ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ SE STALA MEDIÁLNÍM PARTNEREM KONFERENCÍ NEXTV AD EUROPE A NEXTV SERIES EUROPE

Série konferencí Nextv se v květnu přesune do srdce Evropy. Konference pořádá společnost Dataxis v termínu 10. až 12. května v Praze a Asociace komerčních televizí se stala jejich mediálním partnerem.

Na obou akcích jako řečníci vystoupí odborníci z členských společností AKTV, jako například generální ředitel TV Nova Daniel Grunt nebo ředitel VOD služeb FTV Prima Josef Beneš.

 

Na třetím ročníku konference Nextv Ad Europe, která se bude konat 10. května, se odborníci ze světa televizní reklamy zaměří na nejnovější vývoj v oblasti televizní reklamy a způsoby integrace programatických a televizních strategií.

Nextv Series Europe se pak bude věnovat trendům, inovacím a strategiím, které jsou hnací silou propojeného ekosystému televize, telekomunikací a OTT.

„AKTV si klade za cíl skrze svou značku ScreenVoice přinášet zadavatelům reklamy a mediálním agenturám to nejlepší ze světa televize a nových trendů. Jsme proto velmi rádi, že jsme se po loňském úspěchu HbbTV Symposia letos stali partnerem prestižních konferencí Nextv,“

říká Klára Brachtlová, prezidentka AKTV.

 

Detailní program konferencí je k dispozici na stránkách každé akce:

Nextv Ad Europe – https://events.nextvseries.com/NextvADEurope2023?lang=en#/

Nextv Series Europe – https://events.nextvseries.com/NextvSeriesEurope2023#/?lang=en

 

Účastníci, kteří při koupi vstupenek využijí speciální slevový kód AKTV15 získají 15% slevu ze vstupného.

O Asociaci komerčních televizí (www.AKTV.cz)

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.

AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.

Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz a pravidelně pořádá oborové konference.

 

O ScreenVoice (www.ScreenVoice.cz)

Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i v zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních šesti let.

PARKS: CELKOVÉ ZTRÁTY ZE STREAMOVACÍCH SLUŽEB ZPŮSOBENÉ PIRÁTSTVÍM DOSÁHNOU DO ROKU 2027 113 MILIARD USD

Společnost Parks Associates očekává, že míra pirátství u amerických streamovacích služeb vzroste od roku 2022 do roku 2027 z 22 % na 24,5 %. V prohlášení na NAB Show v Las Vegas výzkumná společnost oznámila, že kumulativní ztrátu z pirátství do konce roku 2027 odhaduje na 113 miliard USD.

Nová studie společnosti Parks nazvaná Streaming Piracy Market & Ecosystem Strategies ukazuje, že návštěvy hostingových webových stránek s pirátským obsahem vzrostly v roce 2020 o 31 %. Lídři v odvětví proto hledají nové postupy proti pirátství, aby zamezili ztrátám výnosů.

„Panuje určitý optimismus, že díky vznikajícím protiopatřením a nejlepším postupům by se pirátství mohlo do roku 2027 začít udržovat na stabilní úrovni. Zainteresované strany se ale neshodují, kdy by mohlo začít klesat,“ uvedl Steve Hawley, přispívající analytik společnosti Parks Associates a generální ředitel oborového zpravodaje a poradenských služeb Piracy Monitor. „Tento výzkum přináší velmi potřebné objasnění aktuálních otázek i přehled dostupných technologií a přístupů pro boj s pirátstvím.“

Výzkum společnosti Parks Associates naznačuje, že poskytovatelé videoslužeb by mohli snížit motivaci pro sdílení hesel omezením počtu uživatelů, kteří mohou službu streamovat současně. Pro uživatele online videa to bude mít negativní dopad na uživatelskou zkušenost a od sdílení hesel je to bude odrazovat.

Netflix zavádí funkci, která uživatelům umožní sdílet účty za příplatek. Společnost Adobe zavedla systém „Prime Account IQ“, který poskytovatelům pomůže zjistit, kdy diváci sdílí přihlašovací údaje.

„Roste počet domácností, které sdílí přihlašovací údaje k účtu a konzumují pirátský obsah. Lidé čím dál víc hledají nové způsoby, jak uspokojit své potřeby v oblasti zábavy,“ tvrdí Sarah Lee, výzkumná analytička společnosti Parks Associates, která se na zprávě podílela. „Účast na sdílení přihlašovacích údajů k účtům od roku 2019 vzrostla o 48 %.“

Zdroj: broadbandtvnews.com

JAKÉ JSOU PRÁVNÍ ASPEKTY UMĚLÉ INTELIGENCE V ODVĚTVÍ LICENCOVÁNÍ OCHRANNÝCH ZNÁMEK?

Generativní umělá inteligence (AI) má pro odvětví licencování ochranných známek několik přínosů: vytváření obrázků nových licencovaných produktů, vývoj kreativních aktiv a provádění průzkumů trhu. Existuje však i řada právních otázek, které musí mít značky na paměti.

Tady je všechno, co potřebujete vědět.

Co je generativní umělá inteligence?

Generativní umělá inteligence označuje druh umělé inteligence, která umí vytvářet nový obsah nebo data. Využívá algoritmy strojového učení, aby mohla prohledávat a vyhodnocovat velké objemy dat a učit se z nich a poté na základě tohoto učení generovat nový obsah. Generovaný obsah může zahrnovat text, obrázky, hudbu a video.

Některé současné aplikace generativní umělé inteligence zahrnují i chatboty, jazykový překladatelský software a doporučovací systémy. Generativní umělá inteligence však má potenciál vytvořit zcela nové formy obsahu, které by lidé sami vytvořit nedokázali.

V poslední době zaznamenaly velký zájem a hojné využití generativní systémy umělé inteligence, jako je ChatGPT-4 organizace OpenAI a DALL-E 2. Microsoft investoval do OpenAI miliardy a používá ChatGPT pro zkvalitnění svého vyhledávače Bing a webového prohlížeče Edge. Google spustil vlastního AI chatbota pod názvem Bard. A společnost AWS (Amazon Web Services) spolupracuje se společností Hugging Face na zpřístupnění produktů Hugging Face (k nimž patří nástroj umělé inteligence pro generování jazyka nazvaný Bloom) cloudovým zákazníkům AWS, kteří tyto nástroje chtějí využívat jako stavební kameny pro vlastní aplikace. S dalším rozvojem této technologie se dočkáme většího rozšíření a většího počtu aplikací generativní umělé inteligence.

Použití umělé inteligence v odvětví licencování ochranných známek

Licencování ochranných známek je pro jejich vlastníky důležitý obchodní nástroj. Díky němu mohou získat významné výnosy, když třetím stranám umožní ochranné známky používat. Generativní umělá inteligence může být pro odvětví licencování ochranných známek potenciálně přelomovou technologií, a to v několika směrech.

Jedním z klíčových způsobů využití generativní umělé inteligence je vytváření obrázků navrhovaných nových licencovaných produktů, které vznikají na základě vstupních údajů pro systémy generativní umělé inteligence. Tyto vstupy jsou loga a ochranné známky vlastníků značky, stylová pravidla a zásady či požadované kategorie a produkty.

Další možné způsoby využití zahrnují vytváření kreativních aktiv, jako jsou průvodci stylem a prodejní materiály nebo také průzkumy trhu, vytváření licenčních plánů s uvedením potenciálních kategorií pro rozšíření, maloobchodních kanálů a teritorií nebo identifikace potenciálních partnerů pro získání licence.

Právní otázky spojené s generativní umělou inteligencí

Existuje několik právních otázek, které mohou s využitím generativní umělé inteligence vyvstat. Hlavní obavy vyvolává mimo jiné vytvoření obsahu, který může porušovat práva duševního vlastnictví jiné osoby. Když například AI systém vygeneruje obrázek navrhovaného nového licencovaného produktu, který vypadá velmi podobně jako stávající produkt konkurenční společnosti, může vzniknout otázka, zda se jedná o porušení autorského práva či práva k celkovému charakteristickému vzhledu, designu a tvaru produktu označovanému v právním systému USA jako trade dress.

Podobně pokud AI systém vytvoří návrh licencovaného produktu, který je podobný existujícímu patentovanému produktu, může vzniknout problém porušení práva z patentu. Kdo je odpovědný v případě vznesení nároků z porušení práv? Je odpovědný vlastník AI systému, který z internetu vybral obrovské objemy dat, nebo nese odpovědnost uživatel, který vznesl dotaz, dal podnět systému a použil výstup? Ačkoli je judikatura v této oblasti nedostatečná, vlastníci systémů umělé inteligence zavádějí podmínky použití, které mají vlastníky chránit před odpovědností a přesunout ji na uživatele. Úspěch této strategie není jasný, neboť opět platí, že judikatura v této oblasti není dostatečná.

