Lenka Hrivnáková, Author at Asociace komerčních televizí

ORGANIZACE FACT SE SPOLU S POLICIÍ ZAMĚŘILA NA DODAVATELE ZAŘÍZENÍ PRO NELEGÁLNÍ STREAMOVÁNÍ

FACT ve spolupráci s policejními složkami po celém Spojeném království zvýšil své úsilí o narušení pirátských operací. Během dvoutýdenní operace zaměřené na prosazování práva se do hledáčku FACT dostalo na 30 poskytovatelů nelegálních IPTV služeb.

Jednotlivci byli osobně navštíveni a poštou jim byla zaslána varování o zastavení činnosti, v nichž jim bylo nařízeno, aby okamžitě ukončili nezákonnou činnost, jinak jim hrozí trestní stíhání. Koordinované úsilí se zaměřilo na narušení distribuce nelegálních firesticků a dalších nelegálních streamovacích operací. Návštěvy se uskutečnily v Londýně, Cheshire, Kentu, Sussexu, Norfolku, Northamptonshire, Lincolnshire, Derbyshire, Staffordshire, East a West Midlands, Greater Manchesteru, Merseyside, Northumbrii a North Yorkshire.

V rámci donucovací akce zatkla policie Jižního Walesu 42letého muže z Newportu, který byl podezřelý z účasti na nelegálních operacích IPTV, včetně prodeje nelegálních zařízení. FACT a policie Jižního Walesu zabavily několik digitálních zařízení včetně firesticků, které jsou nyní podrobovány zkoumání. Podezřelý je nadále vyšetřován a může být obviněn z trestného činu. Kromě toho společnost FACT vydala řadu žádostí o stažení obsahu na platformách sociálních médií a online tržištích, čímž dále narušila nelegální činnost IPTV.

„Naše opatření k zastavení činnosti nejsou jen varováním – jsou prvním krokem k tomu, aby pachatelé byli pohnáni k odpovědnosti. Mnozí z těch, kteří tato upozornění v minulosti ignorovali, nyní čelí zatčení a obvinění z trestného činu,“

řekl Kieron Sharp, generální ředitel společnosti FACT.

Soudy stále častěji ukládají přísné tresty za nelegální streamování. Minulý měsíc byl v rámci soukromého trestního stíhání, které podnikla Premier League, odsouzen 29letý Jonathan Edge z Liverpoolu ke třem letům a čtyřem měsícům odnětí svobody za prodej a používání nelegálních střelných zbraní. Edge ve své činnosti pokračoval i přes předchozí varování společnosti FACT o zastavení činnosti, které se rozhodl ignorovat. Jeho trest zahrnuje také souběžný dvouletý a tříměsíční trest za osobní přístup k pirátskému obsahu, který šířil, a jeho prohlížení.

Zdroj: broadbandtvnews.com

DALŠÍ ÚSPĚŠNÁ VLNA TAŽENÍ PROTI TELEVIZNÍM PIRÁTŮM, TENTOKRÁT V DESETI EVROPSKÝCH ZEMÍCH

Orgánům činným v trestním řízení se podařilo rozbít pravděpodobně největší distribuční síť poskytovatelů pirátstkých streamů a pirátského obsahu na světě.

V rámci operace Takedown došlo k raziím a zatýkání v deseti různých evropských zemích. Operace měla podporu sdružení AAPA, tedy audiovizuální protipirátské aliance. Zahrnovala razie a zatýkání ve Spojeném království, Bulharsku, Chorvatsku, Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku, Švédsku, Švýcarsku a Rumunsku.

Nelegální síť údajně poskytovala pirátský obsah více než 22 milionům uživatelů v celé Evropě a každý měsíc generovala nelegální příjmy v odhadované výši 250 milionů eur. Výsledkem rozsáhlé policejní operace je 11 zatčení, 102 vyšetřovaných osob, zabavení celkem 29 serverů a stovek zařízení pro podporu provozu a sledování IPTV, a rovněž zabavení přibližně stovky webových stránek a domén spojených s nelegálním streamingem.

Rovněž došlo k zabavení kryptoměn v hodnotě přibližně 1,65 milionů euro, což jen dokládá, jak masivní byla činnost celé nelegální skupiny.

Tato policejní operace navazuje na dvouleté vyšetřování vedené Europolem, které zahrnovalo sledování sociálních sítí a fór týkajících se nelegálního streamování s cílem shromáždit důkazy a identifikovat klíčové hráče. Vyšetřování Europolu odhalilo důkazy nejen o porušování autorských práv, ale také o praní špinavých peněz a další kybernetické trestné činnosti.

„Tímto jsme vyslali jasný signál, že jsme spolu s našimi partnery odhodláni rozbít pirátské sítě za hranicemi a pohnat jejich vůdce k odpovědnosti,“

řekl Matt Hibbert, šéf týmu pro boj proti pirátství ve společnosti Sky. Právě skupina Sky patří k největším pay-tv operátorům v Evropě, a televizním pirátstvím je výrazně poškozována.

Zdroj: tvkompas.cz

NOVA V DVB-T2 PROZATÍM ZŮSTÁVÁ, TRENDY V DISTRIBUCI SLEDUJE

Technický ředitel mediální skupiny Nova Josef Uher hovoří v druhé části rozhovoru pro MediaGuru.cz o trendech ve vývoji televizního vysílání i nenaplněných očekáváních s Ultra HD.

Aby vysílatelé zůstali pro své diváky relevantní, musí neustále inovovat. Nova si musí tuto oblast hlídat dvojnásob s ohledem na to, že vedle volně šířených stanic provozuje i placené kanály pod hlavičkou Nova Sport. Je vůbec ještě nějaký další směr, co v oblasti inovací máte naplánováno?

V tuto chvíli máme i s Markízou 24 kanálů, z toho je šest sportovních. De facto ale můžeme říci, že těch sportovních kanálů je vlastně devět, protože tři z nich vysíláme i ve slovenské verzi. Jsou tam jiné reklamy, jiná grafika a z technického hlediska je to jiný playlist. Bez automatického doručování bychom nebyli schopni fungovat. V příštím roce plánujeme asset management nasadit i na Markízu. Půjde tedy o novou technologii, která bude sloužit interně, a kterou asi diváci neuvidí, ale bude pro nás velmi užitečná.

A co se týká distribuce signálu, předpokládáte tam v blízké době nějakou změnu? Když máte přenosové batohy, jsou zapotřebí ještě klasické SNG vozy?

SNG vozy stále máme a využíváme je, protože pořád mají svoje využití, ať už na dlouhé sportovní akce nebo na místa, kde je hodně lidí a mobilní sítě by mohli být nespolehlivé . Ale postavit 14 SNG vozů tak, abychom měli jeden v každém městě, to pochopitelně nejde. Přenosový batoh můžeme mít v každém krajském městě a může ho mít i žurnalista, který je v Bruselu nebo kdekoliv jinde. Máme zajištěnou dedikovanou nezávislou internetovou linku pro příjem SRT streamů, protože třeba NHL začala chodit letos primárně po SRT, po veřejném internetu, a satelit už je jenom záloha. Obsah je ale pochopitelně chráněný a není to tak, že si ho může kdokoliv chytit. ,. A například na úřad vlády a do parlamentu máme přímou datovou linku.

České Radiokomunikace měly koncem října tiskovou konferenci k 5G Broadcastu. Je pro vás tato technologie nějak zajímavá v oblasti výroby, nebo jde opravdu čistě pouze o distribuční kanál a na výrobní straně se nic nemění?

Zatím bych řekl, že se na výrobní straně nic nemění, ale do budoucna by to mohlo pomoci například ve chvíli, kdy bude právě problém s datovou konektivitou, tedy pokud jde o kontribuci signálu. V rámci 5G Broadcast bychom tedy mohli využít zpětný kanál, protože má výrazně nižší zpoždění než standardní streaming.

Není 5G Broadcast slepou kolejí, jako se ukázala před cca. patnácti lety DVB-H (televize do mobilu, pozn. red.)? Má technologie perspektivu?

Velmi bude záležet na tom, jak to uchopí výrobci telefonů, jestli se to rozšíří nebo ne. Nejde o technologii samotnou, ale o to, co se pak chytne u lidí. Z historie máme několik případů, kdy se třeba trošku horší technologie prosadila a ta lepší naopak skončila.

V posledních dvou letech zejména sledujeme na trhu broadcastových technologií neustále posilování IPTV a internetových televizí, naopak prakticky opačným směrem míří satelit. Vy jste prakticky všude – v pozemním vysílání, na satelitu, v kabelovkách, v internetových i IP televizích. Bude se podle vašeho názoru nějakým způsobem tento distribuční mix měnit?

