Poslanci Evropského parlamentu za Výbor pro kulturu a vzdělávání (CULT) sestavili pozměňovací návrhy ke zprávě z vlastního podnětu Evropského parlamentu o provádění směrnice o audiovizuálních mediálních službách (AVMSD). Kromě jiných zajímavých návrhů vyjadřují pozměňovací návrhy 43, 44 a 52 potřebu větší regulační symetrie mezi televizními kanály a službami VOD a platformami pro sdílení videa, pokud jde o pravidla platná pro reklamu. Pozměňovací návrh 147 obsahuje výzvu Evropské komisi, aby jednala ve věci influencer marketingu. Hlasování v tomto výboru proběhne nejdříve v březnu 2023.
Dne 21. prosince 2022 byla ve Sbírce zákonů publikována novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Autorský zákon“ a „Novela“). Novela implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů (dále jen „Směrnice OSC“) a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „Směrnice DSM“).
Novela reflektuje znění prvního návrhu úprav Autorského zákona, který připravilo Ministerstvo kultury již v listopadu 2020. V naší současné právní úpravě Směrnice OSC a DSM již částečně implementované máme, zbytek nových pravidel inkorporuje právě aktuální Novela. Mimo zajisté zásadních novinek, jako jsou nové druhy zákonných licencí či přísnější pravidla a odpovědnost pro poskytovatele on-line platforem, přináší Novela ovšem i jisté kontroverze a vágní řešení některých autorskoprávních problémů a situací.
Jak konkrétně se rozšiřuje ochrana práv vydavatelů tiskových publikací, jaká jsou nová přísnější pravidla a odpovědnost pro poskytovatele některých on-line platforem či na jaké nové zákonné licence se máme připravit, se můžete dočíst v následujícím článku.
Užití chráněného obsahu pro sdílení obsahu online
Jednou z významných změn je zpřísnění pravidel pro poskytovatele služeb pro sdílení obsahu on-line, kterým přibývají další povinnosti a podmínky, jimiž se má řídit jejich odpovědnost za neoprávněné sdělování díla veřejnosti, tedy odpovědnost za obsah ilegálně nahraný uživateli na jejich servery. Jedná se o poskytovatele některých on-line platforem, které slouží ukládání a zveřejňování široké škály obsahu, kdy poskytovatel takový uživateli nahraný obsah uspořádává a propaguje za účelem zisku (například Ulož.to a podobné servery). Tito poskytovatelé (jak jsou definováni v novelizovaném znění ustanovení § 46 Autorského zákona) budou muset vynaložit nejlepší úsilí k získání příslušné licence ke chráněnému obsahu, ale také ihned po odůvodněném oznámení od autora obsahu znemožnit přístup k dílu nebo je odstranit ze svých internetových stránek a zároveň vynaložit nejlepší úsilí k zamezení jeho opětovnému nahrání. Zjednodušeně řečeno musí poskytovatel nejen takto nahlášený obsah smazat, ale i do budoucna zajistit, aby nebyl znovu nahrán. Novela pak dále specifikuje tyto povinnosti a určuje faktory, které se budou brát v potaz při posuzování, zda poskytovatel své povinnosti splnil či nikoliv.
Pro menší poskytovatele, kteří nabízejí tyto služby po dobu kratší 3 let a jejichž roční obrat činí méně než 10 000 000 EUR, neplatí tyto nové povinnosti v plném rozsahu, kdy tito nebudou muset řešit zamezení opětovnému nahrání díla i do budoucna, ale budou jej muset pouze po nahlášení smazat.
Větší ochrana práv vydavatelů
Další významnou novinkou a zároveň ostře sledovanou změnou je zakotvení nových práv vydavatelů tiskových publikací, kdy je tímto implementován poněkud problematický článek 15 Směrnice DSM, a to do ustanovení §87b Autorského zákona. Dle něj mají poskytovatelé online služeb při jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci povinnost zachovat vůči vydavateli tiskové publikace spravedlivý, rovný a nediskriminační přístup a za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci uhradit vydavateli přiměřenou odměnu.
Dosavadní právní úprava totiž nahrávala neférovému jednání a praktikám ze strany velkých poskytovatelů, zejména nadnárodních společností jako jsou Google, Facebook nebo Apple, kdy bylo možné de facto legálně z jejich strany parazitovat na autorsky chráněném obsahu mediálních domů a vydavatelství. Provideři pak na svých serverech například zobrazovali náhledy chráněných publikací, k nimž připojovali reklamu, ze které profitovali, ovšem aniž by vydavatelům tohoto obsahu poskytli jakoukoli odměnu. Tato praxe od účinnosti Novely nebude dále možná a poskytovatelé se budou muset s nositeli autorských práv (nebo kolektivním správcem) domluvit, jak bude právně ošetřena odměna a licence, na základě které budou zveřejňovat byť jen náhledy chráněného obsahu. Autorskoprávní ochrana dle Novely pak bude trvat 2 roky od zveřejnění dané publikace.
