Cena televizní reklamy na stanicích zastupovaných společností Media Club se pro příští rok zvýší minimálně o 22 %. Mění se také základní cílová skupina na 18-69.
Citelný nárůst ceny televizní reklamy pro rok 2024 potvrzuje i druhý z rozhodujících hráčů na tuzemském komerčním trhu. Zastupitelství Media Club, které prodává reklamní televizní prostor pro kanály skupiny Prima, Barrandov, Óčko a další tematické stanice, zvýší v příštím roce ceny reklamy v průměru o 22 %. Media Club představil svou obchodní politiku pro rok 2024 ve středu odpoledne.
„Media Clubu se daří, ale na televizním trhu dochází k odlivu divácké obce a celková sledovanost klesá o cca 15 %. V září se nám nepodařilo umístit zhruba 20 % poptávky a na to musíme reagovat. Proto musíme zdražit, chceme být ale i efektivní a inovativní,“ uvedl vedoucí prodeje reklamy Media Clubu Jan Makal.
Nejvyšší navýšení CPP je opět u vyšších klientských objemů. Zvyšují se stopážové a sezónní koeficienty – u 30vteřinových spotů se index zvyšuje na 1,05. Media Club tak chce podpořit, aby klienti využívali kratší spoty. Navyšují se sezónní koeficienty především ve druhé části roku. Vyšší je i off prime-time koeficient.
Novinkou oproti stávajícímu obchodování Media Clubu je změna prodejní cílové skupiny ze stávajících 15-69 na 18-69. Pro eGRP, který chce Media Club pro příští rok posílit, bude používat cílovou skupinu 15-54.
Nová bude povinnost klientů s rozpočtem nad 10 mil. Kč upřesnit rozložení GRPs kampaní v rámci kalendářního roku a také povinnost investic do dalších médií (OMK, tj. sponzoring, product placement, online bez eGRP, HbbTV aj.) podle rozpočtu klienta. Aby klienti dosáhli na příslušnou cenu CPP (viz tab. níže), musí garantovat určitý objem investic do OMK.
Uvádí se také 10% příplatky za pozdní booking a za umístění k prémiovým pořadům.
Pro rok 2024 zůstává jeden bundle Media Clubu na všech TV stanicích zastupovaných Media Clubem. Rozložení jednotlivých kanálů optimalizuje Media Club podle aktuální výkonnosti zastupovaných kanálů a poptávky.
Obchodní politika Media Clubu 2024
Zdroj: Media Club
Zdroj: Media Club
Zdroj: Media Club
Zdroj: Media Club
Klientům, kteří uzavřou závazek na rok 2024 do 1.12. 2023, bude aplikován off prime-time index na úrovni 0,90 a prime-time index na úrovni 1,05. Pro uzavřené závazky do 12.1. 2024 bude aplikován prime-time index na úrovni 1,05 a off prime-time index 0,95.
Stanice Media Clubu zaznamenaly za prvních devět letošních měsíců podíl na trhu ve výši 30,24 % v divácké skupině 15-69 (zdroj: ATO-Nielsen, celý den). Se stanicemi Atmedia se pak podíl Media Clubu zvyšuje na 36,08 %. V obou případech byly v celodenním vysílání nejsilnějším subjektem na reklamním trhu. V nové cílové skupině 18-69 představoval celodenní podíl Media Clubu v letošním září 35,49 %.
Nejlepšími manažerkami času jsou matky, směje se Silvia Majeská, maminka trojčat a současně programová ředitelka televizí Nova i Markíza. Jak vypadá český divák a co ho zajímá? A kam se bude upírat pozornost platformy Voyo?
Televize Nova loni obsadila první příčku v žebříčku sledovanosti u mladých diváků, dlouhodobě ale stagnuje. Poslední léta se snaží udržet ve vedení nad konkurenční Primou, ale obě komerční televize lehce zaostávají v celkové sledovanosti za veřejnoprávní Českou televizí.
Jedním z kroků, které by Novu mohly přivést zpět na někdejší televizní výsluní, byla volba nové programové ředitelky Silvie Majeské. Když před více než dvěma roky na stanici nastupovala, celá Nova procházela digitální transformací.
O jaké změny se jednalo?
Rozjeli jsme primárně naši streamingovou placenou platformu Voyo, to byla prvotní vize celé transformace. Rozšířili jsme vývojový tým, posílili produkci a začali stavět produktovou propozici pro Voyo Originál, v jejímž rámci jsme během zhruba dvaceti měsíců přinesli jedenáct hraných seriálů nebo minisérií.
Digitalizací ale procházíme i interně: snažíme se automatizovat procesy a zapojovat novodobé technologie, které nám usnadní práci.
Dříve měli televizní diváci jen pár programů a jednu platformu. Jak funguje televize dnes?
Od chvíle, kdy jsem nastoupila do práce v televizním prostředí, se situace dramaticky změnila. Dříve jsme řešili fyzické videokazety, na kterých jsme screenovali filmy, pak přišla DVD a následovala digitalizace celých materiálových knihoven, to byly obrovské změny.
Předtím člověk zapnul televizi a měl tam nastavený tentýž program jako předchozí večer. Dnes má většina lidí Smart TV, zapnou ji, mají tam aplikace… Je to úplně jiný způsob konzumace obsahu, více využívající i mobily a tablety.
Matematika zločinu je jedním ze seriálů, od kterého si platforma Voyo slibuje zvýšený zájem diváků; Zdroj: TV Nova
Před pár lety jsme rozbíhali sekundární stanice, které měly za úkol podchytit multikanálové prostředí a poskytnout divákům možnost volby. Lidé ale stále hledají zdroj zábavy a mají rádi dobrý obsah. Rádi sledují dobré příběhy, to se nemění.
A ustojí to podle vás klasická televize?
Myslím, že tu na ni bude vždy prostor. Samozřejmě můžeme diskutovat, jaká cílová skupina bude sledovat lineární televizi, poskytující spíše pasivnější zábavu – to znamená, že když televizi zapínám, vykoukne na mě nějaký pořad, který se mi buď bude líbit, nebo ho přepnu.
Videoplatformy poskytují aktivní styl sledování, člověk si musí vybrat cíleně. A ze světových průzkumů víme, že mnoho konzumentů obsahu v digitálním světě má problém se v jeho nabídce orientovat a něco si pro sebe vybrat. Klasická televize bude mít své místo vždy, v závislosti na náladě diváka.
Čím je Nova specifická?
Máme nejsilnější zpravodajství, nejsilnější denní seriál s dlouhodobou tradicí a své pravidelné pořady. Jsme největší a nejúspěšnější tvůrce reality show a jistým způsobem určujeme trendy. Dovolím si říct, že aktuálně máme nejvíce lokálního prémiového obsahu.
Jedním z hlavních cílů, když jsem nastoupila, bylo upevnit pozici Novy na trhu, zvýšit objem projektů ve vývoji, posílit tematické stanice Skupiny Nova a rozjet obsahovou strategii pro Voyo. V tom se nám už povedlo projít dlouhou cestou a výsledky hovoří za sebe.