Do celého mixu bude čím dál tím víc vstupovat IPTV, protože přináší i další služby, a pravděpodobně bude klesat dále satelit a možná malinko i ta terestrika. V Česku je ale pozemní vysílání hodně populární a nadále zůstává, takže bych v tomto případě očekával úbytek opravdu jen v řádu jednotek procent, nic významného. Satelit má obrovskou nevýhodu v tom, že musíte mít za oknem nebo na balkóně velký talíř a tak výrazně vyšší přidaná hodnota jako dříve, tedy výrazně větší počet kanálů, už tam není.

Dříve byly v pozemním vysílání čtyři kanály a na satelitu jich člověk chytil více než sto a mělo to svůj význam. Dnes už je ale situace jiná, takže satelit ještě bude trochu klesat a nadále si udrží svou pozici primárně v těch oblastech, kde není dobrá terestrika a možná slabší internet. V těchto oblastech bude mít svůj smysl, ale ve městě už svůj význam ztrácí, když například v Praze si dáte anténu za okno, nebo jakýkoliv prut, a chytáte 60 kanálů. Satelit si však udržuje svůj význam jako zdroj příjmu signálu pro malé kabelové operátory.

Do kdy bude mít podle vašeho názoru smysl klasické pozemní televizní vysílání?

To je dobrá otázka. Myslím, že přežije do horizontu, který vidím. To znamená, že i po roce 2030. Já nechci spekulovat, co bude v roce 2040. Když se člověk podívá zpátky na to, co jsme věděli v roce 2015 a říkali jsme si, co budeme dělat v roce 2020, tak jsme to pochopitelně nevěděli. To samé je tento případ. Je jasné, že úplně nejmladší ročníky už na lineární televizi nekoukají. Otázka je, co se stane, až budou mít oni sami děti, jestli třeba nezačnou. My máme pozemní licenci do roku 2037, takže pozemnímu vysílání věříme. Máme dostatek času sledovat trendy a uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet.

Technologie, od které se v uplynulých letech hodně očekávalo, a nakonec se v lineárním vysílání prakticky neuchytila, je formát Ultra HD. Zamířil naopak do online videoték jako Disney+, Prime Video a dalších. Proč byli pár let nazpátek všichni z této technologie tak nadšení, a nakonec se tato očekávání vůbec nenaplnila? Co se stalo?

Jednoduše chybí obchodní model a řeknu k tomu ještě jednu věc. Celý přechod je velmi technologicky náročný. Přechod na 4K není tak snadný jako byl v případě přechodu mezi SD a HD. Nejde jen o samotný formát 4K, ale například i HDR (vysoký dynamický rozsah, pozn. red.). Celá záležitost je tedy minimálně desetkrát náročnější na datový tok, na všechny kapacity, na archivy a vůbec na všechno. A aby se 4K uplatnilo v lineárním vysílání, tak na to zatím chybí ten obchodní model. Nicméně technicky už 4K výrobu umíme zpracovat a pořady , které se ve 4K vyrábějí, už si archivujeme ve 4K a budeme schopni je použít, až to bude potřeba.

Pokud to přijde…

Myslím si, že to přijde, jenom to bude spojené s přechodem, na který my se chystáme. Postupně chceme překlopit výrobu do rozlišení 1080p, a pak už bude samozřejmě cesta ke 4K snadná, protože přechod z 1080p do 4K je podobný jako přechod SD na HD , a to je věc, kterou už jsme se naučili.

Ze svého pohledu můžu říct, že mám doma 4K OLED televizor, který má úhlopříčku 65 palců, a ten má tak dobrý převod z HD rozlišení do 4K, že, i když sleduji například pouze video z YouTube, tak si často říkám, v jakém je to vlastně formátu.

Výrobci televizí nás trošku předběhli. Linka by pro Ultra HD musela mít desetinásobnou kapacitu. To by byl problém nejen v pozemním vysílání, ale například i v IPTV. Procesor, kterým disponuje televizor, to do velké míry udělá za vás. A postupné kroky už se dějí. Playout jsme již upgradovali, takže jsme schopni hrát rozlišení 1080p.

Takže krok, který aktuálně děláte, bude zajímavý výhradně pro operátory placené televize, protože v pozemním vysílání jste pouze ve standardním rozlišení.

Obchodní model je tak nastavený a funguje. A formát 1080p je lepší pro lineární vysílání na internetu.

Zmínil jste, že už máte k dispozici nějaké materiály ve vyšším rozlišení 4K. Budete si nějakým způsobem hrát například s formáty HDR nebo Dolby Vision, nebo to pro vás v tuto chvíli není vůbec téma?

Pokud jde o Dolby Atmos nebo Dolby Vision, tak to vlastně pro televizní vysílání zatím není definované. Interně fungujeme ve formátu Dolby E. Do budoucna by to mohlo být zajímavé pro Voyo, v lineárním vysílání určitě ne. V lineárním vysílání vysíláme nadstandardně zejména fotbal, formule a další sporty, které je odbavujeme jen v Dolby Digital. Z formátu Dolby E se dá udělat ledacos, protože pokud máte pořad vyrobený v Dolby E, má tu výhodu, že se dá rozkódovat a znovu zakódovat. I reprízy fotbalů, které děláme, opakujeme a vysíláme v Dolby Digital.

Zdroj: mediaguru.cz

ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ SLAVÍ SVĚTOVÝ DEN TELEVIZE SPOLEČNÝM SPOTEM A PESTRÝM PROGRAMEM PRO PARTNERY

Asociace komerčních televizí letos už po osmé slaví Světový den televize. V rámci oslav je pro diváky připravený speciální promo spot, který se bude ve čtvrtek 21. listopadu vysílat na televizních stanicích členů AKTV. Kromě toho pak asociace připravila zajímavý program v sídle svých členů, který vyvrcholí zábavnou show z televizního zákulisí – letos s podtitulem Pekelná telka.

Světový den televize oslavuje nejen televizi jako takovou, ale zejména filozofii, kterou představuje. Valné shromáždění vyhlásilo 21. listopad Světovým dnem televize v roce 1996 poté, co pod záštitou OSN proběhlo první Světové televizní fórum, kde se diskutovalo o rostoucím významu televize. Cílem bylo uznat její rostoucí dopad na společnost a kulturu, její vliv na rozhodování a její schopnost informovat a ovlivňovat veřejné mínění.

„Světový den televize je pro nás každoroční příležitostí uvědomit si výjimečnost a význam tohoto mediatypu nejen pro diváky, ale obecně pro společnost. V jeden okamžik dokáže oslovit miliony lidí, přinášet jim informace, zábavu či inspiraci. I přes rychle se měnící svět, televize zůstává svou schopností okamžitého zásahu a vytvoření pozornosti v popředí zájmu,”

říká Klára Brachtlová, prezidentka Asociace komerčních televizí.

Asociace komerčních televizí oslaví letošní Světový den televize společným televizním spotem televizních skupin Nova, Prima a Óčko, v němž se objeví sestřih toho nejlepšího, co komerční stanice nabízejí. Spot připomíná významnou roli televize, která v dnešním hektickém světě lidi spojuje a přináší jim zábavu i aktuální zpravodajství. Bude vysílán na všech stanicích členských společností a dostupný bude také na webových stránkách a sociálních sítích.

Letošní spot je k dispozici ke zhlédnutí zde, všechny spoty z předchozích let jsou pak umístěné na aktv.cz/svetovy-den-tv.

Součástí oslav budou také dny otevřených dveří v jednotlivých televizích. V rámci večerního programu pak proběhne event vyhrazený pro obchodní partnery. Zábavná show Pekelná telka v kulisách kulinářského pořadu Hell’s Kitchen bude završena DJ session pod hlavičkou hudební televize Óčko.

Cílem pestrého programu, který AKTV a komerční vysílatelé společně připravili ke Světovému dni televize, je zvýšit povědomí o klíčovém významu televize jako média a o jejím nepomíjejícího společenském i kulturním vlivu.

O Asociaci komerčních televizí

(www.AKTV.cz)

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.

AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.

Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz a pravidelně pořádá oborové konference.

MATEJ ŠEMŠEJ, TV NOVA: FIREMNÍ KULTURA ZALOŽENÁ NA KOMUNIKACI JE ZÁKLAD

Být empatický vůči divákovi předpokládá empatii i dovnitř firmy, říká Matej Šemšej, ředitel HR v TV Nova.

Je Nova atraktivní zaměstnavatel?

Rozhodně. Po vstupu skupiny PPF procházíme intenzivní transformací, která se ještě zrychlila příchodem Daniela Grunta na pozici generálního ředitele. Firma se dynamicky rozvíjí a má co nabídnout nejen uchazečům na typické televizní pozice. Jak říkám každému nováčkovi: na Nově si vybere každý.

Jak budujete brand zaměstnavatele a jaký obraz by o Nově měl dávat?