Další právní otázka, která se týká generativní umělé inteligence, zní, zda je možné chránit výstup autorským právem. Většina zákonů o autorském právu na celém světě vychází z předpokladu, že autorská díla jsou tvůrčím výsledkem činnosti lidských bytostí. S generativní umělou inteligencí takový zákon zaostává za realitou. Jeden z argumentů ve prospěch ochrany říká, že společnosti se jako autoři díla uznávají běžně. Bohužel v souvislosti s díly vytvořenými umělou inteligencí se tento argument zatím nedočkal přijetí ani ze strany Úřadu USA pro autorská práva (USCO), ani soudů.

  1. února 2023 se úřad USCO rozhodl registrovat dílo, které vytvořil jak člověk (tj. text), tak umělá inteligence (tj. obrázky). Konkrétně šlo o text vytvořený člověkem a výběr, koordinaci a uspořádání tohoto textu s obrázky generovanými umělou inteligencí. USCO podmínil své rozhodnutí tím, že žadatel o autorská práva výslovně vyloučil jiné než lidské autorství obsažené v díle. USCO došel při přijetí rozhodnutí k závěru, že „z důvodu významného rozdílu mezi tím, co může uživatel po systému umělé inteligence požadovat, a vizuálním materiálem, který systém skutečně vytvoří,“ neměl žadatel dostatečnou kontrolu nad vytvořenými finálními obrázky, aby mohl být právně považován za jejich „tvůrce či strůjce“.
  2. března 2023 vydal USCO další pokyny, kde se uvádí, že díla vytvořená umělou inteligencí mohou skutečně „obsahovat dostatečné lidské autorství, které podporuje nárok na autorské právo. Člověk například může zvolit nebo uspořádat materiál vytvořený umělou inteligencí natolik kreativním způsobem, že „výsledné dílo jako celek tvoří originální autorské dílo“… Důležité je, do jaké míry měl člověk kreativní kontrolu nad vyjádřením díla a „skutečně vytvořil“ tradiční prvky autorství.“ Lidmi vytvořené podněty pro AI systém však nesplňují požadavek na lidské autorství a nelze je proto registrovat. Podle USCO tyto podněty „fungují spíše jako pokyny pro umělce, který pracuje na zakázku – určují, co si chce zadavatel nechat zobrazit, ale stroj rozhoduje, jak jsou ve výsledku jeho pokyny realizovány.“ USCO ve svých pokynech informuje, že uchazeči o registraci autorských práv mají povinnost uvést zahrnutí obsahu generovaného umělou inteligencí do díla předkládaného k registraci a poskytnout stručné vysvětlení, jaký byl vklad lidského autora do příslušného díla.

Regulační pokyny a jejich prosazování

Federální obchodní komise USA (FTC) vydala pokyny k používání umělé inteligence a algoritmů v obchodní praxi. FTC doporučila, aby společnosti přijaly taková opatření, která jim zajistí, že jejich AI systémy budou přesné, transparentní, vysvětlitelné a spravedlivé. Společnosti by také měly mít na paměti, že tyto systémy mohou vést k podvodům nebo umocňovat předsudky.

  1. června 2023 tisková mluvčí FTC Juliana Gruenwald pro Business Insider uvedla: „FTC již zaznamenala ohromující vzestup podvodů na sociálních médiích… Nástroje umělé inteligence, které generují autenticky vypadající videa, fotografie, audio a texty, by mohly tento trend výrazně posílit a umožnit podvodníkům zvýšit zásah a rychlost.“

V červnu 2022 doporučila FTC Kongresu přijetí zákonů, které zakážou využívání nástrojů umělé inteligence k páchání podvodů a působení újmy spotřebitelům. FTC rovněž podala žaloby na společnosti pro jejich klamavé nebo nekalé praktiky a porušování ochrany osobních údajů v souvislosti s umělou inteligencí.

V březnu 2022 dosáhla FTC dohody s jistou společností ohledně porušení ochrany osobních údajů v oblasti umělé inteligence, kdy požadovala, aby společnost zničila algoritmy a modely založené na neoprávněném sběru a zpracování údajů. Je důležité poznamenat, že oblast umělé inteligence a strojového učení se rychle vyvíjí a pravděpodobně se změní i regulační prostředí. Proto je důležité, aby uživatelé generativní umělé inteligence měli informace o nejnovějším vývoji a nejlepších postupech v této oblasti.

Minimalizace právní odpovědnosti

Při používání generativní umělé inteligence existuje několik kroků, které mohou společnosti učinit, aby minimalizovaly odpovědnost:

  1. Být transparentní:Jasně sdělovat, že obsah generovaný umělou inteligencí ve skutečnosti vytvořil AI systém. Podle potřeby uvést informace o podnětech použitých k získání výsledku vytvořeného umělou inteligencí.
  2. Revidovat výsledek:Monitorovat výstupy ze systému umělé inteligence s cílem identifikovat a vyřešit jakékoli otázky či chyby. Mít zavedený postup, aby pracovníci společnosti mohli revidovat, vyhledávat a odstraňovat obsah vytvořený umělou inteligencí, který porušuje práva, je nevhodný nebo škodlivý.
  3. Angažovat poradce:Konzultovat s právním poradcem a zajistit soulad s příslušnými zákony a předpisy a vytvořit vhodná pravidla a postupy pro používání generativní umělé inteligence.
  4. Zavést ochranná opatření: Zavést ochranná opatření, která zabrání porušování platných zákonů a předpisů a maximalizují soulad se zavedenými pravidly a postupy společností.

Generativní umělá inteligence může být cenným nástrojem pro odvětví licencování ochranných známek. Její využití ale může vytvářet právní a regulační problémy. S ohledem na právní dopady a rizika je důležité zohlednit rámec pro využití zaměstnanců. Pro minimalizaci rizika vzniku nároků a škod by společnosti měly zvážit vypracování vhodných pravidel a postupů, která potenciální rizika snižují a řeší právní a etické obavy vyplývající z využití generativní umělé inteligence.

Zdroj: thedrum.com

NOVA A PRIMA MĚLY V PRVNÍM ČTVRTLETÍ NEJVYŠŠÍ PODÍLY NA GRP

Podíly subjektů na reklamním televizním trhu podle doručených GRP se v prvním čtvrtletí 2023 neměnily.

Tuzemské televizní stanice doručily v prvním čtvrtletí 2023 na reklamním televizním trhu jen velmi mírně nižší počet GRP než ve stejném období o rok dříve (-1,5 %). Nejsilnějšími obchodními sítěmi z pohledu doručených GRP zůstávají Media Club a Nova Group, nejvyšší meziroční nárůsty si ve sledovaném období připsaly Atmedia a ostatní televizní stanice, mezi nimi především Televize Seznam. Ukazují to data z monitoringu ATO-Nielsen Admopshere.

Nejvíce GRP doručily v prvním čtvrtletí hlavní stanice Nova a hlavní kanál Prima. Následují s odstupem Prima Krimi, Prima Max, Nova Cinema, Prima Cool a další stanice.

Podle neveřejných informací se televizní reklamě v prvním čtvrtletí roku 2023 dařilo a v meziročním srovnání hrubých ceníkových cen si udržovala nárůst v řádu vyšších jednotek procent.

Zastupitelství Media Club (stanice skupiny Prima, Barrandov, Óčko a některé další tematické kanály) zaznamenaly v prvním čtvrtletí 2023 nejvyšší podíl v celodenní sledovanosti v diváckých kategoriích 15+ a 15-69. V divácké skupině 15-54 vykázala nejvyšší podíl skupina Nova.

Zdroj: mediaguru.cz

UMĚLÁ INTELIGENCE SKLÁDÁ, KRESLÍ A OPISUJE. A ŽALOBY SE BLÍŽÍ

Vezměme si dva přístupy hudebního průmyslu k umělé inteligenci (AI). Jeden zaujímá Giles Martin, syn sira George Martina, producenta Beatles. Loni při remixování věhlasného alba Brouků Revolver z roku 1966 použil AI. Ta se naučila z originální mononahrávky, jak zněly nástroje všech členů kapely (například kytara Johna Lennona), a Martin je pak mohl oddělit a metodou reverzního inženýrství převést do sterea.