Je známo, že provozovatelé velkých digitálních platforem nejsou zpravidla ochotni sjednávat licenční smlouvy a snaží se práva vydavatelů všemožně obcházet. Pro ilustraci poslouží příklad ze zahraničí, konkrétně z Francie, jednoho z prvních členských států, které tuto novou povinnost poskytovatelům uložily. Společnost Google se pokusila tuto povinnost obejít a dala vydavateli na výběr: buď Googlu poskytne licenci ke zveřejňování článků zcela bezúplatně, nebo Google nebude články vydavatele vůbec ve svém vyhledávání nabízet. Antimonopolní úřad toto jednání vyhodnotil jako zneužití dominantního postavení a nařídil společnosti Google, aby se s vydavateli dohodla na odměně. I tak výsledek dohody mezi Google a zástupci vydavatelů nebyl podle mnohých názorů pro vydavatele právě výhodný.
Problematické pojmy
Novela (v tomto bohužel kopírujíc Směrnici DSM), obsahuje i poněkud problematické a vágní formulace. Dle §87b odst. 8 znění Autorského zákona dle Novely (viz výše) se „právo užít tiskovou publikaci nevztahuje na užití jednotlivých slov nebo velmi krátkých úryvků z tiskové publikace a na vložení hypertextových odkazů“. Ovšem co považovat za „krátký úryvek“ už Novela ani Směrnice DSM neříká. Dle důvodové zprávy bude tento pojem vykládán individuálně případ od případu, a to v souladu s étosem Směrnice DSM, což se zvlášť v kontextu případných sporů před soudem jeví dost problematické a nenahrávající právní jistotě, ke které by měly veškeré legislativní snahy směřovat. Zde Směrnice DSM jaksi nesplnila svůj účel právní úpravu členských států sjednocovat, ale víceméně na ně přenesla odpovědnost zajistit alespoň minimální míru právní jistoty nejen samotných nositelů práv a poskytovatelů služeb, ale i uživatelů. Česká legislativa na toto, na rozdíl například od Francie či Německa, bohužel nezareagovala a nijak vágní pojmosloví neupřesňuje.
Dalším poměrně zásadním nedostatkem Novely je tzv. rozšířená kolektivní správa (ustanovení §97e a násl. novelizovaného znění Autorského zákona), která bude fungovat v nastavení opt-out, kdy kolektivní správce bude zastupovat všechny nositele práv, pokud to oni sami výslovně nevyloučí. Výše uvedené nedostatky tak otevírají velmi široký prostor pro případné soudní spory.
Nové zákonné licence
Naopak vítaným přínosem Novely je celá řada nových zákonných licencí, které mimo jiné umožní snadnější přístup k jinak autorsky chráněnému obsahu, a to ke vzdělávacím či kulturním účelům:
Licence k automatizovaným analýzám textů nebo dat – data mining
Automatizované analyzování textů či dat se děje při jejich vytěžování (proces získávání dat z digitální předlohy). Tímto procesem jsou následně získávány informace o vzájemných vazbách a souvztažnostech v rámci těchto dat. Tyto informace jsou zpravidla dále využívány nejen k vědeckým, ale zejména komerčním účelům. K těmto analýzám dochází i u autorskoprávně chráněných děl (právě díky tomu, že se jedná o automatizovanou činnost). Novela má posílit právní jistotu autorů a nositelů autorských práv, jakož i vytěžovatelů, kteří se v tomto směru doposud pohybovali v „právní mlze” bez jasných definic a vymezených hranic. Nová licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat upravená v §39c Autorského zákona má za cíl tyto hranice jasně určit a posílit právní jistotu všech zúčastněných stran.
Dále jsou v Novele upraveny zvláštní licence pro instituce vědecké, a to jak například pro vysoké školy, které jako součást své činnosti provádějí vědecký výzkum, tak určité právnické osoby, které splní zákonné podmínky, a instituce kulturního dědictví (blíže specifikovány v §39d Autorského zákona ve znění Novely). V případě, že zhotoví rozmnoženinu díla právě za účelem vytěžování textů a dat pro účely vědeckého výzkumu, do autorského práva tyto instituce za daných podmínek nezasáhnou.
Licence pro užití díla nedostupného na trhu
Instituce kulturního dědictví (jako např. muzeum, archiv apod.) bude moci dle podmínek stanovených v novelizovaném ustanovení § 37b Autorského zákona za neobchodními účely sdělit veřejnosti nebo rozmnožit dílo na trhu nedostupné, které má příslušná instituce ve sbírce, aniž by tím porušila autorská práva. Pokud je známo, bude muset uvést též jméno autora, jakož i název díla a pramen. Autor díla bude moci s takovým sdělením či rozmnožením vyslovit nesouhlas (a to i dopředu).