Na naší „employer branding“ strategii aktuálně pracujeme. Než jsme začali, udělali jsme si průzkum, jak nás lidé zvenku vnímají jako zaměstnavatele. Ukázalo se, že rozdíl mezi naším a jejich pohledem existuje. Proto jsme strategii začali budovat i na tom, jak chceme, aby byla Nova vnímaná. Aby měla značku přátelské firmy a atmosféry, firmy založené na otevřené komunikaci a dialogu se zaměstnancem a potažmo i divákem, což lícuje i s celou firemní strategií.

30 let spolu

Jaké aktivity mají vnímání změnit?

Už letos jsme získali mezinárodní certifikaci Top Employer, která je detailním auditem vnitropodnikové politiky, programů a procesů. Skutečným začátkem bude kampaň, která proběhne příští rok a na kterou naváže řada dalších aktivit. Chceme rebrandovat kariérní stránky, budeme pravidelně provádět výzkum mezi potenciálními uchazeči, jak vnímají atraktivitu Novy jako zaměstnavatele, snažíme se dostat i mezi naše diváky. Nicméně jedna věc je komunikace ven a druhá realita. Nechceme zklamávat v očekáváních, jaká si obě strany na počátku vztahu nastaví.

Daniel Grunt nedávno uvedl, že v době rychlého technologického rozvoje je třeba jít proti proudu a investovat do co nejkvalitnějších lidí, kteří tvoří obsah, díky kterému se lze odlišit. Cítíte tuto potřebu?

Souzní to s firemní strategií, kdy říkáme, že chceme být nejatraktivnější zaměstnavatel s nejlepším týmem. Často se bavíme o tom, jak získávat nejlepší lidi, a zde je nutné dělení do dvou skupin. Jednak lákáte lidi, kteří jsou z odvětví a Nova je pro ně nějaký pojem. Díky tomu, jak roste množství a kvalita našeho obsahu, roste i jejich zájem. To, kde vidíme nenaplněný potenciál, jsou pozice, o kterých se tolik neví, že je obsazujeme. Dan sice mluvil o cestě proti proudu, ale my samozřejmě budujeme interní AI kompetenci. Je to oddělení, které byste v tradiční televizi nehledali, ale dnešní doba takové výzvy přináší.

Člověk si totiž primárně představí profese spojené přímo s vysíláním.

Divák vidí jen to finále, které celý ekosystém vyprodukuje. Ať je to seriál na Voyo nebo Televizní noviny. Proto se snažíme razit kulturu, že všichni sledujeme společný cíl. Máme to detailně rozpracované a neustále lidem připomínáme, že jsme jeden tým a každá pozice je pro nás důležitá.

Jak to vypadá na pracovním trhu?

Před pár lety byl problém hlavně u IT a technologických pozic, nicméně jsme zaznamenali „pokrok“, a dnes je to problém takřka u každé pozice. Firma tak musí nabídnout něco navíc – třeba to, jak rychle se s kandidáty bavíte. Musíte být rychlí a mít nastavené KPIs tak, abyste relevantního uchazeče kontaktovali do dvou dní poté, co se ozve, a celým procesem ho provedli ne v řádu měsíců, ale týdnů. Kandidáta dnes musíte nadchnout a zapůsobit na něj, aby vycítil, že na něj čeká přátelská firemní kultura. A nabídnout mu dostatek flexibility, protože ta se také stává standardem.

A když si ho získáte?

Pak je podstatné, co mu nabídnete jako zaměstnanci. Nezůstane kvůli benefitům, ale kvůli lidem, kolektivu a tomu, že dělá na něčem, co má budoucnost. Dobře víme, že lineární televize klesá, ale Nova díky komplexnosti své výroby nabízí pěknou budoucnost s vizí.

Bavíme se u příležitosti Světového dne televize. Je to vhodná příležitost k popularizaci práce v ní?

Zcela ideální. Pod prací u nás si lidé představí herce, redaktory, kameramany, střihače, maskéry, ale televize tkví v něčem jiném. Spektrum profesí je mnohem širší a Světový den televize dává lidem možnost nahlédnout do zákulisí a zjistit, že neděláme jen to, co je vidět na obrazovce. A také zjisti, že tu po chodbách chodí úplně normální lidi.

Panuje představa, že tomu tak není?

Z výzkumů nám vychází, že potenciální uchazeči si myslí, že na Nově vládne konkurenční a vzájemně nespolupracující prostředí. Také proto se strategie „employer brandingu“ zaměří i na to, že tu ve skutečnosti panuje skvělé pracovní prostředí a lidi si tu nešlapou po krku.

Zmínil jste, že procházíte proměnou firemní kultury. V čem spočívá?

Transformace je spojená s příchodem Dana Grunta a vznikem firemní strategie. Nova po dlouhé době dostala vizi, cíle a hodnoty. Z velké části se týkají toho, jak chápeme našeho diváka a jak se k němu chováme. Chceme k němu být empatičtí, usilujeme o hluboké pochopení jeho potřeb a životního příběhu. A toho jako firma dosáhnete jen tehdy, když jste i vnitřně empatičtí a zajímáte se o to, co se děje ve vedlejší kanceláří nebo o patro výš. Proto budujeme kulturu důvěry, komunikace a spolupráce založenou na hodnotách, které jsme si vydefinovali čtyři. Lidskému bytí jsou tak přirozené, že jsme schopni se s nimi snadno ztotožnit, ale zároveň jsou pro nás unikátní. Říkáme, že jsme kreativní, že to, co děláme, děláme s vášní, ale i s respektem vůči sobě a kolegům i kolegyním a jsme inovativní. Transformace firemní kultury je abstraktní pojem, ale když je navázaná na konkrétní kroky, na vizi, cíl a každodenní mezilidskou interakci, pak je pro člověka mnohem hmatatelnější.

Jaké je její přijetí zaměstnanci?

Při vzniku firemní strategie empatie jsme částečně vycházeli ze zpětné vazby od zaměstnanců. S pomocí externího partnera jsme absolvovali několikaměsíční kolečko interních workshopů, do kterých se zapojily asi dvě třetiny firmy. Místy to sice bolelo, ale myslím, že bylo důležité podívat se realitě do očí. Zatímco běžela práce v pozadí, pravidelně jsme zveřejňovali zprávy a teď na podzim jsme přišli s detailnějším reportem, co se dělo a co se bude dít. Je nutné lidem neustále ukazovat, jak je zpětná vazba důležitá, že to, co děláte, děláte na základě jejich podnětů, které nevyšuměly do ztracena. Pokud zapojíte zaměstnance už od začátku, budete je informovat a oni uvidí, že se něco děje, změny budou spíš akceptovat.

Loňské druhé místo týmu Novy v charitativním Adraběhu

Hodně pracujete s výzkumy. Jak jsou data v HR důležitá?

Velmi. Na jejich základě děláme většinu rozhodnutí. Interně například probíhá pravidelné měsíční kolečko zpětné vazby, které nezabere víc než minutu. Je to pár otázek, taková hygienická kontrola, jak se organizaci daří, jak se vyvíjejí trendy, kde máme problémy. Vedle toho pracujeme s dalšími průzkumy a nástroji, protože kultura založená na otevřené komunikaci a zpětné vazbě je jednou z našich hlavních zásad.

Vede sběr zpětné vazby v měsíčním intervalu k udržovaní vyšší motivovanosti lidí?

Nám to funguje. Ve firmách, kde jsem působil dříve, jsme průzkum dělali jednou za rok. Pak jsme vytvořili slajdy, dva měsíce je komunikovali, definovali si akční kroky a než přišlo léto, opatření už kolikrát nebyla aktuální. I když se to zaměstnancům zpočátku nemusí líbit, je dobré zpětnou vazbu sbírat neustále, protože pak ji můžete okamžitě převádět do akčních kroků a neustále komunikovat. Protože právě komunikace je tou největší výzvou. Podle mě jí není nikdy dost – i když si vždy část lidí bude myslet opak. Je to jen o hledání a střídání různých komunikačních kanálů.

Úvodem jsme se bavili o atraktivitě Novy. Jak je to s ní u mladých?

Získávat talenty z řad studentů nebo absolventů je jednou z cest, jak řešit situaci na trhu. Ale dnes to dělá každý a vy se i zde musíte odlišit. Jednou z našich vlajkových lodí je dvouletý studijní program CME Content Academy, jehož cílem je vychovávat talenty v televizní výrobě. Krátkodobější aktivitou pak je Nova News Academy, která cílí na studenty žurnalistiky v posledním ročníku, kterým nabízí stáž. Jde o týdenní program, kdy si projdou vším, co by mohli mít jako moderátoři nebo reportéři na starosti. Úspěšní uchazeči dostávají zelenou kartu a po ukončení studia mohou nastoupit na zkušební období, které třeba vyústí v zaměstnání. Pořádáme i středoškolské stáže – letos se tu na týden dva mihly desítky studentů. Je to administrativní zátěž, ale budujeme si tím jméno a posíláme informace o Nově tam, kam byste to možná nečekali.