Výsledek byl ohromující. Druhý přístup také není špatný. Představuje jej reakce náladového australského zpěváka a textaře Nicka Cavea na texty, které v jeho stylu napsal ChatGPT, nástroj využívající AI vyvinutý startupem OpenAI. „Ty písničky stojí za prd,“ prohlásil. „Psaní písní není napodobování, replikace ani pastiš, je to naprostý opak. Je to akt sebevraždy, jež ničí vše, co se člověk pokoušel v minulosti stvořit.“

Vzpomeňte si na Napster

Cavea nejspíš nijak neohromí nejnovější verze algoritmu ukrývajícího se za ChatGPT, nazvaná GPT-4, kterou OpenAI představila nedávno. Martinovi může připadat užitečná. Výkonný viceprezident a manažer digitálních produktů a služeb jednoho z největších světových hudebních vydavatelství Universal Music Group Michael Nash dokládá těmito dvěma příklady nadšení a strach, jež vyvolává umělá inteligence, která pohání obsah generující aplikace typu ChatGPT (text) nebo Stable Diffusion (obraz).

AI může v tvůrčím procesu pomoci. Může ho ale také zničit nebo ho plně uchvátit. Pokud jde o nahrávanou hudbu obecně, nástup botů připomíná jinou historickou událost, která otřásla světem: bleskový vzestup a pád Napsteru, platformy z přelomu milénia pro sdílení převážně pirátských nahrávek písní.

O likvidaci Napsteru se nakonec postaral autorský zákon. Pro agresivní poskytovatele botů, kteří jsou obviňováni, že jdou přes mrtvoly duševního vlastnictví, má Nash jednoduchý vzkaz, jenž od veterána hudebního průmyslu pamatujícího éru Napsteru vyznívá jako hrozba: „Nechoďte na trh, abyste pak prosili o prominutí. Tak se zachoval Napster.“

Hlavním problémem tu nejsou umělou inteligencí vytvořené skladby na motivy Cavea nebo falešné shakespearovské sonety. Jsou to oceány dat chráněných autorským zákonem, jež do sebe boti nasáli v mezičase, kdy se učili vytvářet antropomorfní obsah. Tyto informace pocházejí odevšud: z feedů na sociálních sítích, z internetových vyhledávačů, z digitálních knihoven, z televize, rádia, ze statistik a tak dále.

AI modely jsou viněny z toho, že často bez dovolení vykrádají databáze. Osoby odpovědné za zdrojový materiál si stěžují, že je jejich práce vysávána bez jejich svolení, přiznání kreditu nebo kompenzace. AI platformy prostě dělají s jinými médii to samé, co dělával Napster s písničkami: absolutně ignorují autorská práva. Žaloby se začínají rojit.

Definuj férové užití

Je to právní minové pole s důsledky, jež sahají za hranice tvůrčího průmyslu do jakéhokoli byznysu, kde hraje roli strojové učení, od samořiditelných aut přes lékařskou diagnostiku a tovární robotiku po pojištění a řízení rizik. Evropská unie, věrná své byrokratické podstatě, vydala směrnici o autorském právu, jež hovoří i o vytěžování dat (vznikla ještě před momentálním boomem botů).

Odborníci tvrdí, že Amerika postrádá precedenty specifické pro generativní AI. Místo toho disponuje protichůdnými teoriemi o tom, zda je vytěžování dat bez povolení přípustné na základě dok­tríny „férového užití“. Napster se snažil „férovým užitím“ v Americe hájit, ale neuspěl. To neznamená, že výsledek bude i tentokrát stejný.

Hlavní argumenty „férového užití“ jsou fascinující. Ocitujme lekci na toto téma, kterou v časopise Texas Law Review uveřejnili Mark Lemley a Bryan Casey: užití tvorby chráněné autorským právem je považováno za férové tehdy, když slouží hodnotnému společenskému záměru, zdrojový materiál je oproti originálu přetvořený a tento akt žádným způsobem neovlivňuje hlavní činnost vlastníka autorských práv.

Kritici tvrdí, že AI těžené databáze nijak nepřetvářejí, jen je využívají. Tvrdí, že společnosti stojící za strojovým učením zneužívají férové užití k tomu, aby se zadarmo napásly na tvorbě jednotlivců. A tvrdí, že v ohrožení není jen živobytí individuálních tvůrců, ale celá společnost, pokud AI začne propagovat například masové sledování a šířit dezinformace. Lemley s Caseym váží tyto argumenty proti faktu, že čím větší přístup k trénovacím datům AI má, tím je lepší, a že by bez takového přístupu žádná AI nikdy nevznikla.

Jinými slovy, že by toto odvětví mohlo zajít na úbytě dřív, než pořádně vznikne. Situaci vnímají jako jednu z nejdůležitějších právních otázek století: „Umožní autorský zákon robotům, aby se učili?“

Průkopníci z Getty

Jednu z prvních žalob, která vzbudila široký ohlas, podalo Getty Images. Fotoagentura obviňuje Stability AI, jež vlastní Stable Diffusion, z porušení autorského práva k milionům fotografií z její sbírky za účelem vytvoření obrazy generujícího modelu AI, jenž se stane konkurencí Getty Images. Vzhledem k tomu, že se případ neřeší mimosoudně, mohl by ustanovit precedent pro férové užití.

Ještě důležitější by mohl být verdikt, který brzy vynese americký Nejvyšší soud v případě úprav obrazů zesnulého umělce Andyho Warhola, na nichž ztvárnil popový idol Prince a které jsou chráněny autorskými právy. Odborník na autorská práva z Vanderbilt Law School v Nashvillu Daniel Gervais věří, že by soudci mohli poskytnout dlouho očekávaná obecná vodítka pro férové užití.

Hromadění dat chráněných autorským zákonem nepředstavuje jediný právní problém, s nímž se musí generativní AI vypořádat. V řadě jurisdikcí se autorská práva vztahují jen na tvorbu vytvářenou lidmi. Tím pádem vstupujeme do další šedé zóny, jakmile se zamyslíme nad tím, nakolik se mohou boti (a jejich vlastníci) domáhat ochrany autorských práv na svá díla.

Mimo soudní síně budou mít hlavní otázky politický charakter – především zda by se měla na generativní AI vztahovat stejná ochrana proti odpovědnosti za škody způsobené zveřejňovaným obsahem, jakou mají sociální sítě, a do jaké míry generativní AI porušuje ochranu údajů.

Boj o autorská práva bude velký. Podle Nashe by měl umělecký průmysl rychle zaujmout stanovisko, aby zajistil, že bude tvorba umělců licencovaná a bude při výuce AI modelů využívána eticky. Naléhá na vlastníky AI, aby „dokumentovali a zveřejňovali“ své zdroje. Uznává, že se jedná o křehkou rovnováhu. Tvořiví lidé nechtějí působit jako nepřátelé pokroku.

Řada z nich může AI začít využívat k práci. Lekce, kterou je možné si odnést z napsterovské „léčby realitou“, jak to Nash nazývá, praví, že je lepší se novými technologiemi zabývat než doufat, že prostě zmizí.

Možná nebude tentokrát potřeba patnáct let sledovat, jak se hroutí příjmy, abychom to pochopili.

Zdroj: tydenikhrot.cz

AKTV SLAVÍ ŠEST LET, JANA VLČKA STŘÍDÁ KLÁRA BRACHTLOVÁ

Oborová asociace sdružující nejvýznamnější komerční televizní vysílatele, slaví šest let své existence. V návaznosti na organizační změny jednoho ze svých členů, televize Nova, vystřídala Jana Vlčka v představenstvu i prezidentské funkci Klára Brachtlová, Chief External Affairs mediální skupiny CME. Změna je účinná k 30. březnu 2023.

Asociace komerčních televizí v březnu oslavila šesté výročí svého založení. V uplynulém roce i nadále rozvíjela své aktivity zaměřené na podporu televize jako reklamního média a ochranu autorsky chráněného obsahu v online prostředí. Do dalšího roku vstupuje pod vedením nové prezidentky Kláry Brachtlové, reprezentující v představenstvu AKTV televizi Nova.

„Moje mise v AKTV plynule naváže na předchozí působení kolegy Jana Vlčka, který stál u zrodu asociace a spolu-nastavoval její aktivity a směřování. Asociace si za dobu své existence vybudovala pověst profesionálního partnera jak na straně zadavatelů televizní reklamy a mediálních agentur, tak i státní správy a dalších stakeholderů, se kterými je v denním kontaktu,“ říká Klára Brachtlová, prezidentka AKTV.

