Lenka Hrivnáková, Author at Asociace komerčních televizí

STUDIE EU: KLESAJÍCÍ TREND ONLINE PIRÁTSTVÍ SE V LOŇSKÉM ROCE OBRÁTIL

Internet je fenoménem, který nám usnadňuje každodenní život. Ale kromě pozitivních stránek, které nám nabízí, má i svou odvrácenou tvář a negativa. Jedním z nich je bezesporu digitální pirátství, kterým se zabývá nová studie Porušování autorských práv online v Evropské unii.

Historie pojmu pirátství

Samotné slovo pirátství má vzdálený indoevropský kořen. Původně mělo toto slova úplně jiný význam. Znamenalo pokus, snahu či zkušenost. Slovo „peiratos” pak označovalo mořského pobřežního válečníka. Současný význam „námořní zloděj“ tedy není od původního významu příliš vzdálený. Ve starověku byli piráti vnímáni také jako porušovatelé řádu. Jejich hlavním znakem podle tehdejší společnosti bylo, že nectili žádné vlastnictví obecně uznávané společností.

Není tedy divu, že se tento pojem začal v přeneseném smyslu používat i pro odcizení duševního vlastnictví, které má v současné době spoustu forem. Jednou z nich je digitální pirátství spojené s nelegálním užíváním a šířením autorsky chráněného obsahu prostřednictvím úložišť a streamovacích platforem.

Negativní vliv na zisky tvůrců a kvalitu obsahu

Online pirátství má výrazný negativní dopad na tvůrce a odvětví zábavního průmyslu, neboť je připravuje o tržby, které jsou potřeba ke kompenzaci vysokých nákladů na produkci, ať už se jedná o seriály, filmy, hudebních skladby, software, nebo publikace. Dalším velkým problémem je, že nelegální šíření podkopává kvalitu obsahu. Pirátské kopie často neposkytují stejnou kvalitu a bezpečnost, což má vliv na celé odvětví – a zejména na koncové uživatele, kteří jsou vystaveni riziku malwaru a nízké kvality obsahu.

Fenoménem online pirátství se dlouhodobě zabývá Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), který aktuálně zveřejnil novou studii Porušování autorských práv online v Evropské unii. Tato studie se zaměřila na analýzu nelegální internetové konzumace chráněného televizního, hudebního, filmového, softwarového a publikačního obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království v období 2017–2022. Jedním z bodů studie byl i celkový vývoj pirátství.

Celkový vývoj pirátství od roku 2017

V závěru minulé zprávy se praví, že online pirátství postupem let až do konce roku 2020 pomalu klesalo. Podle letošní studie pirátství nepřetržitě klesalo od roku 2017 až do začátku roku 2021, kdy se tento pozitivní trend obrátil. A to nejen pro Evropskou unii jako celek, ale i pro většinu členských států. V roce 2022 skončilo pirátství (na úrovni EU27) zhruba na 7 přístupech na uživatele internetu za měsíc. Dobrou zprávou je, že ve srovnání s maximální úrovní z března 2017 je tato hodnota stále ještě nízká.

Podíl jednotlivých typů obsahu na celkovém pirátství

U jednotlivých typů digitálního pirátství jsou zřejmé rozdíly. Podíl televizního pirátství se v průběhu let zvýšil, a to z přibližně 59 % na 73 %, zatímco podíl pirátství v oblasti hudby klesl z 20 % v roce 2017 na 9 % v roce 2022. Podíl filmového pirátství zaznamenal ve stejném období mírný pokles z 20 % na 18 %. Podíly jednotlivých typů jsou vyobrazeny na obrázku níže.

Zdroj: EUIPO

Roční míra pirátství na obyvatele: Hudební obsah se vymyká

Celková roční míra pirátství na obyvatele (tedy hodnota za všechny typy obsahu) činila v roce 2018 -17,5 % a po průběžném dalším klesání během let 2019–2021 zaznamenala v roce 2022 nárůst o +13,3 %. Za tímto celkovým tempem růstu ve výši 13 % stojí především televizní pirátství, i když v menší míře k němu přispělo i filmové pirátství.

K nejvýraznějšímu poklesu roční míry pirátství na obyvatele u všech typů obsahu došlo v roce 2020. Poté se pokles zmírnil a v roce 2022 nastal opačný trend.

Televizní obsah zaznamenal v roce 2018 pokles roční míry pirátství na obyvatele ve výši -10,7 %, v roce 2019 o něco menší pokles ve výši -9,1 %, v roce 2020 další výrazný pokles -22,9 %, v roce 2021 -6,9 % a v roce 2022 je již zřejmý značný nárůst celkové míry pirátství na obyvatele – studie uvádí +15,3 %.

Roční míra pirátství na obyvatele u filmu činila v roce 2018 -20,3 %, v roce 2019 pokles pokračoval mírnějším tempem a skončil na -11,0 %, v roce 2020 byl pokles ještě výraznější a činil -28,3 %, v roce 2021 klesání zpomalilo na -18,0 %. V roce 2022 nastal obrat a filmový obsah zaznamenal, pokud jde o roční míru pirátství na obyvatele, nárůst o celých +17,2 %.

Hudební obsah se tomuto trendu vymyká. Je jediným typem obsahu, u něhož nedošlo v roce 2022 ke zvratu. V roce 2018 zde byl zjevný výrazný pokles ve výši -34,5 % a tento pokles se v dalších letech ještě zvyšoval. V roce 2019 činil -36,6 %, v roce 2020 -37,9 %, v roce 2021 pouze -3,7 % a v roce 2022 roční míra pirátství na obyvatele klesla o dalších -6,0 %.

Pro publikace a software jsou k dispozici pouze hodnoty z roku 2022 a činí +37,1 % pro publikace a +10,7 % pro software.

Pirátství ovlivnila pandemie covidu

Podle výsledků studie se v letech 2020 a 2021 projevily výrazné odchylky od všech ostatních let, i když v různých směrech. Zatímco začátek pandemie onemocnění covid-19 se shodoval s poklesem pirátství o 21 %, druhé čtvrtletí roku 2021 vykázalo celkový nárůst (za všechny typy obsahu) o více než 8 %.

Porovnání přístupů z osobních počítačů a mobilních zařízení

Rozdíl mezi mobilním a stolním zařízením je založen na operačním systému, který se připojuje k pirátské webové stránce. Těmito zařízeními mohou být mobilní telefony, tablety nebo jiná zařízení s mobilním operačním systémem.

Výsledky studie prokázaly jasnou tendenci konzumovat pirátský hudební a publikační obsah na mobilních zařízeních, zatímco v případě přístupu k televizi uživatelé dávají přednost přístupu ze stolních počítačů, i když přístupy z mobilních zařízení jsou také významné. Celkové „rozložení sil“ mobilních zařízení a stolních počítačů je zřejmé z následujícího obrázku:

Celkový podíl pirátství v EU-27 v roce 2022 podle typu obsahu s rozdělením podle zařízení; Zdroj: EUIPO

Je zřejmé, že postupem času došlo ke znatelnému posunu ve prospěch mobilních zařízení. Trend pozorovaný od roku 2017 do poloviny roku 2020 ukazuje výraznější pokles pirátství na stolních počítačích ve srovnání s pirátstvím na mobilních zařízeních. Nicméně pokles pirátství na mobilních zařízeních pokračoval až do konce roku 2020. To lze přičíst opatřením a lockdownům, které členské státy zavedly během krize spojené s pandemií covidu a které měly za následek, že lidé trávili více času doma. Současná situace se zdá být velmi podobná situaci v roce 2017.

Rozdíly v typu pirátského obsahu a celková konzumace u jednotlivých zemí

Jak typ pirátského obsahu v jednotlivých zemích, tak celková spotřeba pirátského obsahu na jednoho uživatele internetu vykazují mezi členskými státy značnou variabilitu. Celkový počet se pohybuje od přibližně 25 přístupů na jednoho uživatele internetu za měsíc v Estonsku až po přibližně 7 v Německu. Mezi čtyři země s nejvyšší mírou pirátství patří Estonsko, Lotyšsko, Litva a Kypr, zatímco nejnižší míra je v Německu, Itálii a Polsku. Česká republika se drží zhruba uprostřed se 43 % televizního pirátství, 10 % softwarového pirátství, 32 % publikačního pirátství, 6 % hudebního pirátství a 9 % pirátství v oblasti filmu.

