Asociace komerčních televizí zve na české řečníky v programu konferencí Nextv Ad Europe a Nextv Series Europe. Konference přinesou novinky z reklamního a mediálního odvětví a uskuteční se v Praze 10. – 12. května 2023. Těšit se můžete na témata z oblasti reklamy, OTT i VOD. Asociace komerčních televizí (AKTV) je mediálním partnerem akce.
Nenechte si ujít tyto panely, kde vystoupí řečníci z řad členů AKTV:
10. května – Nextv AD Europe:
Iva Dohnálková, Business Development Manager, TV Nova – Advertising innovations from FTA broadcasters
Petr Miláček, Director of Analyses, FTV Prima – Audience measurement in the OTT Era
11. května – Nextv SERIES Europe:
Daniel Grunt, CEO, TV Nova – OTT competition: Is there room for new players? / The changing landscape of the TV and OTT market in CEE
Jakub Strýček, Marketing Director, TV Nova – OTT competition: Is there room for new players?
Jan Vlček, Group Revenue Officer, CME – FTA´ s role in the streaming landscape
12. května– Nextv SERIES Europe:
Josef Beneš, VOD Director, TV Prima – The Changing Landscape of the TV and OTT market in CEE
Daniel Grunt, CEO, TV Nova – The changing landscape of the TV and OTT market in CEE
Silvia Majeská, Program Director, TV Nova – Surge of SVOD: Content Strategies of Pay TV and Brodacasters
Detailní program konferencí je k dispozici na stránkách každé akce:
Stanice České televize zůstaly v obecné divácké skupině nejsilnější i v letošním dubnu. Odstupy na čele se ale snížily, nejvíce si totiž v dubnu z TOP tří skupin polepšila Nova.
Stanice České televize zaznamenaly v letošním dubnu souhrnného podílu 28,97 % v celodenním vysílání v divácké skupině starší 15 let a udržely vedoucí postavení v televizní sledovanosti. Skupina Prima zůstala v této skupině těsně druhá, z nejsilnější trojice si nejvíce polepšila skupina Nova. Skupina Nova zároveň zůstala v dubnu nejsilnější v hlavním vysílacím čase 15+ a také v diváckých kategoriích 15-54 a 15-69 v celodenním i večerním vysílání.
Ukazují to data oficiálního měření ATO-Nielsen.
Vedle skupiny Nova se meziročně nejvíce dařilo zastupitelství Atmedia a také Televizi Seznam, která se v dubnu dosáhla na téměř 2% podíl na trhu (15+, celý den). Růst Televize Seznam pomáhá i Atmedia, protože Atmedia je i prodejcem reklamního prostoru pro tuto televizi.
V hlavním vysílacím čase narostla v meziročním rovnání nejvíce skupina Nova, vyšší přírůstky si připsaly i Atmedia a Televize Seznam.
Zdroj: ATO-Nielsen, 1.4.-30.4. 2023, TV živě + TS0-3 ke dni 2.5. 2023, prime-time = 19:00-23:00, změna uvedena v procentních bodech
Z jednotlivých TV stanic měly v letos v dubnu lepší výsledky než ve stejném loňském měsíci vedle zmiňované Televize Seznam, která těžila ze svého velikonočního vysílání, dále především sportovní ČT sport, hlavní kanály Nova a ČT1, tematické stanice Nova Cinema, Nova Gold, Nova Action, Prima Zoom, Prima Krimi a CNN Prima News. Dařilo se i filmovým stanicím FilmBox a FilmBox Stars.
Nejsledovanějšími dubnovými pořady se staly seriály Volha (ČT1), Specialisté (Nova), Odznak Vysočina (Nova), Kukačky 2 (ČT1), Televizní noviny (Nova) nebo ZOO (Prima).
Asociace komerčních televizí, jejímiž zakládajícími členy jsou televizní skupiny Nova, Prima a Óčko, se přidává k oslavám zahájení televizního vysílání v České republice. Televizní vysílání v ČR bylo spuštěno 1. května 1953. U té příležitosti vydává časovou osu s přehledem nejdůležitějších milníků televizního vysílání.
1. května uplynulo sedmdesát let od zahájení televizního vysílání na území České republiky.
Od svých počátků se televizní obrazovka stala nedílnou součástí obývacích pokojů, místem, u kterého generace diváků napjatě sledují důležité události a významné milníky ve světových dějinách. Televize je ale také středobodem zábavy a pobavení.
Ani nástup internetu nepřinesl pokles obliby televizního vysílání.
Televize zůstává i v dnešní digitální době nejoblíbenějším médiem. Její bezkonkurenční výhodou je obrovský zásah (95 % televizní populace měsíčně), veliká sledovanost a také to, že oslovuje všechny věkové skupiny.
AKTV se připojuje ke gratulantům a s radostí přeje televiznímu vysílání mnoho spokojených diváků a dalších několik úspěšných dekád. U této příležitosti vydává časovou osu s přehledem nejdůležitějších milníků televizního vysílání.
A protože s televizním vysíláním souvisí i reklama, jaké byly prvopočátky reklamního vysílání se můžete dočíst na ScreenVoice.cz
Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.
AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.
Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz a pravidelně pořádá oborové konference.
Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i v zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních šesti let.
Že jsou média obor v úpadku? Málokdo vám to bude vyvracet tak rázně jako Dušan Švalek. Muž, jenž už z výrazné části řídí provoz CME, nadnárodní skupiny, která v Česku provozuje nejsledovanější komerční televizi a má obří plány s videotékou Voyo.
Pohyby, které naznačuje rukou, jsou samy o sobě dostatečně výmluvné. Ale aby bylo úplně jasno, doplní Dušan Švalek svá gesta i slovy. „Telco je jako tanker, otočíte kormidlem doprava a ještě dva roky jede loď stejným směrem, než se začne pomaličku otáčet,“ říká. „Zato média, to je speedboat. V médiích změníte směr za pikosekundu.“
Zkušený manažer začínal v Boston Consulting Group, poté zastával vysoké funkce právě v telekomunikacích, v Deutsche Telekom a naposledy ve Slovak Telekom ve své rodné zemi. Nyní ale končí svůj první rok v CME, mediálním gigantu vlastněném PPF. Oficiálně v roli Deputy CEO. Ovšem i první muž skupiny Didier Stoessel při setkání s novináři přiznal: „Sám bych to určitě nezvládl a Dušan přebírá opravdu hodně věcí z mé gesce, určitě více než polovinu.“
Sám Švalek se jen usměje při dotazu, zda si lze tento trend přeložit tak, že výhledově míří do role šéfa CME. Tomu by teoreticky mohl nasvědčovat i fakt, že Francouz Stoessel už je zároveň investičním ředitelem celé PPF.
