Lenka Hrivnáková, Author at Asociace komerčních televizí

NOVELA AUTORSKÉHO ZÁKONA UKLÁDÁ ÚLOŽIŠTÍM POVINNOST „NOTICE & STAY DOWN

Novela autorského zákona zavádí princip „notice & stay down“ pro poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online.

Dne 5. ledna 2023 nabyla účinnosti novela autorského zákona (zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění). Ve Sbírce zákonů byl tisk publikován 21. prosince 2022 pod č. 429/2022. Novela byla připravena v gesci Ministerstva kultury ČR a v dosud nepřijatých ustanoveních implementovala jednak Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů a dále i Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „Směrnice DSM“) a vedle autorského zákona novelizovala i právní předpisy související, zvláště je třeba zmínit novelizaci příslušných ustanovení občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění). Nová právní úprava tedy zavedla do českého právního řádu novou unijní úpravu autorských práv a práv souvisejících s právem autorským, která dosud ve vnitrostátním právním řádu nebyla obsažena vůbec nebo byla obsažena jen částečně. Novela tak, mimo, jiné zavedla nové zákonné licence, nové povinnosti poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online, licenční poplatky za komerční užití článků, úpravu v oblasti kolektivní správy a v neposlední řadě i úpravu licencí včetně stanovení nových informační povinností.

Jednou z významných změn, které novela přináší, jsou nové povinnosti uložené poskytovatelům služeb pro sdílení obsahu online v souvislosti se sdělováním díla veřejnosti (s výjimkami stanovenými zákonem pro menší poskytovatele), tedy přechod z režimu „notice & take down“ do režimu „notice & stay down“. Do novely v zásadě platilo, že platformy a úložiště, tedy poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online, nenesou odpovědnost za to, že se na nich vyskytuje chráněné dílo bez souhlasu autora, a to až do doby, kdy je na tento závadný stav autor upozornil, pak pro vyvinění se z odpovědnosti bylo potřeba takové dílo odstranit.

Tento princip se s novelou však zásadně změnil, neboť nově musejí tito poskytovatelé vynaložit nejlepší úsilí k získání licence k zákonem chráněnému obsahu. Stejně tak mají poskytovatelé povinnost znemožnit přístup k dílu nebo jej ze svých internetových stránek odstranit neprodleně poté, co obdrželi od autora dostatečně odůvodněné oznámení o neoprávněném sdělování díla veřejnosti. Jen v takovém případě neodpovídají za neoprávněné sdělování díla veřejnosti. Na základě principu „notice & stay down“ by tak mělo dojít k posílení ochrany oprávněných zájmů nositelů autorských práv.

NOVÉ ZÁSADY PRO TV REKLAMY. JAKÉ ZMĚNY PŘINESOU?

Aktuální směrnice Evropské unie o audiovizuálních mediálních službách významně upravuje zákonné limity pro klasickou reklamu na komerčních stanicích. Jak se novinka projeví ve vysílání a v analýzách nastiňuje Martin Procházka, Research Analytics, Knowlimits.

Původní limit činil 12 minut (20 %) pro každou vysílací hodinu zvlášť. Nová úprava i nadále vychází z limitu 20 %, ale stanovuje ho souhrnně za celá definovaná pásma. To znamená, že v čase 06:00–18:00 limit činí 144 minut a v čase 18:00–24:00 jde o 72 minut. Pásmo 00:00–06:00 je zcela bez regulace – souhrnný ani dílčí hodinový limit zde vůbec není stanoven. V důsledku této úpravy zákona mohou v rámci jednotlivých hodin a také v souhrnu za celý den 06:00-06:00 vycházet hodnoty nad 100 % podle původní úpravy. Nově je ze zákona povinné souhrnně nepřekročit limit pouze v daných 2 pásmech 06:00–18:00 a 18:00–24:00.

První analýzy naznačují, že obě komerční skupiny zatím opatrně rozšiřují bloky v primetime, který z důvodu nejvyšší sledovanosti generuje největší objem reklamních GRPs. Zatímco dřívější obvyklá praxe zahrnovala dva bloky v hodině po 6 minutách, nyní stanice zkouší vysílat bloky po zhruba 7 minutách, a to zejména v čase 20:00–23:00. V pásmu 23:00–00:00 naopak ubírají (zejména stanice Primy Group). Stanice musí zvážit, jak moc si mohou dovolit reklamní blok rozšířit a současně neztratit diváky, kteří mohou ze stanice odcházet při delších reklamách, čímž klesne rating bloku. Fakticky by tak stanice mohla mít dokonce menší celkový objem GRPs.

Noční pásmo 00:00–06:00 je bez jakéhokoli omezení, proto se tady může objevovat více bloků než dříve obvyklé dva – například až tři nebo čtyři. V současné době stanice v tomto pásmu preferují rozšířenou délku reklamního bloku na 7 minut před navyšováním jejich počtu. Je velká pravděpodobnost, že stanice budou intenzivně využívat noční pásmo pro doplňovací spoty.

Z výše uvedených důvodů už prakticky nemá význam sledovat vyprodanost TV stanic v rámci jednotlivých hodin a celého dne. Přímé srovnání jednotlivých stanic z hlediska vyprodanosti lze realizovat pouze za obě „zákonně limitovaná“ pásma – souhrnně tedy za 06:00–00:00 nebo za každé pásmo zvlášť.

