Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) oznámila, že v úzké spolupráci s gruzínským ministerstvem financí uzavřela dvě největší nelegální streamovací stránky v zemi, adjaranet.com a imovies.cc.
Obě stránky patřily k nejnavštěvovanějším v zemi a často se umisťovaly v celkové desítce nejnavštěvovanějších stránek. Za poslední dva roky nasbíral adjaranet.com 140 milionů návštěv, zatímco imovies.cc přilákal téměř 64 milionů návštěv.
Opatření navazuje na delší spolupráci mezi společností ACE, gruzínskou vládou, Národní komisí pro komunikace, Vyšetřovací službou ministerstva financí a Sakpatenti (Národní centrum duševního vlastnictví Gruzie).
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu Motion Picture Association a šéf ACE, k tomu uvedl: „V Gruzii je v současné době na trhu více než polovina autorských práv: „Celosvětový boj proti pirátství je týmovou prací a tento případ podtrhuje nezměrnou hodnotu spolupráce ACE s vládními agenturami po celém světě.
„ACE oceňuje tvrdou práci gruzínského ministerstva financí a Gruzínského protipirátského centra při úspěšném ukončení těchto dvou kriminálních operací, které podkopávají pracovní místa a růst celého gruzínského tvůrčího odvětví. Naše partnerství se společností Cavea Plus, klíčovým členem ACE v kavkazském regionu, pomohlo zajistit koordinovaný přístup k ochraně autorských práv.“
Zurab Bezhashvili, výkonný ředitel Gruzínského protipirátského centra, dodal: „Rád bych poděkoval společnosti ACE za to, že brání práva duševního vlastnictví vlastníků obsahu v celé východní Evropě i mimo ni.
„V průběhu let byly AdjaraNet a imovies motivovány komerčním finančním ziskem. Bránily úspěchu mnoha gruzínských filmů, omezovaly potenciální růst gruzínského filmového odvětví a jeho trh práce. ACE a Antipirátské centrum sdílejí společné poslání, kterým je boj proti digitálnímu pirátství. Společně jsme dosáhli důležitého milníku a ukázali světu, že společné úsilí skutečně přináší změnu.“
Bezhašvili potvrdil, že obě webové stránky jsou zcela mimo provoz.
Internet – jako prakticky nekonečný prostor umožňující sdílení osobních názorů a vizí, firemních výrobků i autorských děl nejrůznějšího druhu – s sebou nese vysoké riziko nelegálních aktivit. Zčásti je to dáno jistou anonymitou daného prostředí, zčásti vysoce vyvinutými technologiemi, k nimž má přístup prakticky každý. Mezi nezákonné činnosti v digitálním prostředí patří mimo jiné i porušování autorských práv. Podle studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou zpracoval EUIPO, mají na nelegální užívání autorského obsahu významný vliv i socioekonomické faktory.
Hnací síly konzumace pirátského obsahu
Studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou v letošním roce realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), zkoumala údaje o online pirátství na národní úrovni z 27 členských států. Cílem výzkumu bylo odhalit faktory, které způsobují rozdíly mezi jednotlivými státy. Studie je založena na rozsáhlém souboru dat o přístupech na stránky poskytující obsah porušující autorská práva za období 2017–2022.
Výsledky studie ukazují, že na digitální pirátství mají významný vliv různé faktory:
Socioekonomické proměnné: výše příjmů, vzdělání, nerovnost, nezaměstnanost.
Demografické proměnné: struktura obyvatelstva, podíl mladých lidí v populaci,
Charakteristiky týkající se trhu: celková velikost trhu, rozsah internetové infrastruktury, počet legálních nabídek pro různé typy obsahu, vnímání práv duševního vlastnictví a postoj společnosti k jejich porušování.
Socioekonomické faktory
Pokud se jedná o socioekonomické faktory, největší vliv na konzumaci pirátského obsahu má zjevně výše příjmů na obyvatele a míra nerovnosti. To znamená, že vysoký příjem na obyvatele a nízká míra příjmové nerovnosti jsou spojeny s nižší mírou nelegální spotřeby.
Často se předpokládá, že individuální konzumace pirátského obsahu má souvislost s příjmem domácnosti, protože domácnosti s vyššími příjmy si mohou dovolit platit za legální obsah. K tomu by mohla navíc přispívat skutečnost, že bohatší země mají obvykle výkonnější systémy ochrany duševního vlastnictví a že spotřebitelé v těchto zemích mají k dispozici větší zdroje na konzumaci veškerého zboží, tedy i legálního digitálního obsahu.
Příjmová nerovnost může mít negativní dopad na konzumaci pirátského obsahu, protože hudba, filmy a televizní programy, které konzumují osoby s vyššími příjmy, jsou zajímavé i pro osoby s nižšími příjmy, pro které je znalost tohoto obsahu faktorem sociální interakce. Jedinci s nízkými příjmy, kteří nemají takové možnosti zaplatit si legální obsah, tak mohou hledat nelegální způsoby, jak získat přístup k digitálním produktům, které si nemohou dovolit, případně za ně nejsou ochotni zaplatit. Ve společnostech, kde je silný tlak na vlastnictví drahých digitálních produktů, navíc může existovat větší pokušení využívat pirátský obsah jako způsob, jak se ve své sociální bublině prezentovat ve „správném“ světle.
Dalším projevem ekonomické nerovnosti je míra nezaměstnanosti mladých lidí. Je tedy rovněž jedním z faktorů, které mohou mít dopad na míru digitálního pirátství.
Demografické faktory
Podle studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví, která byla realizována v roce 2023, přiznalo 33 % respondentů ve věku 15–24 let přístup k pirátskému obsahu. To je mnohem více než u starších věkových skupin a dokonce více než dvojnásobek celkového průměru EU, který činí 14 %. Z těchto výsledků vyplývá, že mladší spotřebitelé mají větší sklon k úmyslnému přístupu k pirátskému obsahu. Z toho lze odvodit, že v zemích s vyšším podílem mladších lidí může být i vyšší konzumace nelegálního obsahu na obyvatele.
Postoj vůči pirátství
Kultura a sociální normy v různých společnostech mohu mít vliv na způsob, jakým je digitální pirátství vnímáno. V některých společnostech může být pirátství považováno za normální, zatímco v jiných za nepřijatelné. Podle studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví mají spotřebitelé v některých zemích k porušování práv duševního vlastnictví tolerantnější postoj než v jiných zemích, a to nezávisle na výši příjmu nebo jiných socioekonomických proměnných. Studie prokázala, že mezi členskými státy jsou významné rozdíly v postojích k pirátství. V zemích s benevolentnějším postojem vůči nelegální konzumaci autorského obsahu je tudíž i vyšší konzumace pirátského obsahu na obyvatele.
Velikost trhu
V rámci dřívějších studií softwarového pirátství (Gopal & Sanders, 1998) a hudebního pirátství (Ki et al., 2006) byl zjištěn negativní vztah mezi velikostí trhu a mírou pirátství. Přesná povaha působícího mechanismu není jasná. Studie z roku 2006 uvádí, že v zemích s velkým hudebním trhem mají lidé tendenci uznávat hudbu jako společenskou hodnotu, což vede k většímu dodržování autorských práv. Na základě těchto závěrů lze tedy usoudit, že čím větší je trh, tím nižší je spotřeba pirátského obsahu na obyvatele.
Legální nabídka autorského obsahu
Obecně se má za to, že dostupnost legálních nabídek obsahu má za následek snížení pirátství. V rámci studie EUIPO o vnímání duševního vlastnictví uvedlo celých 26 % respondentů, že v případě, kdy není dostupná legální alternativa, je podle nich přijatelné uchýlit se k online pirátskému obsahu. Z toho vyplývá, že čím širší je legální nabídka obsahu, tím nižší je konzumace pirátského obsahu na obyvatele.
Je nutno realizovat opatření na všech úrovních
Je tedy zřejmé, že digitální pirátství je komplexní problém, který je ovlivněn kombinací sociálních a ekonomických faktorů. Svou roli zde mohou hrát i dílčí sociální faktory:
Nízká míra vnímaného rizika: Někteří lidé mohou vnímat digitální pirátství jako neškodné, protože nepovažují za pravděpodobné, že by mohli být přistiženi a potrestáni. Pokud pociťují nízké riziko, mohou být ochotní riskovat a stáhnout si nelegální obsah.
Kolektivní chování: Někdy může být digitální pirátství ve společnosti považováno za normální nebo běžné chování. Pokud lidé v okolí jedince praktikují pirátství, může se daný jedinec cítit méně provinile a mít sklon ke stejnému chování.
Sociální interakce: Také sociální média a online komunitní platformy mohou hrát jistou roli v šíření pirátského obsahu.
Nedostatek vědomostí o autorských právech: Nízké povědomí o autorských právech a právních důsledcích digitálního pirátství může vést k tomu, že lidé nejsou dostatečně informováni o tom, že jejich činnost je nelegální.
Úspěšné snižování pirátství vyžaduje realizaci opatření na všech úrovních, včetně zlepšení dostupnosti legálního obsahu, cenové politiky, zvyšování povědomí spotřebitelů o autorských právech a právního rámce pro boj proti pirátství.
V tomto ohledu je nutno držet krok s technologickým pokrokem. Rychlý rozvoj technologií usnadňuje pirátům jejich nezákonné online aktivity, neboť umožňuje snazší sdílení a šíření nelegálního obsahu. Proto je nutno nezaostat a maximálně využít špičkové technologie k lepší ochraně autorských práv – jak prostřednictvím ochrany digitálního obsahu proti nelegálnímu kopírování a distribuci, tak prostřednictvím monitorování případných pirátských aktivit.
Zásadní vliv na boj s pirátstvím má samozřejmě také právní rámec a související vymáhání právních předpisů a účinné (pokud možno široce medializované) tresty za digitální pirátství, které mohou piráty od nelegálních praktik odradit.
Dva CEO miliardových mediálních domů u jednoho stolu: šéf Novy Daniel Grunt (vpravo) a jeho protějšek z Primy Marek Singer se starají o vaši zábavu a shodují se, že žijeme ve zlatém věku TV. Jen už tato zkratka neznamená televize, nýbrž total video.