„Můžu říct jen to, že se mi s Didierem pracuje velmi dobře, v našem tandemu se i dobře cítím. Oceňuji jeho zkušenosti z podnikatelského a korporátního světa, jeho práci s čísly,“ říká Švalek. „V médiích potřebujete umět používat pravou i levou hemisféru, což u něj opravdu vidím. Za rok tady jsem se naučil spoustu nových věcí, mojí osobní ambicí je hlavně mít z práce radost.“
Radost na Barrandově panuje, byť to pořád má být teprve začátek. Švalek přišel do CME v časech radikální transformace, kdy už se hýčkaným projektem budoucnosti stalo Voyo. Tato SVOD služba – zkratka pro videotéku s placeným obsahem, který lze sledovat kdykoli a kdekoli – již stačila v Česku a na Slovensku nasbírat přes půl milionu předplatitelů.
Nové seriály najednou třetina diváků Novy sleduje buď právě na Voyu, nebo pomocí delayed viewing, zpožděného vysílání. A tento poměr bude jen stoupat.
„Je to strašně zajímavé! Příležitost je obrovská, dokonce ani nikdo neumí říct, jak velká, protože se všechno definuje znovu,“ líčí se zjevným nadšením Švalek. „Změna způsobu, jakým se bavíme a trávíme volný čas, je tak radikální, že je to skutečně vzrušující. Můžeme být součástí toho, když vzniká něco úplně nového.“
Švalkův přínos spočívá mimo jiné v tom, že z telco byznysu byl zvyklý na fungování na více trzích, což se po Evropě rozkročené CME hodí. „Nikdy předtím jsem ale nepřemýšlel nad komplexitou médií. Moc mě baví a dynamika byznysu je někde jinde,“ srovnává.
U telekomunikace například odhaduje investiční cyklus na pět až deset let, typově u technologie 5G či optických sítí. „U optiky to od první myšlenky do momentu, kdy začne první bagr kopat, trvá minimálně dva roky. Dalšího tři čtvrtě roku až rok zabere stavba – a technologie je tam dalších padesát let. Cyklus je v porovnání s médii strašně dlouhý,“ říká Švalek. „Nám vývoj nového titulu od první myšlenky po realizaci může trvat půl roku až rok, někdy i kratší dobu. A máte okamžitou zpětnou vazbu od zákazníků.“
Sázka na trend, který ve světě nastavily molochy jako Netflix, HBO či Disney+, se datuje několik let zpátky, ještě do doby, kdy PPF vládl Petr Kellner. Pojily a pojí se s ní výrazné investice, Stoessel v loňském rozhovoru pro Forbes hovořil o řádu stovek milionů korun.
„Je to dlouhodobý projekt. Musíte věřit, musíte být té myšlence oddaní a musíte investovat,“ souhlasí Švalek. „A já mám pocit, že nám PPF opravdu věří. Můj pocit vychází z různých diskusí a asi nejlépe se dá měřit právě investičními rozhodnutími, kterými nás podporují. Tam se vždycky ukáže.“
Král Šumavy, Iveta nebo třeba paranormální série Vědma… Nových seriálů, které jsou často buď čistě pro Voyo, nebo je na něm diváci uvidí s předstihem, chystají desítky ročně. „PPF věří, že jsme v CME sestavili tým, který má dovednosti i ambice na to, aby takový byznys zvládal dobře. Zároveň je zde i určitá společenská otázka. Důraz na kvalitu skutečně oproti minulosti posouvá kulturu v daných zemích trochu dál,“ říká Švalek.
Není to samochvála, trend quality TV oceňují také kritici. Jakkoli je projekt Voyo dlouhodobý a strategický, vrací se Švalek ke své metafoře rychločlunu. Rychlost je potřeba především v rozhodování. „Ať dáte titul na Voyo, nebo do lineárního vysílání, znáte odpověď druhý den. Proto je pro nás rutinou, že se ráno díváme na čísla z předchozího dne. A dokážeme na ně reagovat,“ přibližuje Švalek.
V čemž se s majiteli shodnou. „PPF má podnikatelského ducha, je agilní a umí jít do rizika, což ve větších korporacích a nadnárodních firmách není úplně pravidlem, tam jsou rozhodovací procesy daleko těžší – spousta pater, spousta času, ale málo akce,“ srovnává Švalek. „Tady cítím rozumnou rovnováhu mezi akcí a rizikem.“
Proto se začnou s Voyo pouštět do přece jen nejistějších oblastí. Po blockbusterech, mezi něž lze řadit například ten o osudu Ivety Bartošové, vznikla Vědma, seriál na hraně žánrů supernatural a sci-fi. „Postupem času budeme muset víc a víc segmentovat, aby se lidé mohli dívat všude a kdykoli. Je totiž standard, že se i v rámci rodiny její členové dívají na různé věci v různých místnostech. Půjdeme i mimo mainstream,“ říká Švalek.
Klíčové jsou podle něj v tomto směru dvě věci. Nejen to, co se skrývá pod anglickým pojmem household penetration, který lze doslova přeložit jako počet předplatných na domácnost. Možná ještě důležitější je něco jiného: „Mentální kapacita lidí, kterou můžeme okupovat. Tomu věnujeme v soupeření s globálními hráči mimořádnou pozornost.“
Přibližuje to tvrzením, že největším konkurentem pro Voyo nejsou ani tak rivalské streamovací platformy, nýbrž samotný volný čas lidí. Očekávaným stavem věcí pro nepříliš vzdálenou budoucnost totiž je, že domácnosti budou mít předplaceno několik služeb.