Licence pro digitální výuku
Další novinkou je možnost, za podmínek stanovených v novelizovaném ustanovení § 31a Autorského zákona, pro školy a další vzdělávací instituce bezplatně užít díla, jinak autorskoprávně chráněná, při vyučování pro ilustrační účel. To by se nemělo týkat děl, která jsou primárně určena pro vzdělávací účely a notových záznamů či hudebních a hudebně dramatických děl.
Licence pro pastiš
Novelou bylo pozměněno také ustanovení § 38g Autorského zákona (licence pro karikaturu a parodii), dle něhož nově do autorského práva nebude zasahovat ten, kdo dílo užije také pro účely pastiše, tj. uměleckého díla, které kreativně imituje styl nebo prvky práce, resp. díla jiného umělce nebo umělců.
Jako každá výjimka z autorskoprávní ochrany i nová zákonná licence pro pastiše podléhá testu upravenému v ustanovení § 29 Autorského zákona (tj. ani v tomto případě nesmí být dán rozpor s běžným způsobem užití díla či nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora).
Doplňkové online služby vysílatele
Nově jsou v Autorském zákoně upraveny tzv. doplňkové online služby vysílatele (viz § 21a Autorského zákona). Bude se jednat o služby současného (paralelního) vysílání, možnosti zpětného zhlédnutí a další doplňkové materiály k vysílání, jako jsou upoutávky na vysílaný pořad nebo recenze na něj. Mezi vysílateli a nositeli autorských práv (případně kolektivním správcem, jelikož i na tyto služby se vztahuje nově zavedená rozšířená kolektivní správa – viz výše) se pak uplatní zásada země původu, kdy pokud nebude sjednáno jinak, bude platit, že užití díla se uskutečňuje na území toho členského státu EU/EHP, v němž je umístěno ústředí vysílatele.
Závěr
Směrnice DSM a navazující Novela Autorského zákona byly přijaty s cílem rozšířit a posílit práva nositelů autorských práv, omezit zneužívání mezer v zákoně ze strany velkých internetových společností a zlepšit přístupnost autorskoprávně chráněných děl pro bohulibé účely jako je vzdělávání a vědecká práce. Jedním z primárních cílů bylo také kvalitněji a spravedlivěji právně ošetřit téma odměňování a ochrany práv autorů a vydavatelů v online prostředí. Inovativní instituty a postupy zavádí se snahou narovnat současné internetové prostředí a učinit jej zkrátka více předvídatelné a fér, neboť je to oblast, která neustále expanduje jak svým obsahem, tak svým dosahem, a obecně agenda kolem internetu a internetových platforem se čím dále tím více komplikuje.
Novela ovšem poněkud nešťastně uchopila některé nově zavedené instituty a pojmy, kdy neposkytla dostatečně jasné definice a rámce povinností, díky čemuž vedle vřelého přijetí ze strany například vydavatelů budí celkem oprávněné obavy, zejména ze strany poskytovatelů služeb na internetu. Jakým způsobem budou tyto kontroverze (zejména nedostatečné, vágní či dokonce až absentující definice) v praxi řešeny, se ukáže časem. Ovšem můžeme optimisticky shrnout, že v této podobě zavedené změny a přiblížení se komplexnímu a provázanému systému ochrany autorských práv v rámci celé EU, jsou krokem správným směrem.
Mgr. Tereza Dvořáková,
advokátka
JUDr. Tadeáš Petr,
partner
PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.
Futurama Business Park
Sokolovská 668/136d
186 00 Praha 8 – Karlín
Tel.: +420 227 629 700
e-mail: info@plegal.cz
[1] Zákon č. 287/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Nejvyšší měsíční hodnota odběru elektřiny se stanoví jako nejvyšší hodnota ze skutečných měsíčních hodnot odběru v odběrném místě v kalendářním měsíci, který se označením shoduje s kalendářním měsícem, pro který se nejvyšší měsíční hodnota odběru zjišťuje (tzn. při zjišťování nejvyšší měsíční hodnoty pro leden 2023 se vychází z hodnot v lednu 2018, lednu 2019, lednu 2020, lednu 2021 a lednu 2022).
Zdroj: epravo.cz
Na odhad výsledků vsadí Prima i letos, pozvání pro Babiše platí. CNN Prima News chce také v letošních prezidentských volbách využít predikce výsledků voleb před jejich definitivním sečtením. Šéfredaktor Pavel Štrunc to považuje za faktor, který vysílání zatraktivňuje a odlišuje od konkurence.
Stejně jako ve sněmovních volbách v roce 2021 chce i v těch letošních prezidentských využít CNN Prima News predikcí výsledků voleb a poskytnout tak divákům rozhodující informaci dřív než konkurence. Proč je pro skupinu Prima tento tah důležitý, vysvětluje v rozhovoru šéfredaktor stanice CNN Prima News Pavel Štrunc.