Bořek Slezáček a Martin Pechlát v novém komediálním pořadu Táta v nesnázích; Zdroj: TV Nova
Dělá u nás čtrnáct kreativních producentů pod taktovkou skvělého Michala Reitlera, takže si myslím, že v tomto ohledu jsme v rozkvětu. Vzniká opravdu mnoho pořadů a je super, že jsme rozpohybovali takové žánry, které se dříve do vysílání nezařazovaly.
Jaké například?
Letos jsme třeba na Voyo dovysílali nový seriál Sex O’Clock. Je to trochu drzý výtvor pro mladé ale i rodiče, kteří chtějí svým teenagerům nahlédnout pod pokličku. Dále jsme začali vyrábět kriminální série inspirované skutečností, což je další žánrová skupina, které jsme se předtím nevěnovali. Připravujeme i dokumentární série a zároveň se chystáme posílit oblast publicistiky.
Jak se vám daří obstát v konkurenci ze strany gigantů, jako je Netflix nebo Amazon?
Jsme lokální, to je naše výhoda a na tu se soustředíme. Chceme přinášet nejlepší lokální obsah našim divákům a v lokálním jazyce. Rozumíme prostředí, ve kterém divák žije, a rozumíme i jemu samotnému a tomu, co ho zajímá. Známe historický a kulturní kontext.
Zmínila jste žánr kriminálních sérií, ty tedy českého diváka zajímají?
Vidíme z čísel sledovanosti, že Češi mají kriminálky velmi v oblibě, a proto se jim hodně věnujeme. Krásně to bylo vidět už loni na podzim, kdy jsme uvedli finálovou sérii Modravy – měla fantastická čísla. Stejně tak Specialisté.
Liší se český a slovenský divák?
Každá země má své specifika. Slovenský divák vyhledává silné emoce, ať už prostřednictvím reality show, anebo v hraném obsahu. Naopak český divák je více zaměřený na vnitřní logiku. Hledá ji v příběhu, musí mu dávat smysl a musí to být uvěřitelné. Pro slovenského diváka není tak podstatná. Ani obliba kriminálek není stejná.
Jak se na sledovanosti televize projevila pandemie covidu?
Když to srovnáme s rokem 2019, výrazně se navýšil počet diváků. Jak byli všichni doma, bylo to přirozené. Nyní se vracíme do hodnot před covidem.
Je znát, že hlavně mladá generace výrazně reaguje na přicházející změny ve způsobech sledování. Naopak ta střední a starší generace vnímá lineární televizi jako pohodlnější volbu, vnímá její benefity v pasivním sledování.
Češi milují detektivky, i proto tento žánr tvoří většinu nové i stávající tvorby Novy; Zdroj: TV Nova
Změnila se třeba i poptávka po delších pořadech?
Během covidu bylo nejvíce poptávky po zpravodajství. Lidé vyhledávali informace, potřebovali slyšet, co se děje a jaká jsou aktuální nařízení vlády. Upravili jsme vysílání a zařadili zpravodajské pořady naživo, což je obecně velký benefit lineární televize: dokážeme reagovat ihned a jsme flexibilní a relevantní pro velké množství diváků najednou.
Jste programová ředitelka nejen Novy, ale i Markízy. Jak to jde dohromady?
Princip práce je stejný. Jak sestavovat strukturu, jak vést proces přípravy programů… Každá televize má sice jinou programovou strategii, jiný počet stanic, ale mají i mnoho společného ve smyslu fungování. Také teď pracujeme na několika původních projektech, které televize zpracovávají společně a uvádí je třeba na Voyo.
Vyhoření vám nehrozí?
Práce v televizi je tak neskonale tvůrčí, že každá sezona přináší nové pořady, novou evoluci. Má práce není nikdy stejná, a to mě na ní fascinuje. Musíme stále reagovat na aktuální dění, stále se musím něco nového učit, pracuji s lidmi, kteří jsou inspirující a kteří mě posouvají dál.
A daří se vám oddělit osobní život od pracovního?
Manžel je režisér, takže je to náročnější, jak pracujeme ve stejné oblasti. Doma se přirozeně bavíme i o práci a umíme se navzájem pochopit. Nicméně, lidé, kteří mají malé děti, mi budou rozumět, když řeknu, že právě ony jsou výrazný dělicí faktor od všeho dalšího.
Když je člověk s nimi, věnuje se jim a jejich potřebám. Děti jsou na prvním místě.
Nejlepšími manažerkami času jsou matky, směje se Silvia Majeská, maminka trojčat a programová ředitelka Novy i Markízy; Zdroj: TV Nova
Jak odpočíváte, s tímhle zápřahem?
Fyzicky v práci, doma si nesednu. Práce mě motivuje a děti mě nabíjejí energií, ony jí mají na rozdávání. Tím, že jsou ještě malé, tak toho odpočinku moc není, ale je s nimi velká legrace a čas s rodinou si naplno užívám.
Letošní ročník konference Forum Media, největší tuzemské odborné akce zaměřená na média, marketing a komunikaci, proběhne 9. listopadu 2023 v pražském O2 Universu. Tuto jedinečnou událost, která přináší inspiraci, informace a interakci, pořádá Marketing & Media ve spolupráci s asociacemi AKA a APRA. Asociace komerčních televizí se v tomto ročníku stala partnerem Effie Stage, kde vystoupí čtyři řečníci z členských společností AKTV.
Asociace komerčních televizí se stala partnerem Effie Stage na letošním ročníku konference Forum Media, jedné z nejvýznamnějších marketingových událostí, na které se setkávají největší odborníci na marketing a komunikaci z celého světa.
„Z partnerství s takovou výjimečnou oborovou akcí, jakou je Forum Media, máme velkou radost. Účastníkům chceme přinést inspiraci z televizního světa, který pro reklamní zadavatele bezpochyby stále přináší ty nejlepší výsledky,“
říká Klára Brachtlová, prezidentka Asociace komerčních televizí.
„Effie je synonymem pro efektivitu marketingové komunikace. Efektivní komunikace musí mít špičkovou kvalitu. Je proto logické, že se Effie spojuje s partnery, kteří na komunikačním trhu nabízejí nejkvalitnější obsah, respektive služby. A komerční vysílatelé mezi takové jistě patří,“
dodává k partnerství Ondřej Novák, výkonný ředitel Asociace mediálních agentur.
Za AKTV vystoupí na konferenci jako řečníci čtyři odborníci z členských společností AKTV, kteří účastníky v rámci svých přednášek na Effie Stage seznámí s nejnovějšími trendy a odhalí, proč je v marketingovém mixu televize jedním z nejefektivnějších reklamních nástrojů.