Zdroj: EUIPO

Zdroj: euipo.europa.eu

KONFERENCE FORUM MEDIA ZVEŘEJNILA DOPOSUD NEJNABITĚJŠÍ PROGRAM

Už za tři týdny se koná Forum Media – největší konference v ČR zaměřená na média, marketing a komunikaci. Podívejte se na její kompletní program, stojí za to!

Na Foru Media vystoupí v pražském O2 universu 9. listopadu více než 70 zahraničních i českých hvězd komunikace, marketingu a médií, a to celkem na pěti scénách. „Pro letošek se podařilo přilákat do Prahy skutečně pestrou kombinaci řečníků a témat nejen na dvě mezinárodní scény, ale také na tentokrát už tři další samostatné scény s celodenním odborným programem. Vedle rozšíření scény Effie i scény Market Tools na celý den otevíráme po loňském úspěchu opět i scénu pro menší tematické workshopy,“ doplňuje programový ředitel konference Forum Media Vladimír Bystrov.

Nahlédnout do programu 23. ročníku největší oborové konference v Česku, ale také si ho stáhnout v PDF, můžete zde, stojí za to!

Forum Media pořádá časopis Marketing & Media ve spolupráci s nejvýznamnějšími oborovými asociacemi. Na programu se tradičně podílí Asociace komunikačních agentur (AKA) i Asociace public relations (APRA), letos nově přibyla také Asociace komerčních televizí (AKTV).

Pět scén, jejichž řečníky najdete přehledně ve zveřejněném programu, bude rozděleno následovně: na MAM Stage zazní to nejlepší z marketingu a médií, daty a efektivními projekty se můžete inspirovat na Effie Stage, přehled v trendech komunikace dodá PR Summit, v sále Market Insight vás čekají workshopy a panelové diskuze a na scéně Market Tools se experti zaměří na marketingové nástroje na příkladech úspěšných značek.

Redakce MAM se na vás těší 9. listopadu!

Zdroj: mam.cz

SOUKROMÁ MÉDIA ZA JEDNÍM STOLEM: VELKÁ NOVELA POŠKODÍ CELÝ TRH

Zástupci českých soukromých médií se poprvé sešli na společné tiskové konferenci. Apelují na ministra kultury kvůli návrhu velké mediální novely.

Zástupci soukromého mediálního sektoru apelují na ministra kultury, aby před změnami v návrhu tzv. velké mediální novely proběhla nejprve diskuse o roli veřejné mediální služby. Bez té nelze specifikovat, kolik financí Česká televize a Český rozhlas na svou činnost potřebují. Vyplynulo to ze společné tiskové konference, na které se poprvé sešli zástupci všech hlavních tuzemských soukromých mediálních oborových asociací, a to napříč mediatypy.

Konkrétně byly zastoupeny Asociace komerčních televizí (AKTV), jejímž členy jsou TV Nova i TV Prima, za vydavatele tisku Unie vydavatelů, Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), zastupující komerční rádia, Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Asociace online vydavatelů (AOV) za mediální provozovatele působící na internetu.

Zdůrazňovali, že jsou pro zachování médií veřejné služby v českém mediálním prostředí, ale že způsob, jakým se ministr kultury Martin Baxa (ODS) postavil k přípravě návrhu novely, je zaskočil. Proto ho znovu vyzvali k tomu, aby byl návrh novely přepracován.

Podle generálního ředitele Primy Marka Singera zástupci komerčního sektoru již vyčerpali všechny možnosti, jak vstoupit s ministerstvem kultury do debaty o podobě zákonů. „Toto vystoupení soukromých médií je záchrannou brzdou. Pevně věříme, že jde o veřejný apel, mělo by to zajímat volební výbor i parament,“ sdělil.

Zástupci soukromých médií nechtěli specifikovat své představy o podobě výše poplatků. Zdůrazňovali, že jejich nastavení musí vycházet z definice role veřejné služby v současné době. Nechtějí, aby se peníze pro soukromý a veřejný sektor z reklamy míchaly dohromady, a proto jsou proti reklamě a sponzoring na ČT.

Zleva: D. Grunt, D. Sedláček, J. Hrabák, M. Hanák, L. Šmuclerová, O. Neumann, M. Singer; Zdroj: TV Nova

Co zaznělo na společné tiskové konferenci

Marek Singer, generální ředitel TV Prima, prezident AKTV

Není pravda, že by novela byla konzultována s komerčními televizemi. To by byl správný proces, navíc existuje úspěšný precedens v případě novely zákona o audiovizi.
Navržená novela zasáhne všechna komerční média. Zadává riziko i z pohledu evropského práva. Absolutní nedostatek specifikace, na co by peníze měly být, může vyvolávat obavy z nepovolené veřejné podpory.
Od Petra Dvořáka, bývalého GŘ ČT, jsme po mnoho let slyšeli, že potřebuje asi 300 až 500 mil. Kč navíc. Během málo měsíců je to ale o 1,5 mld. Kč navíc, aniž by bylo specifikováno, na co se peníze použijí. Nelze vypsat bianco šek a pak čekat, na co se vynaloží. Na diskusi o roli médií veřejné služby je teď čas.

Daniel Grunt, generální ředitel TV Nova

Není pravda, že navýšení poplatků dorovnává stav, kdy se od r. 2008 nenavyšovaly poplatky. Komerční televize byly v roce 2009 zásadně zasaženy ekonomickou recesí, kdy celý inzertní trh kles o jednu třetinu a trvalo to téměř dosud, přesto ČT hospodařila s velkorysým předkrizovým rozpočtem.
Nová definice poplatníka zavádí daň z mobilního telefonu. Může se to řešit elegantněji specifickým přístupem k online službě iVysílání, což je i něco, co nový GŘ ČT chce udělat.
Je tu reálná obava z destabilizace celého mediálního trhu. ČT hospodaří s poměrně významným výrobním rozpočtem. Jakékoliv navýšení rozpočtu bude znamenat znemožnění výrobních kapacit, zásadní zvyšování cen veškerých výrobních činností.
Problematicky vnímáme zachování reklamy a sponzoringu na České televizi.

Jiří Hrabák, generální ředitel Rádia Impuls, rozhlasová sekce APSV

Příjmy Českého rozhlasu jsou teď dvojnásobné než příjmy celého soukromého rádiového trhu, zatímco zásah posluchačů je Český rozhlas 27 % a soukromníci 73 %. To ukazuje na ekonomický poměr v celém rozhlasovém vysílání.
Nevyhlašujeme boj veřejnoprávnímu rádiu. Je to spíš boj s určitou arogancí ministerstva kultury. Ministr Baxa před rokem důrazně uváděl, že koncesionářské poplatky se nebudou zvyšovat a po roce změní názor, aniž by ho zdůvodnil. Neviděli jsme ekonomickou analýzu a ani to, k čemu mají být peníze použity. Proces měl být opačně.
V roce 2023/2024 je čas, aby v Česku začala diskuse veřejné služby. Média veřejné služby mají roli v našem prostoru, ale je třeba se znovu podívat, jakou roli mají hrát a je třeba se podívat, jestli lze konkretizovat, co je to veřejnoprávní služba. Jaké prostředky mají používat, kolik programů mají mít. Jde i o otázku hospodářské soutěže. V rádiu se projevuje v soutěži o posluchače, střetáváme se i v soutěži o reklamu (v omezeném množství) a potkáváme se i na pracovním trhu, což v posledních letech sílí. Jsme na stejném pracovním trhu, jako je veřejnoprávní médium. V odhadovaném navýšení ČRo o 600 mil. Kč nemáme šanci konkurovat na žádnou pracovní pozici. Sekundárně si konkurujeme i na trhu marketingovém a mediálního partnerství.

Daniel Sedláček, generální ředitel Media Bohemia

V celkovém podílu na trhu se naše mediální skupina podobá Českému rozhlasu, máme 300 až 400 lidí, z čehož polovina jsou obchodníci, které ČRo nemá. Diskusi o navýšení měla předcházet kontrola systému hospodaření. Stejného podílu jako ČRo dosahujeme s 20 % zaměstnanců a 20 % nákladů. Je třeba se ptát, zda je služba od ČRo tak cenná a rozdílná od služby, kterou poskytujeme my?
Transpozice německého mediálního zákona se zabývá i hospodařením médií veřejné služby a stanovuje, aby nebylo produkováno to samé za mnohem vyšších nákladů. To by nás mělo zajímat ještě předtím, než otázka navyšování poplatků bude otevřena.
Novela je pro mě voláním médií veřejné služby: Dejte nám peníze, my ještě nevíme, na co, ale chceme si zachovat svůj vliv. Mediální trh se mění, mobily nejsou náhoda, protože mé děti si na nich ČT a ČRo nikdy nenaladily.