CNN Prima News zatím odvysílala první z hlavních prezidentských debat, do které pozvala šest kandidátů na prezidenta, kteří se podle preferencí pohybují na čtvrtém až devátém místě. Diskuse se vysílala také na hlavním kanále TV Prima. Stejný model zopakuje i pro druhou z debat, která je plánována na středu 11. ledna. Vyhrazena je pro trojici vedoucích kandidátů, ze které bude ale zřejmě jen dvojice. Andrej Babiš totiž zatím potvrdil pouze účast v debatě na TV Nova. „Naše pozvání pro Andreje Babiše stále platí. Pokud ale nepřijde, věřím, že i debata dvou kandidátů bude velmi zajímavá,“ odhaduje Pavel Štrunc. Zvládnutí televizní debaty považuje za klíčovou z mediálních dovedností, která může voličům leccos naznačit „Stoupnout si před živé publikum ve světle ramp není vůbec nic jednoduchého. Dnes mají voliči řadu možností, kde na kandidáty narazí, ale televizní debata je pořád tím nejdůležitějším testem,“ dodává.
Stanice CNN Prima News a Prima odvysílaly první z debat prezidentských kandidátů ve středu 4. ledna. Střetli se v ní kandidáti, kteří podle průzkumů teď figurují na čtvrtém až devátém místě. Hned na úvod si jeden z kandidátů, Pavel Fischer, postěžoval, že rozřazením kandidátů do dvou skupin se vytvářejí dvě kategorie kandidátů. Jak jste kandidáty do debat vybírali?
Vycházíme striktně z dat a držíme se výzkumů veřejného mínění. Z nich jasně plyne náskok pro první tři kandidáty a pak z nich vychází další skupina kandidátů. Proto jsme se rozhodli v naší první debatě dát prostor všem kandidátům mimo vedoucí trojici. Jako komerční televize jsme klidně mohli do první debaty pozvat jen tři kandidáty, což jsme neudělali. Dali jsme prostor všem, a to v hlavním vysílacím čase na zpravodajské stanici CNN Prima News i na hlavním kanále Prima. Všichni kandidáti znali koncept našeho vysílání dlouho dopředu a nikdo se proti němu nevymezil.
Byli jste připraveni vzít do této debaty i další kandidáty, pokud by jich celkově kandidovalo více než devět?
Pojali jsme to skutečně zodpovědně, čekali jsme i na to, jak rozhodne Nejvyšší správní soud a byli jsme připraveni mít tyto kandidáty ve studiu. Pokud by se ukázalo, že rozdíly v preferencích kandidátů jsou menší, než jak ukazují současná data, tak bychom to ve spolupráci s analytiky STEMu řešili. Byli jsme připraveni rozhodnutí soudu zohlednit klidně i v den debaty. Stejně tak jsme aktuálně připraveni i na to, že může na středeční Superdebatu přijít Andrej Babiš.
Vaše koncepce volebního vysílání je tedy postavena na výzkumech od agentur STEM a Stem/Mark?
Volební modely máme primárně od těchto dvou agentur. Vzorek respondentů přesahuje dva tisíce, což je nadprůměrné číslo. Dokonce u jednoho z průzkumů přesahoval i dva a půl tisíce respondentů. Nebylo levné si tyto průzkumy pořídit, ale chtěli jsme do nich investovat proto, abychom se mohli opřít o data. Navíc přihlížíme i k výsledkům od dalších agentur.
Co vám první debata ukázala? Je něco, co byste chtěli pro druhou debatu, která se bude vysílat ve středu 11. ledna a do které je pozvána vedoucí trojice podle aktuálních preferencí, měnit?
S výsledky první debaty jsme spokojeni, jsou to první prezidentské volby pro CNN Prima News. V prezidentských volbách 2018 se diskuse na Primě vysílala jen před druhým kolem, a to na hlavním kanále, protože v té době ještě CNN Prima News nevysílala. V takovém rozsahu jsme ještě prezidentské volby neměli. Na druhou stranu máme už zkušenosti ze sněmovních a komunálních voleb, které jsme dělali jinak a troufnu si říct, že i v tomto testu jsme obstáli. Při vysílání naší první debaty ve středu 4. ledna jsme měli velkou konkurenci na ostatních televizích v podobě filmu Bábovky, a především v semifinálovém zápase českých juniorských hokejistů se Švédy. Celková sledovanost na obou kanálech přes půl milionu diváků je z našeho pohledu slušná a možná ještě důležitější je, že v průběhu debaty diváků přibývalo.
Byli jsme připraveni rozhodnutí soudu zohlednit klidně i v den debaty. Stejně tak jsme aktuálně připraveni i na to, že může na středeční Superdebatu přijít Andrej Babiš.