Zdroj: knowlimits.cz

KVŮLI PIRÁTSTVÍ PŘICHÁZEJÍ PLACENÉ TELEVIZE O MILIARDY EUR ROČNĚ

Evropská populace využívající nelegální IPTV se zvyšuje, audiovizuální sektor kvůli tomu přichází o miliardy eur ročně, ukazuje nová zpráva.

Televizní pirátství není problémem jen střední a východní Evropy. Jak ukazuje aktuální zpráva Audiovizuální antipirátské aliance (AAPA) jen během loňského roku přišla placená televize v Evropě kvůli nelegální IPTV o 3,21 miliardy eur. Podle AAPA se pirátství dopouští 17,1 miliónů lidí (4,5 %), což je zhruba populace celého Nizozemska.

Čísla jsou to alarmující, protože jde o uživatele všech věkových skupiny, tedy v rozmezí 16 až 74 let. Vůbec nejpočetnější skupinou je netflixovská generace 16 až 24 let. Jen těch je z celého počtu 5,9 milionu. Jen pro představu, to je počet obyvatel Finska. K obsahu se dostávají prostřednictvím ilegálních IPTV služeb. Ty si takto přišly na 1,06 miliardy eur.

Vývoj evropské populace využívající ilegální IPTV mezi roky 2018 a 2021, zdroj: AAPA

Co je asi nejvíce překvapující, že podle zprávy se nejvíce pirátství dopouštějí ve zmíněném Nizozemsku (8,2 % populace) a naopak nejméně v Rumunsku (0,8 %). Celkově v rámci evropské sedmadvacítky využívá ilegální IPTV služby 4,5 procenta občanů. Zpráva odhaduje, že nelegální IPTV přinesla českému trhu jen v roce 2021 ztráty ve výši 22,4 mil. euro (což představuje více než 0,5 mld. Kč) a měsíční újmu vyčíslila na 1,9 mil. euro. Přes nelegální IPTV by se mělo k obsahu dostávat více než 350 tisíc Čechů, což činí 4,4 % populace ve věku 16-74 let. Absolutně nejvyšší ztráty jsou evidovány na britském, německém, francouzském a španělském trhu.

Zpráva rovněž upozorňuje, že webové stránky poskytující nelegální služby IPTV nejsou jediným způsobem přístupu k pirátskému obsahu. Například platformy a aplikace sociálních médií poskytují relativně snadný neoprávněný přístup k obsahu. Vydělávají také neoprávnění poskytovatelé z reklamy a malwaru. To znamená, že příjmy pirátů a potenciální ztráty odvětví jsou větší než odhady ve zprávě AAPA, dodává aliance. Konstatuje také, že bude třeba mnohem většího úsilí a přísnějších zákonů a zároveň i větší edukace napříč trhem, aby se vzrůstajícímu trendu pirátství zamezilo.

Zdroj: mediaguru.cz

VOYO MĚNÍ CELOU CME, ŘÍKÁ NOVÝ ŠÉF TELEVIZE NOVA DANIEL GRUNT

Generálním ředitelem TV Nova bude od ledna Daniel Grunt. Přinášíme rozhovor, který poskytl pro tištěné vydání magazínu Lupa 3.0.

Daniel Grunt stojí za rozvojem digitálních aktivit televize Nova, včetně aplikace Voyo. Zkušený mediální manažer už internetovou divizi v barrandovském sídle komerční stanice jednou řídil, pak ale odešel na konkurenční Primu, kde strávil téměř 8 let. Na Novu se vrátil v roce 2021 poté, co ji převzala finanční skupina PPF. Ta dala managementu za úkol, aby se poněkud ospalá televize jedoucí na setrvačník zase probudila. Grunt zodpovídá nejenom za internetovou strategii Novy, ale řídí celou digitální strategii mateřské mediální skupiny CME. Je tedy v pravidelném kontaktu s kolegy z dalších států, kde CME vlastní televizní stanice. Od ledna 2023 postoupí na novou pozici: bude generálním ředitelem TV Nova.

Jaké jsou pilíře digitálních aktivit televize Nova?

Hlavní jsou celkem tři. Tím prvním, kterému věnujeme největší pozornost a investice, je placené Voyo. Je páteří digitální transformace CME ve všech státech, kde působíme. Prostupuje strukturou televizních stanic, skoro všemi týmy. Tím automaticky proměňuje celou firmu. Další opěrný bod je archiv videí podporovaný reklamou, který byl historicky roztržený na Nova.cz a Novaplus.cz. Letos v létě jsme je zase spojili, už je jenom Nova.cz. A třetí pilíř je zpravodajství na TN.cz.

Jak je to u jiných stanic ze skupiny CME?

Voyo je největší prioritou v rámci celé CME. Placenou videoslužbu doplňuje videoarchiv zdarma s reklamou. Tak je to ve všech stanicích kromě Slovinska. Ve Slovinsku a Rumunsku je historicky víc magazínových služeb. Když jsem byl na Nově poprvé, dávalo to z obchodního pohledu smysl. Ale dnes jsou takové weby závislé na displayové reklamě, jejíž hodnota jde setrvale dolů, takže to už nedává smysl. Magazíny jsme nechali jenom tam, kde to ještě nese nějaké zajímavé peníze. K tomu ještě online zpravodajství. Ve všech zemích se začínáme víc věnovat sportu. Díky akvizicím sportovních práv máme spoustu obsahu, který můžeme využít.

Co bude přímo na stránkách Novy?

