
Zneužívající soudní řízení proti účasti veřejnosti: navrhujeme bližší vymezení tohoto pojmu, tedy změnu definice, neboť dle stávající definice, zda a v jaké míře skutečně v řízení došlo k naplnění jeho znaků, bude záležet čistě na posouzení konkrétního soudce/soudců, čímž je popírán cíl navrhované směrnice – harmonizace v právních řádech členských států.
• Článek č. 7: Vstup třetí strany do řízení
Dle článku 7 může soud, kterému byla věc předložena, povolit, aby se nevládní organizace, které chrání nebo podporují práva osob podílejících se na účasti veřejnosti, mohly řízení účastnit, a to buď za účelem podpory žalovaného, nebo za účelem poskytnutí informací. Členské státy by měly upravit procesní požadavky na vedlejší účastenství, s možným zavedením lhůt, v souladu s procesními pravidly platnými pro soud, kterému byla věc předložena.
Dle českého právního řádu platí, že pro připuštění vedlejšího účastníka do řízení musí vždy na věci existovat jeho právní zájem, nikoliv pouhý morální či obecně majetkový zájem na výsledku sporu. S institutem vedlejší intervence v civilním soudním sporu přitom procesní právo obecně spojuje další procesní práva a povinnosti, tudíž jde o prvek, který je českému právu cizí. Mavrhujeme tedy přeformulování předmětného článku.
• Článek č. 9: Zamítnutí v rané fázi
První odstavec stanoví, že zamítnutí v rané fázi se přizná, je-li žaloba podaná proti žalovanému zcela nebo částečně zjevně neopodstatněná. Je-li hlavní žaloba zamítnuta později v běžném řízení, žalovaný stále může využívat dalších prostředků nápravy proti zneužívajícím soudním řízením, jestliže jsou poté shledány prvky zneužití. Druhý odstavec umožňuje členským státům zavést přiměřené lhůty, které budou limitovat právo žalovaného na podání návrhu na zamítnutí žaloby.
U navrhované úpravy – zamítnutí v rané fázi – máme obavu, jakým způsobem budou soudy v případě SLAPPs docházet k závěrům o zjevné neopodstatněnosti žalob.
• Článek č. 11: Zrychlené řízení
Článek 11 návrhu směrnice vyžaduje, aby se žádost o zamítnutí v rané fázi projednala ve zrychleném řízení, přičemž se zohlední okolnosti případu, právo na účinnou právní ochranu a právo na spravedlivý proces. Členské státy mohou k zajištění vysoké míry účelnosti zrychleného řízení stanovit lhůty, v nichž se má konat jednání nebo v nichž má soud rozhodnout. Mohou také přijmout režimy podobné řízením souvisejícím s předběžnými opatřeními.
I v tomto ohledu se ztotožňujeme s postojem Ministerstva spravedlnosti, tedy že nemůžeme souhlasit se zněním článku 11, jelikož jej považujeme za zásah do vnitrostátních pravidel, který v rozporu se zásadou proporcionality překračuje míru nezbytně nutného pro dosažení avizovaného cíle odstraňovat překážky občanskoprávního řízení.
• Článek č. 12: Důkazní břemeno
Článek 12 návrhu směrnice zavádí pravidlo tzv. obrácení důkazního břemene. Požádal-li žalovaný o zamítnutí v rané fázi a prokázal, že daný výrok nebo činnost je úkonem účasti veřejnosti, bude povinností žalobce, aby prokázal, že žaloba není zjevně neopodstatněná. To dle Komise nepředstavuje omezení přístupu ke spravedlnosti, vezme-li se v úvahu, že žalobce nese důkazní břemeno v souvislosti s danou žalobou a že na to, aby zabránil zamítnutí v rané fázi, potřebuje splnit pouze mnohem nižší úroveň důkazů k prokázání toho, že žaloba není zjevně neopodstatněná.
I tento návrh vnímáme negativně, tedy že žalobce bude muset v případě podané žádosti o zamítnutí zjevně neopodstatněných soudních řízení v rané fázi dokázat neexistenci určité skutečnosti. Dle Komise bude na žalobci v tomto případě prokázat, že žaloba není zjevně neopodstatněná po věcné stránce (žalobce tedy bude například dokazovat, že neučinil jednání, ze kterého žalovaného viní článek v novinách). Z tohoto pohledu se však jedná o skutečnosti, které by žalobce musel prokazovat v původním hlavním řízení i bez ohledu na vznesenou žádost žalovaného o zamítnutí zjevně neopodstatněných soudních řízení v rané fázi. V této souvislosti proto není zřejmé, jaký účel institut obrácení důkazního břemene plní. V praxi by navíc mohla být ve výsledku žalobci při přezkumu podmínek řízení odejmuta možnost soudního přezkumu merita věci. V kombinaci s výše uváděným požadavkem na přerušení hlavního řízení spatřujeme v tomto ustanovení nástroj, kterým žalovaný může řízení obstruovat, a to i v případě důvodné žaloby.
• Článek č. 14: Přiznání náhrady nákladů
V textu tohoto článku je stanoveno, že žalobci, který podal návrh na zahájení zneužívajícího soudního řízení proti účasti veřejnosti, může být přikázáno nést veškeré náklady řízení, včetně plných nákladů na právní zastoupení vzniklých žalovanému, ledaže jde o nepřiměřené náklady.
Výše náhrady nákladů řízení za právní zastoupení se v případě advokátů určí podle tarifní odměny na základě tzv. advokátního tarifu. Pokud by mělo docházet k přiznávání náhrady nákladů za sjednanou smluvní odměnu advokáta, byly by tyto náklady z pohledu protistrany ve většině případů nepřiměřeně vysoké, přičemž směrnice pravděpodobně předpokládá, že přiměřenost výše nákladů se bude hodnotit zejména s ohledem na majetkové poměry žalobce. Tato skutečnost, dle navrženého textu, vyvolává nerovné postavení stran ve sporném řízení.
Závěr:
Jak jsme již uvedli shora, plně podporujeme snahu EP a Rady k podpoře demokracie a posílení názorové plurality, nicméně s ohledem na naše výše zmíněné připomínky k návrhu textu směrnice máme obavu, že pokud by směrnice byla schválena v předloženém znění, pak by bylo nutné přijmout i změny v občanském soudním řádu, dále v zákoně o mezinárodním právu soukromém a stejně tak i v advokátním tarifu, což byl byly velmi zásadní zásahy do českého právního řádu.