Tohle setkání bylo výjimečné minimálně ze dvou důvodů. Tím, jak málokdy spolu usedají ke stolu podobně brzy, i tím, jak moc se lišilo od předchozí příležitosti. „Víš, kdy jsme spolu snídali naposledy? Po konferenci v Lisabonu. To jsme šli skoro z večeře na snídani, ne?“ usmívá se Daniel Grunt.
A Marek Singer hned kontruje: „To jsme šli rovnou z večeře!“ Teď jsme v centru Prahy, v salonku hotelu Andaz, kde v narážce na jeden z nejznámějších pořadů Česka probíhá snídaně s Novou i s Primou.
Se dvěma CEO, kteří určují náladu milionů Čechů: tím, jaký obsah jejich stanice a zpravodajské weby servírují, i tím, jak mění audiovizuální tvorbu výraznými investicemi do takzvaných SVOD platforem.
Pod touto zkratkou se skrývá Subscription Video on Demand (ve volném překladu předplacené video na vyžádání), placený obsah dostupný kdykoli a odkudkoli. To, co dělají Netflix, HBO, Amazon a další globální giganty. V Česku se tato služba u prvního jmenuje Voyo, u druhého Prima+.
Míří sem stamiliony korun, protože televize už není jako dřív a je potřeba udržet pozornost i v online prostředí. A oni dva tomu šéfují.
„Jestli se ptáte na to, zda byl starý televizní model nějakých deset let zpátky do určité míry nejjednodušší, tím pádem nákladově nejnižší a taky v časech správně nastavených cen reklamy úžasně ziskový? No jasně, že byl. Ale to je jako říkat, že koňská dráha byla dobrý byznys model. Teď už je to jedno, už je to pryč,“ říká Singer nad čerstvě naservírovaným vejcem Benedikt.
Ten Primu vede patnáct let a z někdejšího „třetího vzadu“ vybudoval hráče, který s Novou na poli komerčních televizí vede rovnocenný boj. Grunt byl na Barrandově povýšen do čela loni v prosinci, ovšem v médiích se i on pohybuje dlouho, v letech 2012 až 2020 ostatně budoval digitální aktivity právě na Primě.
I to je důvod, proč nad dvojitým espressem a zeleným čajem už nelétají žádné nepřátelské blesky, jako tomu bylo před dekádou. Tehdy si šéfové obou největších komerčních televizí v Česku, akorát v trochu jiném složení, nemohli přijít na jméno. Rivalita v byznysu zůstává, ale v osobní rovině oba ředitelé jednají korektně.
„Potkáváme se a vedeme diskuze, je to logické, vedeme stejné mediatypy, musíme řešit podobné věci,“ říká Singer. I proto mezi ústřední témata dvojrozhovoru náleží plánované zvyšování koncesionářských poplatků, které podle dvojice Grunt–Singer může zásadně pokřivit trh ve prospěch České televize.
Stali se šéfové komerčních televizí z rivalů kamarády? Jak dlouho se znáte?
Marek Singer: S Danem jsme zažili už ledaco, fakt se známe dobře.
Daniel Grunt: Já to beru tak, jako když jdeme s kamarády na basket. Tam chci vždycky vyhrát, pak jdeme společně na pivo.
MS: Přesně. Když jdeme na pivo, je to jiné, než když pak koukám na čísla. To si u toho nepředstavuju Daníka. (směje se)
Zdroj: Forbes.cz
Každopádně je takový lidský vztah šéfů Novy a Primy změna, ne?
MS: Ono pomůže, když se lidi znají dvanáct let. Lépe se projednávají různá témata a pravda je, že jich je mnoho. Není to jen o televizi, pole, kde se potkáváme, je širší. Nebereme se jako televize, ale jako mediální domy, proto se bavíme čím dál víc o regulačních tématech, která je potřeba řešit a ideálně koordinovat. I státní orgány vždy říkají, ať přijdeme jako Asociace komerčních televizí s jedním společným řešením, ne se třemi. Co si pamatuju, když jsem já nastupoval, moc kontaktů mezi mým předchůdcem a tehdejším Danovým předchůdcem fakt nebylo. My se známe, takže komunikace je jednodušší a diskuse věcná.
DG: A je to i o určité kultivaci a edukaci trhu. Takových deset let zpátky začalo přetlačování mezi digitálním a televizním světem, kde se najednou porovnávaly hrušky s jablky. Jedním z důvodů, proč založit Asociaci komerčních televizí (AKTV), bylo ukázat, v čem se liší metriky. Že započatý stream nerovná se průměrná sledovanost v televizi a další věci.
MS: Což pořád málokdo ví. Proto už takhle fungujeme dlouho. Ne že bychom si psali a volali každý den, ale když se něco děje, jsme v kontaktu. Bojujeme za zájmy komerčních médií, naše asociace je mladší sourozenec ATO (Asociace televizních organizací, kde je i ČT). Protože naše zájmy jsou občas jiné, jak zrovna teď vidíme.
Vy se znáte dlouhé roky, jak to máte s novým šéfem ČT Petrem Součkem?
MS: Zatím se neznáme vůbec, já do Brna moc nejezdil. Máme dohodnutou schůzku.
DG: My jsme si dali krátký oběd, abychom se poznali, ale to bylo seznamování na osobní úrovni.
O ČT a koncesionářských poplatcích bude brzy řeč, ale ještě předtím: Jak si vede váš byznys? Časy nejen v médiích jsou složité, platí to i pro televizi?
MS: Záleží, na kterou zemi koukáte. Ano, u nás je to relativně zdravý, rostoucí byznys. Přejedete německé hranice a tam je to jinak.
DG: Jde i o úhel pohledu. Jedna věc jsou inzertní peníze a druhá, jak lidi konzumují televizní a prémiový videoobsah. To se poslední roky mění zásadně a strašně rychle. Velcí hráči na západ od nás létají zprava doleva. Jednou zavelí: všechno SVOD. Podruhé, že SVOD je chyba a všechno se musí vrátit do televize, do kina. Je velký otazník, kam se to bude posouvat dál.
Jedna věc jsou inzertní peníze a druhá, jak lidi konzumují televizní a prémiový videoobsah.
Daniel Grunt
A kam se posouvají inzerenti?
DG: Musíme se přizpůsobit tomu, jak zásadně moderní technologie změní způsob, jakým lidi konzumují obsah. Oba máme SVOD služby a k tomu lineární obsah, musíme to namyslet tak, abychom se „nekanibalizovali“ v rámci jednoho mediálního domu a naopak měli co největší zásah. Nikdo dopředu neví, co je správný recept. Když jdu k jádru toho, co nás pořád živí, a věřím, že ještě minimálně do konce dekády to bude hlavní zdroj našich příjmů, je to televizní inzerce. A musím říct, že letošní rok je pozitivní. Vypadá to dobře.
MS: My jsme naplnění hezky. Tak, že jsme zrovna vyhlásili, že chceme na příští rok v cenách reklamy inflaci 22 procent. To je odpověď.
Takže finanční výkony vám rostou?
DG: Na hodnocení celého roku je brzo, jsou před námi dva nejsilnější měsíce.
MS: To je jako ptát se maloobchodníka, jak dopadnou Vánoce. Fakt je brzo.
DG: Ale když půjdu do detailu, meziročně od začátku roku do září vidíme růst v jednotkách procent.
MS: Taky tak.
Cena reklamy už asi nikdy níž nepůjde?
DG: Logicky ne.
MS: To je přece otázka poptávky–nabídky. Televizní reklama je v Česku pořád velice efektivní nástroj, jak rychle zasáhnout hodně lidí. Doháněli jsme propad z let 2008 a 2009, proto miluju zjednodušení, že ČT je chudák, že dostává už roky pořád ty samé peníze – my tehdy o třicet procent přišli a hrabali jsme se z toho deset let. Přesto má každý z nás větší sledovanost než ČT. Ale zpátky k vaší otázce – ano, vypadá to, že inzerenti mají peníze a chtějí je investovat.
Ze Strašnic na Kavčí hory, kde sídlí Česká televize, nedohlédnete, z Barrandova ale ano. Připravovaná novela ohledně zvyšování koncesionářských poplatků totiž má veřejnoprávní televizi přinést až 1,8 miliardy korun ročně navíc. A při snídani s Novou a Primou lze ze šéfů komerčních stanic cítit zklamání, ba i rozčilení.
„Nikdo z komerčních subjektů k tomu nebyl přizvaný, dokonce nám do očí říkali: Tohle neřešte, není to na pořadu dne, v rámci naší vlády to nebudeme řešit,“ líčí Grunt. A Singer oproti své rychlé kadenci volí slova najednou rozvážněji, aby nemluvil v emocích.
„Měli jsme rok pracovní skupinu na Státní fond kinematografie a byl tam každý, kdo se kolem toho jen ochomýtne. To není o tom, že by to ministerstvo neumělo, ono to umí, když chce. Tady naprosto cíleně obešli celý trh a připravili něco, co nemá absolutně žádný kontext.“ Slovo nekoncepčnost proto opakují často.
„Když se na to dívám jako člověk z byznysu, nejdřív bych zkusil pochopit problém, zanalyzovat ho, zjistit, co je vlastně potřeba udělat, podívat se, jaký to bude mít dopad na trh – a na základě toho vymyslet model, jak to vyřešit,“ říká Grunt.
A to se podle vás nestalo?
DG: Najednou návrh přichází s bianco šekem až na 1,8 miliardy, které nejsou žádným způsobem vztažené k tomu, co s nimi má ČT dělat. Přitom Petr Dvořák dlouhodobě mluvil o tom, že mu v rozpočtu chybí zhruba 300 až 500 milionů korun ročně. Takže máte na jedné straně daleko menší problém, nalijete obrovské peníze a není připravená žádná dopadová studie, co to udělá s celým mediálním trhem. To je přístup, který mě překvapuje.
MS: Proč nám to tak vadí? Výrobní výkon ČT je něco kolem 2,2 miliardy. Bez zpravodajství. A přidají jim do programu určitě ne všechno, ale řekněme miliardu korun. Já vám za miliardu postavím další ČT1. Potřebujeme ji? To je ta otázka. Zamyslel se někdo nad tím, k čemu je to dobré? Uvědomuji si, že je asi potřeba přidat, Petr Dvořák mluvil o tom, že jinak bude muset začít zásadně šetřit, ale skoro dvě miliardy je něco jiného než 500 milionů.