Pod hlavičkou své značky ScreenVoice v minulém roce realizovala konferenci ScreenVoice TALKS, zaměřenou na téma pozornosti v reklamě. Hlavním bodem programu bylo exkluzivní představení české edice zahraniční studie Track the Success, kterou nechala AKTV realizovat jako svůj první vlastní výzkum. Jeho tématem bylo porovnání účinnosti reklamního spotu v prostředí televize, BVOD a na online platformách YouTube a Facebook.

Na webu ScreenVoice AKTV připravila ke svému výročí speciální sérii článků o významných reklamních tvůrcích, kteří ovlivnili podobu nejen televizní reklamy, ale často také celé marketingové komunikace.

„Televize je stále bezpochyby nejsilnější reklamní médium. Navážeme tedy na úspěšně zahájený dialog se zadavateli reklamy a mediálními agenturami, kterým i nadále budeme přinášet to nejzajímavější, co se ve světě reklamy, nejen té televizní, děje,“ doplňuje Klára Brachtlová.

Druhým těžištěm aktivit AKTV je pak legislativně-právní činnost. V minulém roce se AKTV úzce podílela na legislativním procesu novelizace autorského zákona a souvisejících předpisů. Jednou z hlavních činností AKTV je pak ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství. V této oblasti se loni v létě podařilo například uzavřít dohodu s úložištěm Hellspy/Hellshare o filtraci autorsky chráněného obsahu komerčních vysílatelů.

Pro návštěvníky webu AKTV.cz je pak nyní nově k dispozici praktická podstránka věnovaná copyrightu, kde zájemci najdou užitečné informace, slovník pojmů i vysvětlení, jak konzumovat autorsky chráněný obsah na internetu legálně.

„Aktivity vedoucí k efektivní ochraně našeho autorsky chráněného obsahu budeme zesilovat i v letošním roce. Kromě toho se však chceme také intenzivně zaměřit na transformaci Fondu kinematografie na Fond audiovize, což je téma, které se televizních vysílatelů úzce dotýká,“ uzavírá Brachtlová.

O Asociaci komerčních televizí (www.AKTV.cz)

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.
AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.
Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz a pravidelně pořádá oborové konference.

O ScreenVoice (www.ScreenVoice.cz)

Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i v zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních šesti let.

KRIZE NÁS NEBOLÍ. LIDÉ CHODÍ NA VOYO ČASTĚJI NEŽ NA NETFLIX, ŘÍKÁ ŠÉF NOVY

V krizi lidé typicky šetří na zbytných věcech, jako je například zábava. Televize Nova, která předloni vzkřísila skomírající streamovací videoplatformu Voyo, si ale na klesající zájem nestěžuje. Voyo už má půl milionu uživatelů, jejichž počet navzdory krizi dále roste.

„Teď v jarní sezoně se konzumace Voyo blíží v rámci jednoho účtu čtrnácti hodinám týdně, což jsou dvě hodiny denně. Ukazuje to, že když lidé omezí volnočasové aktivity, mají více času, který chtějí nějak zaplnit,“ říká Daniel Grunt, jenž vede největší komerční televizi v Česku od začátku letošního roku.

Co se v rozhovoru mimo jiné dočtete:

  • Proč Novu netrápí úbytek peněz z televizní reklamy?
  • Jak k restartu Voyo přispěl seriál Ordinace v růžové zahradě 2?
  • Proč Nova u svého streamingu sází na vlastní seriály určené pro náročnější publikum?
  • Proč jsou na Voyo k vidění i pořady České televize?
  • Jak Daniel Grunt hodnotí výkon Reye Korantenga v prezidentských předvolebních debatách?

Co znamená vaše jmenování do čela Novy? Dlouho jste vedl různé digitální projekty. Je to tedy signál, že digitál teď na Nově hraje prim a bude se rozvíjet hlavně vaše streamovací platforma Voyo?

Neřekl bych, že tím Nova chce zásadně přenést své priority směrem k digitálu. Souvisí to s tím, jak se za poslední tři roky akceleroval růst streamovacích služeb, který nastartoval covid. Lidé s nimi tráví nezanedbatelné množství času.

Nemůžeme ale tlačit jen digitál. Klasická televize nás pořád živí a nese nám velkou část příjmů. To by mělo platit následujících pět nebo sedm let. Růst digitálních služeb ale nelze pominout. V tomhle odvětví jsme chytili momentum, na kterém je dobré stavět.

Ve světě papírových médií klesají příjmy z reklamy. Je to obdobné také v případě televizí? Pak by dával příklon ke streamingu smysl.

Nepociťujeme, že by reklama v televizi klesala. Za poslední roky příjmy z ní Nově neustále rostou. Spíš jde o to, že streaming představuje další potenciál růstu. Loni měl český trh se streamingem velikost asi 3,5 miliardy korun. Za pět let by to mohl být třeba dvojnásobek. Jde o poměrně významný zdroj nových peněz, na které si chceme sáhnout.

Prima se loni pustila do zákazu přetáčení reklam na chytrých televizních přijímačích, aby o reklamní příjmy nepřicházela. Už předtím měla kampaň Nepřetáčej, kde lidi vyzývala, aby ji tak nepřiváděli o peníze z reklamy. Vy jste to neudělali. Proč?

Prima byla v trochu jiné situaci, protože je stoprocentně vyprodaná.

Co to znamená?

Množství inzertního prostoru, který může prodávat, je plně vyprodané. Současně vidí, že víc a víc lidí reklamní breaky přetáčí. V tomhle kontextu chápu, co Prima udělala.

Nás to ale netrápí, protože si držíme vyprodanost reklamního prostoru kolem 75 procent. Je to záměrná strategie, abychom vybalancovali divácký zážitek s reklamními příjmy. Čím máte delší a naplněnější reklamní breaky, tím jsou lidé otrávenější a nevydrží u sledování tolik času.

Zkrátka máte kratší reklamní přestávky, takže lidé tolik nepřetáčejí.

Přesně tak.

Zpátky k Voyo. Proč bylo pro Novu důležité před dvěma lety nakopnout tuhle platformu, která do té doby deset let skomírala? Mohli jste si přeci říct, že Netflix nebo HBO nemá cenu dohánět, protože stejně budou mít vždycky vyšší rozpočty, a vsadit na starší publikum, které je věrné klasickému pozemnímu vysílání.

Za poslední dva roky se ukázalo, že to smysl mělo. Nedávno jsme oznamovali, že Voyo má v Česku a na Slovensku přes půl milionu uživatelů. Na českém trhu jsme dvojkou za Netflixem a dál rosteme. To by před dvěma lety asi nikdo nečekal.

My nemůžeme jít čelem proti nadnárodním hráčům. Nemůžeme utrácet stovky milionů dolarů za jednu sérii nějakého seriálu. Naší cestou je zaměření na lokální obsah. To znamená, že chápeme zdejší diváky, místní tradice a dokážeme příběhy vyprávět tak, aby Čechům dávaly smysl. Náš obsah se přitom snažíme dělat formou, která je prémiová. Podívejte se, jak vypadají naše seriály jako Případ Roubal, Král Šumavy nebo Iveta. To jsou velké, téměř až filmově zpracované tituly, které nasazujeme speciálně pro Voyo.

Voyo v krizi roste rychleji než loni

Co ekonomická krize? Nebojíte se, že lidé začnou šetřit právě na předplatných podobných služeb, kterých neustále přibývá?

U Voya se toho úplně nebojím. Snažíme se fungovat jako doplněk k nadnárodním hráčům. Problém podle mě můžou mít zahraniční platformy jako Netflix, HBO, Disney nebo SkyShowtime. Lidé jsou zvyklí mezi nimi přeskakovat podle toho, jaký atraktivní obsah zrovna nabízí. Kdežto my jsme nejsilnější česká služba, kterou by lidé měnit nemuseli.

Když se dívám, jak dlouho s námi předplatitelé vydrží, je míra odchodovosti na úrovni globálního Netflixu. To je skvělý výsledek, protože Netflix má v oboru jedno z nejnižších čísel zrušených předplatných.

Je jasné, že když je krize, lidé omezují zbytné útraty. Chodí méně do kina, na koncerty nebo na sportovní utkání. Naše předplatné na měsíc ale vyjde na 159 korun. Za tuhle sumu dostane celá rodina obrovské množství zábavy.

Teď v jarní sezoně se konzumace Voyo blíží v rámci jednoho účtu čtrnácti hodinám týdně, což jsou dvě hodiny denně. Ukazuje to, že když lidé omezí volnočasové aktivity, mají více času, který chtějí nějak zaplnit. Vzpomeňme na období covidu. Tehdy také panovala nejistota, streamovací služby ale v Česku akcelerovaly.