Michal Hanák, předseda výkonné rady SPIR, místopředseda představenstva Mafra

Novela se zásadně týká i onlinu, což si asi ministerstvo nemyslí. Koncesionářské poplatky původně vznikly proto, aby pomohly s šířením specifického programu v omezeném prostředí. Online prostředí ale takové vůbec není. Na volném trhu potkáváme veřejnoprávní média, která s námi soutěží nejen o posluchače nebo diváky, ale i o zaměstnance a inzertní příjmy.
Vadí nám, že novela rozšiřuje výjimky pro umísťovány online reklamy a nepokouší se definovat, na co se peníze použijí. ČT vyrábí i obsah na online, který není vysílán lineárně, ale je uplatňován pouze na internetu. Nerovná soutěž by si zasloužila odbornou diskusi, není to filipika proti České televizi a Českému rozhlasu. Přejeme si mít sebevědomá média veřejné služby, ale tomu nepomáhá, když se návrhy zákonů předkládají tajně.

Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů, předsedkyně představenstva CNC

Nikdo z nás si nepamatuje, že by se sešla sestava napříč mediatypy za jedním stolem. Je k tomu řada důvodů, které jsou pro nás všechny společné. Nikdo z nás nechce jakkoli zpochybňovat roli médií veřejné služby, ale předložená novela má řadu chyb. Role ČT a ČRo se v návrhu novely bere velmi úzce, ale ve skutečnosti má dopad do dalších sfér. Nejde jen o lineární vysílání nebo terestriku, ale i o online.
Jestli chceme, aby ČT a ČRo byly dobrými hospodáři, musí proběhnout diskuse, jaké jsou požadavky na média veřejné služby v daném mediatypu. Požadavky nebyly vysloveny a nemají ani konkrétní naplnění. Co je koncept, který budeme naplňovat? Jaké jsou požadavky a koncepty?
Třetí otázka je, na co budou média veřejné služby finance používat. Standardní zákonodárce se pak podívá na celý trh, což se nestalo. Proto chceme, aby proběhla diskuse a aby byly nastaveny limity a vyvozeny základní povinnosti pro média veřejné služby.

Ondřej Neumann, Asociace online vydavatelů, šéfredaktor Hlídací pes.org

Expanze ČT a ČRo do internetových platforem je potenciálním rizikem a velkým varováním do budoucna. Na internetu vyrábějí obě média veřejné služby specifický program, konkurují nám a vytlačují nás. Je třeba, aby bylo definováno, co je veřejná služba, jak moc je potřebná na internetu a je také třeba zachovat mediální pluralitu.

Celé znění společného stanoviska soukromých mediálních organizací si můžete přečíst v souboru níže.

2023 10 17 Společné prohlášení FINAL

Velkou mediální novelou se rozumí navrhované změny Zákona o ČT, Zákona o ČRo a Zákona o rozhlasovém a televizním poplatku, které mají za cíl navýšit televizní a rozhlasový poplatek v případě České televize na 160 Kč a v případě Českého rozhlasu na 55 Kč měsíčně. Součástí navrhovaných změn je i nová definice poplatníka a vztažení poplatku na uživatele chytrých telefonů nebo jiných zařízení pro příjem obsahu. Minulý týden skončilo meziresortní připomínkové řízení novel zákonů o ČT, ČRo a koncesionářských poplatcích a po jeho vypořádání návrh míří do vlády a Poslanecké sněmovny.

Oborové asociace už po oznámení návrhu novely zaujaly k jejímu znění negativní stanovisko. Asociace komerčních televizí (AKTV) krátce po oznámení návrhu novely na začátku září uvedla, že požaduje její stažení z legislativního procesu. Za nepřijatelné označila, že nebyla k diskusím o podobě novely přizvána a že v této podobě narušuje stabilitu mediálního sektoru. S výzvami ke stažení se přidaly i profesní asociace Unie vydavatelů, SPIR a APSV, zastupující soukromý rozhlasový sektor. Asociace online vydavatelů (AOV) dodala, že i vzhledem k novému evropskému zákonu o svobodě médií požaduje, aby byly vytvořeny podmínky pro fungování pluralitního mediálního trhu a aby byly v online prostředí nastaveny férové podmínky soutěže.

Záznam z tiskové konference si můžete prohlédnout zde.

Zdroj: mediaguru.cz

FACT A SKY SE SPOJILY PROTI NELEGÁLNÍM POSKYTOVATELŮM IPTV

Společnosti FACT a Sky začaly spolupracovat s regionálními policejními složkami na potírání nelegálních poskytovatelů služeb IPTV v celém Spojeném království.

Obě organizace identifikovaly několik operátorů, kteří poskytovali nelegální přístup k prémiové televizi a filmům včetně kanálů společnosti Sky. Operátorům byla následně zaslána právní varování, která byla doručena osobně, poštou a e-mailem. V oznámeních o „zastavení a zákazu“ se provozovatelům nelegálních služeb nařizuje, aby okamžitě ukončili svou streamovací činnost, jinak jim hrozí trestní stíhání.Osobně byly navštíveny adresy po celém Spojeném království, od Londýna, přes Dorset, Cambridgeshire, West Midlands, North Midlands, Greater Manchester až po jednu adresu ve Skotsku. Mnoho dalších upozornění bylo zasláno e-mailem. Během tří týdnů doručily společnosti FACT a Sky 47 právních oznámení. Výsledkem akce bylo to, že většina nelegálních služeb byla zrušena a reklama odstraněna.

Ukázalo se, že použití podobného opatření k zastavení nelegální činnosti je velmi účinným prostředkem. Právě minulý týden zatkla policejní jednotka pro boj proti trestné činnosti v oblasti duševního vlastnictví (PIPCU) 32letého muže z Ipswiche, který předtím obdržel od společnosti FACT oznámení o zastavení činnosti za nezákonný prodej předplatného IPTV. Důkladné vyšetřování, které FACT provedla, odhalilo, že tato osoba dlouhodobě nabízela zákazníkům nelegální streamovací službu. Tuto osobu nyní čeká další vyšetřování a případné trestní řízení.

Toto opatření navazuje na několik nedávných iniciativ zaměřených na boj proti nelegálnímu streamování, včetně udělení nového příkazu k blokování společnosti Sky a významných donucovacích opatření v celém Irsku.

Kieron Sharp, generální ředitel společnosti FACT, uvedl: „Nelegální poskytovatelé IPTV služeb porušují zákon a vystavují spotřebitele reálnému riziku malwaru, ohrožení dat a krádeže identity. Spotřebitelé, kteří platí za pirátské služby, by také měli vědět, že často financují závažné skupiny organizovaného zločinu.“

„Společnosti FACT a Sky jsou i nadále odhodlány narušovat tyto zločinecké operace a chránit spotřebitele před mnoha nebezpečími, která nelegální streamování přináší.“

Matt Hibbert, ředitel pro boj s pirátstvím ve Velké Británii a na východě Evropy ve společnosti Sky, uvedl: „Chápeme, jakou sílu má spolupráce s našimi partnery při řešení problému nelegálního streamování, a jsme vděční společnosti FACT a orgánům činným v trestním řízení za jejich podporu.

„Ve společnosti Sky nám záleží na ochraně našeho obsahu a zároveň na tom, aby si spotřebitelé mohli vychutnat obsah, který mají rádi, bez rizik, která mohou představovat nelegální streamy.“

Ve Spojeném království a Irsku byla rovněž spuštěna nová spotřebitelská kampaň BeStreamWise.com. Kampaň vznikla ve spolupráci s klíčovými subjekty ze sportovního, filmového a televizního průmyslu a jejím cílem je pomoci divákům pochopit osobní rizika nelegálního streamování a identifikovat bezpečnější možnosti, jak si vychutnat svůj oblíbený obsah.

STUDIE EU: TELEVIZNÍ OBSAH JE NEJČASTĚJŠÍM TERČEM DIGITÁLNÍHO PIRÁTSTVÍ V EU

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) zveřejnil novou studii nazvanou Porušování autorských práv online v Evropské unii. Výzkum navazující na studie z let 2019 a 2021 se zaměřil na konzumaci obsahu porušujícího autorská práva ve 27 členských státech EU. Předmětem studie byla oblast televize, hudby a filmu v období 2017–2022. Vůbec poprvé se studie zabývala i publikacemi a softwarem pro stolní počítače a mobilní zařízení.