Změníte pro druhou debatu dramaturgii?
Nic měnit nebudeme, dramaturgie i produkce zůstanou stejné. Určitě bude ale víc prostoru na to, aby na sebe mohli prezidentští kandidáti navzájem reagovat tak, aby šlo skutečně o debatu, a nejen o sérii monologů. Znovu opakuji, že se snažíme vycházet z dat, a proto je pro nás důležité spojení s agenturou STEM, a to nejen pro volební modely, ale také pro popis společenských trendů, kterými diskusi otvíráme. Část programu je tak založená na prezentaci dat a faktů a u toho chceme zůstat.
Podle prohlášení Andreje Babiše z minulého týdne to vypadá, že do vaší debaty nepřijde. Myslíte si, že ve studiu tento týden přivítáte dvojici nebo trojici kandidátů?
Naše pozvání pro Andreje Babiše stále platí. Debatu tří kandidátů považuji za dostatečně důstojnou, datově podloženou a zajímavou. Pokud Andrej Babiš nedorazí, tak i debatu dvou kandidátů vnímám jako velmi nosnou. Jde o souboj o nejvyšší ústavní post. Ostatně i prezident Zeman mluví o důležitosti prezidentských televizních debat. Také od kolegů, kteří k nám přišli z tištěných nebo onlinových médií, slýchávám, že reakce v živém televizním vysílání je nejnáročnějším testem, které kandidáty prověří. Byla by podle mého názoru škoda, kdyby o tento zážitek byli diváci ochuzeni.
Pokud by byli ve studiu jen dva kandidáti, mohla by to pro vás být zkouška před druhým kolem, kde se také střetne dvojice kandidátů.
Nechci úplně odkrývat druhé kolo, protože si do něj chystáme něco navíc, co divákům naznačí, jak jsou kandidáti schopni reagovat. Prozrazovat to zatím nebudu, ale můžu říct, že rozhodně nepůjde o zkoušení školních encyklopedických znalostí.
Proč vnímáte televizní debaty jako nejdůležitější z mediálních výstupů?
Jde o živé vysílání s početným publikem před obrazovkami a zároveň před živým publikem ve studiu. Je to něco jiného než různé rozhovory na internetu, sociálních sítích, byť i já jsem jejich velkým fanouškem a některé z těchto formátů hodnotím jako skvělé. Z hlediska nároků, které jsou při rozhovorech na kandidáty kladeny, je ale televizní debata nejvýš, protože kandidáti musí ve vteřinách ustát velký tlak.
Z hlediska nároků, které jsou při rozhovorech na kandidáty kladeny, je televizní debata nejvýš, protože kandidáti musí ve vteřinách ustát velký tlak.
Jak vybíráte diváky do studia? U některých kandidátů byli při první debatě jejich podporovatelé víc slyšet. Neovlivňuje to celkovou dramaturgii a vyznění diskuse?
Počet míst ve studiu je striktně rozložen mezi kandidáty a jejich příznivce. Každý kandidát si může přivést určitý počet podporovatelů a jde tedy především o spolupráci kandidátů s nimi. Jsme připraveni v případě, pokud by to bylo nutné, požádat publikum o zklidnění, ale v první debatě k tomu žádný důvod nebyl.
Prima i letos dává prostor divákům, aby své sympatie vyjádřili zasíláním hlasů pro kandidáty. Kolik hlasujících se do první debaty zapojilo?
Bylo to asi 25 tisíc hlasujících, přičemž je důležité dodat, že každý hlasující se musí nejprve registrovat a pak teprve může hlasovat. Má možnost jen jednoho hlasu, stejně jako v případě zasílání SMS. Je to důsledně kontrolováno. Kdybychom nechali hlasování otevřené bez registrace, zájem by byl mnohonásobně větší, přesto ale nechceme podmínku registrace zrušit.
Jakou očekáváte sledovanost? Může to být více než dvojnásobek toho, kolik sledovalo první debatu? Utkají se hlavní favoriti…
To podstatné zaznělo, utkají se hlavní favoriti, kteří se zatím mezi sebou v diskusích příliš nepotkávali. Proto věřím, že výsledky sledovanosti budou velmi dobré. Víc predikovat nechci.
Ovlivní středeční výsledek debata České televize, která se vysílala v neděli 8. ledna?
Věřím, že se jen zvýší zájem o naši další předvolební debatu, zvláště pak dvou favoritů. Do soboty, kdy se zavřou volební místnosti, je ještě hodně času, kandidáti se víc a víc vůči sobě vymezují. Jsem rád, že máme příležitost být v debatě co nejaktuálnější.
Velké debaty CNN Prima News a TV Prima provází přítomnost diváků ve studiu. Nezvažovali jste, že byste pro prezidentské volby tento přístup změnili?