CME Content Academy

Kolik z absolventů akademií začne na Nově skutečně pracovat?

V případě Nova News Academy jsme zmíněné zelené karty dali čtyřem z jedenácti účastníků. CME Content Academy bude mít první absolventy v prosinci. V ročníku je třináct studentů a myslím, že více než polovinu z nich budeme schopni umístit buď na Novu, nebo na Markízu.

Jak lidi, kteří k vám prošli akademií, ale nejen je, udržet v médiích?

Musíte zajistit, aby se cítili komfortně a práce jim dávala smysl. Média oproti jiným firmám, typicky IT korporacím, mají tu výhodu, že člověku snadno ukážou jeho přidanou hodnotu. A to je na nich to fascinující – vyrábíme nebo přispíváme k výrobě něčeho, co si pustí milion lidí a řekne, že to je super. Anebo že jim to ovlivnilo život. Samozřejmě musíte zaručit i naplnění jejich základních potřeb a neustále sledovat, jestli jsou vaše mzdy konkurenceschopné.

Jaké jsou aktuální trendy v HR?

Vidím jich pět hlavních: práci s daty a digitalizaci, flexibilitu, motivovanost, nábor včetně hledání talentů a diverzitu – v jejím případě nemusí jít jen o genderovou. Blíží se totiž nařízení EU, kdy budou muset firmy reportovat data týkající se nerovnoměrného odměňování. To se může stát velkou výzvou a pro firmy to bude velmi náročné.

Zdroj: mam.cz

PRIMA CHCE ZACHOVAT POZEMNÍ TV MINIMÁLNĚ DO ROKU 2050

Společnost FTV Prima a Digital Broadcasting vyjádřily prostřednictvím připomínek ke Strategii správy kmitočtového spektra dlouhodobou podporu pozemnímu televiznímu vysílání.

Společnost FTV Prima a operátor celoplošného DVB-T2 multiplexu 24, telekomunikační firma Digital Broadcasting, vyjádřily společnou podporu zachování a rozvoje terestrického televizního vysílání v Česku. Reagovaly tak formou připomínek na návrh Strategie správy rádiového spektra, kterou zveřejnil Český telekomunikační úřad (ČTÚ), a zdůraznily důležitost této platformy pro přístup k televiznímu obsahu. Pro Primu je DTT platforma klíčová, provozuje v ní všechny své TV programy.

Pozemní digitální televizi využívá podle průzkumů, kterými argumentují například České Radiokomunikace (CRA), na běžnou anténu alespoň na jednom přijímači 53 % českých domácností. Oba subjekty proto považují za nezbytné udržet provoz pozemního vysílání i v následujících letech. Generální ředitel FTV Prima Marek Singer dokonce na ČTÚ apeluje, aby provoz všech stávajících celoplošných sítí byl možný minimálně do roku 2050 a zajistila se tak dlouhodobá stabilita konkurenčního prostředí.

Prima chce díky vyhrazené kapacitě dvě nové stanice

Možná až překvapivě dlouhá doba, po kterou chce FTV Prima udržet pozemní vysílání, má logické vysvětlení. Prima nejen, že provozuje v DVB-T2 multiplexu Českých Radiokomunikací všechny své celoplošné kanály, ale chystá zde i dvě další stanice – jedna z nich je známá pod označením Prima Case. FTV Prima má totiž v této televizní síti vyhrazenou datovou kapacitu, se kterou může nakládat podle svých potřeb. V minulosti v DVB-T2 proto začínala s vysíláním svých programů v rozlišení 1440 x 1080p.

Tlak operátorů placené televize později Primu donutil k překlopení těchto programů do základního formátu 960x540p, přičemž v HD rozlišení zůstala s poměrem 1280 x 720p pouze CNN Prima News. Argumentem byla lepší čitelnost doprovodné grafiky pro zpravodajský kanál. Prima na rozdíl od Novy neprovozuje žádný placený kanál, ta jich má naopak šest. Jde o prémiové stanice Nova Sport. Stojí však za zajímavost, že právě Nova rozložila vysílání svých programů do dvou multiplexů, přičemž CRA svěřila kromě vlajkové lodě ještě Novu Cinema.

ČTÚ má k dispozici kanály pro nespuštěné sítě

Ve prospěch pozemního televizního vysílání a jeho budoucnost mohou hrát i doposud nevyužité kmitočty pro plánované DVB-T2 multiplexy 25 a 26, které však nikdy nebyly reálně spuštěny. Multiplexy 25 a 26 představují podle Martina Roztočila, ředitele vnějších vztahů společnosti Digital Broadcasting, která provozuje DVB-T2 síť 24, jednu z možných pojistek budoucnosti pozemní televize. Roztočil stejně jako Singer upozorňuje na dlouhodobou stabilitu pozici terestrické platformy, která je pro mnoho českých domácností tradiční a oblíbenou volbou díky možnosti bezplatného sledování televizních programů.

Digital Broadcasting navrhuje využít kmitočty multiplexů 25 a 26 i pro testování inovativních technologií, jako je 5G Broadcasting, který doposud tlačily výhradně konkurenční CRA. Tato technologie nabízí potenciál pro budoucí využití v zemském vysílání, což umožní experimentálně ověřovat provoz a připravit se na výzvy spojené s technickými inovacemi. Disponibilní kmitočty by mohly být také využity pro regionální vysílání nebo pro jednosměrné vysílače označované jako SDL. Tento flexibilní přístup by umožnil experimentálně ověřit alternativní technologie bez rušení stávajících služeb, což může přispět ke zkvalitnění dostupnosti televizního vysílání v odlehlých oblastech nebo při přechodu na nové standardy.

Na volné kmitočty upozorňuje i dlouholetý šéf PDTV

Na základě zveřejněného návrhu „Strategie správy rádiového spektra“ a možnosti zaslat své stanovisko navrhuje odborný konzultant Petr Formánek několik změn v textu. Formánek roky působil ve společnosti PDTV provozující pražskou Regionální síť 4. Poté co ji převzaly CRA, je na volné noze. Podle Formánka je zásadní, aby se zvážilo, že časově omezené individuální oprávnění k využívání frekvencí na tzv. „bílých místech“ by po skončení platnosti mohlo vést k negativní reakci veřejnosti, pokud by došlo k přerušení poskytování služeb.

Formánek dále doporučuje využití frekvencí sítí 25 a 26, stejně jako Roztočil, primárně pro experimentální ověřování nových technologií, jako jsou 5G Broadcast a DVB-I, s cílem umožnit koexistenci těchto frekvencí a standardů na stejném radiofrekvenčním kanálu. Rovněž navrhuje změnu formulace, kde by věta „Pásmo UHF je z technicko-ekonomického hlediska optimální pro zajištění pokrytí území mobilními službami“ byla doplněna tak, aby reflektovala i využití pásma UHF pro DTT (pozemní TV), čímž by se podpořilo udržení konkurenčního prostředí i rozvoj oboru.

Zdroj: mediaguru.cz

S POUŽITÍM AI VE ZPRAVODAJSTVÍ SOUHLASÍ JEN 10 PROCENT ČECHŮ

Čeští uživatelé zpravodajského obsahu nedůvěřují umělé inteligenci ve zpravodajství. Obávají se, že znemožňuje rozeznat fikci od skutečnosti, ukazuje nová studie ResSolution Group a Nielsen.

S použitím nástrojů umělé inteligence (AI) ve zpravodajství souhlasí jen 10 % české onlinové populace, a to napříč všemi mediatypy. Nejvyšší míra souhlasu (15 %) je u zpravodajských webů a 12 % souhlasí s využitím u podcastů. Vyplývá to z nové volně prodejné studie výzkumných agentur ReSSolution Group a Nielsen s názvem Zpravodajství ve věku mediální fragmentace, kterou na konferenci Czech Internet Forum 2024 v minulém týdnu prezentovali Tereza Šimečková a Tomáš Hynčica.

Z výzkumu, jehož se zúčastnilo 1012 online populace starší 15 let, dále vyplynulo, že 80 % zná pojem „umělá inteligence“. Polovina českých příjemců zpravodajského obsahu, konkrétně 51 %, ale nedůvěřuje zpravodajskému obsahu, který využívá AI, a 53 % vyjádřilo nesouhlas s používáním AI v televizním zpravodajství. U většiny příjemců zpravodajství totiž panuje obava, že jim AI znemožní rozeznat fikci od skutečnosti. Vyjádřily se tak tři čtvrtiny uživatelů.