Porušování autorských práv je v dnešní digitální době oplývající technologiemi závažný problém. Rozšíření internetu výrazně usnadnilo přístup k řadě autorských děl a umožnilo prakticky nekontrolovatelné šíření autorsky chráněného obsahu prostřednictvím úložišť a jiných platforem, jejichž provozovatelé využívají nedostačující legislativy. Nelegálnímu chování na internetu navíc silně nahrálo období pandemie covidu a souvisejících lockdownů.

TVŮRCI PŘICHÁZEJÍ O SVÉ ZISKY

Hudební, televizní a filmový zábavní průmysl představuje vysoce dynamické prostředí. Firmy, které se v tomto odvětví pohybují, se tomu musely přizpůsobit. Vyvinuly nové obchodní modely, aby byly schopny získat nové klienty, udržet si stávající zákazníky a zajistit svou konkurenceschopnost na rychle se vyvíjejícím trhu. Produkce autorských děl není v žádném případě levná záležitost a tvůrci potřebují související vysoké náklady kompenzovat prostřednictvím zisků. O ty ale kvůli pirátství přicházejí.

Poskytování přístupu k obsahu chráněnému autorským právem navíc často zahrnuje činnosti náročné na zdroje. Piráti mohou používat sofistikované metody, které jim umožňují vyhnout se identifikaci a odolat donucovacím opatřením zaměřeným na jejich služby, případně se z nich rychle zotavit.

CÍLE STUDIE

Vypořádat se s fenoménem internetového pirátství není nijak snadné. Vyvíjí se totiž společně s technologiemi a často je o krok napřed. Je klíčové pochopit, jak k pirátství dochází, aby bylo možné přijmout adekvátní opatření k jeho omezení. A proto vznikla studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

Jejím hlavním cílem byla analýza nelegální internetové konzumace chráněného televizního, hudebního, filmového, softwarového a publikačního obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království v období 2017–2022. Nový výzkum navázal na studii zveřejněnou v roce 2021, která vycházela z údajů za roky 2017–2020, a na rozdíl od této předchozí studie je širší. Zahrnuje i softwarový a publikační obsah a byla přidána také nová část týkající se pirátství při živých akcích.

Výkonný ředitel EUIPO Christian Archambeau:

„Porušování autorských práv v digitální éře zůstává velmi vážným problémem a přímou hrozbou pro kreativní odvětví v Evropě. Nová studie ukazuje, že v boji proti pirátství je třeba udělat ještě mnoho práce. Zastavit tento jev je složité, protože pirátství se neustále vyvíjí spolu s technologiemi. Proto je pochopení základních mechanismů pirátství nezbytné pro přijetí účinných politik a opatření, které přispějí k jeho omezení.“

PRŮBĚH REALIZACE STUDIE

V rámci výzkumu byla zkoumána konzumace pirátského obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království, a to u televizních pořadů, hudby, filmů, publikací a softwaru (PC a mobilní zařízení) s využitím různých metod přístupu, jako je streamování, stahování, torrenty a software pro ripování streamů.

Měrnou jednotkou v rámci studie byl počet přístupů k pirátskému obsahu na jednoho uživatele internetu na měsíc. Soubor dat byl rozdělen do několika kategorií. Ty zahrnovaly například bydliště spotřebitele obsahu, který porušuje autorská práva, způsob přístupu, typ obsahu, žánr, zdroj a typ použitého zařízení. Studie zahrnovala obyvatelstvo ve věku od 16 do 74 let.

Základní údaje pro tuto studii pocházejí ze sledování návštěvnosti pirátských webových stránek, které pocházejí od společnosti MUSO, jež poskytla údaje o této činnosti za období 2017 až 2022. Další údaje byly získány z oficiálních databází, jako je EUROSTAT, a ze studií EUIPO o vnímání duševního vlastnictví, aby bylo možné lépe pochopit mechanismy pirátství:

Ekonomické a sociální proměnné, jako je hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, nerovnost (Giniho index), struktura obyvatelstva a nezaměstnanost v kategorii mladých lidí.
Vnímání, povědomí a chování související s pirátstvím, jak o nich vypovídali respondenti v rámci studie o vnímání duševního vlastnictví.
Objem legální nabídky, který byl získán z databáze MAVISE a Pro-music.

ONLINE PIRÁTSTVÍ MÍRNĚ STOUPÁ

Ze studie vyplývá, že celkově online pirátství vykazuje do roku 2021 meziroční pokles a v roce 2022 mírný nárůst o 3,3 %. Za tímto nárůstem stojí především zvýšená míra televizního pirátství, které v roce 2022 představovalo 48 % celkového souhrnného pirátství, do kterého spadají televize, filmy, hudba, software a publikace. Pirátství v oblasti filmů a hudby stále klesá, zatímco pirátství v oblasti softwaru a publikací vykázalo v roce 2022 výrazný nárůst.

NÁRŮST PIRÁTSTVÍ V OBLASTI STREAMOVÁNÍ A ŽIVÝCH SPORTOVNÍCH UDÁLOSTÍ

Podle studie bylo nejoblíbenějším způsobem přístupu k nelegálnímu televiznímu obsahu streamování. V Evropské unii se 58 % pirátství odehrává prostřednictvím streamování a 32 % prostřednictvím stahování.

V rámci studie byl také poprvé analyzován nelegální přístup k živým sportovním událostem. Tento typ pirátství vykazoval v letech 2021 a 2022 vzestupnou tendenci, přičemž za pouhý jeden rok došlo k 30% nárůstu. V některých zemích, jako je Francie a Španělsko, tvoří tento typ obsahu více než třetinu (34 %) celkového počtu nelegálních přístupů.

Zvláštní pozornost byla věnována také trendům během covidové krize. Byly zjištěny odlišné vzorce pro roky 2020 a 2021, které pravděpodobně souvisely s pandemií.

SPECIFICKÁ ZJIŠTĚNÍ K JEDNOTLIVÝM DRUHŮM OBSAHU

Podle výsledků studie je televizní obsah nejčastěji nelegálně užívaným typem obsahu, který odpovídá za téměř polovinu přístupů k internetu (kromě stolních počítačů narůstá počet přístupů z mobilních zařízení). Průměrný počet přístupů k televiznímu obsahu je 6 na jednoho uživatele internetu za měsíc.

Filmové pirátství zaznamenalo v roce 2022 nárůst oproti roku 2021 o 17 %. Průměrný počet přístupů na jednoho uživatele internetu za měsíc je 1,1. Nejčastěji jde o streamování.

Hudební pirátství od roku 2017 setrvale klesá. Nejčastější metodou je ripování, 70 % přístupů je z mobilních zařízení.

Pirátství v oblasti publikací je hned na druhém místě za televizí a dosahuje 2,7 přístupu na jednoho uživatele internetu měsíčně. Předmětem pirátství jsou zejména audio knihy a elektronické knihy.

Softwarové pirátství zaznamenává mírný nárůst a aktuálně činí cca 0,75 přístupu na uživatele internetu za měsíc. Zhruba polovinu všech přístupů představují hry a software pro mobilní zařízení.

Pirátství živých sportovních událostí bylo analyzováno pouze pro roky 2021 a 2022, neboť nebylo předmětem dřívějších studií. Zaznamenává vzrůstající trend, který koncem roku 2022 dosáhl cca 0,7 přístupu na uživatele internetu měsíčně. To je zhruba o 75 % více než v lednu 2021.

HLAVNÍ ZÁVĚRY STUDIE

Závěry uvedené v deskriptivní části studie jsou na úrovni EU a hlavní statistické údaje jsou uvedeny podle členských států. Kromě popisné statistiky byla provedena ekonometrická analýza filmového, hudebního a televizního pirátství. Hlavní závěry této analýzy byly následující:

Pirátství se v každé ze tří zkoumaných oblastí chová odlišně. Vysvětlující proměnné se liší, a i když existuje shoda, velikost souvisejícího koeficientu se liší.
Pirátství ovlivňují ekonomické a sociální faktory. Modely ukazují, že na pirátství má vliv HDP na obyvatele dané země, nerovnost, struktura obyvatelstva a nezaměstnanost mladých lidí.
Počet legálních nabídek přispívá ke snížení pirátství ve všech třech oblastech. U televizního a filmového obsahu má navíc rozdílnost nabídky pro jeden z typů obsahu vliv na pirátství druhého typu.
Modely potvrzují, že pandemie covidu přispěla ke snížení filmového a televizního pirátství (nikoli však hudebního pirátství).
Dochází k určité substituci mezi pirátským a legálním obsahem. Modely ukázaly, že mezi spotřebou legálního obsahu a pirátstvím existuje inverzní vztah ve všech oblastech.
Mezi členskými státy existují značné rozdíly. Na národní úrovni existují značné rozdíly jak z hlediska způsobu přístupu (PC versus mobilní zařízení), tak z hlediska počtu přístupů na obyvatele.