Mezinárodní produkce ale sází na podobné postupy a žánry, logicky vybírá z portfolia mezinárodních hvězd. Voyo naopak chce být z podstaty založené pro česko-slovenské publikum. Tak, aby mohlo vždy být jejich první doplňující volbou k Netflixu, HBO a dalším.
„Důležitá je pro nás ambice k růstu,“ souhlasí Švalek. „Pořád věříme, že je tu prostor pro dobrý lokální obsah a naší strategií je tento prostor obsadit. Tohle ovšem není o marketingu. To, co děláme, nebude nikdy fungovat bez velmi kvalitního produktu.“
Což je zábava. „Strašná zábava,“ souhlasí radostně Švalek. „Umění znamená emoce a naše produkty mají emotivní charakter. Do toho mám jako analytický typ rád komplexitu a média jsou hodně komplexní obor. Výroba seriálu typu Ulice se v ničem neliší od plánování komplikovaného projektu.“
Jedním z příkladů složité – a tím pádem pro Švalka i zábavné – problematiky je třeba samotný proces výběru obsahu. „Máme velké množství dat o tom, co diváci chtějí, jaký typ obsahu, zápletek a obsazení preferují. Zároveň jde při rozhodování o tom, do jakého titulu investovat, vždy i o emoce, osobní úsudek, pocit. Vyhrávají ti, kteří dokážou tyto dvě věci spojit,“ vrací se k tomu, že je nutné propojit obě hemisféry mozku, rozumovou i emotivní.
Ani tím ovšem proces nekončí. Sestavování programu podle Švalka dále nabízí obrovské množství kombinací. Přemýšlením nad návyky a požadavky diváků vše pouze začíná. „Do toho totiž ihned vkládáte další vrstvu, reklamní prostor a jeho prodej,“ říká. „Jakou cílovku si vyberete, aby to odpovídalo nejen divácké potřebě, ale i zadavatelům reklamy? Jak vyprofilujete produkt, aby seděl zadavatelům, kteří jsou v dané ekonomice nejsilnější? Jak se to všechno spojí dohromady? To je podstata, umět propojit různé věci a přemýšlet o nich v souvislostech.“
Zatím se to CME daří i díky šéfovskému tandemu, v němž se Švalek stává čím dál vytíženějším.
Sledovanost streamovací služby televize Nova Voyo roste. Pozornost diváků láká hlavně novými původními seriály. Na konci února už služba měla na půl milionu aktivních a platících uživatelů v Česku a na Slovensku. Cíl manažerů je ale vyšší, Voyo chce až milion předplatitelů.
„Voyo je totiž lovebrand,“ řekl novinářům Didier Stoessel šéf společnosti CME, pod kterou patří i Voyo a televize Nova. Z průzkumu, který si zadala CME, totiž vyplynulo, že při zmínce o placené televizi si 34 procent Čechů vybaví Netflix a 30 procent Voyo před HBO max a Disney+. Na Slovensku byl výsledek vyrovnaný 34 procenta pro Voyo i Netflix. Zvyšování počtu diváků Voya napomáhají jednak současné trendy ve sledování televize, kdy se diváci odklánějí od sledování pořadů v reálném čase a využívají více odložené sledování.
Dále manažeři sázejí na obsah.
„Chceme být nejsledovanější platformou s lokálním obsahem,“
naznačil strategii provozní ředitel CME Dušan Švalek.
CME proto investuje do původní tvorby, jako jsou seriály či minisérie natáčené přímo pro Voyo, například Případ Roubal, Guru či nejnovější Král Šumavy, Sex O’Clock nebo pokračování seriálu o zpěvačce Ivetě Bartošové. V přípravě je pak dalších sedmdesát projektů.
Vedení CME by rádo dosáhlo hranice milionu platících diváků za dva roky.
Voyo se objevilo na obrazovkách v lednu 2020 a na začátku roku 2021 začal jeho restart.
Společnost CME, která je od roku 2020 součástí PPF, provozuje kromě tuzemské Novy a Voya i televizní stanice v Chorvatsku, Rumunsku, na Slovensku, ve Slovinsku a Bulharsku a je jednou z předních mediálních a zábavních společností ve střední a východní Evropě. CME oslovuje na 45 milionů diváků.
Série konferencí Nextv se v květnu přesune do srdce Evropy. Konference pořádá společnost Dataxis v termínu 10. až 12. května v Praze a Asociace komerčních televizí se stala jejich mediálním partnerem.
Na obou akcích jako řečníci vystoupí odborníci z členských společností AKTV, jako například generální ředitel TV Nova Daniel Grunt nebo ředitel VOD služeb FTV Prima Josef Beneš.
Na třetím ročníku konference Nextv Ad Europe, která se bude konat 10. května, se odborníci ze světa televizní reklamy zaměří na nejnovější vývoj v oblasti televizní reklamy a způsoby integrace programatických a televizních strategií.
Nextv Series Europe se pak bude věnovat trendům, inovacím a strategiím, které jsou hnací silou propojeného ekosystému televize, telekomunikací a OTT.
„AKTV si klade za cíl skrze svou značku ScreenVoice přinášet zadavatelům reklamy a mediálním agenturám to nejlepší ze světa televize a nových trendů. Jsme proto velmi rádi, že jsme se po loňském úspěchu HbbTV Symposia letos stali partnerem prestižních konferencí Nextv,“
říká Klára Brachtlová, prezidentka AKTV.
Detailní program konferencí je k dispozici na stránkách každé akce:
Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.
AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.
Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz a pravidelně pořádá oborové konference.
Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i v zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních šesti let.
Společnost Parks Associates očekává, že míra pirátství u amerických streamovacích služeb vzroste od roku 2022 do roku 2027 z 22 % na 24,5 %. V prohlášení na NAB Show v Las Vegas výzkumná společnost oznámila, že kumulativní ztrátu z pirátství do konce roku 2027 odhaduje na 113 miliard USD.
Nová studie společnosti Parks nazvaná Streaming Piracy Market & Ecosystem Strategies ukazuje, že návštěvy hostingových webových stránek s pirátským obsahem vzrostly v roce 2020 o 31 %. Lídři v odvětví proto hledají nové postupy proti pirátství, aby zamezili ztrátám výnosů.