Na druhou stranu k pozitivům využití AI řadí uživatelé rychlejší vydávání zpráv a snazší konzumaci zpravodajství ze zahraničí. Zároveň uznávají, že AI je užitečným nástrojem pro zjednodušení tvorby a přijímání zpravodajství.

Zdroj: mediaguru.cz

JOSEF UHER, TV NOVA: AI ZATÍM ČLOVĚKA VE ZPRAVODAJSTVÍ NENAHRADÍ

Technologie usnadňuje práci, ale podle interních pravidel skupiny Nova kontroluje obsah vysílání výhradně člověk, říká technický ředitel Josef Uher.

Technický ředitel skupiny Nova Josef Uher hovoří v první části rozhovoru pro MediaGuru.cz o novém zpravodajském produkčním systému i zapojení umělé inteligence do tvorby publicistiky.

Mediální skupina Nova nasadila do svých struktur nový produkční systém. Řada lidí ale pravděpodobně vůbec netuší, o jakou jde technologii, případně o co vůbec jde. Můžeme to tedy nějak stručně vysvětlit?

Na začátku je dobré upřesnit, že jde o zpravodajský produkční systém. Řekněme, že je to skupina technologií, která slouží k výrobě zpravodajství a zahrnuje celý komplex, to znamená střižny, disková pole, playout servery a samozřejmě ještě taky ingest záznamů, tak i reportážní kamery. Jde tedy o hardware i software. A to celé musí do sebe zapadat.

Takže vy jste pořídili nový software, který tohle vše ovládá a díky kterému se v tom vyznáte?

Je to v podstatě, jako kdybyste šel do knihovny a tam máte kartotéku, ve které hledáte. V asset managementu hledáte nějaký klip a na diskovém poli ho najdete. Není to úplně o tom, že byste šel a vzal diskové pole, kde bude šest tisíc klipů a ty probíral jeden po druhém, tedy úplně stejně jako v knihovně nebudete probírat knížku po knížce, ale podíváte se do kartotéky a řekněte, že knížka je v regálu 3B. A ta výhoda zpravodajského produkčního systému je v tom, že k obsahu můžou přistupovat všichni, kdo potřebují. A nejenom tady v budově, ale případně i třeba zvenčí. Vše je samozřejmě zabezpečeno. Máte možnost si klip prohlédnout v náhledu, v nižší kvalitě, a ve chvíli, kdy vás to zajímá, si stáhnete klip v plném rozlišení.

A druhá věc, která je důležitá, že v rámci prostředí je jedno, že začnete stříhat ve střižně jedna a druhý den ve střižně dva. Přístup do archivu je jednoduchý. Pravidla jsou dopředu daná, jak se klipy mají pojmenovávat. Máme archiváře, kteří nám zprávy popisují, takže to pak hledání ulehčuje.

Ale tohle, co jste popsal, má v podstatě každá televize a bez toho by nemohla fungovat. Můžete tedy říci, co vám přináší současná verze systému například oproti té předchozí? Co třeba nová verze umí a co ta předchozí neuměla? Nebo se změna udělala proto, že je tam nějaká přirozené zastarávání technologie?

Byl to přirozený vývoj. V loňském roce ho výrobce přestal vyvíjet a v příštím roce ho přestane podporovat. Hlavní motivací bylo nezamrznout na tom, co máme, ale pořídit něco, co se bude dál rozvíjet a na čem se bude dál pracovat. Zpravodajský produkční systém je navázaný na několik dalších systémů.

Pokud jedna z těchto čtyř věcí – žurnalistický systém, produkční systém, archivní systém nebo studiová automatizace – dostane aktualizaci, aby vám zůstala jedna věc nepodporovaná a může se stát, že nebude fungovat s dalšími věcmi v řetězci nebo nevyužijete vlastnosti daného upgradu, takže výměna byla naprosto nutná.

Nemůžu tedy říci, že bychom získali nějaké bombastické vlastnosti a ve vývoji bychom poskočili například o tři roky dopředu, ale systém je pochopitelně schopný jak rozvoje, tak i kapacity. V rámci celého provozu budeme mít jednotnou technologii a stejný produkční systém máme i na Markíze, to znamená, že my se můžeme propojit s Markízou a nebudeme si muset soubory složitě překlápět. Naopak si je můžeme jednoduše sdílet. Letos se v Markíze vyměnil ten žurnalistický a s Novou je tedy totožný. Vybudovat v Markíze druhé datacentrum by bylo velmi finančně nákladné. Nyní můžeme tedy Markíze poskytnout zálohu v případě, že by došlo k nějaké neočekávané události, například požár v datacentru.

V rámci celého provozu budeme mít jednotnou technologii a stejný produkční systém máme i na Markíze, to znamená, že my se můžeme propojit s Markízou a nebudeme si muset soubory složitě překlápět.

Josef Uher

Zpravodajský produkční systém je tedy jakési komplexní řešení – jak softwarové, tak i hardwarové, které se případně dá postupně obměňovat…

Hardwarové je hlavně diskové pole, kde se vám materiály scházejí, playout servery, který vám umožňuje vstupy příspěvků do zpravodajství, a samozřejmě střižen, jenž mají nějakou svou pracovní stanici. K tomu máte ještě skupinu řídících systémů, kterým se říká zkratkou PAM, Production Asset Management, a právě na nich běží tato vyšší verze softwaru, který indexuje dané soubory, zajišťuje komunikaci s archivem, komunikaci s žurnalistickým systémem apod.

Vše samozřejmě musí být navzájem propojené, aby například Lucie Borhyová neřekla ve zprávách, uvidíte Plzeň a my jsme ukázali Bulharsko. Jsou tam tedy nějaké vzájemné identifikátory, které se vzájemně provazují a zprávy nakonec proběhly tak, aby zajímaly naše diváky.

Součástí podobných rozhovorů často bývá otázka, kde očekáváte, že bude daná technologie za deset nebo třeba patnáct let. Místo věštění z křišťálové koule bych se tedy zeptal, jaký je tam trend ve vývoji, když se například podíváte deset let zpátky. Co se změnilo?

Určitě je to dostupnost datové kapacity. Máme například větší počet střižen, který umožňují střih rovnou ve vysokém rozlišení, to znamená, že tam nedochází k žádnému zdržení. Jsou k dispozici i technologie, kdy si může redaktor přímo označkovat pro svou potřebu zajímavé body, které se mu pro následnou práci do systému natáhnou a rovnou pak při zpracování ví, po čem jde.

Když to vezmeme ještě o kousek dál, tak samozřejmě ve zpravodajství se používaly dříve pásky. Stříhalo se z pásku na pásek. Pak jsme měli Blu-ray disky, takže se musel natáhnout celý Blu-ray. Dnes máme záznamové karty v kamerách. Jsou také technologie, že se pořízený materiál dá poslat rovnou z auta, pokud by byl vyloženě tlak na čas. Díky zpravodajským batohům máme možnost přispívat i z terénu, kde nemáme k dispozici linku. Tím, jak všude narůstá kapacita, tak můžeme akceptovat i nárůst kapacity samotných videí. Doručujeme zpravodajství nejen pro hlavní kanál, ale i TN Live, který má řádnou internetovou licenci. Musíme mít tedy k dispozici navýšenou kapacitu, abychom mohli příspěvky doručovat co nejdříve a v odpovídající kvalitě.

S ohledem na to, že do zpravodajského systému je možné se připojit odkudkoliv, musí tam být nějaký firewall nebo něco podobného. Jak je tohle řešeno?

Máme specializovaný firewall na broadcastové technologie, které jdou do vysílání. Je to kombinace hardwarového a softwarového řešení. Více bych to nechtěl komentovat.

Umožňuje vaše nová technologie například propojení i s nějakým grafickým systémem nebo dalšími složkami ve vašem vysílacím řetězci, které již využíváte?

Samozřejmě s grafickým systémem to propojené je, ale to bylo i předtím. Díky studiové automatizaci je možné ovládat jak playout servery, které hrají ty příspěvky, tak zároveň ovládáme grafické jednotky, tedy například to, co se děje za moderátory. V jednu chvíli můžeme synchronizovat i výstup režie, což je výhoda ve chvíli, kdy na Nova International nemáme na všechno vysílací práva a nemáme dva střihače. Druhý výstup režie tedy řídí automatizace na základě práv, která jsou zanesená v žurnalistickém systému.

Střihový systém má například instalované pluginy pro tvorbu titulků, pro mozaiku, aby daný obsah neviděly děti do 18 let apod. Můžeme vytvářet například i virtuální grafiku, takže umístíme do obrazu například lahev sponzora, pokud je to součástí product placementu. Když jsme to instalovali, tak kolegové si s tím hráli a ve studiu nám přistál nějaký modul z Marsu. Ale samozřejmě zrovna tohle je náročné a musí se to naprogramovat. Nedá se to dělat jako na běžícím pásu. Pro grafiku ve zpravodajství jsou připraveny šablony a novináři to jenom vyplní.