Kombinace deskriptivní a ekonometrické analýzy v této zprávě by měla umožnit komplexní pochopení fenoménu digitálního pirátství v členských státech EU. Zjištění mohou být využita při tvorbě strategií a politik používaných k účinnému boji proti pirátství a k podpoře růstu odvětví digitálního obsahu.

Zdroj: euipo.europa.eu

ROLE AKTV V BOJI PROTI PIRÁTSTVÍ

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy. AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství. Cílem AKTV je zvyšovat u široké veřejnosti povědomí o nelegálnosti sdílení televizního obsahu. V rámci této činnosti uvedla AKTV v loňském roce do provozu samostatnou edukativní webovou stránku Copyright, která se problematice věnuje. Do budoucna zvažuje AKTV realizaci projektů zaměřených na mladší věkové kategorie.

O ÚŘADU EVROPSKÉ UNIE PRO DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ (EUIPO)

EUIPO je jednou z největších decentralizovaných agentur EU se sídlem ve španělském Alicante. EUIPO, který je považován za jeden z nejinovativnějších úřadů duševního vlastnictví na světě, spravuje registraci ochranné známky Evropské unie (EUTM) a zapsaného průmyslového vzoru Společenství (RCD), které poskytují ochranu duševního vlastnictví ve všech členských státech EU. Realizuje také činnosti v oblasti spolupráce s národními a regionálními úřady duševního vlastnictví EU a je hostitelem Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví. Kromě toho EUIPO každé dva roky organizuje udílení cen DesignEuropa, které oceňují vynikající průmyslové vzory a jejich tvůrce.

SPOLEČNOST ACE ZASTAVILA ČINNOST DVĚMA PIRÁTSKÝM SKUPINÁM V LATINSKÉ AMERICE

Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) uzavřela dvě z největších a nejnavštěvovanějších pirátských skupin ve španělštině v Latinské Americe.

Společné domény – Futbolparatodos.online a Pelisplus.Lat – nelegálně přenášely živé sportovní přenosy a rozsáhlou knihovnu videoobsahu. Měsíčně je navštívilo dohromady 150 milionů uživatelů.

Futbolparatodos, jeden z nejnavštěvovanějších sportovních pirátských webů po zrušení Futbolibre v roce 2022, měl síť více než 20 domén, zatímco Pelisplus.lat se nedávno umístil na čtvrtém místě v 1. čtvrtletí 2023 a na třetím místě ve 2. čtvrtletí 2023 mezi 25 nejnavštěvovanějšími nelegálními službami ve španělštině.

Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu ve Filmové asociaci a šéf ACE, k tomuto vývoji uvedl: „Díky neúnavnému celosvětovému úsilí, na němž se podílely orgány činné v trestním řízení a soudní orgány v několika latinskoamerických zemích, jakož i regionální a globální týmy ACE, již neexistují dvě z nejhorších nelegálních streamovacích služeb v LATAM.

„Porušování autorských práv nezná hranice a má dopad na členy ACE bez ohledu na to, kde na světě se operace nachází a v jakém jazyce je pirátský obsah streamován. Dnešní akce je důkazem stále rostoucího rozmachu ACE v regionu LATAM.“

Domény budou převedeny na stránku ACE „Sledujte legálně“.

ACE je přední světová koalice, která se zabývá ochranou dynamického legálního trhu a omezováním digitálního pirátství. Současnými členy správní rady ACE jsou Amazon, Apple TV+, NBCUniversal, Netflix Studios LLC, Sony Pictures Entertainment, Paramount, Walt Disney Studios Motion Pictures a Warner Bros.

Zdroj: broadbandtvnews.com

MUŽ UVĚZNĚN ZA PRODEJ NELICENCOVANÝCH PŘENOSŮ PREMIER LEAGUE

Protipirátská organizace FACT zaznamenala další úspěch v boji proti nelegálnímu šíření obsahu. Osmapadesátiletý muž, který prodával streamovací zařízení umožňující přijímat pirátské zápasy Premier League, byl uvězněn na dva a půl roku.

Steven Mills ze Shrewsbury byl odsouzen na základě společného vyšetřování Premier League, policie West Mercia a protipirátské organizace FACT.

Mills řídil organizaci prostřednictvím uzavřené skupiny na Facebooku a tvrdil, že má více než 30 000 odběratelů. V červnu se u korunního soudu ve Shrewsbury přiznal k několika trestným činům podvodu. Byl také odsouzen za samostatný trestný čin sledování nelegálního obsahu, který dodával ostatním, přičemž soud uznal, že jeho vlastní využívání neautorizované služby bylo samostatným trestným činem. Za tento trestný čin byl Millsovi uložen samostatný trest odnětí svobody.

Kevin Plumb, hlavní právní zástupce Premier League, uvedl, že Premier League si byla vědoma používání zařízení k šíření nelicencovaného obsahu.

Služba poskytovala zákazníkům na míru vytvořenou aplikaci a streamovací zařízení ke sledování široké škály sportovního a zábavního obsahu. Mills podnikl značné kroky, aby svou činnost zamaskoval před odhalením, včetně toho, že zasílal dodavatelům peníze poštou a působil pod řadou přezdívek.

Soudce při vynášení rozsudku komentoval sofistikovanost operace a vyzdvihl používání virtuálních privátních sítí (VPN) a nahraných výukových videí, které jeho zákazníkům pomáhaly v přístupu k nelegálnímu obsahu.

Organizace, která obchodovala pod názvy Pikabox a Eyepeeteevee, získala během pěti let více než 1 milion liber. Služba byla poskytována především zákazníkům ve Spojeném království a byla prodávána také síti prodejců, kteří jsou v současné době vyšetřováni.

Kieron Sharp, generální ředitel společnosti FACT, dodal:

„Společnost FACT je hrdá na to, že podpořila Premier League v tomto rozsáhlém vyšetřování. Tento úspěšný výsledek by nebyl možný bez spolupráce a podpory policejních složek West Mercia a GAIN. Společnost FACT se zavázala chránit vysílací práva svých partnerů a doufáme, že přísný trest je jasným signálem, že pirátství je trestný čin, který soudy berou velmi vážně.“

Vyšetřování a následné policejní razie poskytly zpravodajské informace, které identifikovaly více než 1 000 jeho zákazníků. V lednu letošního roku navštívili policisté a úředníci FACT řadu z nich a doručili jim výzvy k okamžitému ukončení nelegálních streamovacích aktivit.

Zdroj: broadbandtvnews.com

MEDIA CLUB ZDRAŽÍ TV REKLAMU PRO ROK 2024 O 22 %, ZMĚNÍ CÍLOVKU

Cena televizní reklamy na stanicích zastupovaných společností Media Club se pro příští rok zvýší minimálně o 22 %. Mění se také základní cílová skupina na 18-69.

Citelný nárůst ceny televizní reklamy pro rok 2024 potvrzuje i druhý z rozhodujících hráčů na tuzemském komerčním trhu. Zastupitelství Media Club, které prodává reklamní televizní prostor pro kanály skupiny Prima, Barrandov, Óčko a další tematické stanice, zvýší v příštím roce ceny reklamy v průměru o 22 %. Media Club představil svou obchodní politiku pro rok 2024 ve středu odpoledne.

„Media Clubu se daří, ale na televizním trhu dochází k odlivu divácké obce a celková sledovanost klesá o cca 15 %. V září se nám nepodařilo umístit zhruba 20 % poptávky a na to musíme reagovat. Proto musíme zdražit, chceme být ale i efektivní a inovativní,“ uvedl vedoucí prodeje reklamy Media Clubu Jan Makal.

Nejvyšší navýšení CPP je opět u vyšších klientských objemů. Zvyšují se stopážové a sezónní koeficienty – u 30vteřinových spotů se index zvyšuje na 1,05. Media Club tak chce podpořit, aby klienti využívali kratší spoty. Navyšují se sezónní koeficienty především ve druhé části roku. Vyšší je i off prime-time koeficient.

Novinkou oproti stávajícímu obchodování Media Clubu je změna prodejní cílové skupiny ze stávajících 15-69 na 18-69. Pro eGRP, který chce Media Club pro příští rok posílit, bude používat cílovou skupinu 15-54.