Martin Vogt, Senior Research Consultant v oddělení Brand and Media Experience ve společnosti Eye Square, představí historicky první výzkum realizovaný pro AKTV, exkluzivní českou edici studie Track the Success, která srovnává účinnost stejných reklam zobrazovaných v různých mediálních kanálech, konkrétně v televizi, BVOD, na YouTube a na Facebooku. Studie realizovaná v českém prostředí, se zaměřila na zjištění, jak diváci a uživatelé vnímají mediální obsah, a na analýzu vlivu, který má na dopad reklamy konkrétní situace při jejím vnímání, navazuje na obdobný projekt realizovaný v roce 2021 v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Závěr studie je jednoznačný: televize ve všech sledovaných zemích vykazuje nejlepší výsledky v několika zásadních parametrech – vyvolává největší zájem, pozornost, zapamatovatelnost i porozumění reklamnímu sdělení.
„Televize těží z celé řady výhod najednou. Nabízí velkou obrazovku jako ten nejúčinnější reklamní prostor, důvěryhodné prostředí a kvalitní obsah jako přenosové médium, a v neposlední řadě také nejvyšší vizuální pozornost. Tento vzorec je platný napříč všemi zeměmi, kde jsme výzkum realizovali,“
komentoval výsledky výzkumu Marvin Vogt. S podrobnými výsledky studie seznámí účastníky letošní konference Forum Media 9. listopadu v 15:00 v sále D8.
Řečnickou štafetu převezme v 15:20 Jakub Strýček, marketingový ředitel Skupiny Nova, který představí téma Televize jako aktivní nástroj pro rychlé budování značky a snížení investic do výkonnostního marketingu.
„Marketingové investice směřují v dnešním digitálním světě čím dál častěji k různým online platformám, ale televize i nadále zůstává tím stěžejním mediálním kanálem. Proč? Televize nejenže nabízí široký zásah a hlubokou emocionální angažovanost, ale také se stává klíčovým hráčem v kombinaci rychlého budování značky a optimalizaci investic do výkonnostního marketingu. Performance marketing je jako čekání se sítí na hejno ryb. A my vám ukážeme, jak tento reaktivní přístup při čekání na aktivitu zákazníka obrátit – a být aktivním naháněčem, kdy televize zavede rybičky přímo do vaší sítě. Podíváme se také na synergie televizního a online světa, které vedou ke snížení nákladů na získání zákazníka a zároveň zvyšují povědomí o značce,“
představuje své téma Jakub Strýček, který má ve skupině Nova na starosti nejen oddělení marketingu, PR, komunikace, výzkumu a mediálního plánování, ale i oddělení kreativy, tedy realizaci projektů vizuální podoby nových televizních pořadů, self promotion a image kampaní.
Štěpán Wolde, generální ředitel Stanice O (Óčko), Media One, se ve své přednášce Ještě není po všem (dokud není po všem), která bude na pořadu od 15:40, rozhovoří o souboji moderních technologií a klasických médií. Štěpán Wolde se v oblasti médií pohybuje od už roku 1997. Ve společnostech IP Praha/ARBOmedia se věnoval marketingu a prodeji reklamního prostoru televizí, rádií a tisku. V roce 2006 založil společnost Media One, která se profiluje zejména ve speciálních (obchodních) operacích na televizních obrazovkách. V roce 2008 řídil vstup společnosti Atmedia na český trh a v roce 2012 se postavil do čela hudební televize ÓČKO.
Zastoupení odborníků z AKTV uzavře v 16:00 Josef Beneš, ředitel VOD služeb ve společnosti FTV PRIMA, tématem Od tradičního ke zcela novému: Vývoj prima+ v novém digitálním věku. Posluchači se během přednášky dozví, jak funguje nová prima+ s unikátní komerční propozicí, která kombinuje tři úrovně předplatného. Dále se seznámí s vývojem sledovanosti a klíčových trendů, funkcemi a rolí lokálního exkluzivního obsahu, žánrovými preferencemi a hlavními atributy nové služby prima+. Josef Beneš, který je v oblasti médií profesionálem s více než desetiletou praxí a pod jehož jeho vedením TV Prima letos úspěšně uvedla novou hybridní VOD službu pod značkou prima+, se vyjádří i k tomu, co dnes tvoří market standard z pohledu kvality produktu a personalizovaná komunikace napříč zákaznickými segmenty.
Detailní program konference je k dispozici na stránkách konference: forummedia.cz/program.
Nová studie Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) zjistila, že trend poklesu pirátství, který byl zaznamenán v posledních letech, se obrátil.
Ze studie Online Copyright Infringement in the European Union, Films, Music, Publications, Software and TV, 2017-2022 vyplývá, že televizní obsah je nejvíce pirátským typem obsahu v EU a tvoří téměř polovinu veškerého pirátství. Na vzestupu je také pirátství streamování živých událostí, zejména sportovních, které v letech 2021-2022 vzrostlo přibližně o 30 %.
Studie měřila počet měsíčních přístupů k nelegálnímu obsahu na jednoho uživatele internetu. Ten mezi lety 2017 a 2021 klesl ale v roce 2022 se tento trend obrátil a digitální pirátství vzrostlo o 3,3 %.
Výkonný ředitel úřadu EUIPO Christian Archambeau k této studii uvedl, že porušování autorských práv v digitální éře představuje vážný problém a přímou hrozbu pro kreativní odvětví v Evropě. „Nová studie ukazuje, že v boji proti pirátství je třeba udělat ještě mnoho práce. Zastavit tento fenomén je složité, protože pirátství se neustále vyvíjí spolu s technologiemi. Proto je pochopení základních mechanismů pirátství nezbytné pro přijetí účinných politik a opatření, které přispějí k jeho omezení.“
Podle studie se streamování stalo nejoblíbenější metodou přístupu k pirátskému televiznímu obsahu, přičemž 58 % pirátství v EU probíhá prostřednictvím streamování a 32 % prostřednictvím stahování.
Porušování autorských práv online v Evropské unii, filmy, hudba, publikace, software a televize, 2017-2022 je třetí studií o vývoji porušování autorských práv online na internetu.
Studie zkoumá počet přístupů k pirátským filmům, televizi, hudbě, softwaru a publikacím od ledna 2017 do prosince 2022, a to pomocí různých metod přístupu z počítačů a mobilních zařízení, jako je streamování, stahování, torrenty a software pro ripování datových toků.
Televizní skupina Nova počítá ve své obchodní politice pro rok 2024 s navýšením ceny za reklamní prostor v průměru o 18 procent.
Očekávané zvýšení cen televizní reklamy pro příští rok potvrzuje obratově nejsilnější hráč tuzemského komerčního trhu, skupina Nova. Pro rok 2024 zvýší cenu reklamy v průměru o 18 %. Jde o vůbec nejvyšší navýšení v posledních více než deseti letech a vyjadřuje nárůst ceny CPP i dalších parametrů (viz níže). „Vzhledem k rostoucí poptávce po komerčním prostoru a zároveň vyšším nákladům při výrobě pořadů jsme nuceni zvýšit průměrnou cenu pro klienty v roce 2024 o 18 %,“ uvedl pro MediaGuru.cz obchodní ředitel skupiny Nova Jan Ulrych.