„Panuje určitý optimismus, že díky vznikajícím protiopatřením a nejlepším postupům by se pirátství mohlo do roku 2027 začít udržovat na stabilní úrovni. Zainteresované strany se ale neshodují, kdy by mohlo začít klesat,“ uvedl Steve Hawley, přispívající analytik společnosti Parks Associates a generální ředitel oborového zpravodaje a poradenských služeb Piracy Monitor. „Tento výzkum přináší velmi potřebné objasnění aktuálních otázek i přehled dostupných technologií a přístupů pro boj s pirátstvím.“
Výzkum společnosti Parks Associates naznačuje, že poskytovatelé videoslužeb by mohli snížit motivaci pro sdílení hesel omezením počtu uživatelů, kteří mohou službu streamovat současně. Pro uživatele online videa to bude mít negativní dopad na uživatelskou zkušenost a od sdílení hesel je to bude odrazovat.
Netflix zavádí funkci, která uživatelům umožní sdílet účty za příplatek. Společnost Adobe zavedla systém „Prime Account IQ“, který poskytovatelům pomůže zjistit, kdy diváci sdílí přihlašovací údaje.
„Roste počet domácností, které sdílí přihlašovací údaje k účtu a konzumují pirátský obsah. Lidé čím dál víc hledají nové způsoby, jak uspokojit své potřeby v oblasti zábavy,“ tvrdí Sarah Lee, výzkumná analytička společnosti Parks Associates, která se na zprávě podílela. „Účast na sdílení přihlašovacích údajů k účtům od roku 2019 vzrostla o 48 %.“
Generativní umělá inteligence (AI) má pro odvětví licencování ochranných známek několik přínosů: vytváření obrázků nových licencovaných produktů, vývoj kreativních aktiv a provádění průzkumů trhu. Existuje však i řada právních otázek, které musí mít značky na paměti.
Tady je všechno, co potřebujete vědět.
Co je generativní umělá inteligence?
Generativní umělá inteligence označuje druh umělé inteligence, která umí vytvářet nový obsah nebo data. Využívá algoritmy strojového učení, aby mohla prohledávat a vyhodnocovat velké objemy dat a učit se z nich a poté na základě tohoto učení generovat nový obsah. Generovaný obsah může zahrnovat text, obrázky, hudbu a video.
Některé současné aplikace generativní umělé inteligence zahrnují i chatboty, jazykový překladatelský software a doporučovací systémy. Generativní umělá inteligence však má potenciál vytvořit zcela nové formy obsahu, které by lidé sami vytvořit nedokázali.
V poslední době zaznamenaly velký zájem a hojné využití generativní systémy umělé inteligence, jako je ChatGPT-4 organizace OpenAI a DALL-E 2. Microsoft investoval do OpenAI miliardy a používá ChatGPT pro zkvalitnění svého vyhledávače Bing a webového prohlížeče Edge. Google spustil vlastního AI chatbota pod názvem Bard. A společnost AWS (Amazon Web Services) spolupracuje se společností Hugging Face na zpřístupnění produktů Hugging Face (k nimž patří nástroj umělé inteligence pro generování jazyka nazvaný Bloom) cloudovým zákazníkům AWS, kteří tyto nástroje chtějí využívat jako stavební kameny pro vlastní aplikace. S dalším rozvojem této technologie se dočkáme většího rozšíření a většího počtu aplikací generativní umělé inteligence.
Použití umělé inteligence v odvětví licencování ochranných známek
Licencování ochranných známek je pro jejich vlastníky důležitý obchodní nástroj. Díky němu mohou získat významné výnosy, když třetím stranám umožní ochranné známky používat. Generativní umělá inteligence může být pro odvětví licencování ochranných známek potenciálně přelomovou technologií, a to v několika směrech.
Jedním z klíčových způsobů využití generativní umělé inteligence je vytváření obrázků navrhovaných nových licencovaných produktů, které vznikají na základě vstupních údajů pro systémy generativní umělé inteligence. Tyto vstupy jsou loga a ochranné známky vlastníků značky, stylová pravidla a zásady či požadované kategorie a produkty.
Další možné způsoby využití zahrnují vytváření kreativních aktiv, jako jsou průvodci stylem a prodejní materiály nebo také průzkumy trhu, vytváření licenčních plánů s uvedením potenciálních kategorií pro rozšíření, maloobchodních kanálů a teritorií nebo identifikace potenciálních partnerů pro získání licence.
Právní otázky spojené s generativní umělou inteligencí
Existuje několik právních otázek, které mohou s využitím generativní umělé inteligence vyvstat. Hlavní obavy vyvolává mimo jiné vytvoření obsahu, který může porušovat práva duševního vlastnictví jiné osoby. Když například AI systém vygeneruje obrázek navrhovaného nového licencovaného produktu, který vypadá velmi podobně jako stávající produkt konkurenční společnosti, může vzniknout otázka, zda se jedná o porušení autorského práva či práva k celkovému charakteristickému vzhledu, designu a tvaru produktu označovanému v právním systému USA jako trade dress.
Podobně pokud AI systém vytvoří návrh licencovaného produktu, který je podobný existujícímu patentovanému produktu, může vzniknout problém porušení práva z patentu. Kdo je odpovědný v případě vznesení nároků z porušení práv? Je odpovědný vlastník AI systému, který z internetu vybral obrovské objemy dat, nebo nese odpovědnost uživatel, který vznesl dotaz, dal podnět systému a použil výstup? Ačkoli je judikatura v této oblasti nedostatečná, vlastníci systémů umělé inteligence zavádějí podmínky použití, které mají vlastníky chránit před odpovědností a přesunout ji na uživatele. Úspěch této strategie není jasný, neboť opět platí, že judikatura v této oblasti není dostatečná.
Další právní otázka, která se týká generativní umělé inteligence, zní, zda je možné chránit výstup autorským právem. Většina zákonů o autorském právu na celém světě vychází z předpokladu, že autorská díla jsou tvůrčím výsledkem činnosti lidských bytostí. S generativní umělou inteligencí takový zákon zaostává za realitou. Jeden z argumentů ve prospěch ochrany říká, že společnosti se jako autoři díla uznávají běžně. Bohužel v souvislosti s díly vytvořenými umělou inteligencí se tento argument zatím nedočkal přijetí ani ze strany Úřadu USA pro autorská práva (USCO), ani soudů.