Máme samozřejmě připravený i scénář, který počítá se zmenšováním poptávky. Pak můžeme uvedení plánovaného obsahu o něco zpozdit a počkat na lepší časy. Myslím ale, že to nebude potřeba.

Sledujeme nejen to, jak dlouho lidé na Voyo stráví, ale také, jak často se na něj vrací. Čím častěji danou platformu používáte, tím menší je riziko odchodu.

Více pro předplatitele deník n.

Zdroj: deníkn.cz

ČT UDRŽELA PODÍL NAD 30 % I V BŘEZNU, POSÍLILA NOVA

Česká televize zaznamenala i v letošním březnu podíl nad úrovní třiceti procent. Nasazení seriálu Odznak Vysočina nebo pořadu Superlov pomohlo k navýšení hlavního kanálu Nova v hlavním vysílacím čase.

Stanice České televize zůstaly i v březnu s podílem 30,22 % nejsledovanější tuzemskou televizní skupinou v divácké skupině starší 15 let v celodenním vysílání. Pozici druhé nejsilnější v této cílové skupině obhájila skupina Prima, nejvyšší meziroční nárůst si z nejsilnějších skupin připsala skupina Nova. Ukazují to data oficiálního měření sledovanosti ATO-Nielsen Admosphere.

Meziroční navýšení u skupiny Nova se odrazilo i na tom, že se stala nově nejsledovanější televizní skupinou v hlavním vysílacím čase ve skupině 15+. Vedle toho zůstává jedničkou v diváckých kategoriích 15-54 a 15-69 v celodenní i večerní sledovanosti.

Za růstem skupiny Nova stojí meziroční vylepšení podílů především u stanic Nova Cinema, Nova Fun a Nova Gold v celodenním i večerním vysílání a také vylepšení pozice hlavního kanálu Nova v prime-time.

Ze stanic České televize si meziročně nejlépe vedly kanály ČT2 a sportovní ČT sport, které si připsaly navýšení podílu o 0,7 pb., resp. o 0,8 procentního bodu. Své postavení mírně vylepšil i hlavní kanál ČT1. Naopak do meziročního srovnání se poklesem promítá ukončení vysílání stanice ČT3 a také nižší podíl zpravodajského kanálu ČT24, který byl ve stejném loňském období vzhledem k ruské agresi na Ukrajině vyšší než obvykle.

Za růstem skupiny Nova stojí meziroční vylepšení podílů především u stanic Nova Cinema, Nova Fun a Nova Gold v celodenním i večerním vysílání a také vylepšení pozice hlavního kanálu Nova v prime-time.

Ze stanic České televize si meziročně nejlépe vedly kanály ČT2 a sportovní ČT sport, které si připsaly navýšení podílu o 0,7 pb., resp. o 0,8 procentního bodu. Své postavení mírně vylepšil i hlavní kanál ČT1. Naopak do meziročního srovnání se poklesem promítá ukončení vysílání stanice ČT3 a také nižší podíl zpravodajského kanálu ČT24, který byl ve stejném loňském období vzhledem k ruské agresi na Ukrajině vyšší než obvykle.

Také zpravodajský kanál CNN Prima News měl letos v březnu o něco nižší výsledek než ve stejném loňském měsíci (platí pro celodenní vysílání, v hlavním vysílacím čase naopak zaznamenal drobné vylepšení). Z kanálů skupiny Prima pokračuje růst stanice Prima Krimi, která už dosahuje na podíl 4 % (celý den, 15+). Podíl navyšují také stanice Prima Max, Prima Zoom a Prima Star, naopak za svým loňským březnovým výsledkem zůstal hlavní kanál Prima.

Z ostatních stanic navyšuje podíl zastupitelství Atmedia a meziročně také Televize Seznam (na 1,5 %, celý den, 15+).

Nejsledovanějšími březnovými pořady byly seriál Místo zločinu České Budějovice (ČT1), film Zbožňovaný (ČT1), seriály Kukačky (ČT1), Odznak Vysočina (Nova) a relace Televizní noviny (Nova). Bodovaly i pořady Superlov (Nova), start seriálu Poslední oběť (Prima) nebo seriály ZOO (Prima) a Specialisté (Nova).

Zdroj: mediaguru.cz

POPULÁRNÍ SERVER HELLSPY DEFINITIVNĚ SKONČIL

Internetová platforma Hellspy, která patřila k nejpopulárnějším tuzemským serverům ke sdílení dat, ukončila během uplynulého víkendu svůj provoz. Stalo se tak první dubnový den, přesně jak bylo plánováno. Společnost I&Q Group bude jako provozovatel služby nyní lidem s předplatným vracet postupně peníze.

Hellspy byl jakožto jeden z největších serverů pro sdílení dat v Česku trnem v oku ochráncům autorských práv již delší dobu. Na tomto portálu, podobně jako na celé řadě dalších internetových úložišť, lidé totiž hojně sdíleli filmy, hudbu, hry i nelegální kopie nejrůznějších programů.

Například společnost Weemazz, která se vyhledáváním a odstraňováním filmů a hudby z internetových úložišť zabývá, loni uvedla, že každý den jsou provozovatelům zasílány žádosti na odstranění kopií tisíců autorsky chráněných děl.

Hellspy sice nahlášené kopie promptně mazal, i tak se ale na tomto serveru hojně objevoval nelegální obsah. Příliš nepomohla ani dohoda z loňského září, kdy se společnost I&Q Group – provozovatel internetových úložišť Hellshare a Hellspy – dohodla se zástupci komerčních televizí na nasazení filtrů, které budou nelegální obsah automaticky vyhledávat a mazat.

Takto Hellspy informuje uživatele o ukončení služby.

Novela českého autorského zákona

Zlomový byl ale příchod nového roku, kdy začala platit již zmiňovaná novela českého autorského zákona v návaznosti na evropskou úpravu. Podle ní totiž provozovatel v podstatě přejímá odpovědnost za své uživatele – je zodpovědný za to, jaká data na server uživatelé nahrají.

Hellspy na to zareagoval po novém roce vyřazením vyhledávání. Ať jste do vyhledávacího okénka na jeho stránkách zadali jakýkoliv výraz, vždy se objevila pouze hláška, že požadovaný soubor se nepodařilo nalézt.

S ohledem na to, že letos bylo na službě možné stahovat data už jen v rámci předplatného za poplatek nebo za kredity, které uživatelé získali nahráváním dat, přišla firma s novým rokem o podstatnou část financí. Proto se evidentně rozhodla od nadcházejícího měsíce omezit činnost. To v praxi znamená, že od 1. dubna 2023 je služba již nedostupná. Na webu se zobrazují pouze informace o ukončení služby a kontaktní formulář.

Ještě před ukončením Hellspy.cz začali provozovatelé služby obesílat uživatele s předplatným kvůli tomu, že jim budou vracet peníze, pokud měli službu předplacenou na delší období. Jde tedy o poměrnou částku, která se bude vypočítávat ze zbývajících dnů po prvním dubnu. U většiny uživatelů tedy půjde o desetikoruny, maximálně o stokoruny.

Takto vypadá vyúčtování na serveru Hellspy pro vrácení peněz

 

Zdroj: novinky.cz

TELEVIZE ZAČÍNAJÍ PORÁŽET ULOŽ.TO. POMÁHÁ JIM NOVELA AUTORSKÉHO ZÁKONA, KTERÁ VÍC CHRÁNÍ AUTORY DĚL

Platforma Ulož.to, která umožňuje nahrávání a stahování filmů, dokumentů či fotografií, bude muset zřejmě výrazně změnit své služby. A víc hlídat, co lidé nahrávají na její úložiště. Ukázal to nejnovější spor, jejž vůči Ulož.to vede televize Prima. Městský soud v Praze koncem února rozhodl, že platforma, kterou provozuje společnost petacloud, nesmí umožnit, aby z jejího úložiště lidé mohli stáhnout seriál Zoo, který pro Primu vyrobila Good TV Production SE.

Soudce Filip Liška současně petacloudu nařídil, že musí Primě sdělit informace o těch, kteří díly seriálu Zoo nelegálně nahráli na jeho úložiště. A poskytnout jejich IP adresu i další data. „Bylo prokázáno, že se (Ulož.to) dopouští nekalosoutěžního jednání a porušování autorských práv žalobce k předmětnému seriálu,“ konstatoval Liška.