O pět procentních bodů se také navyšuje koeficient pro měsíce květen, červen, září a říjen. Stejně tak se o pět procentních bodů navýší koeficient pro umístění reklamy v tzv. off prime time (tj. mimo vysílací čas 17:30 – 23:30). Nova bude dál reklamní prostor primárně prodávat na cílovou skupinu 15-54.
Novinkami pro příští rok jsou 10% příplatky za umístění reklamy v premiérových pořadech TV Nova, u kterých televize předpokládá vysokou poptávku ze strany zadavatelů. Další novinkou je 10% příplatek za pozdní booking u objednávek přijatých více než 10 pracovních dní po vydání programu.
„Velká část našich dlouhodobě spolupracujících klientů využila možnost uzavřít spolupráci pro příští rok za výhodnějších cenových podmínek na aktuálních parametrech roku 2023 před spuštěním naší nové obchodní politiky,“ přiblížil Jan Ulrych.
Zvýhodnění za investice do tzv. ostatních mediálních kanálů (OMK, tj. kanály Nova Sport, internetové kanály, product placement aj.) se nemění. Platí také, že videoplatforma Voyo zatím neuvažuje o zavedení reklamy.
Skupina Nova dosáhla v letošním září ve své primární cílové skupině 15-54 nejvyššího podílu ze všech tuzemských TV skupin. V celodenním vysílání zaznamenala podíl ve výši 36,01 % a v hlavním vysílacím čase 38,77 % a meziročně si polepšila o více než jeden procentní bod (zdroj: ATO-Nielsen).
Otázky pro Jana Ulrycha
Už v polovině roku Nova avizovala, že zvýšení ceny TV reklamy pro rok 2024 je nevyhnutelné. Jak se změní základní cena CPP pro rok 2024?
Přes počáteční nervozitu na začátku roku ze strany klientů začaly reklamní investice výrazněji růst v druhém čtvrtletí a tento trend pokračuje i v podzimních měsících. Vzhledem k rostoucí poptávce po komerčním prostoru a zároveň vyšším nákladům při výrobě pořadů jsme nuceni zvýšit průměrnou cenu pro klienty v roce 2024 o 18 %.
Budou zvýhodněni stálí a dlouhodobí klienti TV Nova? Pokud ano, jak?
Naše transparentní obchodní politika musí mít stejný přístup vůči všem subjektům na trhu dle oficiálních obchodních podmínek. Důležité je ale zmínit, že velká část našich dlouhodobě spolupracujících klientů využila možnost uzavřít spolupráci pro příští rok za výhodnějších cenových podmínek na aktuálních parametrech roku 2023 před spuštěním naší nové obchodní politiky.
Z čeho konstrukce nové obchodní politiky pro rok 2024 vychází?
Dobrou zprávou je, že základní principy obchodní politiky se pro klienty nemění. Věříme, že naši klienti ocení zachování atraktivní nákupní cílové skupiny Dospělí 15-54 i pro příští rok. V rámci cenových parametrů jsme přistoupili k úpravě koeficientu u stopáže 15sekundového spotu a navyšujeme koeficienty v nejvytíženějších měsících květen, červen, září a říjen, a to o 5 procentních bodů. Co se týče časových pásem, tak navyšujeme o 5 procentních bodů off prime time koeficient.
Jaké další hlavní změny přináší obchodní politika skupiny Nova pro rok 2024 ve srovnání s letošním rokem?
Představujeme v příštím roce dvě novinky. První je 10 % příplatek za umístění reklamy v našich premiérových pořadech, u kterých předpokládáme vysokou poptávku ze strany zadavatelů. Další novinkou je 10% příplatek za pozdní booking u objednávek přijatých více než 10 pracovních dní po vydání programu. Vzhledem k nutnosti naplánování dostatečných kapacit reklamního inventory v časových pásmech je pro nás důležité znát poptávku co nejdříve. Věříme, že majorita klientů dá přednost včasnému bookingu kampaní bez příplatku, a pomůže nám tak optimalizovat reklamní prostor současně s plněním parametrů kampaní.
Jaká zvýhodnění přinesou investice do ostatních mediálních kanálů (OMK) a mění se nějak jejich výčet?
Slevová politika GRP prodeje v propojení s investicemi do našich ostatních mediálních kanálů zůstává stejná a klienti ji hojně využívají. Klientům nabízíme třeba širokou škálu možností v product placementu. Na českém trhu jsme totiž jedničkou ve výrobě obsahu, investujeme do ní i významnou část příjmů z prodeje reklamy. Rozšiřujeme spektrum žánrů i počet formátů, významně jsme posílili dlouhoběžící formáty, točíme další řady oblíbených seriálů, aktuálně mohu zmínit třeba třetí řadu Odznaku Vysočina. Tento podzim jsme vrátili v premiérové řadě na obrazovky legendární Kriminálku Anděl a její výsledky nám dělají opravdu radost. V oblasti naší digital divize spouštíme k našim reality show mobilní aplikace s možnostmi komerční propagace pro klienty. Výrazně jsme se také posunuli i na poli influence marketingu v zastupování influencerů a komerčního využití pro zájemce ze stran klientů. A v neposlední řadě plánujeme rozšíření programové nabídky na našich sportovních kanálech.
Platí stále, že Voyo zůstává bez reklamy?
Naším dlouhodobým cílem je, aby bylo Voyo lokálním hráčem číslo jedna v rámci SVOD platforem a největší knihovnou lokálního obsahu. Sledujeme samozřejmě situaci na trhu a nejrůznější modely předplatného, které používají naši globální i lokální konkurenti. Aktuálně však o změně neuvažujeme.
Odhadovaná hodnota pirátství zaměřeného na obsah placené televize v Řecku dosahuje až 160 milionů eur za rok.
Deník Ekathimerini s odkazem na řecký národní telekomunikační a poštovní úřad EETT tvrdí, že se výnosy z této činnosti pohybují mezi 90 a 160 miliony eur.
Počet legitimních předplatitelů placených televizí Cosmote, Nova a Vodafone TV v současnosti činí 1,2 milionu, počet těch, kteří se dostávají k placeným televizním službám nelegálně, se odhaduje na půl milionu až 900 tisíc.
Druhá skupina za tyto služby obvykle platí 15 eur měsíčně.
Ekathimerini uvádí, že na rozsah pirátství placené televize v Řecku nedávno poukázalo rozbití dvou pirátských skupin. Jedna fungovala osm let, měla 13 000 zákazníků a dosahovala výnosů 25 milionů eur.
Novou televizní jedničkou podle podílu na sledovanosti se v letošním září stala skupina Prima. Dosáhla nejvyššího podílu v univerzální skupině 15+. Ve skupinách 15-54 a 15-69 je nejsilnější Nova.
Novou televizní jedničkou v divácké skupině starší 15 let v celodenním vysílání se stala v letošním září skupina Prima. Podle dat oficiálního měření ATO-Nielsen dosáhla podílu přes 29 % a meziročně si polepšila o 0,35 procentního bodu. Dvojkou v této divácké skupině byla skupina Nova s podílem 28,4 %, která si nejvíce meziročně polepšila – o více než jeden procentní bod. Třetího nejvyššího podílu dosáhla dosud vedoucí Česká televize, jejíž podíl se v letošním září meziročně snížil o 2,3 pb. na 26,5 %.