února 2023 se úřad USCO rozhodl registrovat dílo, které vytvořil jak člověk (tj. text), tak umělá inteligence (tj. obrázky). Konkrétně šlo o text vytvořený člověkem a výběr, koordinaci a uspořádání tohoto textu s obrázky generovanými umělou inteligencí. USCO podmínil své rozhodnutí tím, že žadatel o autorská práva výslovně vyloučil jiné než lidské autorství obsažené v díle. USCO došel při přijetí rozhodnutí k závěru, že „z důvodu významného rozdílu mezi tím, co může uživatel po systému umělé inteligence požadovat, a vizuálním materiálem, který systém skutečně vytvoří,“ neměl žadatel dostatečnou kontrolu nad vytvořenými finálními obrázky, aby mohl být právně považován za jejich „tvůrce či strůjce“.
března 2023 vydal USCO další pokyny, kde se uvádí, že díla vytvořená umělou inteligencí mohou skutečně „obsahovat dostatečné lidské autorství, které podporuje nárok na autorské právo. Člověk například může zvolit nebo uspořádat materiál vytvořený umělou inteligencí natolik kreativním způsobem, že „výsledné dílo jako celek tvoří originální autorské dílo“… Důležité je, do jaké míry měl člověk kreativní kontrolu nad vyjádřením díla a „skutečně vytvořil“ tradiční prvky autorství.“ Lidmi vytvořené podněty pro AI systém však nesplňují požadavek na lidské autorství a nelze je proto registrovat. Podle USCO tyto podněty „fungují spíše jako pokyny pro umělce, který pracuje na zakázku – určují, co si chce zadavatel nechat zobrazit, ale stroj rozhoduje, jak jsou ve výsledku jeho pokyny realizovány.“ USCO ve svých pokynech informuje, že uchazeči o registraci autorských práv mají povinnost uvést zahrnutí obsahu generovaného umělou inteligencí do díla předkládaného k registraci a poskytnout stručné vysvětlení, jaký byl vklad lidského autora do příslušného díla.
Regulační pokyny a jejich prosazování
Federální obchodní komise USA (FTC) vydala pokyny k používání umělé inteligence a algoritmů v obchodní praxi. FTC doporučila, aby společnosti přijaly taková opatření, která jim zajistí, že jejich AI systémy budou přesné, transparentní, vysvětlitelné a spravedlivé. Společnosti by také měly mít na paměti, že tyto systémy mohou vést k podvodům nebo umocňovat předsudky.
června 2023 tisková mluvčí FTC Juliana Gruenwald pro Business Insider uvedla: „FTC již zaznamenala ohromující vzestup podvodů na sociálních médiích… Nástroje umělé inteligence, které generují autenticky vypadající videa, fotografie, audio a texty, by mohly tento trend výrazně posílit a umožnit podvodníkům zvýšit zásah a rychlost.“
V červnu 2022 doporučila FTC Kongresu přijetí zákonů, které zakážou využívání nástrojů umělé inteligence k páchání podvodů a působení újmy spotřebitelům. FTC rovněž podala žaloby na společnosti pro jejich klamavé nebo nekalé praktiky a porušování ochrany osobních údajů v souvislosti s umělou inteligencí.
V březnu 2022 dosáhla FTC dohody s jistou společností ohledně porušení ochrany osobních údajů v oblasti umělé inteligence, kdy požadovala, aby společnost zničila algoritmy a modely založené na neoprávněném sběru a zpracování údajů. Je důležité poznamenat, že oblast umělé inteligence a strojového učení se rychle vyvíjí a pravděpodobně se změní i regulační prostředí. Proto je důležité, aby uživatelé generativní umělé inteligence měli informace o nejnovějším vývoji a nejlepších postupech v této oblasti.
Minimalizace právní odpovědnosti
Při používání generativní umělé inteligence existuje několik kroků, které mohou společnosti učinit, aby minimalizovaly odpovědnost:
Být transparentní:Jasně sdělovat, že obsah generovaný umělou inteligencí ve skutečnosti vytvořil AI systém. Podle potřeby uvést informace o podnětech použitých k získání výsledku vytvořeného umělou inteligencí.
Revidovat výsledek:Monitorovat výstupy ze systému umělé inteligence s cílem identifikovat a vyřešit jakékoli otázky či chyby. Mít zavedený postup, aby pracovníci společnosti mohli revidovat, vyhledávat a odstraňovat obsah vytvořený umělou inteligencí, který porušuje práva, je nevhodný nebo škodlivý.
Angažovat poradce:Konzultovat s právním poradcem a zajistit soulad s příslušnými zákony a předpisy a vytvořit vhodná pravidla a postupy pro používání generativní umělé inteligence.
Zavést ochranná opatření: Zavést ochranná opatření, která zabrání porušování platných zákonů a předpisů a maximalizují soulad se zavedenými pravidly a postupy společností.
Generativní umělá inteligence může být cenným nástrojem pro odvětví licencování ochranných známek. Její využití ale může vytvářet právní a regulační problémy. S ohledem na právní dopady a rizika je důležité zohlednit rámec pro využití zaměstnanců. Pro minimalizaci rizika vzniku nároků a škod by společnosti měly zvážit vypracování vhodných pravidel a postupů, která potenciální rizika snižují a řeší právní a etické obavy vyplývající z využití generativní umělé inteligence.
Podíly subjektů na reklamním televizním trhu podle doručených GRP se v prvním čtvrtletí 2023 neměnily.
Tuzemské televizní stanice doručily v prvním čtvrtletí 2023 na reklamním televizním trhu jen velmi mírně nižší počet GRP než ve stejném období o rok dříve (-1,5 %). Nejsilnějšími obchodními sítěmi z pohledu doručených GRP zůstávají Media Club a Nova Group, nejvyšší meziroční nárůsty si ve sledovaném období připsaly Atmedia a ostatní televizní stanice, mezi nimi především Televize Seznam. Ukazují to data z monitoringu ATO-Nielsen Admopshere.