Zaměříme se na obsah související s našimi pořady, tvářemi a tématy, která tlačíme v televizi. Nebudeme dělat microsites pro každý pořad. Bude to spíš sekce věnovaná danému pořadu, kde bude archiv celých epizod, a k nim doprovodné bonusové materiály, které tým nasbírá v průběhu natáčení. Extenzivní obsah si velmi dobře vede u reality show typu Survivor. Můžete s ním pracovat ještě dlouhou dobu a pořád dobře funguje. Není to obsah na jedno použití, který hodíte na sítě a už se k němu nikdo nevrátí. Je dobrý pro vyhledávače.

Povedete odtamtud lidi na Voyo, aby vám za sledování dalšího obsahu zaplatili?

Televizní obsah zpřístupňujeme předplatitelům Voyo sedm dní dopředu a bez reklam. Pak jde do televize, odkud pokračuje do archivu na Nova.cz. Tam se lidi mohou na pořady dívat dva týdny s reklamami. A nakonec je dáme zpátky do placeného archivu na Voyo. Hrajeme si tedy s přidanou hodnotou a její monetizací. Zaplatíte za to, že pořad uvidíte dřív, ve vyšší kvalitě a bez reklam. Pokud měsíční předplatné nechcete platit, podíváte se zpětně po odvysílání, ale s reklamami.

Bonusový obsah k pořadům ale dáváte i na další platformy, třeba Stream.cz. Jak to zapadá do popsané strategie?

Krátký obsah má tři hlavní funkce. První je monetizační: chceme na něm protočit videoreklamu, která z velké části živí digitální služby. Ale druhý a třetí důvod, proč ho máme, je podpora Voyo a lineární televize. Je tedy pro nás důležitý maximální zásah, aby se k obsahu dostalo co nejvíc lidí a udělali si k němu nějakou vazbu. Potom si ho pustí na Voyo, nebo v lineárním vysílání.

Voyo je mezinárodní značka. Necháváte kolegům v cizině volnou ruku?

Například ve Slovinsku jsou poměrně hodně samostatní, protože Voyo rozvíjejí celou dobu jeho existence. Monetizují přes něj všechny pořady. Sice je to malý trh se dvěma miliony obyvatel, ale službu rozvíjeli. Na všech ostatních trzích byla křivka Voyo dlouho plochá, třeba deset let se nehnula. Když jsem nastoupil, řekli jsme si, že se zaměříme na Česko a Slovensko, než abychom naháněli všechno najednou. Zjistíme, co funguje, a jakmile se to naučíme, pustíme se do ostatních států. Česko a Slovensko se nám podařilo odstartovat velmi úspěšně. Ještě letos se víc zaměříme na Rumunsko. Pak už zůstává jenom Chorvatsko a Bulharsko, které budou záležitostí příštího roku.

Jak je to s propagací?

Definice značky a produktu je centrální. Státy mají volnou ruku v měkké extenzi značky a v komunikaci. Každý národ má svá specifika, to je vidět i na obsahové strategii. Čím víc jste na jihovýchod, tím víc jsou to telenovely a sport. Snažíme se držet jádro: co je Voyo, jak se tváří, jak je profilované, ale demografické cílení a obsahová politika se mohou mírně lišit. Na každém trhu musí Voyo logicky zapadnout někam, kde je prostor pro růst.

Kam zapadá v Česku, zvlášť ve srovnání s globálními platformami?

Voyo je nejsilnější zdroj lokálního obsahu. Ve všech státech, kde CME působí, má být nejsilnější službou první volby, když chcete vidět kvalitní lokální filmy, seriály, pořady, reality show a cokoliv dalšího. Nemáme ambice soupeřit s Netflixem nebo Disney+, protože jejich rozpočty nikdy mít nebudeme. Ve všech státech jsme jednička mezi lokálními službami, s výjimkou Bulharska, tam jsme dvojka.

Zdůrazňujete, že obsah má být kvalitní. Co si pod tím představit?

Tlačíme na prémiovost služby. Voyo, jak ho teď definujeme a jak se začalo rozvíjet v Česku a na Slovensku, má vysokou produkční hodnotu. Obsah, který točíme pro Voyo Originály, je dražší než obsah natáčený pro hlavní vysílací čas televize Nova. Souvisí to i s výběrem témat. Je to opravdu prémiový produkt z celého portfolia mediálního domu.

Světová filmová studia postupně spouštějí vlastní služby, kam exkluzivně umisťují svou produkci. Je kvůli tomu složitější získat obsah pro Voyo?

To platí nejenom pro VOD služby, ale i při licencování filmů pro lokální televize. Získat obsah od takových skupin, jako je Disney, je čím dál složitější. Rozhodli se, že budou mít obsah jenom u sebe. Nás to jenom povzbuzuje v důrazu na lokálnost. Neříkám, že nemáme velmi kvalitní akvizici, ale saháme trochu jinam než k americkým filmovým studiím. Velmi dobře nám fungují třeba skandinávské detektivky. Máme poměrně hodně zajímavých sérií z Velké Británie od BBC a ITV.

Kdo si typicky předplácí Voyo?

Jsou to domácnosti, mladí třicátníci až starší čtyřicátníci. Nejvíc se dívají ženy, například ženy s dětmi. Hodně uživatelů využívá účet naplno, všech pět zařízení, často se dívají současně. Proto říkám raději domácnosti než rodiny, protože to můžou být bezdětné domácnosti, nebo se dívá víc lidí spolu. V průměru sledují přes 12 hodin obsahu za týden. Podle různých výzkumů, které jsme si nechali dělat, má Voyo v porovnání s ostatními službami na trhu největší podíl těch, kteří se na něj dívají denně, nebo několikrát týdně. A z logiky věci, protože za tu službu platíte, má Voyo ve srovnání s televizí i vyšší socioekonomické kategorie obyvatel. Vzdělání je primárně středoškolské a vysokoškolské.