V hlavním vysílacím čase (19:00-23:00) zůstává nadále nejsledovanější skupina Nova. Ta zároveň dosahuje nejvyššího podílu v diváckých kategoriích 15-54 (primární CS pro skupinu Nova) a 15-69 (platí pro celý den i prime-time). Nova si oproti loňskému září polepšila ve všech hlavních diváckých kategoriích a také v obou sledovaných časových pásmech – v celodenním i prime-timovém čase.
Skupina Prima si proti tomu polepšila jen v univerzální skupině 15+, a to pouze- v celodenní sledovanosti. V ostatních diváckých kategoriích i v hlavním vysílacím čase se její podíl meziročně snížil. Platí to i pro její primární nákupní cílovou skupinu 15-69.
Podíl České televize se snížil oproti loňskému září ve všech sledovaných hodnotách, nejvýrazněji v univerzální skupině 15+.
Růst podílu na trhu i v září potvrdily mediazastupitelství Atmedia a Televize Seznam.
Podíl TV skupin (%), září 2023, celý den
Podíl TV skupin (%), září 2023, prime-time
Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TSO-3 ke dni 2. 10. 2023, prime-time = 10:00–23:00, změna uvedena v procentních bodech
Skupině Prima dopomohl k zářijovému výsledku vyšší podíl hlavního kanálu Prima (+0,62 pb. na 13,2 %, 15+), pokračující růst Prima Krimi (+1,34 pb. na 4,63 %) a mírně lepší výsledek Prima Cool (+0,11 pb.).
Skupina Nova těžila v září z růstu většiny svých tematických stanic (Nova Action, Nova Cinema, Nova Lady, Nova Fun) a nejvýrazněji Nova Gold (+0,52 pb. na 2,07 %, 15+).
Česká televize zvýšila podíl stanic ČT sport (+0,65 pb. na 2,54 %, 15+) a ČT 2 (+0,33 pb. na 3,93 %), naopak meziročně se snížil podíl hlavního kanálu ČT1 (-0,55 pb. na 14,64 %) a zpravodajského ČT24 (-1,61 pb. na 4,08 %).
Nejsledovanějšími zářijovými pořady byly reprízy Policie Modrava (Nova) a vedle některých zpravodajských pořadů i nové seriály Oktopus (ČT1), Kriminálka Anděl (Nova), Osada 2 (ČT1) nebo Pod hladinou (Prima).
Top 10 nejsledovanějších pořadů, září 2023
Zdroj: ATO-Nielsen, TV živě+TS 0-3 ke dni 1. 10. 2023, opakující se pořady jsou uvedeny jen jednou se svým nejlepším výsledkem. Řazeno podle 15+.
Návrh velké mediální novely, která má zajistit vyšší objem financí pro ČT a ČRo, nelze přijmout bez diskuse o roli veřejné služby. Ta měla být na začátku příprav nové legislativy, říká prezidentka AKTV Klára Brachtlová.
Ministerstvo kultury připravilo návrh novely Zákona o České televizi, Zákona o Českém rozhlasu a Zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (tzv. velká mediální novela) bez toho, aniž by definovalo úlohy veřejné služby a vymezilo, co je jejím obsahem. To je podle Kláry Brachtlové, prezidentky Asociace komerčních televizí (AKTV), která sdružuje největší komerční televizní skupiny Nova, Prima a také TV Óčko, nepřijatelné. Bez tohoto kroku nelze vyčíslit, jak velký objem by měla média veřejné služby obdržet, dodává. Říká také, že komerční televize návrh velké mediální novely, která má vést ke zvýšení poplatků pro ČT na 160 Kč měsíčně a pro ČRo na 55 Kč měsíčně, šokoval, protože nebyly přizvány k diskusím o jeho podobě.
Asociace komerčních televizí AKTV uvedla ve svém stanovisku několik důvodů, proč nesouhlasí s tzv. velkou mediální novelou. Jako jeden z důvodů jste uvedli, že legislativnímu návrhu měla předcházet diskuse o tom, co má veřejná služba obsahovat. Má AKTV představu, jak by měla veřejná služba v případě televizního vysílání vypadat?
Otázka podoby veřejné služby v televizním vysílání nemá jednoduchou odpověď. Jedna věc je samotná definice, která v nějaké podobě existuje, ale obtížnější je její kodifikace. Inspirujeme se v západních zemích, například u BBC, která veřejnou službu definuje pomocí pilířů strategických priorit. Uvítala bych, kdyby definice byla konkrétnější a stanovila i závazky počtu hodin věnovaných konkrétním obsahovým formátům. Narážíme ale tady na to, že žádná diskuse v tomto směru u nás neproběhla. Měla by se uskutečnit za účasti mediálních odborníků a měla by stát na začátku příprav legislativních změn.
AKTV není jediná, která mluví o nutnosti takové diskuse. Kdo by ji měl zorganizovat a kde by se měla odehrávat? Jsou Poslanecká sněmovna nebo Senát vhodné instituce pro takovou debatu?
Můžeme vyjít z nedávné zkušenosti, kterou máme s projednáváním novely zákona o audiovizi. Ministerstvo kultury v případě projednávání této novely uspořádalo pracovní skupinu se všemi dotčenými subjekty. Myslíme si, že projednávání změn Zákona o ČT vyžaduje to samé. Jde o důležitou změnu, která se týká celého mediálního trhu a uspořádat takovou diskusi je naprosto nezbytné.
Na druhou stranu ministr kultury Martin Baxa mluvil na tiskové konferenci, kde velkou mediální novelu představoval, o tom, že návrh je výsledkem ročních příprav. Nějaké diskuse tedy musely probíhat.
Naše přesvědčení vycházelo z toho, že pan ministr Baxa v červenci 2022 veřejně prohlásil, že vláda v rámci svého funkčního období koncesionářské poplatky zvyšovat nebude. Tím spíš byl pro nás výsledný návrh šokující. My jsme do žádné skupiny přizváni nebyli a ani jsme o podobě návrhu nebyli informováni. A není ani pravda, že by ministr kultury byl ohledně návrhu novely v čilém kontaktu s komerčními televizemi, jak tvrdil na tiskové konferenci.
Do poslední chvíle, čímž mám na mysli veřejnou tiskovou konferenci 5. září, jste tedy ani netušili, co novela obsahuje?
Ne, dozvěděli jsme se to až z tiskové konference a následně z materiálu, který ministerstvo vložilo do mezirezortního připomínkového řízení, tedy rovnou do legislativního procesu.
Je správné, že se stát stará o udržitelné financování médií veřejné služby, ale musí začít z jiného konce. Musí být detailně známo, na co peníze ČT používá, musí být definovány strategické priority veřejné služby a teprve na základě těchto kroků by se mělo vyčíslit, kolik Česká televize a také Český rozhlas na tuto službu potřebují.