Jaký dopad na trh očekáváte?
DG: Už teď se bavíme o tom, že je tak nasycený, že si kreativní profese vybírají a zvedá to cenu. A další věc: Kdybych já seděl v ČT, neměl jasné zadání a někdo na mě bude tlačit, že chce mít velký share, natvrdo to dám do komerčních formátů, koupím víc sportovních práv – tedy věci, které jsou podle mě mimo rámec toho, co by ČT měla z logiky věci dělat.
A to vám zásadně vadí?
DG: My se ptáme, co s těmi penězi mají dělat a proč jich má být tolik. Jsem přesvědčený, že to může poměrně zásadně vychýlit trh ve prospěch veřejnoprávní televize. Nezapomínejme, že návrh vůbec neřeší, že by se jim třeba měly sebrat peníze z inzerce nebo sponzoringu. Může nastat to, že se uměle vytvoří dominantní pozice ČT.
MS: Ale není to jen televize, je tam i Český rozhlas a oba mají silný online. To má opravdu dopad na celý trh. Na nás, na vás. Bude tu státně subvencované médium, byť mu budeme říkat veřejnoprávní – a daň, která nás všechny přinutí platit si veřejnoprávní médium, jež nemá žádné zadání. No to je skvělé!
DG: Nejčastěji jako argument zní, že se poplatky nezvyšovaly dlouhou dobu, ale podívejte se na komerční subjekty. V roce 2009 všechna média dostala brutální zásah, v roce 2012 přišel další, pak covid. Komerční subjekty se s tím musely vypořádat, nikdo jim nedal víc peněz. Televizní trh z pohledu výše objemu inzerce se teprve nyní navrací na úroveň roku 2008. A musíme zefektivňovat, hledat jiné cesty. Já nevím, jestli tato debata proběhla v ČT. Věřím, že Petr Dvořák spoustu věcí manažersky pokryl, ale je opravdu potřeba tam teď nalít 1,8 miliardy?
Co by podle vás tedy smysl dávalo?
MS: Taky nevidím do toho, co všechno je v ČT efektivní a co není. Kdo toto nejlíp viděl, když dělal dvanáct let generálního ředitele, byl Petr Dvořák a ten si říkal o 300 až 500 milionů korun navíc a to mělo asi nějaký důvod a logiku. To je určitě dobrá startovní pozice, aniž by někdo udělal hloubkovou analýzu. A pojďme tu analýzu udělat!
DG: Navíc není žádný spěch, mají na účtu necelé dvě miliardy, takže je čas se pořádně podívat na to, co skutečně ČT potřebuje a na co peníze vynaložit. Není tu žádný hysterický tlak, že když se to neudělá, televize se zhroutí.
MS: Smysl mi nedávají ani jiné věci. Třeba že se chystají cílit hlavně na mladé, přitom v téhle republice je velká skupina diváků, na kterou my dva vůbec necílíme, čistá nula: na Nově nad 54 let, u nás nad 69. Tam je volný prostor. A ČT místo toho bude investovat do mladých? A starým dá ČT3, tedy archiv? To je podstata celé diskuse. Možná je i 1,4 miliardy korun správně. Ale co s nimi, aby to skutečně byla veřejná služba?
Jiná soutěž naopak už probíhá. A komerční televize z ní vycházejí dobře. Forbes nedávno popisoval příběh Michala Reitlera, největší hvězdy mezi českými kreativními producenty, jenž se z ČT přesunul na Voyo.
Ambiciózní videotéka má za cíl mít do roku 2026 v Česku a na Slovensku milion předplatitelů, a jak Grunt prozrazuje, nyní už překročili číslo 650 tisíc. „Voyo se stalo mucholapkou na talent,“ popisuje šéf Novy, že kvalitní, ba artová tvorba dávno nevzniká jen na Kavčích horách.
Plány Prima+ jsou v tomto směru totožné, byť Singer přiznává, že konkurence má náskok. Důkazem je, že prestižní seriálový festival Serial Killer letos poprvé ovládlo české dílo, série Metoda Markovič: Hojer právě z produkce Voyo.
„Viděl jsem to a vypadá to úžasně, to by si zasloužilo být v nadnárodní platformě,“ říká Grunt a z českého trhu tím pružně přecházíme na ten globální. Voyo i Prima+ totiž kromě lokálních konkurenčních bitev vedou další. Právě s Netflixem a podobnými titány.
Často se říkalo, že prožíváme zlatý věk televize. Platí to stále?
MS: Řekl bych to jinak. Oba jsme součástí Evropské asociace komerčních mediálních domů a tam už se nemluví o televizi jako takové. TV neznamená televize, ale total video. O tom to je. Zlatý věk total videa, to souhlasím. Transformace už běží a proběhne všude, jen nelze říct, jak přesně bude vypadat.
DG: Total video, to je přesné – je to zlatý věk kvalitního videoobsahu. Asi se ho nikdy tolik nevytvářelo.
MS: V Česku určitě ne.
DG: Ani na celém světě. Všechna velká studia jedou naplno, tedy až na stávku teď v Hollywoodu. Velké platformy v tom rozhodně pomohly, ukázaly lidem, že dokážou vrhnout na trh větší množství obsahu.
MS: Skoro mě to jako tradicionalistu děsí, protože lidi na to někde musí brát čas. A do času stráveného na totálním videu ještě přicházejí sociální sítě, na objem hodin je toho spousta. Pro nás je to dobrá zpráva; jestli i obecně, to nevím.
Máte na takový obsah dost lidí?
MS: Tak rychle jako poptávka počet lidí neroste.
DG: Asi trefujete zásadní problém. Poptávka je obrovská a nenatáčí se jen u mě, u Marka a v ČT, vyrábí tady velké množství zahraničních produkcí. Poptávka po kvalitních kreativních profesích je extrémní. Zaprvé se k nim vůbec musíte dostat – a zadruhé je zaplatit.
Motivuje je dělat takzvanou quality TV?
DG: Tím, že si můžou víc vybírat, logicky půjdou za projekty, co je budou víc bavit a budou mít hezčí výstup. Vidím to na Voyo. Dáme jim volné ruce, aby se ukázali, a ještě prostor to na naší platformě zpropagovat. Začali jsme přetahovat tvůrce, kteří s námi předtím vůbec nespolupracovali.
MS: Objevují se zajímavé nové talenty a čerstvé nápady. Buďme realisti, nestane se, že by celý národ chtěl koukat na české House of Cards nebo českou Faudu, pořád musíte mít širší portfolio. Ale to portfolio je dneska pestřejší. A sune se kvalitou nahoru.
DG: Období covidu lidi hezkým slovem rozplatilo. Měli víc času, víc toho viděli, teď jsou připravení platit, a kvalita se i proto rozšířila.
MS: Taky je to rozkoukalo. Najednou překousli věci, co by předtím nebyli ochotní připustit, třeba titulky. Dostali širší perspektivu.
Zdroj: Forbes.cz
Tolik globální trendy. Zároveň se opakuje, že klíčem k úspěchu je být lokální.
DG: Taky je to logická obrana lokálních hráčů proti nadnárodním platformám.
MS: A je otázka, jestli je to vůbec jejich byznys model. Stranger Things jsou fantastická věc, ale jenom pro někoho. Ovšem po celém světě. To je ten byznys model.
DG: Přesně tak. Kdybychom jeden z nás tohle nasadili do prime timu do televize, neudělá to skoro nic, naše lokální seriály to porazí. MS: My jsme zkusili Narcos, ČT zase House of Cards, výsledky byly velice špatné. A logicky – lidi, kteří to vidět chtěli, už to viděli na Netflixu. A mainstream si řekne: To je nějaké divné.
Kdy se stane, aby byl váš seriál na Netflixu, na Disney Plus nebo jinde?
MS: Otázkou je, jestli to tam chceme. Jsme přece konkurence, tak proč jim pomáhat lokálním obsahem.
DG: Přesně. Proto investujeme tolik peněz do kvalitní lokální tvorby, abychom se odlišili a přitáhli pozornost na sebe. Ano, můžeme se bavit o tom, že věci, které máme pro Voyo, by třeba mohly být na Netflixu a podobně mimo Evropu, mimo náš region. To se do budoucna může stát. Kvalitativně si myslím, že tam jednoznačně jsme.
Co takzvaný Czechflix, velká společná tuzemská platforma? Je ve vašich úvahách?
DG: Oblíbené téma, viď? Tak řekni, co si myslíš, Marku.
MS: Za určitých okolností by to smysl dávalo. Ale myslím si, že pokud se k tomu vrátíme, bude to nějakou dobu trvat. V tuhle chvíli máme všichni své vlastní plány, jak to dělat dál, a všichni zatím máme pocit, že jsme na českém trhu schopní zreplikovat náš úspěch z lineární televize. Takže za mě Czechflix není na pořadu dne.
DG: Jsme v situaci, kdy se všichni hráči na trhu musí přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí. Domlouvat se dohromady, tím se zastavíte, přitom potřebujete jít rychle dopředu. Proč je Voyo úspěšné? Protože do toho vstoupilo brzo a plnou silou. A pak je tam spousta praktikálií. Ač se máme s Markem rádi, jsme konkurence a je těžké bojovat v rámci lineárního prostředí o každý procentní bod a vedle toho dělat společnou platformu.
Čistě byznysově, jak klíčové je, že vás vlastní český kapitál? Tedy PPF a GES GROUP?
DG: To je pro nás oba naprosto zásadní. Je před námi období, kdy nevíme, co se bude dít, a snažíme se nastavit správnou cestu, proto potřebujeme dlouhodobý pohled a trpělivého investora či majitele. Velké platformy skáčou zprava doleva právě proto, že na kvartální nebo půlroční bázi musí akcionářům na investorských callech neustále předvádět nějaké nové příběhy, proto lítají do extrémů. My nemusíme. Důležitější je postavit dlouhodobě udržitelnou strategii. Bez takových majitelů si to ani nedokážu představit.