Čím dál tím větším tématem je využití umělé inteligence a její implementace do běžných pracovních procesů. Jak jste se s tímhle fenoménem popasovali na Nově?

Řekněme, že zatím všechny věci jsou zatím ve fázi nějakých testů, abychom si ověřili, jak fungují, než podepíšeme finálně nějakou smlouvu. Děláme například speech-to-text a překlady. Ty používáme zatím pro vnitřní účely. Pokud chceme prezentovat něco v rámci CME, tak to musíme přeložit.

Speech-to-text si testujeme, proto, že zatím nemáme titulky živého vysílání pro sluchově postižené. Kromě České republiky to testujeme i na Slovensku. Další zajímavé výsledky jsou například u fotbalu, kde umělá inteligence najde góly, žluté nebo červené karty a předpřipraví report, takže už člověk nemusí zkouknout celý devadesátiminutový zápas, ale má to dopředu naservírované a může s tím dál pracovat. A pak jsme tady měli ještě půjčený server na sémantické vyhledávání. To znamená, že člověk něco zadal a AI mu to našla v archivu. Naše zkušenosti bychom chtěli vyhodnotit a technologii pak nasadit do plného provozu.

Člověk si ale zároveň musí uvědomit, že cokoliv AI pošle, tak pokud nemá profesionální smlouvu, ona to může použít dál, což samozřejmě my nechceme. Testy pobíhají tedy možná trošičku pomaleji, než by bylo ideální, ale je potřeba si vše právně podchytit.

Nicméně přeci jen využíváme AI i v kontaktu s divákem. Máme novou moderátorskou posilu, která se jmenuje Luna. Jedná se o moderátorku vytvořenou pomocí umělé inteligence a na starosti má každodenní moderování horoskopů na TN.cz.

Speech-to-text si testujeme, proto, že zatím nemáme titulky živého vysílání pro sluchově postižené. Kromě České republiky to testujeme i na Slovensku.

Josef Uher

Z toho, co říkáte, mám pocit, že vám záleží na tom, aby lidský faktor nadále zůstal rozhodující a AI případně pouze ulehčovala některé úkony. Asi tam tedy není nějaký scénář, že by AI řídila i fungování některých stanic?

Klasické lineární vysílání asi zatím v tuhle chvíli úplně stoprocentně ne. Spousta materiálů, které jdou do vysílání, kontroluje, můžeme tomu říkat umělá inteligence, ale my jsme to ještě kupovali jako specializovaný software, který hledá technické chyby, jako je překročená hlasitost zvuku, dropy v obraze apod. Technik pak u daného materiálu stráví například místo devadesáti minut pouze dvacet, protože může danému softwaru věřit. A druhá věc je, že tím například kontrolujeme věci, krátké, vyrobené tady, o kterých víme, že by měly být v pořádku, ale potřebujeme mít jistotu, že jsou tam konsistentní data, a že je budeme moci vysílat.

Technologie tedy usnadňuje práci lidskou a zároveň šetří čas, ale samozřejmě máme interní pravidla, že vše, co je v prime-timu, kontroluje kompletně pouze člověk. Máme ale spoustu různých seriálů a dalších pořadů, které vezme tento robot a člověk na konci pak přečte reporty, prověří kritická místa a buď to vrátí k opravě, nebo řekne, že se našlo něco, co nemá vliv na kvalitu obrazu ani zvuku, tak se jede dál. I na materiály ze zahraničí, které k nám chodí, to funguje tak, že vy máte 30 dní na to, abyste je případně vrátili. Při kapacitě, že třeba programová ředitelka nakoupí 400 dílů jednoho seriálu, ani nemáme lidskou kapacitu, která by dokázala během 30 dnů vše zkontrolovat sekundu po sekundě.

Josef Uher, technický ředitel, TV Nova

Zodpovídá za rozvoj technologií pro zajištění výroby a vysílání TV programu a jejich provázání s internetovými aktivitami, za organizaci nákupu a implementaci těchto technologií a zabezpečení servisní podpory. Podílel se na strategii přechodu vysílání z DVB-T na DVB-T2, na rozvoji vysílání v ostatních platformách se zaměřením na vysílání v HD kvalitě a dále na rozvoji internetového vysílání. Je absolventem ČVUT v Praze a pro TV Nova pracuje od roku 1995. Stejnou funkci zastává také ve slovenské televizi Markíza.

Zdroj: mediaguru.cz

TELEVIZNÍ SLEDOVANOST: V ŘÍJNU SE DO ČELA DOSTALA NOVA

Skupina Nova zaznamenala v říjnu nejvyšší podíly na sledovanosti a z TOP tří skupin si jako jediná polepšila. Z menších stanic rostla Televize Seznam, které se díky českým filmům a seriálu Profesionálové daří vylepšovat podíl v prime-time.

Televizní skupina Nova dosáhla v říjnu nejvyššího podílu ve všech hlavních diváckých skupinách v celodenním i prime-timovém vysílání. V meziročním srovnání si zároveň jako jediná z nejsilnější trojice tuzemských TV skupin polepšila. Vyplývá to z oficiálních dat televizního měření sledovanosti ATO-Nielsen.

Pozice v širší divácké skupině 15+ v celodenním vysílaní je dál vyrovnaná. Druhou skupinu Prima a třetí Českou televizi odděluje jen 0,3 procentního bodu. V hlavním vysílacím čase si navíc pořadí prohodily. Ve skupinách 15-54 i 18-69 je Prima druhou nejsilnější. V těchto diváckých kategoriích má nejvyšší podíl skupina Nova.

Dál pokračuje růst zastupitelství tematických TV stanic Atmedia, které se ve své primární skupině 18-69 přibližuje 7 %. Pomáhá mu k tomu i zvyšující se podíl Televize Seznam, který se meziročně zvýšil o 0,4 pb. a přiblížil se k hranici 2 %. Od skupiny Barrandov ho odděluje 0,35 procentního bodu. V hlavním vysílacím čase Televize Seznam roste ještě rychleji a 2% hranici už v říjnu těsně překročila. Její podíl je zde vyšší podíl než TVB.

Podíl TV skupin (%), říjen 2024, celý den

Podíl TV skupin (%), říjen 2024, prime-time

Zdroj: ATO-Nilesen, TV živě+TS0-3 ke dni 4.11. 2024. Prime-time = 19:00-23:00, změna uvedena v procentních bodech

Stanicemi s nejvyšším meziročním nárůstem podílu na sledovanosti se v říjnu staly Nova Cinema, Televize Seznam, ČT2 a Nova (platí pro CS 4+).

Nejsledovanějším říjnovým pořadem byla StarDance (ČT1) vysílaná 19.10. s počtem 1,7 mil. diváků (15+). Na dalších místech se také umístily díly StarDance vysílané 12.10. a 26.10. DO TOP nejsledovanějších říjnových pořadů se rovněž zařadily Policie Modrava (Nova) s 1,3 mil. a Záhadné případy (Nova) s 1,29 mil. (uvedeno pro CS 15+).

Zdroj: mediaguru.cz

AKTV OSLAVÍ SVĚTOVÝ DEN TELEVIZE „DNEM OTEVŘENÝCH DVEŘÍ“, ZVE NA EXKURZE DO STUDIÍ I NA ZÁBAVNOU SHOW

21. listopadu slaví vysílatelé po celém světě Světový den televize. Ani AKTV, která sdružuje nejvýznamnější české komerční vysílatele, nebude pozadu. Pro své klienty, obchodní partnery a profesionály z oblasti televize a médií si ve spolupráci se svými členskými televizemi připravila interaktivní den „otevřených dveří“ ve studiích i zákulisí.

Letošní rok je připraven opravdu exkluzivní program, protože každá z komerčních televizí nabídne exkurze do zpravodajství, studií i zázemí. Chybět nebude ani setkání se známými tvářemi, exkluzivní předpremiéra série Studna, drobné občerstvení a doprovodný program.

Televize Nova zve na brunch ve Snídani, na prohlídky zpravodajského a sportovního studia a také na exkluzivní předpremiéru prvního dílu série Voyo Originál: Studna. Promítání se neobejde bez popcornu a osvěžujícího bublinkového nápoje. Nový český seriál, jehož název odkazuje k jedné z nejznámějších epizod Majora Zemana, přichází jako její specifický prequel, který skvěle zapadá do současného trendu true crime příběhů.

Televize Prima nabídne prohlídky tří typů studií – zpravodajského, rádiového i dabingového. Návštěvníci se podívají do nejmodernějšího zpravodajského studia ve střední Evropě, dozví se, co všechno se musí stát, než je odvysílána zpravodajská relace a odhalí, že rádio není jen mikrofon ve studiu. Studio dabingu pak nabídne možnost zkusit si, jak zní oblíbené postavy v češtině. Technický okruh pak pozve návštěvníky do serverovny, do místnosti s diesel agregáty a odhalí spoustu dalších tajemství, které stojí za chodem televizního vysílání. Na této prohlídce vás provede Patrik Slavík, technický ředitel skupiny Prima.