Co pro vás bylo největším překvapením? Navrhovaná výše televizního poplatku, nebo rozšíření definice poplatníka?
Chápeme, že Zákon o České televizi je starý třicet let a že v době svého vzniku nepočítal s možnostmi sledování mediálního obsahu, které přinesou nové technologie. Z tohoto pohledu je rozšíření definice poplatníka pochopitelné. Za šokující ale považujeme navrhovanou výši televizního poplatku. Ministerstvo předpokládá, že Česká televize vybere z poplatků od domácností navíc 1,4 mld. Kč. To je extra velký objem peněz a v takovém případě musí být definováno, na co tyto prostředky Česká televize využije, protože v opačném případě mohou být vloženy do aktivit, které s veřejnou službou nemusejí souviset. Je správné, že se stát stará o udržitelné financování médií veřejné služby, ale musí začít z jiného konce. Musí být detailně známo, na co peníze ČT používá, musí být definovány strategické priority veřejné služby a teprve na základě těchto kroků by se mělo vyčíslit, kolik Česká televize a také Český rozhlas na tuto službu potřebují. A to nechávám stranou, že v celé západní Evropě probíhá debata o tom, zda koncesionářské poplatky jsou tím pravým způsobem pro financování médií veřejné služby (viz box na konci textu, pozn. red.). Návrh navíc předpokládá i změny výběru poplatků u firemních plátců, což je dalších 400 mil. Kč navíc. Tím se celková suma dostává na úroveň necelých dvou miliard korun pro ČT.
Z pohledu České televize a Českého rozhlasu je ale logický argument růstu cen od poslední úpravy televizního a rozhlasového poplatku před 15, resp. 18 lety. Za tu dobu se ceny navýšily více, než je navrhované navýšení poplatku. Podle odhadu ČT je tak reálná hodnota poplatku letos na úrovni 97 Kč, nikoli 135 Kč, tedy o 40 % nižší.
To sice ano, ale když srovnáme rozpočty všech českých televizí a vidíme, že ve výrobním úkolu představují náklady ČT dvě miliardy korun, což znamená, že ročně tuto částku investuje ČT do obsahu, tak je to neskutečně vysoký objem peněz. Znovu se tedy musíme ptát, proč neproběhne audit, za co televize peníze vynakládá, jestli jsou investice směřovány do činností spojenými s veřejnou službou a teprve na základě toho se nevyčíslí, o kolik je potřeba investice pro ČT navýšit.
Česká televize zavedla pro roky 2023 a 2024 úsporný plán, kterým zamýšlí v součtu za tyto dva roky ušetřit 910 mil. Kč. Hrubým průměrem je to tak více než 450 mil. Kč ročně.
Generální ředitel Petr Dvořák uvedl, že na účtech České televize budou letos 2 mld. Kč. Zdrojem těchto peněz jsou jednak zmíněné úspory a také vratka DPH z let 2011 a 2012 ve výši 460 mil. Kč (širší odpočty DPH mohou ČT a ČRo využívat do r. 2024, pozn. red.). Vycházíme tak z toho, že ČT má podle našeho názoru dostatečné rezervy na to fungovat ve stávajícím režimu financování ještě minimálně dva roky. To znamená, že diskuse o roli veřejné služby a o její podobě může probíhat, aniž by bylo ohroženo fungování ČT.
ČT má dostatečné rezervy, diskuse o roli veřejné služby a o její podobě může probíhat, aniž by bylo ohroženo fungování ČT.
AKTV ve svém stanovisku také poznamenala, že návrh novely předpokládá navýšení televizního poplatku, ale zachovává reklamu na ČT. Objem reklamy na ČT je v současnosti omezen na 0,5 % denního vysílacího času, navíc pro reklamu může ČT využít jen dvou svých kanálů. Ta poznámka může naznačovat, že by AKTV byla pro úplné odebrání reklamy z ČT. Je to tak?
Ano. Nejde totiž jen o klasickou televizní reklamu, ale také o sponzoring, což je z pohledu televizního diváka také reklama, ale zákon oba typy obchodního sdělení rozlišuje. Jen ze sponzoringu má ČT kolem 250 mil. Kč ročně, což jsou peníze, které patří komerčnímu trhu. Za nás je tedy postoj jednoznačný: média veřejné služby nemají konkurovat komerčním médiím ve způsobu financování svého provozu.
Když ale přihlédneme k aktuální situaci na trhu s televizní reklamou, který v podstatě ovládají dva subjekty – TV Nova a Media Club -, tak se dostávají na hranice vyprodanosti svých reklamních kapacit. Byl by tedy komerční TV trh vůbec schopen tyto peníze absorbovat?
Jde o to, že sponzoring má ze zákona jinou definici a nepodléhá zákonným limitům klasické reklamy. Komerční televize mají prostor tyto peníze absorbovat.
Média veřejné služby nemají konkurovat komerčním médiím ve způsobu financování svého provozu.
Zmiňovaná ve vašem stanovisku byla také spojitost novelizace Zákona o audiovizi s novelou o navýšení poplatků pro ČT, čímž vám měl podle vašeho sdělení argumentovat ministr Baxa. Můžete to upřesnit?
Mezi přípravami obou těchto novel žádné spojení není, i když pan ministr naznačoval opak. Ve světle mediální novely je ale třeba připomenout, že novela zákona o audiovizi zavazuje komerční subjekty odvádět ze streamovacích služeb 2 % svých ročních příjmů, plus k tomu ještě nově přináší povinnost přímých investic do české audiovizuální tvorby. Novelizovaný zákon má vstoupit v platnost v roce 2025, což následně přinese na trh značný objem peněz. Pokud se k tomu přidá ještě navýšení peněz pro ČT, objem prostředků na audiovizuálním trhu se významně zvýší. Proto máme vážné obavy z rozkolísání trhu a z velké inflace vstupních cen. Jsme malý trh, s omezenými kapacitami, na což narážíme mnohdy již dnes. A teď si představte, že v jeden rok se na trhu objeví dvě miliardy korun navíc.
Financování médií veřejné služby v Evropě
Financování prostřednictvím poplatku placeného občany. Země, ve kterých je koncesionářský poplatek vybírán, jsou následující: Česká republika, Chorvatsko, Irsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovinsko a Velká Británie.
Převážné financování veřejnoprávních médií z rozpočtu probíhá v Belgii, Bulharsku, Estonsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, na Maltě, v Nizozemsku, Rumunsku, ve Španělsku a na Slovensku.
Méně rozšířený je způsob placení veřejnoprávních médií spolu s elektřinou, jak se tomu děje v Itálii, Portugalsku a Řecku, či vybírání poplatku pomocí speciální daně z veřejnoprávního vysílání, jak tomu je ve Finsku, Francii a Švédsku.
Severské státy: namísto koncesionářských poplatků mají zavedenu tzv. vysílací daň (Norsko, Island, Finsko, Švédsko).