Co má největší úspěch a jak ho vlastně definujete?

Sledujeme sice počet zhlédnutí, ale pro mě není klíčovou metrikou. Ta nejdůležitější je množství platících účtů, na to nastavujeme jednotlivým týmům roční cíle. Hned za tím je pro mě podstatný týdenní odsledovaný čas. Ten mi říká, zda jsou lidé se službou spokojení, nebo ne. Když začne klesat, začneme to řešit a jsme nervózní. Platí úměra, že čím méně službu používáte, tím větší je pravděpodobnost, že ji opustíte. Extrémně dobře nám fungují všechny Voyo Originály. A Ordinace v růžové zahradě. To, že jsme se odvážili ji překlopit na podzim 2021 z lineárního vysílání, kde pořád dělala 900 tisíc až milion diváků na jeden vysílací den, nám pomohlo. Ukázalo to trhu, že to myslíme vážně. Série nešla dolů kvalitou, délkou ani obsazením, je pořád stejná. Spíš chytla druhý dech. Další, co funguje, jsou předpremiéry hlavních pořadů, které dobře fungují na hlavní Nově. Část diváků je sofistikovanějších, připlatí si za to, že obsah uvidí dřív a bez reklam. A pak zabírá velký mix knihovny, máme jednoznačně nejvíc českých filmů na trhu, asi 750.

Opakovaně se řešilo, jestli by tuzemské televize neměly spojit síly a vytvořit něco jako Czechflix. Není to už passé, když každá ze skupin oznámila své řešení?

Teoreticky je možné, že ze střednědobého pohledu se to může uskutečnit. Ale jsem skeptický. Je tu otázka, jak takový Czechflix realizovat. Jak to prakticky uděláte? Čí bude platforma? Kdo bude mít jaké podíly? Jak se budou rozdělovat příjmy? A jak se určí podíl, kterým tam má každá televize přispívat? Jak budete počítat hodnotu obsahu? Tyto praktické záležitosti jsou velmi důležité, aby se něco takového mohlo rozjet. Nesmíte také zapomínat, že na jedné platformě spojíte subjekty, které si ve všech ostatních oblastech konkurují a hrdě soupeří. A najednou se mají na jednom místě dohodnout. Nikde na světě, ať je to Britbox, Joyn nebo Salto, to pořádně nefunguje. Vždycky je velkolepé oznámení a rozpočet, záměr vypadá zvenčí a z dálky skvěle, ale pak má stejně každá ze zúčastněných společností ještě nějakou svou vlastní platformu. A žádná nenajde odvahu, aby tu svou zařízla a stoprocentně se věnovala jen té společné.

Zdroj: lupa.cz

CME A TV NOVA OZNAMUJÍ ORGANIZAČNÍ ZMĚNY PRO PODPORU RŮSTU A DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE

Vedení CME a TV Nova oznamují významné změny v organizační struktuře obou společností. Tyto změny mají ještě více podpořit nejen rychlý růst celé skupiny, ale také její digitální transformaci.

Novým generálním ředitelem TV Nova bude od 1. ledna Daniel Grunt, jenž se zaměří na další upevnění pozice TV Nova jako lídra na trhu, jejího inovativního přístupu k programování a digitální transformaci s důrazem na pokračování růstu Voyo. Daniel prozatím zůstane i vedoucím digitálu v rámci CME, dokud nebude jmenován jeho nástupce.

Od stejného data se Dušan Švalek stává zástupcem CEO v CME a bude svoje vedoucí kompetence rozvíjet napříč těmito trhy CME: Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko a Bulharsko.

Vedení CME posílí současní generální ředitelé TV Nova Klára Brachtlová a Jan Vlček. Klára Brachtlová se stane CME Chief External Affairs a Jan Vlček CME Group Revenue Officer, oba budou reportovat přímo Dušanu Švalekovi. Klára Brachtlová zastřeší aktivity spojené se strategickými partnerstvími a rozvoj vztahů v rámci odvětví a společně s Dušanem dohlédne na provozní agendu CME. Jan Vlček bude i nadále podporovat obchodní růst TV Nova a pracovat na strategických iniciativách jako targetable advertising (digitálně cílená reklama), která bude postupně realizována na všech trzích CME.

Dušan Švalek; Zdroj: TV Nova

Klára Brachtlová a Jan Vlček; Zdroj: TV Nova

V LISTOPADU V 15+ VEDE SLEDOVANOST ČT, POZICE DRŽÍ NOVA I PRIMA

Stanice České televize zůstaly i v listopadu nejsilnější televizní skupinou v celodenní sledovanosti v divácké skupině starší 15 let. Souhrnný podíl dosáhl téměř 30 % (29,96 %). Pozice skupin Prima a Nova je v této divácké skupině vyrovnaná, ukazují oficiální data ATO-Nielsen Admosphere.

V diváckých skupinách 15-54 a 15-69 zůstává nejsledovanější skupina Nova, která má zároveň nejvyšší podíl ze všech televizních skupin v hlavním vysílacím čase.