Pro nás je charakteristický rys mít diváky co nejblíž našemu vysílání, proto je chceme pozvat k nám do studia. O této změně jsme neuvažovali.
Tentokrát ale diváci dotazy diskutujícím ve studiu nepokládali. Zůstane to tak i pro další prezidentské debaty?
Běžně dotazy míváme, ale pro prezidentskou volbu jsme se rozhodli, že otázky bude klást jen naše moderátorka Terezie Tománková.
Jako jediná z televizních stanic pracujete ve svém vysílání s predikcí výsledků voleb. Jejich zapojení chcete uplatnit i v letošních prezidentských volbách…
Naše spolupráce s agenturou STEM a Stem/Mark funguje výborně a predikce, které jsme zveřejnili ve sněmovních volbách, vyšly perfektně. V okamžiku, kdy bylo sečteno asi 60 % hlasů a hnutí ANO bylo ještě ve vedení, tak analytici STEMu a Stem/Marku už poukazovali na rostoucí trend Spolu a uváděli, že vyhraje volby. Něco takového bychom rádi zopakovali i v prezidentských volbách. Predikce vycházejí z dat a bereme je zodpovědně. Otvírají nám další možnosti pro volební vysílání. V momentě, kdy už budeme tušit, který z kandidátů postoupí nebo se stane prezidentem, můžeme tomu přizpůsobit další vysílání.
S rokem 2018 bych letošní prezidentské vysílání nesrovnával. Na Primě dnes debaty připravuje zcela jiný tým a také koncept vysílání je jiný.
Není přeci jen využívání predikcí rizikové?
Hodně se inspirujeme u americké CNN, kde se pracuje s fenoménem tzv. „swing states“ (státy s vyrovnanou podporou pro kandidáty, pozn. red.). Podle toho, v jakém státě kandidát vyhraje, lze usuzovat, jestli se stane prezidentem. Ve spolupráci se STEMem jsme si i my vybrali města a regiony, která když kandidát ovládne, je velmi pravděpodobné, že se stane prezidentem. Můžete namítnout, že nemáme 200letou tradici prezidentských voleb, ale prošli jsme s výzkumnou agenturou velké množství dat nejen z prezidentských voleb, ale i z voleb sněmovních, abychom toto dokázali určit. Z volebního studia budeme v sobotu 14. ledna a v sobotu 28. ledna vysílat celý den, naším cílem je předat divákům informace co nejpřehledněji a nejsrozumitelněji, proto neplánujeme žádné exteriérové vysílání. Samozřejmě, že se snažíme oslovit diváky napříč celým televizním spektrem včetně diváků České televize. Máme zájem o každého diváka a věříme, že jim máme co nabídnout, protože zase ukážeme něco jiného. A to není fráze.
Vedle predikcí výsledků voleb využijete i letos interaktivní technologickou pomůcku, označovanou jako „Prima tužka“, pomocí které moderátor předkládá data a ukazuje je na mapě.
Snažíme se ji zapojovat víc i do běžného vysílání, protože nám pomáhá lépe znázorňovat průběh událostí i jejich souvislosti. Moderátor Petr Suchoň bude s pomocí této technologie předávat informace divákům a jeho role bude stejná jako v komunálních volbách. Zaměří se na zajímavé detaily a podívá se do historie voleb v jednotlivých městech nebo obcích. Ze všech volebních štábů přineseme rozhovory, analýzy a doplníme je o informace ze sociálních sítí.
Při posledních prezidentských volbách CNN Prima News ještě nevysílala, ale tehdejší debatu mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem před druhým kolem voleb na hlavním kanále TV Prima sledovalo 2,3 mil. diváků, což z ní udělalo nejsledovanější pořad v historii TV Prima. Někteří komentáři ji označili za „ukřičenou debatu“, bude to letos jinak?
S rokem 2018 bych letošní prezidentské vysílání nesrovnával. Na Primě dnes debaty připravuje zcela jiný tým a také koncept vysílání je jiný.
Pavel Štrunc, šéfredaktor, CNN Prima News: Šéfredaktorem CNN Prima News je od září 2020 a ve zpravodajství televize Prima pracoval od roku 2012. Zkušenosti sbíral také na ČT24 nebo ve zpravodajské televizi Z1. Na webu Info.cz uváděl vlastní pořad Štrunc!.
Zdroj: mediaguru.cz
V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky je k projednání navržena novela zákona o regulaci reklamy (zákon č. 40/1995 Sb., v platném znění), která má regulovat reklamu na nikotinové sáčky. Hlavním cílem předkládané novely je ochrana dětí a mladistvých před účinky užívání nikotinových sáčků, a to zejména snížením jejich atraktivnosti, a to regulací obsahu a místa reklamy.