MS: Souhlas. A proto taky na mezinárodním poli přijdou další konsolidace. Tlak investorů je donutí: když nemáte vlastní story, s někým se spojíte. V New Yorku jsem to na nachytření se slyšel od několika CEO velkých amerických mediálních domů. Říkali, že mají strategii maximálně na tři roky a dál ji nepotřebují, protože je bude vlastnit někdo jiný.
Na jak dlouho ji máte vy? Jde to vůbec?
MS: Ptáte se správně, náš důvod je jiný. Když dáme bokem AI, základní trendy jsou jasné – co ale není předvídatelné, je míra těchto trendů. Měli jsme plán, jak půjde adopce placených služeb, ale covid to totálně změnil. Tohle nemůžete předpovídat. Jde o to, mít jasnou představu, co chcete dělat, a být dostatečně rychlí a flexibilní.
DG: Naprosto souhlasím. Je důležité mít firmu nastavenou tak, aby vám procesy a organizační kultura velmi rychle umožnily reagovat na zásadní změny. A musíte mít vizi.
Jak se to dělá?
MS: Těžko! Ale musíme to dělat a zároveň to dělat chceme, abychom byli úspěšní.
DG: Když jsem tři roky zpátky přicházel do CME, Didier Stoessel vypustil obrovskou vizi, že Voyo bude mít do pěti let milion předplatitelů. Jsem přesvědčený, že tyhle vize jsou nezbytně nutné k tomu, abyste dokázali firmou zásadně hnout, jinak chod lidí nezměníte. Musíte ukázat maják, který donutí lidi věci řešit jinak. A pak taky mít roztleskávače, který lidi přesvědčí, že to jde.
Systém je třeba nastavit tak, že rychle identifikujete a rychle zabijete špatné věci a jdete dál.
Daniel Grunt
Co dál je klíčové?
DG: Že neuhnete. Je lepší nastavit si strategii a jít tou cestou pořád, i kdyby byla jen z osmdesáti procent správná, než lítat ze strany na stranu. Taky vidím na příkladu Voyo, že je lepší přestat se bát úniku informací a být vůči lidem ve firmě otevřenější, aby chápali kontext a věděli, proč něco mají udělat; pak přijdou s daleko lepším nápadem, jak to udělat. Dále mít jasný fokus na nejdůležitější věci. A kulturu toho, že se lidi nebojí chyby. To je možná úplně nejdůležitější. Že nejsou trestáni za to, že udělají něco nového a ono to třeba selže – protože pak neudělají nikdy nic nového. Spíš je třeba nastavit systém tak, že rychle identifikujete a rychle zabijete špatné věci a jdete dál.
MS: Naprosto souhlasím a přidal bych jednu věc: na klíčových pozicích potřebujete hladové lidi, kteří chtějí uspět, chtějí vyhrát. Zní to jako automatika, ale speciálně u úspěšných firem je to těžké, lidi si na úspěch zvyknou. Sebelepší obecná vize musí mít nějakou personifikaci, podívejte se po světě: buď je to zakladatel, nebo silné vedení. To je za mě čtvrtý element.
Takže stop rutinérům?
MS: Ne, počkejte, i ty potřebujete, ale musíte je mít na správném místě. Potřebujete udělat spoustu rutinních věcí, ale ty vám lídr neudělá, protože se bude nudit.
DG: Pořád potřebujete mít stabilní hlavní byznys, který vás bude financovat. Nemůžete ho v zájmu nových věcí „rozvorat“.
Podle nové studie, kterou realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) se trend poklesu pirátství z předchozích let obrátil a začal opět stoupat. Televizní obsah je přitom hlavním terčem digitálního pirátství. Mezi nejčastěji zneužívaný obsah patří televizní pořady, seriály a filmy na vyžádání, anime, živé přenosy sportovních událostí a specializované sportovní kanály.
Studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, která navazuje na studii z let 2019 a 2021, se zaměřila na konzumaci obsahu porušujícího autorská práva ve 27 členských státech EU. Předmětem výzkumu byla oblast televize, hudby a filmu v období 2017–2022. Vůbec poprvé se studie zabývala i publikacemi a softwarem pro stolní počítače a mobilní zařízení.
Ochrana autorských práv v EU
V EU platí obecné pravidlo, že práva autorů jsou chráněna po dobu jejich života a 70 let po jejich smrti. Ochrana poskytovaná souvisejícími právy trvá 50 let od zveřejnění představení, filmu či vysílání a 70 let v případě zvukových záznamů nebo výkonů zaznamenaných na zvukových záznamech.
Ekonomické aspekty autorského práva jsou přitom komplikované. Odrážejí kompromisy mezi zájmy tvůrců, distributorů, výkonných umělců a spotřebitelů. Obecným cílem systému je zajistit přiměřenou odměnu tvůrcům a dalším nositelům práv, neboť bez toho by nebylo možné udržet společensky optimální úroveň tvůrčí činnosti. Současně je potřeba zajistit široký přístup veřejnosti ke kreativním dílům.
Typy porušení autorských práv
Digitální piráti se tím, že používají chráněné dílo bez svolení držitele autorských práv, dopouštějí porušení autorských práv, a tím připravují tvůrce o zisky, které tito potřebují k pokrytí vysokých nákladů na produkci svých děl. Porušení autorských práv může mít celou řadu podob:
Porušení týkající se fyzických komunikačních médií: nelegální kopie optických disků (LD, VCD, DVD) a levné kopírování pomocí optických médií a dešifrovacího softwaru.
Online pirátství: Nelicencované užívání děl na internetu za účelem šíření a zpřístupnění filmů, hudby, televize, softwaru a publikací ostatním uživatelům internetu.
Zcizení signálu: Neoprávněný příjem kabelové televize, rozhlasového systému nebo satelitních signálů, případně pirátství spočívající v dodávání nelegálních kabelových dekodérů nebo satelitních dekodérů spotřebitelům.
Pirátské vysílání: Vysílání pořadu z legální nebo pirátské kopie bez souhlasu držitele autorských práv.
Neoprávněná veřejná produkce: Případy, kdy nějaká organizace nebo komerční subjekt prezentuje dílo svým členům nebo zákazníkům bez svolení vlastníka autorských práv.
Neoprávněný přístup k obsahu online zahrnuje streamování, stahování, ripování a torenty. K 58 % pirátství v EU dochází prostřednictvím streamování a k 32 % prostřednictvím stahování.
Digitální pirátství představuje velký problém, a proto se stalo předmětem studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou realizoval EUIPO a která se zaměřila na analýzu nelegální internetové konzumace chráněného televizního, hudebního, filmového, softwarového a publikačního obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království v období 2017–2022. Pojďme se podrobněji podívat na vývoj televizního pirátství.
Aktuální dostupnost a nabídka legálních televizních kanálů
Z celkového hlediska se legální nabídka televizních kanálů, filmů a hudby od roku 2018 ve většině členských států EU výrazně zvýšila. Dostupnost televizních kanálů se v Evropské unii zvýšila přibližně o 2,5 %.
Vývoj v jednotlivých zemích se však výrazně liší. Podle European Audiovisual Obervatory vykazuje nejvyšší počet televizních kanálů v rámci EU Itálie, a to přesto, že došlo k jejich poklesu z 2 701 v roce 2018 na 2 274 v roce 2023. V České republice došlo ke zvýšení z 1 310 kanálů v roce 2018 na 1 588 kanálů v roce 2023.
Televizní obsah odpovídá podle studie za polovinu pirátství
Podle studie je televizní obsah je v EU nejčastější terčem online pirátství. V roce 2021 zaznamenal nárůst, v roce 2022 se hodnota ustálila. V roce 2022 vzrostl pirátský televizní obsah o 15 %. Mezi žánry, které jsou nejčastěji terčem digitálního pirátství, vedou televizní pořady, seriály a filmy na vyžádání, následuje anime produkce (seriály a filmy), živé přenosy sportovních událostí a specializované sportovní kanály. Televizní pirátství tvořilo v roce 2022 téměř polovinu (48 %) všech přístupů porušujících autorská práva v EU.
Mezi typy televizního pirátství vede streamování
Průměrný počet přístupů k televiznímu obsahu v EU27 činí přibližně 5 na jednoho uživatele internetu měsíčně, což je výrazně pod úrovní roku 2017, ale 20 % nad spodní hranicí dosaženou v roce 2020. Pro srovnání, hodnota celkového pirátství skončila na 7 přístupech na uživatele internetu za měsíc.
Struktura pirátské konzumace televizního obsahu má ve většině členských států EU podobnou podobu, i když v několika zemích existují významné rozdíly mezi nimi i mezi jednotlivými měsíci.
Sezónně upravený vývoj televizního pirátství v EU27 (přístupy na uživatele internetu/měsíc)
Zdaleka nejčastějším způsobem konzumace pirátského televizního obsahu je streamování – odpovídá až za 95 % případů.
Průměrné měsíční přístupy k TV pro země, s rozdělením podle metody přístupu (2022)
Stolní počítače mají ještě stále lehce navrch
Ke zneužívání televizního obsahu je stále ještě nejvíce využíván přístup ze stolních počítačů, ačkoliv stoupá i používání mobilních zařízení. Stolní počítače představují 50–60 % z celkového počtu. Rozdělení pirátství mezi mobilní a stolní počítače se v jednotlivých zemích dost liší.
Jak je vidět na obrázku níže, Česká republika patří mezi země, kde jsou mobilní zařízení používána k pirátským přístupům (ve srovnání s jinými zeměmi) v malé míře (61 % stolní počítače, 39 % mobilní zařízení). Nejnižší využívání mobilních zařízení je v Maďarsku (33 %), nejvyšší naopak v Itálii (49 %).
Nelegální konzumace televizního obsahu podle zemí a typu zařízení (2022)
Situace je složitá a možností není mnoho
Fenomén internetového pirátství je závažným problémem, jehož zvládnutí vyžaduje hlubší pochopení podstaty pirátství, motivů pirátů, socio-ekonomických faktorů i způsobů nelegální konzumace autorských děl.
Studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), přináší v tomto ohledu důležité poznatky, které zainteresovaným stranám pomáhají zorientovat se v problematice a mohou být i výchozím bodem pro edukaci veřejnosti, která by k řešení problému mohla významně přispět.