Oproti loňskému listopadu si televizní skupiny vedly různě podle vysílacího času a cílové skupiny. České televizi se podařilo meziročně navýšit podíl především v hlavním vysílacím čase. Ve večerním vysílaní se také dařilo skupině Nova lépe než v celodenní sledovanosti, mírně navýšila podíl v univerzální skupině 15+ v prime-timovém vysílání. Naopak skupina Prima si v meziročním porovnání vedla lépe v celodenním vysílaní než v hlavním vysílacím čase, kde se její podíl meziročně snížil o 1,5 procentního bodu.

Meziročně si ve všech parametrech polepšilo zastupitelství tematických stanic Atmedia. Srovnatelných výsledků jako loni dosáhla skupina Barrandov.

Začátek fotbalového mistrovství světa v Kataru se odrazil na tom, že ve srovnání s loňským listopadem nejvíce rostly stanice ČT sport (na 4,54 %, 15+) a Nova Action (na 1,71 % v1 5+ a 2,16 % v 15-54) a také stanice Prima Krimi (na 3,63 %, 15+).

Z ostatních stanic dále pokračuje růst Nova Gold, Nova Lady, CNN Prima News, Prima Star a Prima Show. Naopak všechny hlavní kanály tří nejsilnějších stanic měly letos v listopadu nižší výsledek než v loňském stejném měsíci.

Zdroj: mediaguru.cz

BEZKONKURENČNÍ PARAMETRY TELEVIZNÍ REKLAMY: VYVOLÁVÁ NEJVĚTŠÍ POZORNOST, MÁ NEJLEPŠÍ ZAPAMATOVATELNOST I ÚČINEK

Podzimní konference ScreenVoice TALKS, kterou u příležitosti Světového dne televize uspořádala Asociace komerčních televizí, se zaměřila na téma pozornosti v reklamě. Zahraniční řečníci odhalili, proč je pozornost tak důležitý parametr a jak ji změřit nebo udržet. Součástí programu bylo i představení exkluzivní české edice výzkumu Track the Success, který porovnává účinnost reklamního spotu v prostředí televize, BVOD a na online platformách YouTube a Facebook.

Studie Track the Success původně vznikla v německy mluvících zemích (DACH region – Německo, Rakousko, Švýcarsko) a Česká republika je tak čtvrtou zemí, ve které se potvrdil stejný závěr. Televize ve všech sledovaných zemích vykazuje nejlepší výsledky v několika zásadních parametrech – vyvolává největší zájem, pozornost, zapamatovatelnost i porozumění reklamnímu sdělení.

„Televize těží z celé řady výhod najednou. Nabízí velkou obrazovku jako ten nejúčinnější reklamní prostor, důvěryhodné prostředí a kvalitní obsah jako přenosové médium, a v neposlední řadě také nejvyšší vizuální pozornost. Což vzorec je platný napříč všemi zeměmi, kde jsme výzkum realizovali,“

komentuje výsledky výzkumník Marvin Vogt z německé agentury Eyesquare. „Z výzkumu v České republice vyplynulo, že také zde televizní reklama funguje nejlépe, těsně následovaná BVOD. YouTube a s ještě větším odstupem Facebook mají často problémy s dosažením srovnatelné pozornosti, a proto mají menší efekt,“ doplňuje Marvin Vogt.

„Na studii Track the Success je podstatné také to, že prokazuje, že televize v České republice drží v řadě oblastí ještě výsadnější postavení, než je tomu v zahraničních domácnostech. Velká obrazovka je nenahraditelná v získání pozornosti a přenosu detailu, což má zásadní dopad na zapamatovatelnost a ve výsledku samozřejmě také na nákupní chování,“

říká Jan Vlček, prezident AKTV a generální ředitel TV Nova.

Téma pozornosti na konferenci uvedl Matt Hill, ředitel výzkumu a plánování britského Thinkboxu. Jeho prezentace „Giving attention a little attention“ ukázala, proč je pozornost v reklamě tak důležitá, jak ji přilákat, udržet a v neposlední řadě také jak ji změřit. Poslední řečnicí byla ekonomka, porotkyně IPA a WARC Effectiveness Awards a sloupkařka WARC a Marketing Week Dr. Grace Kite. Její specializací je efektivita marketingu a ve své prezentaci představila přínosy televizní reklamy pro online značky, jejichž přítomnost na TV obrazovkách každoročně stoupá.

Videozáznamy, prezentace i fotografie z akce jsou k dispozici na stránkách ScreenVoice.cz/TALKS.

Kromě letošního ročníku jsou v archivu akcí dostupné také záznamy řečníků z minulých let, mezi které patří například Mark Ritson, Les Binet, Karen Nelson-Field, Wiemer Snijders a řada dalších světoznámých jmen.

TELEVIZE NA CELÉM SVĚTĚ OSLAVUJE SÍLU POZORNOSTI

Televizní společnosti po celém světě oslavují 21. listopadu Světový den televize a připomínají nám, jakou má televize moc upoutat naši pozornost. V rámci každoroční iniciativy OSN se bude po celém světě vysílat a sdílet třicetisekundový spot.

26. Světový den televize oslavuje skutečnost, která platí po celém světě: Televize nás dokáže přitáhnout víc než kterékoli jiné médium. Televize je neustále k dispozici – doma, na cestě, na všech obrazovkách (velkých i malých), živě nebo na streamu. Nabízí jak společné, tak osobní zážitky.