Samo Ulož.to označuje rozhodnutí soudu za překvapivé a podá proti němu odvolání. „Zakládá se na legislativě, která se Ulož.to netýká,“ je přesvědčen jednatel společnosti petacloud Jan Karabina. Podle něj nelze z nepravomocných rozsudků posuzovat vývoj judikatury. Nicméně soudy už před dvěma lety pravomocně zakázaly Ulož.to nabízet šest filmů, například Pelíšky či Ostře sledované vlaky , na které drží autorská práva Dilia.

Byznys Ulož.to je založen na tom, že poskytuje prostor na uložení prakticky čehokoliv. A kdokoliv z něj může stahovat. A to buď zdarma pomalou rychlostí, nebo za poplatek rychle. Společnost petacloud podle odhadů expertů na poplatcích za rychlejší stažení inkasuje stovky milionů korun . Přesná čísla však nelze zjistit, protože firma v rozporu se zákonem nezveřejňuje své účetní závěrky a o svém hospodaření neinformuje.

Soudce Liška verdikt odůvodnil novelou autorského zákona, která začala platit počátkem letošního roku . A mnohem více chrání autorská práva při sdílení prostřednictvím internetu a omezuje jejich zneužívání.

„Je to revoluční změna. Novela říká, že od ledna se Ulož.to nemůže vymlouvat, že je pouze zprostředkovatelem, ale je samo uživatelem,“ vysvětluje právník Rudolf Leška. Podle něj tak musí mít firma, pokud chce díla nabízet k dalšímu stažení, ošetřena autorská práva.

„Novela otevírá dveře, aby autoři a výrobci děl mohli podobné vykuky snadněji žalovat,“

dodává další expert František Vyskočil , který zastupuje kolektivního správce autorských práv Dilia. Podle obou se dá očekávat, že se nyní čím dál víc majitelů autorských práv bude proti podobnému sdílení svých děl bránit. „Budu mnohem optimističtější, když se mě klienti zeptají, zda mají žalovat,“ potvrzuje Leška.

Prima už jednou uspěla, a to v případě seriálu Duch. Jenže tehdy vyhrála kontumačně, protože Ulož.to se k soudu nedostavilo. Soud tak vynesl rozsudek pro zmeškání a podstatu vůbec neřešil. „Vrchní soud nicméně po odvolání potvrdil vykonatelnost rozsudku,“ konstatuje právní zástupkyně Primy Ludmila Kutějová , podle níž by tak seriál Duch už neměl být na webu Ulož.to ke stažení.

Prima podala stejnou žalobu i kvůli nelegálnímu nabízení seriálu Slunečná. Tu soud zatím neprojednal. Po současném úspěchu chce pokračovat a podat žaloby kvůli dalším filmům a seriálům. A v další vlně bude chtít i vydání neoprávněného obohacení jak po Ulož.to, tak po lidech, kteří její díla na platformu nahráli a tím umožnili jejich nelegální šíření. Po platformě proto požaduje i počty stažení či IP adresy, odkud byly díly jejich seriálu nahrány.

Cestou vymáhání neoprávněného obohacení se vydal také CinemArt, který podle svého zástupce Rudolfa Lešky požaduje zhruba milion korun kvůli snímku Šarlatán. Tolik si spočítal jako ušlý zisk tím, že film oceněný několika Českými lvy nabízelo Ulož.to volně ke stažení. „Budeme postupovat jako CinemArt a chtít bezdůvodné obohacení,“ potvrdila Kutějová.

Prima není sama. Žaloby podala i TV Nova kvůli svým seriálům Ulice či Ordinace v růžové zahradě. A soud jí letos v lednu vyhověl a předběžným opatřením platformě také přikázal, že musí zabránit jejich stahování. Společnost petacloud však podle Novy rozhodnutí ignorovala, a ta se proto obrátila na exekutora. „Našemu exekučnímu návrhu bylo vyhověno a provozovateli Ulož.to byla za nerespektování předběžného opatření uložena pokuta,“ uvedla vedoucí právnička Novy Zdeňka Zimová. Podle Karabiny se ale proti exekučnímu rozhodnutí odvolali a jsou přesvědčeni, že uspějí, podobně jako už prý zvrátili jiná předběžná opatření.

Ulož.to přitom není jediná platforma, na které lze stáhnout filmy, seriály nebo audioknihy. S nimi však majitelé autorských děl takové spory nevedou. „Ulož.to je největší, je na ně nejvíc vidět,“ vysvětluje si Leška.

Pravda ovšem také je, že například úložiště Hellspy či Hellshare uzavřela loni s Primou, Novou a Óčkem dohodu, že nasadí automatizované filtry, které zabrání pirátskému šíření nahrávek a filmů. Před měsícem pak Hellspy oznámilo, že kvůli novému zákonu ukončí provoz.

Zdroj: archiv.hn.cz

ULOŽ.TO VERSUS CINEMART. SPOR O STAHOVÁNÍ ŠARLATÁNA VYHRÁVÁ U SOUDŮ DISTRIBUTOR

Distributor filmů CinemArt vyhrál další kolo sporů se společností Ulož.to. Týkal se filmu Šarlatán, který server Ulož.to nabízel k nelegálnímu online zhlédnutí v roce 2020. CinemArt následně vše prostřednictvím soudu předběžným opatřením zablokoval. Nicméně Ulož.to jej poté zažaloval a žádal náhradu škody. Městský soud jeho požadavek nyní zamítl.

Poslední rozsudek zatím není pravomocný. Podle něj má Ulož.to zaplatit CinemArtu i náklady na soudní řízení.

Právníci firmy Uloz.to cloud, a. s., jinak v této části kauzy na CinemArtu požadovali zhruba 800 tisíc korun. Částku zdůvodnili tím, že firma byla kvůli distributorovi soudem přiměna k tomu, aby se zdržela umožnění stahování jakýchkoli digitálních souborů s filmem Šarlatán, čímž jí vznikly velké náklady.

Konkrétně šlo mimo jiné o to, že musela najmout lidi, kteří vyhledávali soubory se slovem „Šarlatán“, posuzovali je, případně je blokovali. Podle Ulož.to vše dělali dlouhé měsíce.

CinemArt požadavek protistrany na jakékoli odškodnění dlouhodobě odmítal. Trval na tom, že snímek byl a je nabízen na webu Ulož.to nelegálně a rozhodnutí soudu vše zablokovat bylo správné, odpovídalo českému i evropskému právu. Poukazoval i na to, že distribuce filmů není levná záležitost a je obvyklé za jejich zhlédnutí tedy platit těm, co vlastní autorská práva.

Bitva o výklad

Do kauzy „Šarlatán“ se po prvním rozhodnutí městského soudu – tedy po prosinci 2020 – vložil Vrchní soud v Praze, který naopak vyhověl pozici Ulož.to, jež obecně vychází z práva na svobodu v online prostoru.

Z procesních důvodů vrchní soud zrušil rozhodnutí městského soudu s tím, že podobné kauzy se musejí do budoucna líp a přesněji formulovat.

A právě na základě tohoto právního stanoviska následně zažalovala firma Ulož.to společnost CinemArt o zmíněnou osmisettisícovou sumu.

Šarlatána jinak má stále v nabídce ke stažení. „Nezávisle na posledním rozhodnutí soudu pokračuje spor ohledně této nelegální nabídky. Nadále usilujeme o to, aby tato nelegální aktivita byla ukončena,“ uvedl mluvčí CinemArtu Petr Slavík s tím, že definitivní rozhodnutí „bude nadlouho“.

Zdroj: novinky.cz 

PRIMA: PŘESKAKOVÁNÍ REKLAM BYLO VELKÉ DRAMA, EMOCE UŽ ALE OPADLY

Tři čtvrtě roku už platí zákaz přeskakovat reklamy ve zpětném zhlédnutí u IPTV operátorů ve vysílání stanic skupiny Prima. Co opatření přineslo a jaké budou další kroky, přibližují zástupci skupiny Prima.

Redakce MediaGuru.cz si povídala s Lukášem Kubátem, Petrem Mílem a Michalem Stárkem ze skupiny Prima o možnostech blokování přeskakování reklam a dalších plánech na poli internetové televize. Krok, ke kterému skupina Prima přistoupila od 1. června 2022, hodnotí jako úspěšný. „Zachránili jsme přes 20 tisíc reklamních GRPs. To je asi 150 milionů korun,“ říkají. Zástupci Primy promluvili i o tom, jak plánují implementovat obsah nové videotéky Prima+ do nabídek operátorů.

Prvního června to bude rok od chvíle, kdy operátoři museli nasadit jedno z vámi navrhovaných řešení týkající se přeskakování reklamních bloků na kanálech skupiny Prima. Jak tento krok z vašeho pohledu s odstupem hodnotíte?