Nová bude povinnost klientů s rozpočtem nad 10 mil. Kč upřesnit rozložení GRPs kampaní v rámci kalendářního roku a také povinnost investic do dalších médií (OMK, tj. sponzoring, product placement, online bez eGRP, HbbTV aj.) podle rozpočtu klienta. Aby klienti dosáhli na příslušnou cenu CPP (viz tab. níže), musí garantovat určitý objem investic do OMK.

Uvádí se také 10% příplatky za pozdní booking a za umístění k prémiovým pořadům.

Pro rok 2024 zůstává jeden bundle Media Clubu na všech TV stanicích zastupovaných Media Clubem. Rozložení jednotlivých kanálů optimalizuje Media Club podle aktuální výkonnosti zastupovaných kanálů a poptávky.

Obchodní politika Media Clubu 2024

Zdroj: Media Club

Zdroj: Media Club

Zdroj: Media Club

Zdroj: Media Club

Klientům, kteří uzavřou závazek na rok 2024 do 1.12. 2023, bude aplikován off prime-time index na úrovni 0,90 a prime-time index na úrovni 1,05. Pro uzavřené závazky do 12.1. 2024 bude aplikován prime-time index na úrovni 1,05 a off prime-time index 0,95.

Stanice Media Clubu zaznamenaly za prvních devět letošních měsíců podíl na trhu ve výši 30,24 % v divácké skupině 15-69 (zdroj: ATO-Nielsen, celý den). Se stanicemi Atmedia se pak podíl Media Clubu zvyšuje na 36,08 %. V obou případech byly v celodenním vysílání nejsilnějším subjektem na reklamním trhu. V nové cílové skupině 18-69 představoval celodenní podíl Media Clubu v letošním září 35,49 %.

TV Nova počítá ve své obchodní politice pro rok 2024 s nárůstem ceny televizní reklamy o 18 %.

Zdroj: mediaguru.cz

ČESI MAJÍ NEJRADŠI KRIMINÁLKY A DOBRÉ PŘÍBĚHY, ŘÍKÁ PROGRAMOVÁ ŘEDITELKA NOVY

Nejlepšími manažerkami času jsou matky, směje se Silvia Majeská, maminka trojčat a současně programová ředitelka televizí Nova i Markíza. Jak vypadá český divák a co ho zajímá? A kam se bude upírat pozornost platformy Voyo?

Televize Nova loni obsadila první příčku v žebříčku sledovanosti u mladých diváků, dlouhodobě ale stagnuje. Poslední léta se snaží udržet ve vedení nad konkurenční Primou, ale obě komerční televize lehce zaostávají v celkové sledovanosti za veřejnoprávní Českou televizí.

Jedním z kroků, které by Novu mohly přivést zpět na někdejší televizní výsluní, byla volba nové programové ředitelky Silvie Majeské. Když před více než dvěma roky na stanici nastupovala, celá Nova procházela digitální transformací.

O jaké změny se jednalo?

Rozjeli jsme primárně naši streamingovou placenou platformu Voyo, to byla prvotní vize celé transformace. Rozšířili jsme vývojový tým, posílili produkci a začali stavět produktovou propozici pro Voyo Originál, v jejímž rámci jsme během zhruba dvaceti měsíců přinesli jedenáct hraných seriálů nebo minisérií.

Digitalizací ale procházíme i interně: snažíme se automatizovat procesy a zapojovat novodobé technologie, které nám usnadní práci.

Dříve měli televizní diváci jen pár programů a jednu platformu. Jak funguje televize dnes?

Od chvíle, kdy jsem nastoupila do práce v televizním prostředí, se situace dramaticky změnila. Dříve jsme řešili fyzické videokazety, na kterých jsme screenovali filmy, pak přišla DVD a následovala digitalizace celých materiálových knihoven, to byly obrovské změny.

Předtím člověk zapnul televizi a měl tam nastavený tentýž program jako předchozí večer. Dnes má většina lidí Smart TV, zapnou ji, mají tam aplikace… Je to úplně jiný způsob konzumace obsahu, více využívající i mobily a tablety.

Matematika zločinu je jedním ze seriálů, od kterého si platforma Voyo slibuje zvýšený zájem diváků; Zdroj: TV Nova

Před pár lety jsme rozbíhali sekundární stanice, které měly za úkol podchytit multikanálové prostředí a poskytnout divákům možnost volby. Lidé ale stále hledají zdroj zábavy a mají rádi dobrý obsah. Rádi sledují dobré příběhy, to se nemění.

A ustojí to podle vás klasická televize?

Myslím, že tu na ni bude vždy prostor. Samozřejmě můžeme diskutovat, jaká cílová skupina bude sledovat lineární televizi, poskytující spíše pasivnější zábavu – to znamená, že když televizi zapínám, vykoukne na mě nějaký pořad, který se mi buď bude líbit, nebo ho přepnu.

Videoplatformy poskytují aktivní styl sledování, člověk si musí vybrat cíleně. A ze světových průzkumů víme, že mnoho konzumentů obsahu v digitálním světě má problém se v jeho nabídce orientovat a něco si pro sebe vybrat. Klasická televize bude mít své místo vždy, v závislosti na náladě diváka.

Čím je Nova specifická?

Máme nejsilnější zpravodajství, nejsilnější denní seriál s dlouhodobou tradicí a své pravidelné pořady. Jsme největší a nejúspěšnější tvůrce reality show a jistým způsobem určujeme trendy. Dovolím si říct, že aktuálně máme nejvíce lokálního prémiového obsahu.

Jedním z hlavních cílů, když jsem nastoupila, bylo upevnit pozici Novy na trhu, zvýšit objem projektů ve vývoji, posílit tematické stanice Skupiny Nova a rozjet obsahovou strategii pro Voyo. V tom se nám už povedlo projít dlouhou cestou a výsledky hovoří za sebe.

Bořek Slezáček a Martin Pechlát v novém komediálním pořadu Táta v nesnázích; Zdroj: TV Nova

Dělá u nás čtrnáct kreativních producentů pod taktovkou skvělého Michala Reitlera, takže si myslím, že v tomto ohledu jsme v rozkvětu. Vzniká opravdu mnoho pořadů a je super, že jsme rozpohybovali takové žánry, které se dříve do vysílání nezařazovaly.

Jaké například?

Letos jsme třeba na Voyo dovysílali nový seriál Sex O’Clock. Je to trochu drzý výtvor pro mladé ale i rodiče, kteří chtějí svým teenagerům nahlédnout pod pokličku. Dále jsme začali vyrábět kriminální série inspirované skutečností, což je další žánrová skupina, které jsme se předtím nevěnovali. Připravujeme i dokumentární série a zároveň se chystáme posílit oblast publicistiky.

Jak se vám daří obstát v konkurenci ze strany gigantů, jako je Netflix nebo Amazon?

Jsme lokální, to je naše výhoda a na tu se soustředíme. Chceme přinášet nejlepší lokální obsah našim divákům a v lokálním jazyce. Rozumíme prostředí, ve kterém divák žije, a rozumíme i jemu samotnému a tomu, co ho zajímá. Známe historický a kulturní kontext.

Zmínila jste žánr kriminálních sérií, ty tedy českého diváka zajímají?

Vidíme z čísel sledovanosti, že Češi mají kriminálky velmi v oblibě, a proto se jim hodně věnujeme. Krásně to bylo vidět už loni na podzim, kdy jsme uvedli finálovou sérii Modravy – měla fantastická čísla. Stejně tak Specialisté.

Liší se český a slovenský divák?

Každá země má své specifika. Slovenský divák vyhledává silné emoce, ať už prostřednictvím reality show, anebo v hraném obsahu. Naopak český divák je více zaměřený na vnitřní logiku. Hledá ji v příběhu, musí mu dávat smysl a musí to být uvěřitelné. Pro slovenského diváka není tak podstatná. Ani obliba kriminálek není stejná.

Jak se na sledovanosti televize projevila pandemie covidu?

Když to srovnáme s rokem 2019, výrazně se navýšil počet diváků. Jak byli všichni doma, bylo to přirozené. Nyní se vracíme do hodnot před covidem.

Je znát, že hlavně mladá generace výrazně reaguje na přicházející změny ve způsobech sledování. Naopak ta střední a starší generace vnímá lineární televizi jako pohodlnější volbu, vnímá její benefity v pasivním sledování.

Češi milují detektivky, i proto tento žánr tvoří většinu nové i stávající tvorby Novy; Zdroj: TV Nova

Změnila se třeba i poptávka po delších pořadech?