Ve studiu TV ÓČKO dostanete jedinečnou možnost „meet &greet“ s Dimash Qudaibergen, ultimátním králem Óčko Chart. Stanete se součástí live vysílání a potkáte se s kazašským fenoménem, který zpívá rovnou sedmi jazyky.

Vyvrcholením letošních oslav pak bude speciální živá show Pekelná telka, ve které se před vašimi zraky utkají týmy Novy a Primy v řadě kulinářských i znalostních disciplín.

Detaily k programu, časy exkurzí a rezervační formulář naleznete na stránkách aktv.cz/weloveTV

Ale pozor, registrace jsou možné jen do pátku 15.11.2024 ! Nenechejte si tuto výjimečnou událost ujít!

Jak probíhal Světový den televize loni, se přesvědčte v krátkém sestřihu zde:

NEJLEPŠÍ PRO TELEVIZI I DIVÁKY BY BYLO, ABY PRIMA ZDRAŽILA CO NEJVÍC

Nadměrný počet reklamních breaků v televizním vysílání není dobrý ani pro televizi, ani pro televizní diváky. Komerční ředitel Vladimír Pořízek vysvětluje, že zvýšení cen TV reklamy je jedinou možností, jak Media Club může této situaci čelit.

Obchodní zastupitelství Media Club zvýší pro rok 2025 ceny televizní reklamy v průměru o 18 až 22 %. Navýšení zohledňuje jak růst základní ceny CPP, tak také růst některých sezónních i stopážových koeficientů. Portfolio zastupovaných stanic Media Clubu se ale pro příští rok nemění: vedle stanic skupiny Prima, které se rozšíří o dva nové kanály, má nadále prodávat reklamu i pro skupiny TV Óčko, TV Barrandov, Atmedia i Paramount Network. Stejná zůstává také primární nákupní cílová skupina 18–69 let. Sekundárně pak mohou klienti využívat také 24 definovaných cílových skupin.

Komerční ředitel skupiny Prima Vladimír Pořízek v rozhovoru vysvětluje, že Media Club nemá jinou cestu než zdražit. „Teď na podzim, ale vlastně i na jaře, jsme byli nuceni prodlužovat délku reklamních breaků, abychom uspokojili poptávku. Dlouhé breaky ale bohužel brání tomu, ,abychom dosáhli vyšší sledovanosti. Proto musíme zdražit a prostor pro reklamu zoptimalizovat tak, abychom umístili co možná nejvíc poptávky, ale zároveň neodradili diváky,“ vysvětluje.

Prima už na konci srpna odhadovala, že ceny TV reklamy na stanicích zastupovaných Media Clubem zvýší na úrovni 20 %. Zvýšení se nakonec pohybuje v rozmezí 18–22 %. Platí opět, že vyšší zdražení se týká větších klientů?

Pokračujeme ve strategii z uplynulých let a ceny více navyšujeme u klientů s vyššími objemy a s nižším CPT. U menších klientů je zdražení menší, proto se v průměru pohybujeme mezi 18–22 %. Zdražení je nutné, protože náš reklamní prostor je stále vyprodaný, poptávka roste a reklamních GRPů je na trhu méně. V cílové skupině 18–69 je to pokles o 5 %, ve skupině 15–54 o 7 až 8 %.

Zvýšená poptávka po TV reklamě přetrvává už několikátý rok po sobě. Co ji způsobuje? Když se podíváme na výkon ekonomiky v letošním roce, tak nijak výrazně neroste – ve druhém a třetím čtvrtletí na úrovni o 0,3 a 0,4 %, spotřeba domácností je letos vyšší jen o necelá 2 %. Nestojí za rostoucí poptávkou změny v poptávce po reklamním mediálním prostoru, které přinášejí nadnárodní platformy Google a Facebook?

Poptávka po televizní reklamě roste proto, že TV reklama funguje. Online sám o sobě je schopný přilákat klienty spíše tehdy, když lidé daný brand znají a mají o něm povědomí. Online nebuduje brand. To dělá právě televize a dlouhá video reklama. Nicméně televize umí fungovat i aktivačně a máme řadu klientů, kteří ji pro aktivační kampaně využívají. Proto se klienti od onlinu vrací zpátky k televizi. Navíc televize právě ve spojení s onlinem klientům nejsnáze doručí požadované výsledky.

V případě sezónních koeficientů navyšujete především některé měsíce mimo sezónu jako leden, únor, červen nebo srpen a naopak měsíce v hlavní sezóně ponecháváte bez změny. Proč?

Měníme sezónní koeficienty tam, kde jsme byli letos nejvíc vyprodaní – což jsou tedy měsíce květen, červen, srpen a posouváme červenec. Naopak například v březnu a v dubnu jsme vyprodaní nebyli, tak tady jsme koeficienty ponechali.

Jak moc je Prima letos vyprodaná?

Na podzim jsme vyprodaní na 108 %, což není dobře pro televizi a ani pro diváky. Na trhu přibývají SVOD služby a s tím i možnosti, jak sledovat audiovizuální obsah bez reklamy. Diváci si na to zvykají a televizi dlouhé reklamní breaky nestaví do dobrého světla. Máme sice letos kratší breaky než konkurenční Nova, ale je to především proto, že reklamní prostor Novy se taky vyprodal. Počet GRPů letos v naší nákupní cílové skupině poklesl o 5–6 %, televizní trh naopak o 5–6 % roste a dostáváme se tak na 12% „deficit“. K tomu prodlužování breaku o 8 %, které musíme narovnat, a tím se dostáváme k našim požadovaným 20 %.

Znamená to teda, že se orientačně nedaří 12 % GRPů do vysílání umístit? Nebo jak velký je převis poptávky?

Ten převis je kolem 8–10 % GRPů. Celý podzim natahujeme reklamní breaky, čímž si pomůžeme k vyššímu počtu GRPů. I po rozvolnění pravidel o délce reklamních breaků jsme se ale vždy snažili o to, aby se naše breaky neprodlužovaly. Teď se nám to ale nedaří.

I po rozvolnění pravidel o délce reklamních breaků jsme se ale vždy snažili o to, aby se naše breaky neprodlužovaly. Teď se nám to ale nedaří.

Vladimír Pořízek

Přispělo k většímu zaplnění reklamními spoty v hlavním vysílacím čase i to, že se změnou legislativy (od září 2022 se místo hodinového limitu používá 20% limit pro časová pásma 6:00–18:00 a 18:00–24:00, pozn. red.) trochu rozšířily možnosti, jak počet spotů v prime-time navýšit?

Přesně tak, právě tato legislativní změna to umožnila. Díky tomu lze nějakou část spotu nebo reklamních minut přemístit do časů s vyšším ratingem a počet GRPů, který jsme schopni doručit, vzroste.

Přinese ceníkové navýšení ceny kolem 20 % potřebný balanc?

To je vždy věc poptávky a nabídky. Agentury nám dávají najevo, že pokud budeme takto zdražovat, klienti odejdou k jiným mediatypům a ke Googlu nebo Facebooku. Víme, že Google ani Facebook nevybudují brand tak jako televizní reklama. Může se ale stát, že někteří klienti část rozpočtů přesunou, což můžeme pocítit, proto je třeba hledat pomyslné průniky mezi poptávkou a nabídkou. Cenu zvyšovat musíme, a mám-li být upřímný, tak pro nás i pro diváka by bylo nejlepší, kdyby zdražení bylo co nejvyšší. Reklamní breaky by tak mohly být kratší. Vždy jde ale o nějakou dohodu s klienty a agenturami.

Obchodní politika Media Clubu pro TV, rok 2025

Do letošního roku jste vstoupili s upravenou nákupní cílovou skupinou 18–69, která nahradila 15–69. Cílová skupina 18–69 bude na Media Clubu primární i pro obchodování v roce 2025. Co vám přechod na 18–69 ukázal?

Stále se snažíme zjišťovat potřeby našich zákazníků a zároveň vidíme, že se produktivní skupina posouvá a populace stárne. Pokud bychom posunuli začátek nákupní cílové skupiny na 20 let, tak bychom ještě víc postihli to, co zákazníci chtějí. Jejich cílovky se většinou pohybují od 20, někdy od 25 let. Jsou samozřejmě i klienti, kteří požadují diváky ve věku 18–35 let, ale těch je relativně málo. Vedle naší primární cílové skupiny máme ale dále definovaných 24 prodejních cílových skupin, na které jsme schopni afinitně cílit. Díky těmto sekundárním cílovým skupinám můžeme afinitu kampaní ještě vylepšit. V příštím roce navíc předpokládáme ještě vyšší využití internetových eGRPů. Jejich kapacitu navyšujeme díky tomu, jak zapojujeme jednotlivé operátory ohledně přetáčení reklam ve zpětném zhlédnutí, a také jsme s Nielsenem dovyvinuli cílení v Hbbtv a ve smart aplikacích.