Lukáš Kubát: Vnímáme ho pozitivně, protože jsme zachránili GRPy, ze kterých financujeme svou produkci, a GRPy už se nám neztrácí někde v prostoru. Zajistili jsme si monetizaci diváka, protože IPTV roste a získává na významu. Pokud bychom to nechali být, stejně jako sledování v timeshiftu, tak problém se exponenciálně zvětšuje. V roce 2021 jsme ztratili kolem 30 tisíc GRPů, v roce 2022 by to už bylo 40 tisíc. Nárůst jsou desítky procent, pokud bychom neudělali nic. Tím, že jsme dupli na brzdu a domáháme se svých práv, tak trh si na to nějakým způsobem zvyknul. Bylo to obrovské drama, ale myslím si, že emoce už opadly a operátoři sami vidí, že pokud implementovali řešení, které zlepšuje uživatelskou zkušenost (např. zkrácený reklamní blok, přetáčení obsahu vpřed, 60vteřinové okno s možností přetáčení reklam při začátku sledování, přesné začátky pořadů), nic strašného se nestalo. Chápeme, že to bylo z pohledu operátorů těžké, a vážíme si toho, že s námi konstruktivně spolupracují.

Tento krok si viditelně pochvalujete jako dobré rozhodnutí, operátoři ale až tak spokojení nebyli. Většinou se shodují na tom, že jde o omezení, které výrazně limituje diváckou spokojenost. Jeden z nich dokonce krok označil za protizákonný.

Lukáš Kubát: Vnímáme to jako na znovuetablování hodnoty našeho obsahu. Byl to takový předkrok k naší VOD platformě. Pokud má mít náš obsah nějakou hodnotu, tak ho nemůžeme dávat lidem zadarmo, protože ve světě obsahu musí člověk, který ho vytvořil, z něčeho žít, a to je buď reklama, nebo předplatné. Pokud já tam dávám reklamu a někdo říká: „Hele, na tu reklamu nekoukej. Koukej se jenom na ten obsah.“ – tak to pro mě přestává finančně fungovat. Proto jsem rád, že dnes už můžeme divákům nabídnout službu Prima+, kde tarif Premium umožňuje sledovat náš obsah bez reklam.

Povinnost blokování přeskakování reklam, respektive vaše dohoda s operátory, platí v tuto chvíli přibližně tři čtvrtě roku. Je tedy podle vás nastaven tento model dobře?

Lukáš Kubát: Z ohlasů od operátorů vidíme, že nejvíce jsou nespokojeni ti, kteří nezavedli žádné vylepšené řešení, které Prima umožňuje, a pouze zakázali posun vpřed jak u programu, tak reklam. Představoval bych si, že někteří větší operátoři kliknou něco ve své platformě a řeknou: „Jasně, nepřeskakuj reklamu, přeskakuj obsah.“ Že to půjde takhle jednoduše. Ukazuje to na méně flexibilní přístup některých velkých, a naopak flexibilitu malých operátorů.

Petr Míl: Poskytli jsme kompenzaci za zákaz přeskakování reklam a některé technické prostředky, jak vylepšit z jiného pohledu uživatelskou zkušenost. Operátorům jsme nabídli přesné začátky pořadů a uživatel je nemusí hledat. Dále jsme umožnili přeskočit reklamy po několika minutách.

Lukáš Kubát: Když se s operátory po devíti měsících bavíme, tak tohle je ten bod, který opravdu oceňují. Operátor říká: Když odhlédnu od všeho, co mi vadí, tak přesné začátky pořadů velmi vylepšují diváckou zkušenost. Když si divák pořad pustí a má možnost přeskakovat, tak hledání přesného začátku je pro něj trochu otravné, než když mu pořad začne přesně tam, kde má začít.

Vrátil bych se do dubna loňského roku, kdy se na Hospodářské komoře uskutečnilo setkání se zástupci některých operátorů a s pozvanými novináři. Jedním z viditelně nespokojených operátorů byla společnosti 4net.tv, která i tehdy vyjádřila nespokojenost s tím, že šlo o jednostranné řešení, které s nimi nebylo diskutováno. Toto potvrzuje i T-Mobile, který si stěžuje na to, že chybí dostatečná diskuse mezi mediálními domy a operátory, která by problematiku řešila. Operátor opakovaně žádal o standardizaci technického řešení a přístupu k přehrávání reklamních bloků, ale to se bohužel nestalo. Proč?

Petr Míl: Protože se standardizaci nedařilo najít, přišli jsme s vlastním řešením a nabízíme, že se klidně může stát standardem.

Když jsem tehdejší diskusi a výtky sledoval, chápal jsem to tak, že operátoři neměli manuál, který by jim jasně řekl, co mají dělat, a naopak byly tyto podmínky stanoveny, nevím, jestli zvolím to správné slovo, laxně, a že každý operátor si s tím musel poradit svépomocí.

Lukáš Kubát: Měli jsme to popsané obecně, protože zadání bylo jednoduché: Zakažte přeskakování reklam. Někteří operátoři z toho dělali problém, protože jsme zjistili, že si danou platformu například někde kupují, a tudíž musí mít detailní zadání pro svého dodavatele a musí to nastavit. Chápu, že by bylo snazší, pokud by existovala technická bible, která by popsala podmínky přesně. Operátorům jsme říkali, jak to chceme udělat, ale vedli jsme to jako dialog. Je těžké se při zavádění nového řešení zavděčit všem. Pokud bychom přišli a řekli bychom, tady je dokumentace, budeme se těšit za devět měsíců, až to bude hotové. Řekli jsme operátorům jasně, ten problém je u vás a vy zákazníkům umožňujete přeskakovat reklamu v timeshiftu, tak to, prosím, znemožněte. Diskuse probíhala dva tři roky a v minulosti už byla historicky snaha přimět operátory, aby toto zakázali.

Ale aktivně se pro to nic nedělalo…

Lukáš Kubát: Operátorům jsme řekli, že jim dáme technickou součinnost na to, abychom řekli, kde pauza začíná a kde končí. „Označkujeme“ vám program a vy nám musíte říct, kde ten standard je. Našli jsme ve světě dva. Jedno je API a druhé SCTE-35 (značkování, které používaly americké regionální televize, pozn. red.). Vy nám řekněte, jaký způsob značení byste chtěli, a my vám dáme technickou součinnost. A operátoři pak zajišťují, že když tato značka nastane, není možné přeskočit reklamu.

Vylepšení pořadí stanic skupiny Prima v menu operátorů v roce 2023

Vyhodnocení řešení zákazu přetáčení reklam v odložené sledovanosti

V současné době je tedy situace taková, že tato povinnost u operátorů nějak funguje, a jeden z nich dokonce umožňuje vkládat onlinovou reklamu, což je pro vás optimální řešení. Jaký je váš další plán a kam by se měl dále posunout? Je pro vás optimální fungování více řešení, případně by pro vás byl optimální pouze jeden model? Operátor T-Mobile naší redakci napsal, že od 1. června plánujete možnost přeskočení reklamního bloku po třech minutách prodloužit na čtyři.

Lukáš Kubát: Tento plán, kdy jdeme na možnost přeskakování reklam po třech minutách, což je polovina reklamní přestávky, jsme na Hospodářské komoře oznamovali operátorům v září 2021. Zde jsme také zmínili, že do budoucna plánujeme navýšení ze tří na čtyři minuty. Není důvod, proč by divák IPTV měl vidět reklamy méně než jakýkoli jiný. Na osmi minutách to chceme zatím držet. U operátorů, kteří budou mít možnost vkládané online reklamy, se limit nemění a zůstává na pěti minutách.

Operátoři také uvedli, že v jejich statistikách je patrný pokles sledovanosti programů skupiny Prima ve zpětném zhlédnutí, ale neuvedli žádná konkrétní čísla, protože jde o interní know-how. Máte vy v tomto směru nějaké statistiky?

Lukáš Kubát: Data od operátorů nemáme. Zmiňují to, ale někdy je těžké v jejich pohledu rozlišit, kdy je TV sezóna a kdy je tzv. off season. Operátoři po zavedení této podmínky, která byla 1. 6., viděli pokles v létě, ale to je pokles, který se děje každý rok a měl by se porovnávat spíše rok po roku než měsíc po měsíci. My z dat, která dostáváme od Nielsenu, nevidíme zásadní pokles sledovanosti. Vidíme, že sledovanost skupiny Prima roste a že jsme vyrostli ze share 25 % na 27 % ve skupině diváků 15+. Vidíme, že IPTV neroste tak rychle, že se to spíše zploštilo. Určitý dopad vidíme, ale není zásadní. Jako skupina rosteme a jsme spokojení.