Během covidu bylo nejvíce poptávky po zpravodajství. Lidé vyhledávali informace, potřebovali slyšet, co se děje a jaká jsou aktuální nařízení vlády. Upravili jsme vysílání a zařadili zpravodajské pořady naživo, což je obecně velký benefit lineární televize: dokážeme reagovat ihned a jsme flexibilní a relevantní pro velké množství diváků najednou.

Jste programová ředitelka nejen Novy, ale i Markízy. Jak to jde dohromady?

Princip práce je stejný. Jak sestavovat strukturu, jak vést proces přípravy programů… Každá televize má sice jinou programovou strategii, jiný počet stanic, ale mají i mnoho společného ve smyslu fungování. Také teď pracujeme na několika původních projektech, které televize zpracovávají společně a uvádí je třeba na Voyo.

Vyhoření vám nehrozí?

Práce v televizi je tak neskonale tvůrčí, že každá sezona přináší nové pořady, novou evoluci. Má práce není nikdy stejná, a to mě na ní fascinuje. Musíme stále reagovat na aktuální dění, stále se musím něco nového učit, pracuji s lidmi, kteří jsou inspirující a kteří mě posouvají dál.

A daří se vám oddělit osobní život od pracovního?

Manžel je režisér, takže je to náročnější, jak pracujeme ve stejné oblasti. Doma se přirozeně bavíme i o práci a umíme se navzájem pochopit. Nicméně, lidé, kteří mají malé děti, mi budou rozumět, když řeknu, že právě ony jsou výrazný dělicí faktor od všeho dalšího.

Když je člověk s nimi, věnuje se jim a jejich potřebám. Děti jsou na prvním místě.

Nejlepšími manažerkami času jsou matky, směje se Silvia Majeská, maminka trojčat a programová ředitelka Novy i Markízy; Zdroj: TV Nova

Jak odpočíváte, s tímhle zápřahem?

Fyzicky v práci, doma si nesednu. Práce mě motivuje a děti mě nabíjejí energií, ony jí mají na rozdávání. Tím, že jsou ještě malé, tak toho odpočinku moc není, ale je s nimi velká legrace a čas s rodinou si naplno užívám.

Zdroj: Forbes.cz

ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ PARTNEREM EFFIE STAGE KONFERENCE FORUM MEDIA

Letošní ročník konference Forum Media, největší tuzemské odborné akce zaměřená na média, marketing a komunikaci, proběhne 9. listopadu 2023 v pražském O2 Universu. Tuto jedinečnou událost, která přináší inspiraci, informace a interakci, pořádá Marketing & Media ve spolupráci s asociacemi AKA a APRA. Asociace komerčních televizí se v tomto ročníku stala partnerem Effie Stage, kde vystoupí čtyři řečníci z členských společností AKTV.

Asociace komerčních televizí se stala partnerem Effie Stage na letošním ročníku konference Forum Media, jedné z nejvýznamnějších marketingových událostí, na které se setkávají největší odborníci na marketing a komunikaci z celého světa.

„Z partnerství s takovou výjimečnou oborovou akcí, jakou je Forum Media, máme velkou radost. Účastníkům chceme přinést inspiraci z televizního světa, který pro reklamní zadavatele bezpochyby stále přináší ty nejlepší výsledky,“

říká Klára Brachtlová, prezidentka Asociace komerčních televizí.

„Effie je synonymem pro efektivitu marketingové komunikace. Efektivní komunikace musí mít špičkovou kvalitu. Je proto logické, že se Effie spojuje s partnery, kteří na komunikačním trhu nabízejí nejkvalitnější obsah, respektive služby. A komerční vysílatelé mezi takové jistě patří,“

dodává k partnerství Ondřej Novák, výkonný ředitel Asociace mediálních agentur.

Za AKTV vystoupí na konferenci jako řečníci čtyři odborníci z členských společností AKTV, kteří účastníky v rámci svých přednášek na Effie Stage seznámí s nejnovějšími trendy a odhalí, proč je v marketingovém mixu televize jedním z nejefektivnějších reklamních nástrojů.

Martin Vogt, Senior Research Consultant v oddělení Brand and Media Experience ve společnosti Eye Square, představí historicky první výzkum realizovaný pro AKTV, exkluzivní českou edici studie Track the Success, která srovnává účinnost stejných reklam zobrazovaných v různých mediálních kanálech, konkrétně v televizi, BVOD, na YouTube a na Facebooku. Studie realizovaná v českém prostředí, se zaměřila na zjištění, jak diváci a uživatelé vnímají mediální obsah, a na analýzu vlivu, který má na dopad reklamy konkrétní situace při jejím vnímání, navazuje na obdobný projekt realizovaný v roce 2021 v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Závěr studie je jednoznačný: televize ve všech sledovaných zemích vykazuje nejlepší výsledky v několika zásadních parametrech – vyvolává největší zájem, pozornost, zapamatovatelnost i porozumění reklamnímu sdělení.

„Televize těží z celé řady výhod najednou. Nabízí velkou obrazovku jako ten nejúčinnější reklamní prostor, důvěryhodné prostředí a kvalitní obsah jako přenosové médium, a v neposlední řadě také nejvyšší vizuální pozornost. Tento vzorec je platný napříč všemi zeměmi, kde jsme výzkum realizovali,“

komentoval výsledky výzkumu Marvin Vogt. S podrobnými výsledky studie seznámí účastníky letošní konference Forum Media 9. listopadu v 15:00 v sále D8.

Řečnickou štafetu převezme v 15:20 Jakub Strýček, marketingový ředitel Skupiny Nova, který představí téma Televize jako aktivní nástroj pro rychlé budování značky a snížení investic do výkonnostního marketingu.

„Marketingové investice směřují v dnešním digitálním světě čím dál častěji k různým online platformám, ale televize i nadále zůstává tím stěžejním mediálním kanálem. Proč? Televize nejenže nabízí široký zásah a hlubokou emocionální angažovanost, ale také se stává klíčovým hráčem v kombinaci rychlého budování značky a optimalizaci investic do výkonnostního marketingu. Performance marketing je jako čekání se sítí na hejno ryb. A my vám ukážeme, jak tento reaktivní přístup při čekání na aktivitu zákazníka obrátit – a být aktivním naháněčem, kdy televize zavede rybičky přímo do vaší sítě. Podíváme se také na synergie televizního a online světa, které vedou ke snížení nákladů na získání zákazníka a zároveň zvyšují povědomí o značce,“

představuje své téma Jakub Strýček, který má ve skupině Nova na starosti nejen oddělení marketingu, PR, komunikace, výzkumu a mediálního plánování, ale i oddělení kreativy, tedy realizaci projektů vizuální podoby nových televizních pořadů, self promotion a image kampaní.

Štěpán Wolde, generální ředitel Stanice O (Óčko), Media One, se ve své přednášce Ještě není po všem (dokud není po všem), která bude na pořadu od 15:40, rozhovoří o souboji moderních technologií a klasických médií. Štěpán Wolde se v oblasti médií pohybuje od už roku 1997. Ve společnostech IP Praha/ARBOmedia se věnoval marketingu a prodeji reklamního prostoru televizí, rádií a tisku. V roce 2006 založil společnost Media One, která se profiluje zejména ve speciálních (obchodních) operacích na televizních obrazovkách. V roce 2008 řídil vstup společnosti Atmedia na český trh a v roce 2012 se postavil do čela hudební televize ÓČKO.

Zastoupení odborníků z AKTV uzavře v 16:00 Josef Beneš, ředitel VOD služeb ve společnosti FTV PRIMA, tématem Od tradičního ke zcela novému: Vývoj prima+ v novém digitálním věku. Posluchači se během přednášky dozví, jak funguje nová prima+ s unikátní komerční propozicí, která kombinuje tři úrovně předplatného. Dále se seznámí s vývojem sledovanosti a klíčových trendů, funkcemi a rolí lokálního exkluzivního obsahu, žánrovými preferencemi a hlavními atributy nové služby prima+. Josef Beneš, který je v oblasti médií profesionálem s více než desetiletou praxí a pod jehož jeho vedením TV Prima letos úspěšně uvedla novou hybridní VOD službu pod značkou prima+, se vyjádří i k tomu, co dnes tvoří market standard z pohledu kvality produktu a personalizovaná komunikace napříč zákaznickými segmenty.

Detailní program konference je k dispozici na stránkách konference: forummedia.cz/program.

EVROPANÉ KONZUMUJÍ VÍCE PIRÁTSKÝCH TELEVIZNÍCH POŘADŮ A ŽIVÝCH SPORTOVNÍCH PŘENOSŮ

Nová studie Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) zjistila, že trend poklesu pirátství, který byl zaznamenán v posledních letech, se obrátil.