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) v úzké spolupráci s globální sportovní streamovací službou DAZN uzavřela pirátskou stránku Watchwrestling.ai a její přidružené domény, které byly provozovány z Indie.
Společnost ACE identifikovala provozovatele webu se sídlem v Uttarpradéši, který převedl watchwrestling.ai a všechny přidružené domény na společnost ACE. Stránky jsou nyní přesměrovány na stránku společnosti ACE „Watch Legally“.
Za poslední rok dosáhly stránky watchwrestling.ai a přidružené domény více než 253 milionů návštěv. Většina návštěvnosti pocházela z USA, UK, Indie a Kanady.
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu ve Filmové asociaci a šéf ACE, k ukončení činnosti uvedl:
„Vypnutí webu watchwrestling.ai představuje důležité vítězství v naší probíhající kampani proti pirátství živých sportovních pořadů.“
„Používání pirátských stránek ke sledování živých sportovních přenosů a placených akcí má dopad na udržitelnost programů živých akcí. Legální služby poskytují prémiový zábavní obsah, který je spolehlivý a legální. Pirátství financuje zločinecké skupiny a vystavuje spotřebitele riziku nákazy škodlivým softwarem. Tento případ by měl být varováním pro všechny provozovatele nelegálního pirátství, že jejich dny jsou sečteny.“
Ed McCarthy, provozní ředitel společnosti DAZN Group, která je členem ACE, dodal: „Společnost DAZN investovala značné částky do budování úspěšného podnikání v oblasti bojových sportů, pomáhá financovat rozvoj MMA a boxu a pomáhá
Internet je fenoménem, který nám usnadňuje každodenní život. Ale kromě pozitivních stránek, které nám nabízí, má i svou odvrácenou tvář a negativa. Jedním z nich je bezesporu digitální pirátství, kterým se zabývá nová studie Porušování autorských práv online v Evropské unii.
Historie pojmu pirátství
Samotné slovo pirátství má vzdálený indoevropský kořen. Původně mělo toto slova úplně jiný význam. Znamenalo pokus, snahu či zkušenost. Slovo „peiratos” pak označovalo mořského pobřežního válečníka. Současný význam „námořní zloděj“ tedy není od původního významu příliš vzdálený. Ve starověku byli piráti vnímáni také jako porušovatelé řádu. Jejich hlavním znakem podle tehdejší společnosti bylo, že nectili žádné vlastnictví obecně uznávané společností.
Není tedy divu, že se tento pojem začal v přeneseném smyslu používat i pro odcizení duševního vlastnictví, které má v současné době spoustu forem. Jednou z nich je digitální pirátství spojené s nelegálním užíváním a šířením autorsky chráněného obsahu prostřednictvím úložišť a streamovacích platforem.
Negativní vliv na zisky tvůrců a kvalitu obsahu
Online pirátství má výrazný negativní dopad na tvůrce a odvětví zábavního průmyslu, neboť je připravuje o tržby, které jsou potřeba ke kompenzaci vysokých nákladů na produkci, ať už se jedná o seriály, filmy, hudebních skladby, software, nebo publikace. Dalším velkým problémem je, že nelegální šíření podkopává kvalitu obsahu. Pirátské kopie často neposkytují stejnou kvalitu a bezpečnost, což má vliv na celé odvětví – a zejména na koncové uživatele, kteří jsou vystaveni riziku malwaru a nízké kvality obsahu.
Fenoménem online pirátství se dlouhodobě zabývá Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), který aktuálně zveřejnil novou studii Porušování autorských práv online v Evropské unii. Tato studie se zaměřila na analýzu nelegální internetové konzumace chráněného televizního, hudebního, filmového, softwarového a publikačního obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království v období 2017–2022. Jedním z bodů studie byl i celkový vývoj pirátství.
Celkový vývoj pirátství od roku 2017
V závěru minulé zprávy se praví, že online pirátství postupem let až do konce roku 2020 pomalu klesalo. Podle letošní studie pirátstvínepřetržitě klesalo od roku 2017 až do začátku roku 2021, kdy se tento pozitivní trend obrátil. A to nejen pro Evropskou unii jako celek, ale i pro většinu členských států. V roce 2022 skončilo pirátství (na úrovni EU27) zhruba na 7 přístupech na uživatele internetu za měsíc. Dobrou zprávou je, že ve srovnání s maximální úrovní z března 2017 je tato hodnota stále ještě nízká.
Podíl jednotlivých typů obsahu na celkovém pirátství
U jednotlivých typů digitálního pirátství jsou zřejmé rozdíly. Podíl televizního pirátství se v průběhu let zvýšil, a to z přibližně 59 % na 73 %, zatímco podíl pirátství v oblasti hudby klesl z 20 % v roce 2017 na 9 % v roce 2022. Podíl filmového pirátství zaznamenal ve stejném období mírný pokles z 20 % na 18 %. Podíly jednotlivých typů jsou vyobrazeny na obrázku níže.
Zdroj: EUIPO
Roční míra pirátství na obyvatele: Hudební obsah se vymyká
Celková roční míra pirátství na obyvatele (tedy hodnota za všechny typy obsahu) činila v roce 2018 -17,5 % a po průběžném dalším klesání během let 2019–2021 zaznamenala v roce 2022 nárůst o +13,3 %. Za tímto celkovým tempem růstu ve výši 13 % stojí především televizní pirátství, i když v menší míře k němu přispělo i filmové pirátství.
K nejvýraznějšímu poklesu roční míry pirátství na obyvatele u všech typů obsahu došlo v roce 2020. Poté se pokles zmírnil a v roce 2022 nastal opačný trend.
Televizní obsah zaznamenal v roce 2018 pokles roční míry pirátství na obyvatele ve výši -10,7 %, v roce 2019 o něco menší pokles ve výši -9,1 %, v roce 2020 další výrazný pokles -22,9 %, v roce 2021 -6,9 % a v roce 2022 je již zřejmý značný nárůst celkové míry pirátství na obyvatele – studie uvádí +15,3 %.
Roční míra pirátství na obyvatele u filmu činila v roce 2018 -20,3 %, v roce 2019 pokles pokračoval mírnějším tempem a skončil na -11,0 %, v roce 2020 byl pokles ještě výraznější a činil -28,3 %, v roce 2021 klesání zpomalilo na -18,0 %. V roce 2022 nastal obrat a filmový obsah zaznamenal, pokud jde o roční míru pirátství na obyvatele, nárůst o celých +17,2 %.
Hudební obsah se tomuto trendu vymyká. Je jediným typem obsahu, u něhož nedošlo v roce 2022 ke zvratu. V roce 2018 zde byl zjevný výrazný pokles ve výši -34,5 % a tento pokles se v dalších letech ještě zvyšoval. V roce 2019 činil -36,6 %, v roce 2020 -37,9 %, v roce 2021 pouze -3,7 % a v roce 2022 roční míra pirátství na obyvatele klesla o dalších -6,0 %.
Pro publikace a software jsou k dispozici pouze hodnoty z roku 2022 a činí +37,1 % pro publikace a +10,7 % pro software.
Pirátství ovlivnila pandemie covidu
Podle výsledků studie se v letech 2020 a 2021 projevily výrazné odchylky od všech ostatních let, i když v různých směrech. Zatímco začátek pandemie onemocnění covid-19 se shodoval s poklesem pirátství o 21 %, druhé čtvrtletí roku 2021 vykázalo celkový nárůst (za všechny typy obsahu) o více než 8 %.
Porovnání přístupů z osobních počítačů a mobilních zařízení
Rozdíl mezi mobilním a stolním zařízením je založen na operačním systému, který se připojuje k pirátské webové stránce. Těmito zařízeními mohou být mobilní telefony, tablety nebo jiná zařízení s mobilním operačním systémem.
Výsledky studie prokázaly jasnou tendenci konzumovat pirátský hudební a publikační obsah na mobilních zařízeních, zatímco v případě přístupu k televizi uživatelé dávají přednost přístupu ze stolních počítačů, i když přístupy z mobilních zařízení jsou také významné. Celkové „rozložení sil“ mobilních zařízení a stolních počítačů je zřejmé z následujícího obrázku:
Celkový podíl pirátství v EU-27 v roce 2022 podle typu obsahu s rozdělením podle zařízení; Zdroj: EUIPO
Je zřejmé, že postupem času došlo ke znatelnému posunu ve prospěch mobilních zařízení. Trend pozorovaný od roku 2017 do poloviny roku 2020 ukazuje výraznější pokles pirátství na stolních počítačích ve srovnání s pirátstvím na mobilních zařízeních. Nicméně pokles pirátství na mobilních zařízeních pokračoval až do konce roku 2020. To lze přičíst opatřením a lockdownům, které členské státy zavedly během krize spojené s pandemií covidu a které měly za následek, že lidé trávili více času doma. Současná situace se zdá být velmi podobná situaci v roce 2017.
Rozdíly v typu pirátského obsahu a celková konzumace u jednotlivých zemí
Jak typ pirátského obsahu v jednotlivých zemích, tak celková spotřeba pirátského obsahu na jednoho uživatele internetu vykazují mezi členskými státy značnou variabilitu. Celkový počet se pohybuje od přibližně 25 přístupů na jednoho uživatele internetu za měsíc v Estonsku až po přibližně 7 v Německu. Mezi čtyři země s nejvyšší mírou pirátství patří Estonsko, Lotyšsko, Litva a Kypr, zatímco nejnižší míra je v Německu, Itálii a Polsku. Česká republika se drží zhruba uprostřed se 43 % televizního pirátství, 10 % softwarového pirátství, 32 % publikačního pirátství, 6 % hudebního pirátství a 9 % pirátství v oblasti filmu.
Už za tři týdny se koná Forum Media – největší konference v ČR zaměřená na média, marketing a komunikaci. Podívejte se na její kompletní program, stojí za to!