Televize od samého počátku sleduje vývoj společnosti a přitahuje pozornost diváků k mediálně zajímavým událostem a společenským otázkám. Drží diváky u obrazovek, protože přináší informace, kterým diváci věří, kvalitní seriály, které je fascinují, filmy, které je upoutají, obsah, který udrží jejich pozornost, a ještě mnohem víc.

Dnešní televize upoutává, okouzluje a přitahuje pozornost diváků

Pozornost je také čím dál důležitější pro značky, které chápou dopad této nové metriky: čím je pozornost věnovaná reklamě větší, tím lepší jsou obchodní výsledky. Televize dosahuje jedné z nejvyšších a nejstabilnějších úrovní pozornosti jak v obsahu, tak v reklamě. Efektivitě tohoto média se nic nevyrovná.

„Televize hraje zásadní roli při upozorňování na důležité otázky a formování názoru veřejnosti. Pomáhá lidem udržet si přehled o tématech, na nichž záleží – od míru a bezpečnosti po změnu klimatu, od pandemie k nerovnosti. Zároveň je symbolem globální komunikace, která nám může pomoci společně najít řešení světových problémů,”

prohlásila Sherri Aldis, ředitelka UNRIC.

„Televizní průmysl neustále pracuje na sofistikovanějším poznání pozornosti věnované reklamě. Poskytovatelé obsahu a značky soutěží o pozornost spotřebitelů a tato nová metrika nám pomůže názorně předvést, že televize přináší krátkodobé i dlouhodobé výsledky, které vyžadují tvůrci programu i zadavatelé reklamy. U příležitosti Světového dne televize si posvítíme na vznikající ekonomiku pozornosti a oslavíme roli, kterou v ní hraje televize ve všech svých podobách,”

říká Katty Roberfroid, generální ředitelka egta.

Více informací najdete na adrese http://www.worldtelevisionday.com

AXOCOM: VIDEO PIRÁTSTVÍ LETOS V ČESKU NAROSTLO O 160 PROCENT

Nelegální stahování video obsahu se v Česku podle společnosti Axocom letos meziročně zvýšilo o 160 procent.

Nelegální stahování video obsahu se v Česku letos meziročně zvýšilo o 160 procent. Důvodem je vysoká inflace v kombinaci s rostoucí nabídkou televizního obsahu v podobě streamovacích platforem. Vyplývá to z analýzy distribuční společnosti Axocom podle výskytu nelegálního obsahu na stahovacích serverech a také měřením uživatelského vyhledávání titulů.

„Zhoršující se ekonomická situace společně s inflací nutí Čechy šetřit. Kultura se letos ocitla pod obrovským tlakem. Patrné je to na návštěvnosti českých kin, které si sice ve srovnání s covidem polepšily, ale na předpandemickou úroveň to nestačí,“ řekla ředitelka společnosti Axocom Erika Luzsicza.

Naopak čas strávený u televizních obrazovek od počátku covidové období narostl na rekordní úroveň, uvedla firma. Průměrný Čech stráví sledováním pořadů přes čtyři hodiny denně, což je nejvíce za 25 let, tedy za celou dobu sledování těchto údajů. A zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se na tomto trendu něco změnilo.

„Nabídka se v posledních letech zněkolikanásobila, ale zároveň i dramaticky roztříštila na nejrůznější platformy, přičemž většina z nich je placená. Navíc každá z nich má v portfoliu obsah, který je v trendu. A jelikož diváci chtějí zůstat v obraze a držet krok nejen s tím, co sledují lidé v jejich okolí, ale také s diskutovanými trendy, tak se bohužel nezřídka dostává na řadu i pirátství,“ dodala Luzsicza.

Situace se podle ní navíc ještě zhorší. Pirátství bude nahrávat jak nadále se zhoršující ekonomická situace, která bude nutit lidi šetřit, tak fakt, že přes zimu sledovanost televize tradičně roste. Tradičně nejvytíženější období je spojené s koncem roku.

Nejoblíbenější video platformou je podle analýzy společnosti Eset v Česku Netflix (39 procent). V závěsu za ním se mezi tuzemskými diváky těší oblibě české platformy Voyo (18 procent) a iPrima (16 procent) nebo platforma HBO Max (16 procent).

Komerční televize se snaží s pirátstvím bojovat potíráním ukradeného obsahu na internetových úložištích. Minulý týden se například dohodly s provozovatelem internetových úložišť Hellshare a Hellspy na nasazení filtrů, které budou vyhledávat nelegální obsah. Filtry budou průběžně upravované a doplňované tak, aby reflektovaly chování uživatelů, kteří nelegálně šíří audiovizuální díla.

Zdroj: mediaguru.cz

INZERENTI NEPANIKAŘÍ, ZATÍM UZAVÍRAJÍ KONTRAKTY VÍC NEŽ LONI NEBO PŘEDLONI, ŘÍKÁ ŠÉF TELEVIZE NOVA VLČEK

Před rokem touto dobou si Jan Vlček, generální ředitel skupiny Nova, pochvaloval „zlaté časy“ pro televizní byznys. Velcí inzerenti – maloobchodní řetězce, výrobci elektroniky nebo e-shopy – utráceli miliardy za reklamní spoty, protože se lidé po pandemii vrhli na nakupování.

I letošek bude pro největší tuzemskou komerční televizi nejspíš opět růstový, ale na obzoru je řada nejistot: zdražování výrobních nákladů na seriály, nastupující recese a nepředvídatelný vývoj války na Ukrajině.

Celý článek exkluzivně v Hospodářských novinách.