Ze studie Online Copyright Infringement in the European Union, Films, Music, Publications, Software and TV, 2017-2022 vyplývá, že televizní obsah je nejvíce pirátským typem obsahu v EU a tvoří téměř polovinu veškerého pirátství. Na vzestupu je také pirátství streamování živých událostí, zejména sportovních, které v letech 2021-2022 vzrostlo přibližně o 30 %.

Studie měřila počet měsíčních přístupů k nelegálnímu obsahu na jednoho uživatele internetu. Ten mezi lety 2017 a 2021 klesl ale v roce 2022 se tento trend obrátil a digitální pirátství vzrostlo o 3,3 %.

Výkonný ředitel úřadu EUIPO Christian Archambeau k této studii uvedl, že porušování autorských práv v digitální éře představuje vážný problém a přímou hrozbu pro kreativní odvětví v Evropě. „Nová studie ukazuje, že v boji proti pirátství je třeba udělat ještě mnoho práce. Zastavit tento fenomén je složité, protože pirátství se neustále vyvíjí spolu s technologiemi. Proto je pochopení základních mechanismů pirátství nezbytné pro přijetí účinných politik a opatření, které přispějí k jeho omezení.“

Podle studie se streamování stalo nejoblíbenější metodou přístupu k pirátskému televiznímu obsahu, přičemž 58 % pirátství v EU probíhá prostřednictvím streamování a 32 % prostřednictvím stahování.

Porušování autorských práv online v Evropské unii, filmy, hudba, publikace, software a televize, 2017-2022 je třetí studií o vývoji porušování autorských práv online na internetu.

Studie zkoumá počet přístupů k pirátským filmům, televizi, hudbě, softwaru a publikacím od ledna 2017 do prosince 2022, a to pomocí různých metod přístupu z počítačů a mobilních zařízení, jako je streamování, stahování, torrenty a software pro ripování datových toků.

Zdroj: broadbandtvnews.com

TV NOVA ZDRAŽÍ PRO ROK 2024 REKLAMU O 18 PROCENT

Televizní skupina Nova počítá ve své obchodní politice pro rok 2024 s navýšením ceny za reklamní prostor v průměru o 18 procent.

Očekávané zvýšení cen televizní reklamy pro příští rok potvrzuje obratově nejsilnější hráč tuzemského komerčního trhu, skupina Nova. Pro rok 2024 zvýší cenu reklamy v průměru o 18 %. Jde o vůbec nejvyšší navýšení v posledních více než deseti letech a vyjadřuje nárůst ceny CPP i dalších parametrů (viz níže). „Vzhledem k rostoucí poptávce po komerčním prostoru a zároveň vyšším nákladům při výrobě pořadů jsme nuceni zvýšit průměrnou cenu pro klienty v roce 2024 o 18 %,“ uvedl pro MediaGuru.cz obchodní ředitel skupiny Nova Jan Ulrych.

O pět procentních bodů se také navyšuje koeficient pro měsíce květen, červen, září a říjen. Stejně tak se o pět procentních bodů navýší koeficient pro umístění reklamy v tzv. off prime time (tj. mimo vysílací čas 17:30 – 23:30). Nova bude dál reklamní prostor primárně prodávat na cílovou skupinu 15-54.

Novinkami pro příští rok jsou 10% příplatky za umístění reklamy v premiérových pořadech TV Nova, u kterých televize předpokládá vysokou poptávku ze strany zadavatelů. Další novinkou je 10% příplatek za pozdní booking u objednávek přijatých více než 10 pracovních dní po vydání programu.

„Velká část našich dlouhodobě spolupracujících klientů využila možnost uzavřít spolupráci pro příští rok za výhodnějších cenových podmínek na aktuálních parametrech roku 2023 před spuštěním naší nové obchodní politiky,“ přiblížil Jan Ulrych.

Zvýhodnění za investice do tzv. ostatních mediálních kanálů (OMK, tj. kanály Nova Sport, internetové kanály, product placement aj.) se nemění. Platí také, že videoplatforma Voyo zatím neuvažuje o zavedení reklamy.

Skupina Nova dosáhla v letošním září ve své primární cílové skupině 15-54 nejvyššího podílu ze všech tuzemských TV skupin. V celodenním vysílání zaznamenala podíl ve výši 36,01 % a v hlavním vysílacím čase 38,77 % a meziročně si polepšila o více než jeden procentní bod (zdroj: ATO-Nielsen).

Otázky pro Jana Ulrycha

Už v polovině roku Nova avizovala, že zvýšení ceny TV reklamy pro rok 2024 je nevyhnutelné. Jak se změní základní cena CPP pro rok 2024?

Přes počáteční nervozitu na začátku roku ze strany klientů začaly reklamní investice výrazněji růst v druhém čtvrtletí a tento trend pokračuje i v podzimních měsících. Vzhledem k rostoucí poptávce po komerčním prostoru a zároveň vyšším nákladům při výrobě pořadů jsme nuceni zvýšit průměrnou cenu pro klienty v roce 2024 o 18 %.

Budou zvýhodněni stálí a dlouhodobí klienti TV Nova? Pokud ano, jak?

Naše transparentní obchodní politika musí mít stejný přístup vůči všem subjektům na trhu dle oficiálních obchodních podmínek. Důležité je ale zmínit, že velká část našich dlouhodobě spolupracujících klientů využila možnost uzavřít spolupráci pro příští rok za výhodnějších cenových podmínek na aktuálních parametrech roku 2023 před spuštěním naší nové obchodní politiky.

Z čeho konstrukce nové obchodní politiky pro rok 2024 vychází?

Dobrou zprávou je, že základní principy obchodní politiky se pro klienty nemění. Věříme, že naši klienti ocení zachování atraktivní nákupní cílové skupiny Dospělí 15-54 i pro příští rok. V rámci cenových parametrů jsme přistoupili k úpravě koeficientu u stopáže 15sekundového spotu a navyšujeme koeficienty v nejvytíženějších měsících květen, červen, září a říjen, a to o 5 procentních bodů. Co se týče časových pásem, tak navyšujeme o 5 procentních bodů off prime time koeficient.

Jaké další hlavní změny přináší obchodní politika skupiny Nova pro rok 2024 ve srovnání s letošním rokem?

Představujeme v příštím roce dvě novinky. První je 10 % příplatek za umístění reklamy v našich premiérových pořadech, u kterých předpokládáme vysokou poptávku ze strany zadavatelů. Další novinkou je 10% příplatek za pozdní booking u objednávek přijatých více než 10 pracovních dní po vydání programu. Vzhledem k nutnosti naplánování dostatečných kapacit reklamního inventory v časových pásmech je pro nás důležité znát poptávku co nejdříve. Věříme, že majorita klientů dá přednost včasnému bookingu kampaní bez příplatku, a pomůže nám tak optimalizovat reklamní prostor současně s plněním parametrů kampaní.

Jaká zvýhodnění přinesou investice do ostatních mediálních kanálů (OMK) a mění se nějak jejich výčet?

Slevová politika GRP prodeje v propojení s investicemi do našich ostatních mediálních kanálů zůstává stejná a klienti ji hojně využívají. Klientům nabízíme třeba širokou škálu možností v product placementu. Na českém trhu jsme totiž jedničkou ve výrobě obsahu, investujeme do ní i významnou část příjmů z prodeje reklamy. Rozšiřujeme spektrum žánrů i počet formátů, významně jsme posílili dlouhoběžící formáty, točíme další řady oblíbených seriálů, aktuálně mohu zmínit třeba třetí řadu Odznaku Vysočina. Tento podzim jsme vrátili v premiérové řadě na obrazovky legendární Kriminálku Anděl a její výsledky nám dělají opravdu radost. V oblasti naší digital divize spouštíme k našim reality show mobilní aplikace s možnostmi komerční propagace pro klienty. Výrazně jsme se také posunuli i na poli influence marketingu v zastupování influencerů a komerčního využití pro zájemce ze stran klientů. A v neposlední řadě plánujeme rozšíření programové nabídky na našich sportovních kanálech.

Platí stále, že Voyo zůstává bez reklamy?

Naším dlouhodobým cílem je, aby bylo Voyo lokálním hráčem číslo jedna v rámci SVOD platforem a největší knihovnou lokálního obsahu. Sledujeme samozřejmě situaci na trhu a nejrůznější modely předplatného, které používají naši globální i lokální konkurenti. Aktuálně však o změně neuvažujeme.

Zdroj: mediaguru.cz