Nejvíce GRP doručily v prvním čtvrtletí hlavní stanice Nova a hlavní kanál Prima. Následují s odstupem Prima Krimi, Prima Max, Nova Cinema, Prima Cool a další stanice.
Podle neveřejných informací se televizní reklamě v prvním čtvrtletí roku 2023 dařilo a v meziročním srovnání hrubých ceníkových cen si udržovala nárůst v řádu vyšších jednotek procent.
Zastupitelství Media Club (stanice skupiny Prima, Barrandov, Óčko a některé další tematické kanály) zaznamenaly v prvním čtvrtletí 2023 nejvyšší podíl v celodenní sledovanosti v diváckých kategoriích 15+ a 15-69. V divácké skupině 15-54 vykázala nejvyšší podíl skupina Nova.
Vezměme si dva přístupy hudebního průmyslu k umělé inteligenci (AI). Jeden zaujímá Giles Martin, syn sira George Martina, producenta Beatles. Loni při remixování věhlasného alba Brouků Revolver z roku 1966 použil AI. Ta se naučila z originální mononahrávky, jak zněly nástroje všech členů kapely (například kytara Johna Lennona), a Martin je pak mohl oddělit a metodou reverzního inženýrství převést do sterea.
Výsledek byl ohromující. Druhý přístup také není špatný. Představuje jej reakce náladového australského zpěváka a textaře Nicka Cavea na texty, které v jeho stylu napsal ChatGPT, nástroj využívající AI vyvinutý startupem OpenAI. „Ty písničky stojí za prd,“ prohlásil. „Psaní písní není napodobování, replikace ani pastiš, je to naprostý opak. Je to akt sebevraždy, jež ničí vše, co se člověk pokoušel v minulosti stvořit.“
Vzpomeňte si na Napster
Cavea nejspíš nijak neohromí nejnovější verze algoritmu ukrývajícího se za ChatGPT, nazvaná GPT-4, kterou OpenAI představila nedávno. Martinovi může připadat užitečná. Výkonný viceprezident a manažer digitálních produktů a služeb jednoho z největších světových hudebních vydavatelství Universal Music Group Michael Nash dokládá těmito dvěma příklady nadšení a strach, jež vyvolává umělá inteligence, která pohání obsah generující aplikace typu ChatGPT (text) nebo Stable Diffusion (obraz).
AI může v tvůrčím procesu pomoci. Může ho ale také zničit nebo ho plně uchvátit. Pokud jde o nahrávanou hudbu obecně, nástup botů připomíná jinou historickou událost, která otřásla světem: bleskový vzestup a pád Napsteru, platformy z přelomu milénia pro sdílení převážně pirátských nahrávek písní.
O likvidaci Napsteru se nakonec postaral autorský zákon. Pro agresivní poskytovatele botů, kteří jsou obviňováni, že jdou přes mrtvoly duševního vlastnictví, má Nash jednoduchý vzkaz, jenž od veterána hudebního průmyslu pamatujícího éru Napsteru vyznívá jako hrozba: „Nechoďte na trh, abyste pak prosili o prominutí. Tak se zachoval Napster.“
Hlavním problémem tu nejsou umělou inteligencí vytvořené skladby na motivy Cavea nebo falešné shakespearovské sonety. Jsou to oceány dat chráněných autorským zákonem, jež do sebe boti nasáli v mezičase, kdy se učili vytvářet antropomorfní obsah. Tyto informace pocházejí odevšud: z feedů na sociálních sítích, z internetových vyhledávačů, z digitálních knihoven, z televize, rádia, ze statistik a tak dále.
AI modely jsou viněny z toho, že často bez dovolení vykrádají databáze. Osoby odpovědné za zdrojový materiál si stěžují, že je jejich práce vysávána bez jejich svolení, přiznání kreditu nebo kompenzace. AI platformy prostě dělají s jinými médii to samé, co dělával Napster s písničkami: absolutně ignorují autorská práva. Žaloby se začínají rojit.
Definuj férové užití
Je to právní minové pole s důsledky, jež sahají za hranice tvůrčího průmyslu do jakéhokoli byznysu, kde hraje roli strojové učení, od samořiditelných aut přes lékařskou diagnostiku a tovární robotiku po pojištění a řízení rizik. Evropská unie, věrná své byrokratické podstatě, vydala směrnici o autorském právu, jež hovoří i o vytěžování dat (vznikla ještě před momentálním boomem botů).
Odborníci tvrdí, že Amerika postrádá precedenty specifické pro generativní AI. Místo toho disponuje protichůdnými teoriemi o tom, zda je vytěžování dat bez povolení přípustné na základě doktríny „férového užití“. Napster se snažil „férovým užitím“ v Americe hájit, ale neuspěl. To neznamená, že výsledek bude i tentokrát stejný.
Hlavní argumenty „férového užití“ jsou fascinující. Ocitujme lekci na toto téma, kterou v časopise Texas Law Review uveřejnili Mark Lemley a Bryan Casey: užití tvorby chráněné autorským právem je považováno za férové tehdy, když slouží hodnotnému společenskému záměru, zdrojový materiál je oproti originálu přetvořený a tento akt žádným způsobem neovlivňuje hlavní činnost vlastníka autorských práv.
Kritici tvrdí, že AI těžené databáze nijak nepřetvářejí, jen je využívají. Tvrdí, že společnosti stojící za strojovým učením zneužívají férové užití k tomu, aby se zadarmo napásly na tvorbě jednotlivců. A tvrdí, že v ohrožení není jen živobytí individuálních tvůrců, ale celá společnost, pokud AI začne propagovat například masové sledování a šířit dezinformace. Lemley s Caseym váží tyto argumenty proti faktu, že čím větší přístup k trénovacím datům AI má, tím je lepší, a že by bez takového přístupu žádná AI nikdy nevznikla.
Jinými slovy, že by toto odvětví mohlo zajít na úbytě dřív, než pořádně vznikne. Situaci vnímají jako jednu z nejdůležitějších právních otázek století: „Umožní autorský zákon robotům, aby se učili?“
Průkopníci z Getty
Jednu z prvních žalob, která vzbudila široký ohlas, podalo Getty Images. Fotoagentura obviňuje Stability AI, jež vlastní Stable Diffusion, z porušení autorského práva k milionům fotografií z její sbírky za účelem vytvoření obrazy generujícího modelu AI, jenž se stane konkurencí Getty Images. Vzhledem k tomu, že se případ neřeší mimosoudně, mohl by ustanovit precedent pro férové užití.