Zdroj: hn.cz

NOVA, PRIMA A ÓČKO SE DOHODLY S ÚLOŽIŠTI HELLSHARE A HELLSPY

Televizní skupiny Nova, Prima a Óčko uzavřely prostřednictvím Asociace komerčních televizí (AKTV) na počátku letošní podzimní sezóny dohodu o spolupráci se společností I&Q Group, vztahující se k platformám pro sdílení obsahu na doménách Hellshare.cz, Hellspy.cz a Hellspy.sk. Tato dohoda, která je první svého druhu uzavřená mezi nositeli autorských práv a úložištěm, upravuje podmínky aplikace automatických filtrů při vyhledávání obsahu i jeho nahrávání ve vztahu k vybraným autorsky chráněným dílům komerčních vysílatelů.

Dohoda byla uzavřená po několikaměsíčních jednáních. Podstata dohody spočívá v aplikaci automatizovaných filtrů názvů, délek a typu souborů při jejich vyhledávání i uploadu uživateli. Tyto filtry budou průběžně upravovány a doplňovány tak, aby reflektovaly chování těch uploaderů, kteří nelegálně šíří audiovizuální díla.

„Naší primární snahou je maximálně snížit množství našeho protiprávně sdíleného obsahu v online prostředí. Do výroby investujeme vysoké částky v řádech stamilionů ročně a takto masivní porušování autorských práv, jakého jsme v České republice svědky, významným způsobem snižuje návratnost našich investic. To se ve výsledku podepisuje zejména na tom, kolik peněz se vrátí do výroby dalšího originálního a atraktivního obsahu pro české diváky,“ říká Jan Vlček, prezident AKTV a generální ředitel TV Nova.

„Dohoda se společností I&Q GROUP je pro nás dobrý signál, že lze nalézt společnou řeč, která pomůže předcházet masivnímu znehodnocování našich investic, a která není nepřiměřeně časově ani finančně náročná pro provozovatele úložišť. Rovněž by měl být vyslán signál uploaderům, že sdílení chráněného obsahu není legální,“ dodal Vlček.

„Filtry připravené ve spolupráci s AKTV jsme vyvinuli a nasadili na počátku podzimní televizní sezóny, a máme tak za sebou již několik týdnů jejich testování v praxi. Můžeme tedy konstatovat, že poskytují relativně snadnou a účinnou filtraci autorsky chráněného obsahu, což je pro služby našeho typu zejména důležité ve světle přicházející novely autorského zákona, která nám v této oblasti ukládá nové povinnosti,“ vysvětlil Jan Hřebabecký, jednatel společnosti I&Q Group.

Zdroj: mediaguru.cz

MEDIA CLUB ZAPOJUJE UMĚLOU INTELIGENCI PRO ROZLOŽENÍ TV KAMPANÍ

Pro optimalizaci televizních kampaní zapojuje Media Club umělou inteligenci. Díky tomu dokáže lépe přizpůsobit kampaně klientů na 25 definovaných cílových skupin.

Nárůst cen televizní reklamy na stanicích Media Clubu pro rok 2023 v průměru o 14 %, zavedení jen jednoho základního bundlu stanic a jeho variace pro definované cílové skupiny či zavedení umělé inteligence do plánování televizní reklamy. To jsou některé z novinek společnosti Media Club na poli televizní reklamy pro příští rok. Nová obchodní politika Media Clubu ale celkově vychází z té letošní, na kterou navazuje. Po implementaci eGRPs v roce 2022 je jejich další metou zapojení eGRPs do všech kampaní na mladší cílové skupiny. Pokračuje také v narovnávání cen televizní reklamy a ve snahách navyšovat kapacitu svého inventory. Zvýšením spodní hranice a přidáním dalšího stupně pro slevu za investice do dalších médií chce motivovat klienty k vyšším garancím tímto směrem (sponzoring, product placement, online, HbbTV, tisk). O některých detailech nové obchodní politiky jsme mluvili s ředitelem televizní divize společnosti Media Club Ladislavem Dianiškou.

Pro příští rok se v obchodní politice Media Clubu objevuje jen jeden bundle zastupovaných stanic, namísto dosud užívaných dvou. Proč dochází k redukci?

Především jsme chtěli zjednodušit a zpřehlednit nabídku pro klienty. Proto zavádíme jen jeden bundle Media Clubu. Tím, že jsme do nabídky zavedli možnost přizpůsobovat rozložení jednotlivých kanálů až na 25 cílových skupin, tak nám další bundly nedávají smysl.

Definovaných cílových skupin ze strany Media Clubu je tak jako dosud 25. Klient si v rámci této nabídky může vybrat jednu nebo více cílových skupin, na které chce kampaně cílit?

Ano, jeden klient si může vybrat až šest cílových skupin, protože jsou klienti, kteří mají různé produkty pro různé cílové skupiny. Za pomoci mediální agentury a našeho doplňování jsme poté schopni lépe optimalizovat kampaně klientů. K bookování chceme v roce 2023 začít využívat umělou inteligenci, kterou nyní testujeme.

Pokud si klient vybere víc cílových skupin, jak to konkrétně probíhá?

Pro každou cílovou skupinu jsme optimalizovali rozložení jednotlivých kanálů s ohledem na jejich afinitu, zásah a výkonnost. Jakmile si klient vybere bundle s danou cílovou skupinou, dostane tedy nejoptimálnější možné rozložení. Dále jsme díky tomu schopni v průběhu kampaně reagovat na výkyvy ve sledovanosti a podle afinit vybírat pro klienta to nejvhodnější místo pro jeho reklamní spoty.