Novelou zákona má zároveň dojít k narovnání podmínek pro prodej výrobků obsahujících nikotin, které jsou určené k běžnému užívání. Vzhledem k tomu, že nikotinové sáčky jsou poměrně novým produktem se závislostním potenciálem na trhu, není reklama na tyto výrobky doposud nijak regulována.
Cílem novely je zavést účinnou regulaci reklamy, a to zejména s ohledem na dopad reklamy na děti a mladistvé.
Tuzemské televizní stanice loni doručily srovnatelný objem reklamních GRP jako o rok dříve.
Tuzemské televizní stanice doručily v roce 2022 na reklamním televizním trhu srovnatelný počet GRP jako v roce 2021 (-0,7 %). Nejsilnějšími obchodními sítěmi z pohledu doručených GRP zůstávají Media Club a Nova Group, nejvyšší meziroční nárůsty na úrovni jednotek procent si loni připsala Atmedia. Ukazují to data z monitoringu Nielsen Admopshere.
Investice do televizní reklamy podle hrubých údajů z monitoringu Ad Intel loni opět rostly a většina televizních stanic se vypořádala s naplněností reklamního prostoru. Monitorovaná data za rok 2022 ještě nejsou uzavřena, ale do konce loňského listopadu, tedy za jedenáct měsíců roku, překračovala meziroční dynamika úroveň 10 %.
Nejvíce GRP loni doručily stanice Nova a Prima a pak s odstupem Prima Max, Prima Krimi, Nova Cinema, Prima Cool a Nova Fun. Vedle nových stanic, u nichž meziroční navýšení GRP je z podstaty vysoké (Prima Star, Prima Show a Nova Lady), se meziročně nejvíce navýšil objem doručených GRP na CNN Prima News a na Televizi Seznam.
Podíl obchodních sítí na doručených GRP v roce 2022
Z pohledu sledovanosti vstupuje mezi dva nejsilnější komerční subjekty Česká televize. V jejím případě je totiž objem reklamy výrazně omezen zákonem, proto její podíl na doručených GRP je nízký.
Media Club (stanice skupiny Prima, Barrandov, Óčko a některých tematických stanic) se stal nejsilnějším subjektem v celodenní i večerní sledovanosti v cílové skupině 15+ a v celodenní sledovanosti 15-69. Stanice skupiny Nova byly nejsilnější v kategorii 15-54 (platí pro celý den i prime-time) a v prime-time 15-69. Vzhledem k tomu, že Media Club zastupuje i stanice Atmedia, zvyšuje se jeho podíl při napočítání podílu Atmedia na nejvyšší hodnoty v celodenní a večerní sledovanosti v 15+ a 15-69. Skupina Nova je nejsilnější v celodenní i večerní sledovanosti 15-54.
Zdroj: mediaguru.cz
Novela autorského zákona zavádí princip „notice & stay down“ pro poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online.
Dne 5. ledna 2023 nabyla účinnosti novela autorského zákona (zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění). Ve Sbírce zákonů byl tisk publikován 21. prosince 2022 pod č. 429/2022. Novela byla připravena v gesci Ministerstva kultury ČR a v dosud nepřijatých ustanoveních implementovala jednak Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů a dále i Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „Směrnice DSM“) a vedle autorského zákona novelizovala i právní předpisy související, zvláště je třeba zmínit novelizaci příslušných ustanovení občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění). Nová právní úprava tedy zavedla do českého právního řádu novou unijní úpravu autorských práv a práv souvisejících s právem autorským, která dosud ve vnitrostátním právním řádu nebyla obsažena vůbec nebo byla obsažena jen částečně. Novela tak, mimo, jiné zavedla nové zákonné licence, nové povinnosti poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online, licenční poplatky za komerční užití článků, úpravu v oblasti kolektivní správy a v neposlední řadě i úpravu licencí včetně stanovení nových informační povinností.
Jednou z významných změn, které novela přináší, jsou nové povinnosti uložené poskytovatelům služeb pro sdílení obsahu online v souvislosti se sdělováním díla veřejnosti (s výjimkami stanovenými zákonem pro menší poskytovatele), tedy přechod z režimu „notice & take down“ do režimu „notice & stay down“. Do novely v zásadě platilo, že platformy a úložiště, tedy poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online, nenesou odpovědnost za to, že se na nich vyskytuje chráněné dílo bez souhlasu autora, a to až do doby, kdy je na tento závadný stav autor upozornil, pak pro vyvinění se z odpovědnosti bylo potřeba takové dílo odstranit.
Tento princip se s novelou však zásadně změnil, neboť nově musejí tito poskytovatelé vynaložit nejlepší úsilí k získání licence k zákonem chráněnému obsahu. Stejně tak mají poskytovatelé povinnost znemožnit přístup k dílu nebo jej ze svých internetových stránek odstranit neprodleně poté, co obdrželi od autora dostatečně odůvodněné oznámení o neoprávněném sdělování díla veřejnosti. Jen v takovém případě neodpovídají za neoprávněné sdělování díla veřejnosti. Na základě principu „notice & stay down“ by tak mělo dojít k posílení ochrany oprávněných zájmů nositelů autorských práv.