Na Foru Media vystoupí v pražském O2 universu 9. listopadu více než 70 zahraničních i českých hvězd komunikace, marketingu a médií, a to celkem na pěti scénách. „Pro letošek se podařilo přilákat do Prahy skutečně pestrou kombinaci řečníků a témat nejen na dvě mezinárodní scény, ale také na tentokrát už tři další samostatné scény s celodenním odborným programem. Vedle rozšíření scény Effie i scény Market Tools na celý den otevíráme po loňském úspěchu opět i scénu pro menší tematické workshopy,“ doplňuje programový ředitel konference Forum Media Vladimír Bystrov.
Nahlédnout do programu 23. ročníku největší oborové konference v Česku, ale také si ho stáhnout v PDF, můžete zde, stojí za to!
Forum Media pořádá časopis Marketing & Media ve spolupráci s nejvýznamnějšími oborovými asociacemi. Na programu se tradičně podílí Asociace komunikačních agentur (AKA) i Asociace public relations (APRA), letos nově přibyla také Asociace komerčních televizí (AKTV).
Pět scén, jejichž řečníky najdete přehledně ve zveřejněném programu, bude rozděleno následovně: na MAM Stage zazní to nejlepší z marketingu a médií, daty a efektivními projekty se můžete inspirovat na Effie Stage, přehled v trendech komunikace dodá PR Summit, v sále Market Insight vás čekají workshopy a panelové diskuze a na scéně Market Tools se experti zaměří na marketingové nástroje na příkladech úspěšných značek.
Zástupci českých soukromých médií se poprvé sešli na společné tiskové konferenci. Apelují na ministra kultury kvůli návrhu velké mediální novely.
Zástupci soukromého mediálního sektoru apelují na ministra kultury, aby před změnami v návrhu tzv. velké mediální novely proběhla nejprve diskuse o roli veřejné mediální služby. Bez té nelze specifikovat, kolik financí Česká televize a Český rozhlas na svou činnost potřebují. Vyplynulo to ze společné tiskové konference, na které se poprvé sešli zástupci všech hlavních tuzemských soukromých mediálních oborových asociací, a to napříč mediatypy.
Konkrétně byly zastoupeny Asociace komerčních televizí (AKTV), jejímž členy jsou TV Nova i TV Prima, za vydavatele tisku Unie vydavatelů, Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), zastupující komerční rádia, Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Asociace online vydavatelů (AOV) za mediální provozovatele působící na internetu.
Zdůrazňovali, že jsou pro zachování médií veřejné služby v českém mediálním prostředí, ale že způsob, jakým se ministr kultury Martin Baxa (ODS) postavil k přípravě návrhu novely, je zaskočil. Proto ho znovu vyzvali k tomu, aby byl návrh novely přepracován.
Podle generálního ředitele Primy Marka Singera zástupci komerčního sektoru již vyčerpali všechny možnosti, jak vstoupit s ministerstvem kultury do debaty o podobě zákonů. „Toto vystoupení soukromých médií je záchrannou brzdou. Pevně věříme, že jde o veřejný apel, mělo by to zajímat volební výbor i parament,“ sdělil.
Zástupci soukromých médií nechtěli specifikovat své představy o podobě výše poplatků. Zdůrazňovali, že jejich nastavení musí vycházet z definice role veřejné služby v současné době. Nechtějí, aby se peníze pro soukromý a veřejný sektor z reklamy míchaly dohromady, a proto jsou proti reklamě a sponzoring na ČT.
Zleva: D. Grunt, D. Sedláček, J. Hrabák, M. Hanák, L. Šmuclerová, O. Neumann, M. Singer; Zdroj: TV Nova
Co zaznělo na společné tiskové konferenci
Marek Singer, generální ředitel TV Prima, prezident AKTV
Není pravda, že by novela byla konzultována s komerčními televizemi. To by byl správný proces, navíc existuje úspěšný precedens v případě novely zákona o audiovizi.
Navržená novela zasáhne všechna komerční média. Zadává riziko i z pohledu evropského práva. Absolutní nedostatek specifikace, na co by peníze měly být, může vyvolávat obavy z nepovolené veřejné podpory.
Od Petra Dvořáka, bývalého GŘ ČT, jsme po mnoho let slyšeli, že potřebuje asi 300 až 500 mil. Kč navíc. Během málo měsíců je to ale o 1,5 mld. Kč navíc, aniž by bylo specifikováno, na co se peníze použijí. Nelze vypsat bianco šek a pak čekat, na co se vynaloží. Na diskusi o roli médií veřejné služby je teď čas.
Daniel Grunt, generální ředitel TV Nova
Není pravda, že navýšení poplatků dorovnává stav, kdy se od r. 2008 nenavyšovaly poplatky. Komerční televize byly v roce 2009 zásadně zasaženy ekonomickou recesí, kdy celý inzertní trh kles o jednu třetinu a trvalo to téměř dosud, přesto ČT hospodařila s velkorysým předkrizovým rozpočtem.
Nová definice poplatníka zavádí daň z mobilního telefonu. Může se to řešit elegantněji specifickým přístupem k online službě iVysílání, což je i něco, co nový GŘ ČT chce udělat.
Je tu reálná obava z destabilizace celého mediálního trhu. ČT hospodaří s poměrně významným výrobním rozpočtem. Jakékoliv navýšení rozpočtu bude znamenat znemožnění výrobních kapacit, zásadní zvyšování cen veškerých výrobních činností.
Problematicky vnímáme zachování reklamy a sponzoringu na České televizi.
Jiří Hrabák, generální ředitel Rádia Impuls, rozhlasová sekce APSV
Příjmy Českého rozhlasu jsou teď dvojnásobné než příjmy celého soukromého rádiového trhu, zatímco zásah posluchačů je Český rozhlas 27 % a soukromníci 73 %. To ukazuje na ekonomický poměr v celém rozhlasovém vysílání.
Nevyhlašujeme boj veřejnoprávnímu rádiu. Je to spíš boj s určitou arogancí ministerstva kultury. Ministr Baxa před rokem důrazně uváděl, že koncesionářské poplatky se nebudou zvyšovat a po roce změní názor, aniž by ho zdůvodnil. Neviděli jsme ekonomickou analýzu a ani to, k čemu mají být peníze použity. Proces měl být opačně.
V roce 2023/2024 je čas, aby v Česku začala diskuse veřejné služby. Média veřejné služby mají roli v našem prostoru, ale je třeba se znovu podívat, jakou roli mají hrát a je třeba se podívat, jestli lze konkretizovat, co je to veřejnoprávní služba. Jaké prostředky mají používat, kolik programů mají mít. Jde i o otázku hospodářské soutěže. V rádiu se projevuje v soutěži o posluchače, střetáváme se i v soutěži o reklamu (v omezeném množství) a potkáváme se i na pracovním trhu, což v posledních letech sílí. Jsme na stejném pracovním trhu, jako je veřejnoprávní médium. V odhadovaném navýšení ČRo o 600 mil. Kč nemáme šanci konkurovat na žádnou pracovní pozici. Sekundárně si konkurujeme i na trhu marketingovém a mediálního partnerství.
Daniel Sedláček, generální ředitel Media Bohemia
V celkovém podílu na trhu se naše mediální skupina podobá Českému rozhlasu, máme 300 až 400 lidí, z čehož polovina jsou obchodníci, které ČRo nemá. Diskusi o navýšení měla předcházet kontrola systému hospodaření. Stejného podílu jako ČRo dosahujeme s 20 % zaměstnanců a 20 % nákladů. Je třeba se ptát, zda je služba od ČRo tak cenná a rozdílná od služby, kterou poskytujeme my?
Transpozice německého mediálního zákona se zabývá i hospodařením médií veřejné služby a stanovuje, aby nebylo produkováno to samé za mnohem vyšších nákladů. To by nás mělo zajímat ještě předtím, než otázka navyšování poplatků bude otevřena.
Novela je pro mě voláním médií veřejné služby: Dejte nám peníze, my ještě nevíme, na co, ale chceme si zachovat svůj vliv. Mediální trh se mění, mobily nejsou náhoda, protože mé děti si na nich ČT a ČRo nikdy nenaladily.
Michal Hanák, předseda výkonné rady SPIR, místopředseda představenstva Mafra
Novela se zásadně týká i onlinu, což si asi ministerstvo nemyslí. Koncesionářské poplatky původně vznikly proto, aby pomohly s šířením specifického programu v omezeném prostředí. Online prostředí ale takové vůbec není. Na volném trhu potkáváme veřejnoprávní média, která s námi soutěží nejen o posluchače nebo diváky, ale i o zaměstnance a inzertní příjmy.
Vadí nám, že novela rozšiřuje výjimky pro umísťovány online reklamy a nepokouší se definovat, na co se peníze použijí. ČT vyrábí i obsah na online, který není vysílán lineárně, ale je uplatňován pouze na internetu. Nerovná soutěž by si zasloužila odbornou diskusi, není to filipika proti České televizi a Českému rozhlasu. Přejeme si mít sebevědomá média veřejné služby, ale tomu nepomáhá, když se návrhy zákonů předkládají tajně.
Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů, předsedkyně představenstva CNC
Nikdo z nás si nepamatuje, že by se sešla sestava napříč mediatypy za jedním stolem. Je k tomu řada důvodů, které jsou pro nás všechny společné. Nikdo z nás nechce jakkoli zpochybňovat roli médií veřejné služby, ale předložená novela má řadu chyb. Role ČT a ČRo se v návrhu novely bere velmi úzce, ale ve skutečnosti má dopad do dalších sfér. Nejde jen o lineární vysílání nebo terestriku, ale i o online.
Jestli chceme, aby ČT a ČRo byly dobrými hospodáři, musí proběhnout diskuse, jaké jsou požadavky na média veřejné služby v daném mediatypu. Požadavky nebyly vysloveny a nemají ani konkrétní naplnění. Co je koncept, který budeme naplňovat? Jaké jsou požadavky a koncepty?
Třetí otázka je, na co budou média veřejné služby finance používat. Standardní zákonodárce se pak podívá na celý trh, což se nestalo. Proto chceme, aby proběhla diskuse a aby byly nastaveny limity a vyvozeny základní povinnosti pro média veřejné služby.
Expanze ČT a ČRo do internetových platforem je potenciálním rizikem a velkým varováním do budoucna. Na internetu vyrábějí obě média veřejné služby specifický program, konkurují nám a vytlačují nás. Je třeba, aby bylo definováno, co je veřejná služba, jak moc je potřebná na internetu a je také třeba zachovat mediální pluralitu.