Proměnila se skupina hlavních televizních reklamních zadavatelů? Silná je zřejmě skupina e-commerce, jsou tam nějaké další?

K nějakým velkým změnám nedochází. V e-commerce skupině přibývá těch, kteří chtějí využívat televizi k vybudování silného brandu.

Bude i v příštím roce součástí zastupovaných stanic Media Clubu televizní skupina Barrandov?

S televizí Barrandov máme předběžnou dohodu a finální znění dohody právě dokončujeme.

Vy osobně z Primy, a tedy i Media Clubu, odcházíte v prvním čtvrtletí příštího roku. Už je znám váš nástupce?

Výběrové řízení na mého nástupce stále ještě probíhá.

A už víte, jaké budou vaše další plány po odchodu z Primy?

Plánuji rozhodně dlouhou dovolenou, minimálně půl roku až rok. Rok budu navíc vázaný konkurenční doložkou, takže pokud bych chtěl pokračovat v médiích, bude to možné nejdříve v březnu 2026. Spíš ale uvažuju o finančním odvětí, jsem přece jen víc finančník, rád bych se zase podíval někam jinam a vyzkoušel něco nového.

Zdroj: mediaguru.cz

MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH ODVĚTVÍ PŘINESE DŮLEŽITÉ INFORMACE O JEJICH PŘÍNOSU I POTŘEBÁCH

V letošním a příštím roce probíhá v České republice celostátní mapování kulturních a kreativních odvětví (KKO). Prakticky jde o dvě víceleté výzvy podpořené z Národního plánu obnovy v rámci komponenty Rozvoj kulturního a kreativního sektoru, kterou spravuje Ministerstvo kultury ČR.

Hlavním cílem je revitalizace sektoru po období pandemické krize. Výstupy z výzkumných projektů budou do budoucna sloužit jako zdroj informací o struktuře a potřebách sektoru. Využít je budou moci jak kraje při formulaci strategických materiálů, tak Ministerstvo kultury při optimalizaci svých dotačních programů i při hledání dalších možností podpory těchto odvětví z fondů EU.

Ministerstvo kultury vypsalo v období let 2022–2023 dvě samostatné dotační výzvy na podporu víceletých výzkumných projektů. Do první výzvy se zapojilo všech 14 krajů ČR s projekty mapujícími aktéry kulturního a kreativního sektoru činné na území jejich regionu. Do druhé dotační výzvy se zapojilo 12 subjektů, oborových a profesních asociací a výzkumných pracovišť s projekty mapujícími sektor z perspektivy jednotlivých odvětví. V obou výzvách bylo rozděleno necelých 40 mil. Kč. Dílčí výstupy z mapování jsou zveřejňovány průběžně jednotlivými řešiteli, po ukončení podpořených výzkumných projektů v polovině roku 2025 bude Ministerstvo kultury s daty a dokumenty dále pracovat. Mohou se stát argumentační oporou pro zavedení nových forem podpory kulturních a kreativních odvětví, a to jak na úrovni státu, regionálních strategií, tak evropských dotačních programů.

„Pro zdárný průběh mapování jsou důležité metodické vedení a pravidelné koordinační schůzky s řešitelskými týmy. Nejbližší jednání se zástupci krajů je naplánováno na 22. října, na to by mělo 5. listopadu navázat jednání s řešiteli oborového mapování, “ říká ředitelka odboru umění, knihoven a kreativních odvětví Ministerstva kultury Zuzana Zahradníčková a dodává:

„Přestože jsou zmiňované dotační výzvy součástí implementace Národního plánu obnovy, chápeme sběr dat o kreativním sektoru jako aktivitu, ve které chceme pokračovat i v budoucnu. Podobně bychom rádi pokračovali v užší spolupráci s řešiteli jednotlivých projektů a Českým statistickým úřadem.“

Projekty v rámci regionálního mapování realizují kromě krajských úřadů také některé kraji pověřené organizace jako jsou Kreativní Praha, Jihočeský vědeckotechnický park, Ostravská univerzita či Technologické inovační centrum Zlín. Projekty v rámci oborového mapování realizují profesní asociace či výzkumná pracoviště. Týká se devíti okruhů – Knihy a tisk, Hudba, Film a video, Televize a rozhlas, Herní vývojářství, Architektura, Reklama, Design a Eventový průmysl. Řešiteli jsou například Vysoká škola ekonomická, Masarykova univerzita, Technická univerzita Ostrava, Asociace komerčních televizí, Asociace komunikačních agentur nebo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS).

Mapování je rozděleno na jednotnou kvantitativní část a na kvalitativní část, která může být doplněna oborovými specifiky jednotlivých výzkumných okruhů. Výstupem pak bude sada analytických materiálů o stavu a potřebách firem a asociací sdružujících podnikatele v KKO tak, aby stát získal přesnější představu o počtu, velikosti, přínosech i potřebách těchto průmyslových odvětví. Kvantitativní analýzy jednotlivých okruhů budou doplněny agregovanými ekonomickými údaji zpracovanými pro účel projektu Českým statistickým úřadem. Kvalitativní průzkum se pak zaměřuje na rozvojový a inovační potenciál firem nejen v rychle se rozvíjejících technologických oblastech, ale i očekávání ohledně kompetencí čerstvých absolventů škol. Důraz bude kladen také na odhad budoucích trendů a nových příležitostí i hrozeb v KKO.

„Jako členové Sekce kulturního a kreativního průmyslu při Hospodářské komoře ČR jsme usilovali o realizaci celorepublikového mapování několik let. Některé profesní asociace sice již provádí své vlastní oborové výzkumy, ale nyní máme výjimečnou příležitost poprvé zmapovat tento nesourodý a dynamicky se vyvíjející segment ekonomiky souhrnně a dle jednotných kritérií. Neméně důležitý je pro nás také osvětový rozměr, protože se bohužel stále setkáváme s tím, že pod zkratkou KKO si jen málokdo představí celou tu rozmanitou šíři podnikatelských subjektů,“

doplňuje Marie Fianová, předsedkyně Sekce kulturního a kreativního průmyslu Hospodářské komory ČR, v níž se sdružuje většina řešitelů národního mapování.

Podrobnosti k výzkumu jsou dostupné na internetových stránkách společné platformy řešitelů projektů: mapovani-KKO.cz, kde mohou respondenti z některých okruhů rovnou vyplnit dotazník.

Co je kulturní a kreativní sektor?

Kulturní a kreativní sektor (KKS) je ekosystém skládající se ze ziskových i neziskových, veřejných a soukromých subjektů zahrnující jak produkci, tak distribuci kulturních a kreativních statků. Jedná se o oblasti na pomezí umění a kultury i podnikání a technologií.

KKS definujeme jako oblasti, jejichž aktivity jsou založeny na kulturních hodnotách nebo uměleckých a jiných individuálních či kolektivních kreativních vyjádřeních. Může se jednat o aktivity zahrnující vývoj, tvorbu, produkci, šíření nebo uchování zboží a služeb, které představují kulturní, umělecká nebo jiná kreativní vyjádření. Stejně tak se jedná o související aktivity v oblasti vzdělávání nebo managementu. Vše zmíněné má potenciál vytvářet inovace a pracovní místa zejména na základě tvorby duševního vlastnictví. Jeho orientační výsek zahrnuje architekturu, archivnictví, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální oblast, kulturní dědictví, design, festivaly, hudbu, literaturu, živé umění, tisk a nakladatelství, rozhlasovou tvorbu a výtvarné umění.

Co jsou kulturní a kreativní odvětví (dříve také „kulturní a kreativní průmysl“)?

Kulturní a kreativní odvětví (KKO) definujeme jako ekonomické činnosti v rámci kulturního a kreativního sektoru, které využívají talentu a dovedností občanů a jsou založeny na kulturních hodnotách nebo uměleckých vyjádřeních. Do oblasti kulturních a kreativních odvětví spadají ty subjekty kulturního a kreativního sektoru, které nejsou primárně závislé na veřejných zdrojích, tj jsou více než z 50 % finančně soběstačné. Kulturní a kreativní odvětví slouží mj. k tvorbě bohatství zejména skrze využití duševního vlastnictví. Kreativita je klíčovým vstupem a nejedná se o její pouhé přeprodávání. Distribuční řetězce jsou nicméně podstatnou součástí rozvoje KKO a patří k přidruženým činnostem. (Strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví, Ministerstvo kultury, 2021).

Zdroj: culturenet.cz