Petr Míl: Mohlo dojít k mírné změně chování uživatelů, kdy, pokud mají znemožněnou možnost přeskakování reklam, si mohou náš pořad pustit živě a na konkurenční televizi si pustit pořad ze záznamu a přeskakovat reklamu. Nám sledovanost zůstává, protože jestli si divák odkouká pořad živě nebo v odložené sledovanosti, je pro nás jedno.

Z grafu, který jste nám prezentovali, vyplývá, že se vám ve skupině 15+ v průběhu let podařilo snižovat odstup mezi vámi a skupinou Nova. Je jasné, že jako zásadně špatné rozhodnutí tedy tento krok nevnímáte. Dopadlo tedy pro vás vše, jak jste čekali?

Lukáš Kubát: Přesně tak. 22 tisíc zachráněných GRPů je pro nás přibližně 150 milionů korun, takže jsme za půl roku přibližně na polovině toho, co jsme si stanovili. Říkali jsme, že ztrácíme okolo 300 milionů, takže se to naplnilo.

Na internetu jsem se zeptal i na spokojenost zákazníků jednotlivých operátorů, kteří ji pochopitelně chápou jako divácký diskomfort. Obecně lze říci, že těm, kterým je to jedno, případně toto omezení snesou, je velmi málo. Dost často se objevovaly komentáře, že divák přestal Primu sledovat úplně, případně nechápe, proč k tomuto kroku přistupujete, když v placených službách je k dispozici většinou více než stovka programů.

Petr Míl: Základní pohled je v tom, že my jsme živeni pouze z peněz z reklamy. Abychom mohli vyrábět seriály, které uživatelé sledují, tak potřebujeme, aby odsledovali reklamu. Tím, že reklamu přeskakovali, nám znemožnili financovat výrobu.

Lukáš Kubát: Je to těžký pohled diváka a já se do jeho situace dokážu vžít. Operátoři ve svých kampaních lákali diváky na to, že mohou přeskakovat reklamy. Ale neměli na to vykoupená práva. Je to tedy problém na straně operátorů, kteří své zákazníky historicky neinformovali správně. Operátor řekl: „Získám nového zákazníka z terestriky, u nás může sledovat pořady odloženě, přeskakovat reklamy, a ušetří tak mnoho času.“ Nikdo neřešil, jak se operátor vypořádá s Primou. Divák to nevidí.

A jak jsme již uvedli, určitě bude také rozdíl ve vnímání těchto kroků u zákazníků různých operátorů. Pokud jsou diváci u operátorů, kteří plně integrovali všechny možnosti, které jsme IPTV operátorům povolili (jako například sledovani.tv), určitě necítí diskomfort při sledování pořadů tak silně jako diváci operátorů, kteří těchto možností nevyužili. Věříme ale, že se do budoucna bude situace v tomto ohledu zlepšovat.

Celodenní výsledky sledovanosti v 15+, zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, živě + TS0-3, ke dni 1.3.2023

Možnost přetáčení je bez pochyby jednou z výhod IPTV, respektive internetových televizí, takže se nemůžete zákazníkům divit, že se jim nelíbí, když se lidem tahle funkcionalita bere.

Petr Míl: Je třeba zdůraznit, že my nezakazujeme přetáčet pořad, my zakazujeme přetáčet reklamu. To, že někteří operátoři to udělali tak, že zakázali přetáčet na našich programech pořady úplně, je jejich rozhodnutí.

Operátor O2 vyřešil zákaz přeskakování reklam tak, že zakázal možnost přetáčení úplně. Už začátkem loňského roku se objevila na vašich stanicích informační lišta, že klienti operátora o vaše programy v horizontu několika týdnů přijdou, což se nakonec nestalo. Jaké jsou tedy aktuálně vaše vztahy s jedním z největších operátorů na trhu?

Lukáš Kubát: Jsme rádi, že jsme nakonec smlouvu uzavřeli. V únoru jsme ji ještě neměli. Ale podstatou problému bylo, že šířili naše kanály bez platné smlouvy.

Takhle velký operátor šířil vaše programy bez smlouvy? Tomu se nechce věřit.

Lukáš Kubát: Nemohli jsme se domluvit na nových podmínkách. Jednou z nich byla i implementace omezování přeskakování reklamy. Ve smlouvě bylo, že v průběhu roku to zavedeme. Říkali jsme jim: „Vy jste srozuměni s tím, že zavádíme zákaz přeskakování.“ A tohle byl vlastně jeden z bodů našeho sporu.

Michal Stárek: Všichni operátoři se zavázali dodržovat tyto podmínky k určitému datu, a jediná společnost O2 řekla, že ne.

A teď jsou tedy na tom vaše vztahy jak?

Lukáš Kubát: Máme uzavřenou smlouvu, vztahy jsou normalizované a dobré.

Dobře, ale co se týká umístění vašich programů v nabídce O2 TV, tak úplně optimální není. Po zařazení kanálů skupiny Nova na lepší programové pozice došlo k přesunu vašich stanic na horší předvolby.

Lukáš Kubát: Nemůžeme u operátora ovlivňovat, aby nás zařadil na jednotlivé pozice, na kterých jsme se nedohodli. Konkrétně operátor O2 vnímá situaci tak, že pokud nemůže divákovi nabídnout zlepšenou kvalitu obsahu nebo uživatelské zkušenosti, tak si řekne, že tyto programy nechce mít úplně nahoře. Jsme tedy sice v TOP 30, nicméně nejsme úplně na prémiových pozicích. O2 a konkurenční skupina Nova mají stejného majitele, vyřazení našich pozic bez možnosti o nich vyjednávat a nahrazení je kanály skupiny Nova se nám jeví jako problematické z pohledu hospodářské soutěže.

Petr Míl: Na rozdíl od O2 jsme se s některými operátory dohodli na umístění našich kanálů na lepší programové pozice.

Na to se za chvíli zeptám. Můžete prozradit, co distribuční smlouvy s operátorem obecně obsahují? Rozumím tomu, že nemůžete komentovat konkrétní dohody s jednotlivými operátory, ale můžete říci, co si v nich hlídáte?

Lukáš Kubát: Když to vezmu jednoduše, prodáváme své kanály. Prodáváme je buďto v režimu živého vysílání, nebo v režimu odložené sledovanosti. IPTV má obě smlouvy, protože nabízí i timeshift a v rámci toho je start over, sedmidenní timeshift, a jsou tam pochopitelně definované i podmínky, jak je možné nakládat s obsahem. Je tam například ošetřeno, kolik je možné vysílat souběžných streamů, mít registrovaných zařízení apod.

Před chvílí kolega naznačil, že u několika operátorů došlo v letošním roce k přesunu vašich tematických klonů na atraktivnější pozice. To se vám povedlo jak?

Lukáš Kubát: Za prémiové umístění našich programů nabízíme slevu, ale její výši neprozradíme.

Vraťme se ještě k O2 TV. Máte smlouvu, ale ty vztahy teď asi nejsou v nejlepším pořádku. Chystáte se s nimi ještě jednat?

Lukáš Kubát: S operátory chceme určitě budovat dlouhodobé vztahy, které fungují, a máme zájem na tom, aby naše kanály byly na předních pozicích, ale je to vždy otázka dohody. Věřím, že v budoucnu se to zlepší.

V našem rozhovoru zazněla několikrát i zmínka o vaší nové videotéce prima+. Budete se snažit v budoucnu implementovat její obsah přímo do nabídek operátorů?

Lukáš Kubát: Nová služba nám umožňuje rozšířit nabídku obsahu, jak ho můžeme nabídnout divákovi. Pochopitelně chceme, aby tento obsah byl u operátorů dostupný. Budeme hledat formu spolupráce a bavíme se s operátory o tom, jaký je dobrý obchodní vztah, nastavení, zobrazování, integrace.

Takže jste na začátku…

Lukáš Kubát: Přesně tak. Chceme, aby se náš obsah dostával k divákům a operátor je agregátor, který má možnost toto divákům nabídnout. Diváci by měli mít možnost sledovat ZOO v předpremiéře či je sledovat bez reklam, obě možnosti nabízí Prima+. Pokud mu nestačí sedmidenní archiv a chce se podívat na všechny epizody, má možnost. Chceme rozšířit svou relevanci u operátorů a nabídnout divákům co nejširší záběr divácky oblíbených pořadů.

Zdroj: mediaguru.cz