Celé znění společného stanoviska soukromých mediálních organizací si můžete přečíst v souboru níže.
Velkou mediální novelou se rozumí navrhované změny Zákona o ČT, Zákona o ČRo a Zákona o rozhlasovém a televizním poplatku, které mají za cíl navýšit televizní a rozhlasový poplatek v případě České televize na 160 Kč a v případě Českého rozhlasu na 55 Kč měsíčně. Součástí navrhovaných změn je i nová definice poplatníka a vztažení poplatku na uživatele chytrých telefonů nebo jiných zařízení pro příjem obsahu. Minulý týden skončilo meziresortní připomínkové řízení novel zákonů o ČT, ČRo a koncesionářských poplatcích a po jeho vypořádání návrh míří do vlády a Poslanecké sněmovny.
Oborové asociace už po oznámení návrhu novely zaujaly k jejímu znění negativní stanovisko. Asociace komerčních televizí (AKTV) krátce po oznámení návrhu novely na začátku září uvedla, že požaduje její stažení z legislativního procesu. Za nepřijatelné označila, že nebyla k diskusím o podobě novely přizvána a že v této podobě narušuje stabilitu mediálního sektoru. S výzvami ke stažení se přidaly i profesní asociace Unie vydavatelů, SPIR a APSV, zastupující soukromý rozhlasový sektor. Asociace online vydavatelů (AOV) dodala, že i vzhledem k novému evropskému zákonu o svobodě médií požaduje, aby byly vytvořeny podmínky pro fungování pluralitního mediálního trhu a aby byly v online prostředí nastaveny férové podmínky soutěže.
Společnosti FACT a Sky začaly spolupracovat s regionálními policejními složkami na potírání nelegálních poskytovatelů služeb IPTV v celém Spojeném království.
Obě organizace identifikovaly několik operátorů, kteří poskytovali nelegální přístup k prémiové televizi a filmům včetně kanálů společnosti Sky. Operátorům byla následně zaslána právní varování, která byla doručena osobně, poštou a e-mailem. V oznámeních o „zastavení a zákazu“ se provozovatelům nelegálních služeb nařizuje, aby okamžitě ukončili svou streamovací činnost, jinak jim hrozí trestní stíhání.Osobně byly navštíveny adresy po celém Spojeném království, od Londýna, přes Dorset, Cambridgeshire, West Midlands, North Midlands, Greater Manchester až po jednu adresu ve Skotsku. Mnoho dalších upozornění bylo zasláno e-mailem. Během tří týdnů doručily společnosti FACT a Sky 47 právních oznámení. Výsledkem akce bylo to, že většina nelegálních služeb byla zrušena a reklama odstraněna.
Ukázalo se, že použití podobného opatření k zastavení nelegální činnosti je velmi účinným prostředkem. Právě minulý týden zatkla policejní jednotka pro boj proti trestné činnosti v oblasti duševního vlastnictví (PIPCU) 32letého muže z Ipswiche, který předtím obdržel od společnosti FACT oznámení o zastavení činnosti za nezákonný prodej předplatného IPTV. Důkladné vyšetřování, které FACT provedla, odhalilo, že tato osoba dlouhodobě nabízela zákazníkům nelegální streamovací službu. Tuto osobu nyní čeká další vyšetřování a případné trestní řízení.
Toto opatření navazuje na několik nedávných iniciativ zaměřených na boj proti nelegálnímu streamování, včetně udělení nového příkazu k blokování společnosti Sky a významných donucovacích opatření v celém Irsku.
Kieron Sharp, generální ředitel společnosti FACT, uvedl: „Nelegální poskytovatelé IPTV služeb porušují zákon a vystavují spotřebitele reálnému riziku malwaru, ohrožení dat a krádeže identity. Spotřebitelé, kteří platí za pirátské služby, by také měli vědět, že často financují závažné skupiny organizovaného zločinu.“
„Společnosti FACT a Sky jsou i nadále odhodlány narušovat tyto zločinecké operace a chránit spotřebitele před mnoha nebezpečími, která nelegální streamování přináší.“
Matt Hibbert, ředitel pro boj s pirátstvím ve Velké Británii a na východě Evropy ve společnosti Sky, uvedl: „Chápeme, jakou sílu má spolupráce s našimi partnery při řešení problému nelegálního streamování, a jsme vděční společnosti FACT a orgánům činným v trestním řízení za jejich podporu.
„Ve společnosti Sky nám záleží na ochraně našeho obsahu a zároveň na tom, aby si spotřebitelé mohli vychutnat obsah, který mají rádi, bez rizik, která mohou představovat nelegální streamy.“
Ve Spojeném království a Irsku byla rovněž spuštěna nová spotřebitelská kampaň BeStreamWise.com. Kampaň vznikla ve spolupráci s klíčovými subjekty ze sportovního, filmového a televizního průmyslu a jejím cílem je pomoci divákům pochopit osobní rizika nelegálního streamování a identifikovat bezpečnější možnosti, jak si vychutnat svůj oblíbený obsah.
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) zveřejnil novou studii nazvanou Porušování autorských práv online v Evropské unii. Výzkum navazující na studie z let 2019 a 2021 se zaměřil na konzumaci obsahu porušujícího autorská práva ve 27 členských státech EU. Předmětem studie byla oblast televize, hudby a filmu v období 2017–2022. Vůbec poprvé se studie zabývala i publikacemi a softwarem pro stolní počítače a mobilní zařízení.
Porušování autorských práv je v dnešní digitální době oplývající technologiemi závažný problém. Rozšíření internetu výrazně usnadnilo přístup k řadě autorských děl a umožnilo prakticky nekontrolovatelné šíření autorsky chráněného obsahu prostřednictvím úložišť a jiných platforem, jejichž provozovatelé využívají nedostačující legislativy. Nelegálnímu chování na internetu navíc silně nahrálo období pandemie covidu a souvisejících lockdownů.
TVŮRCI PŘICHÁZEJÍ O SVÉ ZISKY
Hudební, televizní a filmový zábavní průmysl představuje vysoce dynamické prostředí. Firmy, které se v tomto odvětví pohybují, se tomu musely přizpůsobit. Vyvinuly nové obchodní modely, aby byly schopny získat nové klienty, udržet si stávající zákazníky a zajistit svou konkurenceschopnost na rychle se vyvíjejícím trhu. Produkce autorských děl není v žádném případě levná záležitost a tvůrci potřebují související vysoké náklady kompenzovat prostřednictvím zisků. O ty ale kvůli pirátství přicházejí.
Poskytování přístupu k obsahu chráněnému autorským právem navíc často zahrnuje činnosti náročné na zdroje. Piráti mohou používat sofistikované metody, které jim umožňují vyhnout se identifikaci a odolat donucovacím opatřením zaměřeným na jejich služby, případně se z nich rychle zotavit.
CÍLE STUDIE
Vypořádat se s fenoménem internetového pirátství není nijak snadné. Vyvíjí se totiž společně s technologiemi a často je o krok napřed. Je klíčové pochopit, jak k pirátství dochází, aby bylo možné přijmout adekvátní opatření k jeho omezení. A proto vznikla studie Porušování autorských práv online v Evropské unii, kterou realizoval Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).
Jejím hlavním cílem byla analýza nelegální internetové konzumace chráněného televizního, hudebního, filmového, softwarového a publikačního obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království v období 2017–2022. Nový výzkum navázal na studii zveřejněnou v roce 2021, která vycházela z údajů za roky 2017–2020, a na rozdíl od této předchozí studie je širší. Zahrnuje i softwarový a publikační obsah a byla přidána také nová část týkající se pirátství při živých akcích.
Výkonný ředitel EUIPO Christian Archambeau:
„Porušování autorských práv v digitální éře zůstává velmi vážným problémem a přímou hrozbou pro kreativní odvětví v Evropě. Nová studie ukazuje, že v boji proti pirátství je třeba udělat ještě mnoho práce. Zastavit tento jev je složité, protože pirátství se neustále vyvíjí spolu s technologiemi. Proto je pochopení základních mechanismů pirátství nezbytné pro přijetí účinných politik a opatření, které přispějí k jeho omezení.“
PRŮBĚH REALIZACE STUDIE
V rámci výzkumu byla zkoumána konzumace pirátského obsahu v členských státech EU a ve Spojeném království, a to u televizních pořadů, hudby, filmů, publikací a softwaru (PC a mobilní zařízení) s využitím různých metod přístupu, jako je streamování, stahování, torrenty a software pro ripování streamů.
Měrnou jednotkou v rámci studie byl počet přístupů k pirátskému obsahu na jednoho uživatele internetu na měsíc. Soubor dat byl rozdělen do několika kategorií. Ty zahrnovaly například bydliště spotřebitele obsahu, který porušuje autorská práva, způsob přístupu, typ obsahu, žánr, zdroj a typ použitého zařízení. Studie zahrnovala obyvatelstvo ve věku od 16 do 74 let.
Základní údaje pro tuto studii pocházejí ze sledování návštěvnosti pirátských webových stránek, které pocházejí od společnosti MUSO, jež poskytla údaje o této činnosti za období 2017 až 2022. Další údaje byly získány z oficiálních databází, jako je EUROSTAT, a ze studií EUIPO o vnímání duševního vlastnictví, aby bylo možné lépe pochopit mechanismy pirátství:
Ekonomické a sociální proměnné, jako je hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, nerovnost (Giniho index), struktura obyvatelstva a nezaměstnanost v kategorii mladých lidí.
Vnímání, povědomí a chování související s pirátstvím, jak o nich vypovídali respondenti v rámci studie o vnímání duševního vlastnictví.
Objem legální nabídky, který byl získán z databáze MAVISE a Pro-music.
ONLINE PIRÁTSTVÍ MÍRNĚ STOUPÁ
Ze studie vyplývá, že celkově online pirátství vykazuje do roku 2021 meziroční pokles a v roce 2022 mírný nárůst o 3,3 %. Za tímto nárůstem stojí především zvýšená míra televizního pirátství, které v roce 2022 představovalo 48 % celkového souhrnného pirátství, do kterého spadají televize, filmy, hudba, software a publikace. Pirátství v oblasti filmů a hudby stále klesá, zatímco pirátství v oblasti softwaru a publikací vykázalo v roce 2022 výrazný nárůst.