Ještě důležitější by mohl být verdikt, který brzy vynese americký Nejvyšší soud v případě úprav obrazů zesnulého umělce Andyho Warhola, na nichž ztvárnil popový idol Prince a které jsou chráněny autorskými právy. Odborník na autorská práva z Vanderbilt Law School v Nashvillu Daniel Gervais věří, že by soudci mohli poskytnout dlouho očekávaná obecná vodítka pro férové užití.
Hromadění dat chráněných autorským zákonem nepředstavuje jediný právní problém, s nímž se musí generativní AI vypořádat. V řadě jurisdikcí se autorská práva vztahují jen na tvorbu vytvářenou lidmi. Tím pádem vstupujeme do další šedé zóny, jakmile se zamyslíme nad tím, nakolik se mohou boti (a jejich vlastníci) domáhat ochrany autorských práv na svá díla.
Mimo soudní síně budou mít hlavní otázky politický charakter – především zda by se měla na generativní AI vztahovat stejná ochrana proti odpovědnosti za škody způsobené zveřejňovaným obsahem, jakou mají sociální sítě, a do jaké míry generativní AI porušuje ochranu údajů.
Boj o autorská práva bude velký. Podle Nashe by měl umělecký průmysl rychle zaujmout stanovisko, aby zajistil, že bude tvorba umělců licencovaná a bude při výuce AI modelů využívána eticky. Naléhá na vlastníky AI, aby „dokumentovali a zveřejňovali“ své zdroje. Uznává, že se jedná o křehkou rovnováhu. Tvořiví lidé nechtějí působit jako nepřátelé pokroku.
Řada z nich může AI začít využívat k práci. Lekce, kterou je možné si odnést z napsterovské „léčby realitou“, jak to Nash nazývá, praví, že je lepší se novými technologiemi zabývat než doufat, že prostě zmizí.
Možná nebude tentokrát potřeba patnáct let sledovat, jak se hroutí příjmy, abychom to pochopili.
Oborová asociace sdružující nejvýznamnější komerční televizní vysílatele, slaví šest let své existence. V návaznosti na organizační změny jednoho ze svých členů, televize Nova, vystřídala Jana Vlčka v představenstvu i prezidentské funkci Klára Brachtlová, Chief External Affairs mediální skupiny CME. Změna je účinná k 30. březnu 2023.
Asociace komerčních televizí v březnu oslavila šesté výročí svého založení. V uplynulém roce i nadále rozvíjela své aktivity zaměřené na podporu televize jako reklamního média a ochranu autorsky chráněného obsahu v online prostředí. Do dalšího roku vstupuje pod vedením nové prezidentky Kláry Brachtlové, reprezentující v představenstvu AKTV televizi Nova.
„Moje mise v AKTV plynule naváže na předchozí působení kolegy Jana Vlčka, který stál u zrodu asociace a spolu-nastavoval její aktivity a směřování. Asociace si za dobu své existence vybudovala pověst profesionálního partnera jak na straně zadavatelů televizní reklamy a mediálních agentur, tak i státní správy a dalších stakeholderů, se kterými je v denním kontaktu,“ říká Klára Brachtlová, prezidentka AKTV.
Pod hlavičkou své značky ScreenVoice v minulém roce realizovala konferenci ScreenVoice TALKS, zaměřenou na téma pozornosti v reklamě. Hlavním bodem programu bylo exkluzivní představení české edice zahraniční studie Track the Success, kterou nechala AKTV realizovat jako svůj první vlastní výzkum. Jeho tématem bylo porovnání účinnosti reklamního spotu v prostředí televize, BVOD a na online platformách YouTube a Facebook.
Na webu ScreenVoice AKTV připravila ke svému výročí speciální sérii článků o významných reklamních tvůrcích, kteří ovlivnili podobu nejen televizní reklamy, ale často také celé marketingové komunikace.
„Televize je stále bezpochyby nejsilnější reklamní médium. Navážeme tedy na úspěšně zahájený dialog se zadavateli reklamy a mediálními agenturami, kterým i nadále budeme přinášet to nejzajímavější, co se ve světě reklamy, nejen té televizní, děje,“ doplňuje Klára Brachtlová.
Druhým těžištěm aktivit AKTV je pak legislativně-právní činnost. V minulém roce se AKTV úzce podílela na legislativním procesu novelizace autorského zákona a souvisejících předpisů. Jednou z hlavních činností AKTV je pak ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství. V této oblasti se loni v létě podařilo například uzavřít dohodu s úložištěm Hellspy/Hellshare o filtraci autorsky chráněného obsahu komerčních vysílatelů.
Pro návštěvníky webu AKTV.cz je pak nyní nově k dispozici praktická podstránka věnovaná copyrightu, kde zájemci najdou užitečné informace, slovník pojmů i vysvětlení, jak konzumovat autorsky chráněný obsah na internetu legálně.
„Aktivity vedoucí k efektivní ochraně našeho autorsky chráněného obsahu budeme zesilovat i v letošním roce. Kromě toho se však chceme také intenzivně zaměřit na transformaci Fondu kinematografie na Fond audiovize, což je téma, které se televizních vysílatelů úzce dotýká,“ uzavírá Brachtlová.
O Asociaci komerčních televizí (www.AKTV.cz)
Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.
AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.
Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz a pravidelně pořádá oborové konference.
O ScreenVoice (www.ScreenVoice.cz)
Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i v zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních šesti let.
V krizi lidé typicky šetří na zbytných věcech, jako je například zábava. Televize Nova, která předloni vzkřísila skomírající streamovací videoplatformu Voyo, si ale na klesající zájem nestěžuje. Voyo už má půl milionu uživatelů, jejichž počet navzdory krizi dále roste.
„Teď v jarní sezoně se konzumace Voyo blíží v rámci jednoho účtu čtrnácti hodinám týdně, což jsou dvě hodiny denně. Ukazuje to, že když lidé omezí volnočasové aktivity, mají více času, který chtějí nějak zaplnit,“ říká Daniel Grunt, jenž vede největší komerční televizi v Česku od začátku letošního roku.