Použijete umělou inteligenci na všechna doplňování z vaší strany?

Zahraniční software, který teď testujeme, částečně nahrazuje ruční práci při bookingu a doplňování a je schopný kampaně rozložit i v rámci disponibilního prostoru jednotlivých kanálů. Důležité totiž je to, kolik je každý kanál schopen vygenerovat GRPs. Například optimální kampaň na mladou cílovou skupinu by mohla být téměř celá na Prima Cool, ale takovou kampaň nemůžeme kvůli kapacitě daného kanálu dát všem. V rámci celkových objednávek hledáme tedy s pomocí umělé inteligence složení kanálů a pořadů pro klienta tak, aby co nejvíce odráželo požadavky na zvolenou cílovou skupinu, ale zároveň nebránilo v realizaci stejného principu pro ostatní klienty.

Zdroj: Media Club – 25 cílových skupin pro kampaně na stanicích Media Clubu

Pracuje software, který využívá umělou inteligenci, i tak, že v rámci doplňování zahrnuje online inventory?

eGRPs jsou součástí definovaného bundlu Media Clubu, tudíž online inventory je zahrnuto. Jak jsme doložili, u mladších cílových skupin pomáhá eGRPs nejen zvyšovat afinitu kampaní, ale i navýšit jejich zásah.

Podíl eGRPs v kampaních je ale pořád nízký, což souvisí i s nabídkou inventory. Zamýšleli jste letos na podzim implementovat eGRPs i do nabídky IPTV operátorů. Jak to vypadá?

V tuto chvíli máme uzavřené dohody s operátory Lepší TV a Sledování.tv, což nám pomáhá disponibilní prostor pro eGRPs zvyšovat. Předpokládáme, že až se podaří zapojit všechny operátory, mohla by se kapacita pro eGRPs až zdvojnásobit a pak bychom mohli zapojovat eGRPs do všech kampaní. Od roku 2023 každopádně chceme eGRPs zavést do každé kampaně zaměřené na mladou cílovou skupinu.

Dokáže software rozlišovat i jednotlivé časové úseky dne a míru vytíženosti prostoru s ohledem na zákonné limity? Jak máte nastavené časové limity pro umístění reklamy v off prime-time a prime-time?

Software musí umět respektovat nejen zákonné limity, ale i pracovat se specifickými potřebami klientů. Časové limity jednotlivých kampaní vychází z konkrétních smluvních podmínek klientů, a i toto bude umět software dodržovat.

Základní cílová skupina Media Clubu zůstává 15–69. Počítáte také s dětskou skupinou 4–14, kterou jste dosud v obchodní politice neměli?

Samozřejmě se nechceme k žádnému klientovi otočit zády a jsme připraveni předložit nabídku i pro ty, kteří cílí na tuto specifickou cílovou skupinu.

Základní cena CPP se na stanicích Media Clubu pro rok 2023 zvyšuje o 14 %. Opět dochází k tomu, že klienti s nejvyššími rozpočty mají nejvyšší zdražení, a to pro příští rok na úrovni 18 %…

To jsme udělali poprvé už v roce 2017/2018, kdy jsme řekli, že pro rozpočty nad 50 mil. Kč nedáváme žádné slevy. Chtěli jsem zastavit politiku nekonečného zlevňování. Navíc poptávka po televizním prostoru se v posledních letech zvyšuje, prostor je tedy vyprodaný, a je třeba omezit to, co se prodává nejlevněji, a naopak prodávat to dražší.

Pokud se ohlédneme za letošním rokem, pro který bylo meziroční zvýšení pro klienty s nejvyššími rozpočty na úrovni 16 %, přineslo to efekt, který jste chtěli?

Rozhodně ano, protože díky tomu jsme uvolnili část prostoru a mohli jsme doručovat kampaně svých klientů.

Považujete zvýšení cen pro příští rok o 14 % za dostatečné? Váš kolega Jan Čadek za rádia Media Clubu oznámil 8% zdražení, a zároveň dodal, že by bylo potřeba zvýšit cenu tak o 17 %. Jak je to v televizi?

Navýšení o 14 % je možnost, kterou nám trh dává. Jistěže by bylo potřeba zdražit víc, ale toto je nějaký kompromis, ke kterému jsme dospěli. Ani náš hlavní konkurent nezvyšuje cenu nějak závratně (TV Nova zvyšuje pro r. 2023 cenu reklamy o 12 %, pozn. red.).

Podzimní sezóna se překlopila do své druhé poloviny a podstatná část roku je už za námi. Jaký byl letošní rok pro Media Club z pohledu tržeb ve srovnání s loňským rokem?

Rok 2021 byl pro naše obchodní zastupitelství obchodně i finančně úspěšný. Zaznamenali jsme stabilní poptávku ze strany klientů oproti roku 2020, kdy docházelo ke změně chování spotřebitelů vlivem proticovidových opatření. V loňském roce jsme dosáhli zisku před zdaněním ve výši 818 mil. Kč.

Co očekáváte od roku 2023? Máte už nějaké signály, jak by se trh mohl vyvíjet?

Podle aktuálního vývoje vyjednávání a rozpočtů jsme až na výjimky na úrovni letošních rozpočtů. Celkově očekáváme v příštím roce drobný pokles.

Zdroj: mediaguru.cz