Příklady změn v některých zemích
Nizozemsko: koncesionářské poplatky byly zrušeny v roce 2000, od té doby je nizozemské veřejnoprávní vysílání Nederlandse Publieke Omroep (NPO) v zásadě financováno pomocí ročních státních dotací.
Dánsko: přechod od koncesionářského poplatku na financování ze státního rozpočtu. V Dánsku se od roku 2018 až do konce roku 2021 hradil koncesionářský poplatek, od roku 2022 jej nahradilo financováním ze státního rozpočtu.
Francie: v červenci 2022 francouzský parlament schválil konec hrazení koncesionářských poplatků, opuštěný model je nahrazen navýšením DPH o minimální výši.
Rakousko: v první polovině roku 2023 bylo rozhodnuto, že ORF změní systém financování. Novým modelem se sníží koncesionářský poplatek: nově bude činit 15,30 eur měsíčně (na domácnost) místo GIS (vázaný na přístroj).
Švýcarsko: televizní a rozhlasové poplatky tvoří 81 procent rozpočtu neziskové veřejnoprávní korporace SRG SSR. Po referendu konaném před několika lety se změnila konstrukce poplatků. Místo 451 švýcarských franků za rok se od ledna 2019 hradilo 365 švýcarských franků ročně. Od ledna 2021 poplatky klesly na 335 franků.
Norsko: do roku 2019 byla NRK financována prostřednictvím koncesionářského poplatku, který byl spojen s vlastnictvím televizního přijímače, od tohoto modelu bylo ustoupeno. Od roku 2020 je NRK financována ze státního rozpočtu. Každý, kdo má určitý příjem, musí formou daní uhradit částku na financování NRK. Běžná domácnost v praxi zaplatí na dani NRK zhruba stejnou částku, jakou dříve platila na dani z vysílání, ale daň již není spojena s vlastnictvím televizoru.
Velká Británie: od minulého roku probíhá diskuze, jak bude BBC financována v dalším cyklu svého fungování, tedy od roku 2027. Zvažují se jednotlivé možnosti budoucího financování BBC.
Klára Brachtlová, prezidentka AKTV
Prezidentkou AKTV je od začátku roku 2023, od ledna téhož roku byla jmenována na pozici Chief External Affairs společnosti CME, mateřské firmy TV Nova. V sekci financí skupiny Nova působila od roku 2007. Zastávala postupně pozice v oblasti reportingu, finančního plánování a analýz, od roku 2012 byla zástupkyní finančního ředitele, od roku 2014 finanční ředitelkou, později jednatelkou a od roku 2019 generální ředitelkou TV Nova.
Komerční rádia sdružená v APSV odmítají návrh velké mediální novely a považují ji za ohrožení duálního mediálního systému.
Proti návrhu tzv. velké mediální novely, která má prostřednictvím navýšení televizního a rozhlasového poplatku přinést více peněz pro Českou televizi a Český rozhlas, se ozvala i komerční rádia sdružená v Asociaci provozovatelů soukromého vysílání (APSV). Ve svém stanovisku uvádějí, že s nimi návrh novely nebyl nijak projednáván, že je ministr kultury obešel a že „takovou absenci dialogu nepředvedla žádná polistopadová vláda”. Komerčním rádiím vadí, že ministerstvo nezdůvodnilo „skutečnou potřebu” navýšení poplatků a že návrh přispívá k ohrožení duálního mediálního systému.
„Odmítáme proto předložený návrh jako celek a vyzýváme Vládu ČR, aby byl návrh stažen z meziresortního řízení a Vláda ČR zahájila skutečnou debatu o roli veřejnoprávních médií v technologicky i společensky měnícím se mediálním prostředí,” vyzývá APSV.
Předložený návrh mediální novely demonstruje podle APSV „hluboké nepochopení mediálního prostředí, vývoje a směřování trhu”. Poukazují rovněž na to, že neexistuje definice veřejné služby a že otevření debaty na toto téma je předpokladem jakékoliv úpravy současného financování médií veřejné služby. „V případě rozhlasového trhu je přitom absolutně zřejmé, že například dosavadní digitální stanice, financované i z koncesionářských poplatků, nijak neospravedlnily svoji existenci ani z technického, ani posluchačského pohledu a není ani jasné jaký veřejný zájem naplňují,” konstatuje.
Zástupcům komerčního rádiového trhu také vadí, že návrh zákona dál počítá s přítomností reklamy a sponzoringu ve vysílání ČRo a také na internetu. „Předložený návrh tak vychyluje rovnováhu duálního systému jednostranně směrem k veřejnoprávním médiím,” tvrdí APSV.
Proti návrhu mediální novely se už vyjádřily Asociace komerčních TV, Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR).
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) při zveřejňování návrhu novely uvedl, že vládní koalice chce zajistit stabilitu médií veřejné služby. Argumentoval tím, že výše poplatků se za 15, resp. 18 let nezměnila a že za tu dobu se ceny komodit zvedly o desítky procent. Navrhované navyšování poplatků tak podle ministra nepřesáhne míru inflace za toto období.
Podle předkládajícího ministerstva kultury se zainteresované subjekty navíc mohou k návrhu vyjádřit v probíhajícím meziresortním připomínkovém řízení.
„Norma v sobě neobsahuje žádná ustanovení, která by zakládala obavy z nevyváženosti trhu, princip financování veřejnoprávních médií zůstává stále stejný. Z koncesionářských poplatků. Objem reklamy se u veřejnoprávních médií nijak nezvyšuje nad stávající stav,“ reagovala v minulém týdnu Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury.
Aliance pro kreativitu a zábavu (ACE) zavírá Uptobox a Uptostream, dvě nejznámější nelegální video hostingové platformy ve světě digitálního pirátství.
Podle ACE ukončuje akce realizovaná ve Francii a Spojených arabských emirátech pirátský provoz, který byl mezi distributory obsahu porušujícího autorská práva znám deset let. Ilegální služba se mohla chlubit obrovským publikem, a to zejména z Francie, ale také z Indonésie, Indie a Mexika. Počet návštěv za poslední tři roky dosáhl 1,5 miliardy. Služby hostily při porušení autorských práv rozsáhlou knihovnu filmů a televizních titulů a jejich činnost tak měla vliv na všechny členy ACE a mnoho dalších držitelů práv. Uživatelům umožňovala streamovat a stahovat obsah chráněný autorským právem zdarma nebo prostřednictvím prémiového předplatného.
Dva francouzští státní příslušníci, kteří nelegální službu provozovali, sídlí v Dubaji, kde hromadili nelegální zisky z prodeje reklamy a prémiového předplatného.