Co se v rozhovoru mimo jiné dočtete:
Proč Novu netrápí úbytek peněz z televizní reklamy?
Jak k restartu Voyo přispěl seriál Ordinace v růžové zahradě 2?
Proč Nova u svého streamingu sází na vlastní seriály určené pro náročnější publikum?
Proč jsou na Voyo k vidění i pořady České televize?
Jak Daniel Grunt hodnotí výkon Reye Korantenga v prezidentských předvolebních debatách?
Co znamená vaše jmenování do čela Novy? Dlouho jste vedl různé digitální projekty. Je to tedy signál, že digitál teď na Nově hraje prim a bude se rozvíjet hlavně vaše streamovací platforma Voyo?
Neřekl bych, že tím Nova chce zásadně přenést své priority směrem k digitálu. Souvisí to s tím, jak se za poslední tři roky akceleroval růst streamovacích služeb, který nastartoval covid. Lidé s nimi tráví nezanedbatelné množství času.
Nemůžeme ale tlačit jen digitál. Klasická televize nás pořád živí a nese nám velkou část příjmů. To by mělo platit následujících pět nebo sedm let. Růst digitálních služeb ale nelze pominout. V tomhle odvětví jsme chytili momentum, na kterém je dobré stavět.
Ve světě papírových médií klesají příjmy z reklamy. Je to obdobné také v případě televizí? Pak by dával příklon ke streamingu smysl.
Nepociťujeme, že by reklama v televizi klesala. Za poslední roky příjmy z ní Nově neustále rostou. Spíš jde o to, že streaming představuje další potenciál růstu. Loni měl český trh se streamingem velikost asi 3,5 miliardy korun. Za pět let by to mohl být třeba dvojnásobek. Jde o poměrně významný zdroj nových peněz, na které si chceme sáhnout.
Prima se loni pustila do zákazu přetáčení reklam na chytrých televizních přijímačích, aby o reklamní příjmy nepřicházela. Už předtím měla kampaň Nepřetáčej, kde lidi vyzývala, aby ji tak nepřiváděli o peníze z reklamy. Vy jste to neudělali. Proč?
Prima byla v trochu jiné situaci, protože je stoprocentně vyprodaná.
Co to znamená?
Množství inzertního prostoru, který může prodávat, je plně vyprodané. Současně vidí, že víc a víc lidí reklamní breaky přetáčí. V tomhle kontextu chápu, co Prima udělala.
Nás to ale netrápí, protože si držíme vyprodanost reklamního prostoru kolem 75 procent. Je to záměrná strategie, abychom vybalancovali divácký zážitek s reklamními příjmy. Čím máte delší a naplněnější reklamní breaky, tím jsou lidé otrávenější a nevydrží u sledování tolik času.
Zkrátka máte kratší reklamní přestávky, takže lidé tolik nepřetáčejí.
Přesně tak.
Zpátky k Voyo. Proč bylo pro Novu důležité před dvěma lety nakopnout tuhle platformu, která do té doby deset let skomírala? Mohli jste si přeci říct, že Netflix nebo HBO nemá cenu dohánět, protože stejně budou mít vždycky vyšší rozpočty, a vsadit na starší publikum, které je věrné klasickému pozemnímu vysílání.
Za poslední dva roky se ukázalo, že to smysl mělo. Nedávno jsme oznamovali, že Voyo má v Česku a na Slovensku přes půl milionu uživatelů. Na českém trhu jsme dvojkou za Netflixem a dál rosteme. To by před dvěma lety asi nikdo nečekal.
My nemůžeme jít čelem proti nadnárodním hráčům. Nemůžeme utrácet stovky milionů dolarů za jednu sérii nějakého seriálu. Naší cestou je zaměření na lokální obsah. To znamená, že chápeme zdejší diváky, místní tradice a dokážeme příběhy vyprávět tak, aby Čechům dávaly smysl. Náš obsah se přitom snažíme dělat formou, která je prémiová. Podívejte se, jak vypadají naše seriály jako Případ Roubal, Král Šumavy nebo Iveta. To jsou velké, téměř až filmově zpracované tituly, které nasazujeme speciálně pro Voyo.
Voyo v krizi roste rychleji než loni
Co ekonomická krize? Nebojíte se, že lidé začnou šetřit právě na předplatných podobných služeb, kterých neustále přibývá?
U Voya se toho úplně nebojím. Snažíme se fungovat jako doplněk k nadnárodním hráčům. Problém podle mě můžou mít zahraniční platformy jako Netflix, HBO, Disney nebo SkyShowtime. Lidé jsou zvyklí mezi nimi přeskakovat podle toho, jaký atraktivní obsah zrovna nabízí. Kdežto my jsme nejsilnější česká služba, kterou by lidé měnit nemuseli.
Když se dívám, jak dlouho s námi předplatitelé vydrží, je míra odchodovosti na úrovni globálního Netflixu. To je skvělý výsledek, protože Netflix má v oboru jedno z nejnižších čísel zrušených předplatných.
Je jasné, že když je krize, lidé omezují zbytné útraty. Chodí méně do kina, na koncerty nebo na sportovní utkání. Naše předplatné na měsíc ale vyjde na 159 korun. Za tuhle sumu dostane celá rodina obrovské množství zábavy.
Teď v jarní sezoně se konzumace Voyo blíží v rámci jednoho účtu čtrnácti hodinám týdně, což jsou dvě hodiny denně. Ukazuje to, že když lidé omezí volnočasové aktivity, mají více času, který chtějí nějak zaplnit. Vzpomeňme na období covidu. Tehdy také panovala nejistota, streamovací služby ale v Česku akcelerovaly.
Máme samozřejmě připravený i scénář, který počítá se zmenšováním poptávky. Pak můžeme uvedení plánovaného obsahu o něco zpozdit a počkat na lepší časy. Myslím ale, že to nebude potřeba.
Sledujeme nejen to, jak dlouho lidé na Voyo stráví, ale také, jak často se na něj vrací. Čím častěji danou platformu používáte, tím menší je riziko odchodu.