NÁRŮST PIRÁTSTVÍ V OBLASTI STREAMOVÁNÍ A ŽIVÝCH SPORTOVNÍCH UDÁLOSTÍ
Podle studie bylo nejoblíbenějším způsobem přístupu k nelegálnímu televiznímu obsahu streamování. V Evropské unii se 58 % pirátství odehrává prostřednictvím streamování a 32 % prostřednictvím stahování.
V rámci studie byl také poprvé analyzován nelegální přístup k živým sportovním událostem. Tento typ pirátství vykazoval v letech 2021 a 2022 vzestupnou tendenci, přičemž za pouhý jeden rok došlo k 30% nárůstu. V některých zemích, jako je Francie a Španělsko, tvoří tento typ obsahu více než třetinu (34 %) celkového počtu nelegálních přístupů.
Zvláštní pozornost byla věnována také trendům během covidové krize. Byly zjištěny odlišné vzorce pro roky 2020 a 2021, které pravděpodobně souvisely s pandemií.
SPECIFICKÁ ZJIŠTĚNÍ K JEDNOTLIVÝM DRUHŮM OBSAHU
Podle výsledků studie je televizní obsah nejčastěji nelegálně užívaným typem obsahu, který odpovídá za téměř polovinu přístupů k internetu (kromě stolních počítačů narůstá počet přístupů z mobilních zařízení). Průměrný počet přístupů k televiznímu obsahu je 6 na jednoho uživatele internetu za měsíc.
Filmové pirátství zaznamenalo v roce 2022 nárůst oproti roku 2021 o 17 %. Průměrný počet přístupů na jednoho uživatele internetu za měsíc je 1,1. Nejčastěji jde o streamování.
Hudební pirátství od roku 2017 setrvale klesá. Nejčastější metodou je ripování, 70 % přístupů je z mobilních zařízení.
Pirátství v oblasti publikací je hned na druhém místě za televizí a dosahuje 2,7 přístupu na jednoho uživatele internetu měsíčně. Předmětem pirátství jsou zejména audio knihy a elektronické knihy.
Softwarové pirátství zaznamenává mírný nárůst a aktuálně činí cca 0,75 přístupu na uživatele internetu za měsíc. Zhruba polovinu všech přístupů představují hry a software pro mobilní zařízení.
Pirátstvíživých sportovních událostí bylo analyzováno pouze pro roky 2021 a 2022, neboť nebylo předmětem dřívějších studií. Zaznamenává vzrůstající trend, který koncem roku 2022 dosáhl cca 0,7 přístupu na uživatele internetu měsíčně. To je zhruba o 75 % více než v lednu 2021.
HLAVNÍ ZÁVĚRY STUDIE
Závěry uvedené v deskriptivní části studie jsou na úrovni EU a hlavní statistické údaje jsou uvedeny podle členských států. Kromě popisné statistiky byla provedena ekonometrická analýza filmového, hudebního a televizního pirátství. Hlavní závěry této analýzy byly následující:
Pirátství se v každé ze tří zkoumaných oblastí chová odlišně. Vysvětlující proměnné se liší, a i když existuje shoda, velikost souvisejícího koeficientu se liší.
Pirátství ovlivňují ekonomické a sociální faktory. Modely ukazují, že na pirátství má vliv HDP na obyvatele dané země, nerovnost, struktura obyvatelstva a nezaměstnanost mladých lidí.
Počet legálních nabídek přispívá ke snížení pirátství ve všech třech oblastech. U televizního a filmového obsahu má navíc rozdílnost nabídky pro jeden z typů obsahu vliv na pirátství druhého typu.
Modely potvrzují, že pandemie covidu přispěla ke snížení filmového a televizního pirátství (nikoli však hudebního pirátství).
Dochází k určité substituci mezi pirátským a legálním obsahem. Modely ukázaly, že mezi spotřebou legálního obsahu a pirátstvím existuje inverzní vztah ve všech oblastech.
Mezi členskými státy existují značné rozdíly. Na národní úrovni existují značné rozdíly jak z hlediska způsobu přístupu (PC versus mobilní zařízení), tak z hlediska počtu přístupů na obyvatele.
Kombinace deskriptivní a ekonometrické analýzy v této zprávě by měla umožnit komplexní pochopení fenoménu digitálního pirátství v členských státech EU. Zjištění mohou být využita při tvorbě strategií a politik používaných k účinnému boji proti pirátství a k podpoře růstu odvětví digitálního obsahu.
Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy. AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství. Cílem AKTV je zvyšovat u široké veřejnosti povědomí o nelegálnosti sdílení televizního obsahu. V rámci této činnosti uvedla AKTV v loňském roce do provozu samostatnou edukativní webovou stránku Copyright, která se problematice věnuje. Do budoucna zvažuje AKTV realizaci projektů zaměřených na mladší věkové kategorie.
O ÚŘADU EVROPSKÉ UNIE PRO DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ (EUIPO)
EUIPO je jednou z největších decentralizovaných agentur EU se sídlem ve španělském Alicante. EUIPO, který je považován za jeden z nejinovativnějších úřadů duševního vlastnictví na světě, spravuje registraci ochranné známky Evropské unie (EUTM) a zapsaného průmyslového vzoru Společenství (RCD), které poskytují ochranu duševního vlastnictví ve všech členských státech EU. Realizuje také činnosti v oblasti spolupráce s národními a regionálními úřady duševního vlastnictví EU a je hostitelem Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví. Kromě toho EUIPO každé dva roky organizuje udílení cen DesignEuropa, které oceňují vynikající průmyslové vzory a jejich tvůrce.
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) uzavřela dvě z největších a nejnavštěvovanějších pirátských skupin ve španělštině v Latinské Americe.
Společné domény – Futbolparatodos.online a Pelisplus.Lat – nelegálně přenášely živé sportovní přenosy a rozsáhlou knihovnu videoobsahu. Měsíčně je navštívilo dohromady 150 milionů uživatelů.
Futbolparatodos, jeden z nejnavštěvovanějších sportovních pirátských webů po zrušení Futbolibre v roce 2022, měl síť více než 20 domén, zatímco Pelisplus.lat se nedávno umístil na čtvrtém místě v 1. čtvrtletí 2023 a na třetím místě ve 2. čtvrtletí 2023 mezi 25 nejnavštěvovanějšími nelegálními službami ve španělštině.
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a šéf globální ochrany obsahu ve Filmové asociaci a šéf ACE, k tomuto vývoji uvedl: „Díky neúnavnému celosvětovému úsilí, na němž se podílely orgány činné v trestním řízení a soudní orgány v několika latinskoamerických zemích, jakož i regionální a globální týmy ACE, již neexistují dvě z nejhorších nelegálních streamovacích služeb v LATAM.
„Porušování autorských práv nezná hranice a má dopad na členy ACE bez ohledu na to, kde na světě se operace nachází a v jakém jazyce je pirátský obsah streamován. Dnešní akce je důkazem stále rostoucího rozmachu ACE v regionu LATAM.“
Domény budou převedeny na stránku ACE „Sledujte legálně“.
ACE je přední světová koalice, která se zabývá ochranou dynamického legálního trhu a omezováním digitálního pirátství. Současnými členy správní rady ACE jsou Amazon, Apple TV+, NBCUniversal, Netflix Studios LLC, Sony Pictures Entertainment, Paramount, Walt Disney Studios Motion Pictures a Warner Bros.
Protipirátská organizace FACT zaznamenala další úspěch v boji proti nelegálnímu šíření obsahu. Osmapadesátiletý muž, který prodával streamovací zařízení umožňující přijímat pirátské zápasy Premier League, byl uvězněn na dva a půl roku.
Steven Mills ze Shrewsbury byl odsouzen na základě společného vyšetřování Premier League, policie West Mercia a protipirátské organizace FACT.
Mills řídil organizaci prostřednictvím uzavřené skupiny na Facebooku a tvrdil, že má více než 30 000 odběratelů. V červnu se u korunního soudu ve Shrewsbury přiznal k několika trestným činům podvodu. Byl také odsouzen za samostatný trestný čin sledování nelegálního obsahu, který dodával ostatním, přičemž soud uznal, že jeho vlastní využívání neautorizované služby bylo samostatným trestným činem. Za tento trestný čin byl Millsovi uložen samostatný trest odnětí svobody.
Kevin Plumb, hlavní právní zástupce Premier League, uvedl, že Premier League si byla vědoma používání zařízení k šíření nelicencovaného obsahu.
Služba poskytovala zákazníkům na míru vytvořenou aplikaci a streamovací zařízení ke sledování široké škály sportovního a zábavního obsahu. Mills podnikl značné kroky, aby svou činnost zamaskoval před odhalením, včetně toho, že zasílal dodavatelům peníze poštou a působil pod řadou přezdívek.
Soudce při vynášení rozsudku komentoval sofistikovanost operace a vyzdvihl používání virtuálních privátních sítí (VPN) a nahraných výukových videí, které jeho zákazníkům pomáhaly v přístupu k nelegálnímu obsahu.
Organizace, která obchodovala pod názvy Pikabox a Eyepeeteevee, získala během pěti let více než 1 milion liber. Služba byla poskytována především zákazníkům ve Spojeném království a byla prodávána také síti prodejců, kteří jsou v současné době vyšetřováni.
Kieron Sharp, generální ředitel společnosti FACT, dodal:
„Společnost FACT je hrdá na to, že podpořila Premier League v tomto rozsáhlém vyšetřování. Tento úspěšný výsledek by nebyl možný bez spolupráce a podpory policejních složek West Mercia a GAIN. Společnost FACT se zavázala chránit vysílací práva svých partnerů a doufáme, že přísný trest je jasným signálem, že pirátství je trestný čin, který soudy berou velmi vážně.“
Vyšetřování a následné policejní razie poskytly zpravodajské informace, které identifikovaly více než 1 000 jeho zákazníků. V lednu letošního roku navštívili policisté a úředníci FACT řadu z nich a doručili jim výzvy k okamžitému ukončení nelegálních streamovacích aktivit.