Jan van Voorn, výkonný viceprezident a vedoucí globální ochrany obsahu Motion Picture Association (MPA) a vedoucí ACE k ukončení služeb řekl: „Akce, kterou jsme dnes oznámili, ukazuje, že ani nejpropracovanější pirátské operace zákonu neuniknou.“
„Tento případ vysílá jasný vzkaz protiprávním provozovatelům, že jejich nelegální činnost bude nakonec ukončena. Mohou si myslet, že jsou jejich operace utajené, ale ACE má síť, zdroje a zkušenosti, aby je identifikovala a zastavila.“
Céline Boyer, vedoucí ochrany obsahu ve společnosti Canal+, dodává: „Canal+ podporuje rychlá opatření, pokud pirátské činy ohrožují práva duševního vlastnictví, což má následně dopad na naše podnikání.“
„Partnerství s ACE je pro nás zásadní, abychom zajistili další prosperitu kreativního trhu tím, že budeme řešit pirátství obsahu přímo u zdroje.“
Nathalie Bobineau, senior viceprezidentka pro mezinárodní rozvoj francouzské veřejnoprávní televize France Télévisions, řekla: „France Télévisions pirátství a nelegální distribuci obsahu a kanálů netoleruje.“
„Díky spolupráci s ACE posilujeme svůj závazek dodržovat principy ochrany autorských práv a zachovávat hodnotu původního obsahu.“
ACE je přední světová koalice zaměřená na ochranu dynamického legálního trhu a omezování digitálního pirátství.
V některých případech zahrnujících nelegální operace ve Francii spolupracují ACE a MPA s francouzským protipirátským sdružením ALPA, které počátkem tohoto roku získalo příkaz k zablokování platforem Uptobox a Uptostream ve Francii.
Čeští vydavatelé zastoupení v profesních asociacích Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Unie vydavatelů (UV) požadují odbornou diskuzi k financování veřejnoprávních médií a k jejich roli vedle médií komerčních. Kritizují, že představení novely zákonů o České televizi, o Českém rozhlasu a o rozhlasových a televizních poplatcích (tzv. velká novela veřejnoprávních médií) nepředcházela žádná odborná diskuze s mediálním sektorem a návrh vychyluje rovnováhu mezi komerčními a veřejnoprávními vydavateli zpravodajství.
V první řadě musíme bohužel konstatovat, že takto významnému navýšení rozpočtu veřejnoprávních médií nepředcházela potřebná diskuze, do které by byly zahrnuty také odborné asociace zastupující poskytovatele zpravodajského obsahu. Tyto organizace jsou přitom s veřejnoprávními médii v trvalém konkurenčním postavení. Plně vnímáme veřejnoprávní význam ČT a ČRo v rámci demokratického uspořádání našeho státu a tímto stanoviskem nijak nezpochybňujeme význam jejich existence. V rámci informačního prostředí, které se stále více přesouvá do online prostředí, nicméně musejí v rámci rovnováhy fungovat také silná soukromá média. Narozdíl od veřejnoprávních médií však soukromá média podléhají tržním principům a o své příjmy musí proto v rámci konkurenčních mechanismů soutěžit.
Ve spojení s kontinuálním přesunem působení veřejnoprávních médií do internetového prostředí a navrhovaným rozšířením výjimek z umisťování online reklamy, která je pro financování médií zcela stěžejní, se proto obáváme, že by navržené úpravy mohly mít v důsledku velmi negativní dopad na soukromoprávní média, která tvoří nezbytnou součást mediálně-informační scény.
Profesní vydavatelské asociace se proto společně obrátily na zástupce vlády s žádostí, aby ještě před předložením legislativního návrhu zákona proběhla odborná diskuze ohledně postavení a vyhodnocení všech modelů možného financování veřejnoprávních médií na českém mediálním trhu.
Předložený návrh Novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích v této podobě je podle našeho názoru zcela nepřiměřený, neprojednaný s dotčenými subjekty a představoval by zásadní narušení stability celého mediálního sektoru. S předloženým návrhem novely tedy kategoricky nesouhlasíme a žádáme jeho stažení z legislativního procesu a důkladné přepracování.
Komerčním televizním skupinám Nova, Prima a Óčko se nelíbí, že nebyly přizvány k projednávání návrhu na zvýšení poplatků pro ČT.
Komerční televizní skupiny sdružené v Asociaci komerčních televizí (AKTV) požadují okamžité stažení návrhu tzv. velké mediální novely. Její součástí je mimo jiné návrh na zvýšení TV a rozhlasového poplatku pro Českou televizi (na 160 Kč) a Český rozhlas (na 55 Kč) a také nová definice poplatníka. Předložený návrh označuje AKTV za „nepřiměřený, neprojednaný s dotčenými subjekty a zásadně narušující stabilitu mediálního sektoru“.
„S předloženým návrhem novely tedy kategoricky nesouhlasíme a žádáme jeho stažení z legislativního procesu a důkladné přepracování,“ uvádí za AKTV její prezidentka Klára Brachtlová.
AKTV nebyla podle svého stanoviska se zněním předložené novely informována a ani nebyla přizvána k jejímu projednávání. V AKTV jsou sdruženy televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. První dvě jmenované mají rozhodující podíly na televizním trhu s reklamou.
AKTV ve svém stanovisku dále uvedla, že je letos se zástupci ministerstva kultury v intenzivním kontaktu, protože AKTV je zastoupena v poradní skupině k transformaci Fondu kinematografie a s tím související novelizaci zákona o audiovizi. Překvapením pro AKTV mělo být sdělení ministerstva kultury, že zamýšlené navýšení financí pro Českou televizi je nutné vnímat jako téma spojené právě s transformací Fondu. V rámci několikaměsíční práce poradní skupiny podle AKTV nepadla ani jedna zmínka o jakémkoli propojení tohoto tématu s financováním veřejnoprávních médií.
„Předložený návrh Novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích primárně směřuje k navýšení příjmů z koncesionářských poplatků jejich zvýšením a rozšířením počtu poplatníků, přičemž současně v plném rozsahu zůstává zachován zdroj financování České televize z reklamy, sponzoringu a dalších obchodních sdělení. V současné ekonomické situaci považujeme za zcela nesprávné řešit nejprve navyšování poplatkového financování, aniž by bylo přesně definováno a známo, na co mají být vyšší prostředky v rozpočtu České televize potřebné, a v jaké výši. Důrazně se přikláníme k postupu, aby nejprve proběhla diskuse k tématu role veřejnoprávních médií a obsahu veřejné služby. Teprve pak bude možné tuto veřejnou službu ‚nacenit’ a stanovit tedy rozpočet, se kterým je možné tuto roli efektivně plnit,“ uvádí dále prezidentka AKTV.
AKTV by podpořila navýšení rozpočtu ČT v případě, že by z odborné diskuse tato nutnost vyplynula. Současný návrh mediální novely by měl podle AKTV destrukční vliv na rovnováhu českého mediálního prostředí, mediální pluralitu a v neposlední řadě by velmi pravděpodobně znamenal nelegitimní zásah do hospodářské soutěže, domnívá se AKTV.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) při zveřejňování návrhu novely uvedl, že vládní koalice chce zajistit stabilitu médií veřejné služby. Argumentoval tím, že výše poplatků se za 15, resp. 18 let nezměnila a že za tu dobu se ceny komodit zvedly o desítky procent. Navrhované navyšování poplatků tak podle ministra nepřesáhne míru inflace za toto období.