Aktuální směrnice Evropské unie o audiovizuálních mediálních službách významně upravuje zákonné limity pro klasickou reklamu na komerčních stanicích. Jak se novinka projeví ve vysílání a v analýzách nastiňuje Martin Procházka, Research Analytics, Knowlimits.
Původní limit činil 12 minut (20 %) pro každou vysílací hodinu zvlášť. Nová úprava i nadále vychází z limitu 20 %, ale stanovuje ho souhrnně za celá definovaná pásma. To znamená, že v čase 06:00–18:00 limit činí 144 minut a v čase 18:00–24:00 jde o 72 minut. Pásmo 00:00–06:00 je zcela bez regulace – souhrnný ani dílčí hodinový limit zde vůbec není stanoven. V důsledku této úpravy zákona mohou v rámci jednotlivých hodin a také v souhrnu za celý den 06:00-06:00 vycházet hodnoty nad 100 % podle původní úpravy. Nově je ze zákona povinné souhrnně nepřekročit limit pouze v daných 2 pásmech 06:00–18:00 a 18:00–24:00.
První analýzy naznačují, že obě komerční skupiny zatím opatrně rozšiřují bloky v primetime, který z důvodu nejvyšší sledovanosti generuje největší objem reklamních GRPs. Zatímco dřívější obvyklá praxe zahrnovala dva bloky v hodině po 6 minutách, nyní stanice zkouší vysílat bloky po zhruba 7 minutách, a to zejména v čase 20:00–23:00. V pásmu 23:00–00:00 naopak ubírají (zejména stanice Primy Group). Stanice musí zvážit, jak moc si mohou dovolit reklamní blok rozšířit a současně neztratit diváky, kteří mohou ze stanice odcházet při delších reklamách, čímž klesne rating bloku. Fakticky by tak stanice mohla mít dokonce menší celkový objem GRPs.
Noční pásmo 00:00–06:00 je bez jakéhokoli omezení, proto se tady může objevovat více bloků než dříve obvyklé dva – například až tři nebo čtyři. V současné době stanice v tomto pásmu preferují rozšířenou délku reklamního bloku na 7 minut před navyšováním jejich počtu. Je velká pravděpodobnost, že stanice budou intenzivně využívat noční pásmo pro doplňovací spoty.
Z výše uvedených důvodů už prakticky nemá význam sledovat vyprodanost TV stanic v rámci jednotlivých hodin a celého dne. Přímé srovnání jednotlivých stanic z hlediska vyprodanosti lze realizovat pouze za obě „zákonně limitovaná“ pásma – souhrnně tedy za 06:00–00:00 nebo za každé pásmo zvlášť.
Zdroj: knowlimits.cz
Evropská populace využívající nelegální IPTV se zvyšuje, audiovizuální sektor kvůli tomu přichází o miliardy eur ročně, ukazuje nová zpráva.
Televizní pirátství není problémem jen střední a východní Evropy. Jak ukazuje aktuální zpráva Audiovizuální antipirátské aliance (AAPA) jen během loňského roku přišla placená televize v Evropě kvůli nelegální IPTV o 3,21 miliardy eur. Podle AAPA se pirátství dopouští 17,1 miliónů lidí (4,5 %), což je zhruba populace celého Nizozemska.
Čísla jsou to alarmující, protože jde o uživatele všech věkových skupiny, tedy v rozmezí 16 až 74 let. Vůbec nejpočetnější skupinou je netflixovská generace 16 až 24 let. Jen těch je z celého počtu 5,9 milionu. Jen pro představu, to je počet obyvatel Finska. K obsahu se dostávají prostřednictvím ilegálních IPTV služeb. Ty si takto přišly na 1,06 miliardy eur.
Vývoj evropské populace využívající ilegální IPTV mezi roky 2018 a 2021, zdroj: AAPA
Co je asi nejvíce překvapující, že podle zprávy se nejvíce pirátství dopouštějí ve zmíněném Nizozemsku (8,2 % populace) a naopak nejméně v Rumunsku (0,8 %). Celkově v rámci evropské sedmadvacítky využívá ilegální IPTV služby 4,5 procenta občanů. Zpráva odhaduje, že nelegální IPTV přinesla českému trhu jen v roce 2021 ztráty ve výši 22,4 mil. euro (což představuje více než 0,5 mld. Kč) a měsíční újmu vyčíslila na 1,9 mil. euro. Přes nelegální IPTV by se mělo k obsahu dostávat více než 350 tisíc Čechů, což činí 4,4 % populace ve věku 16-74 let. Absolutně nejvyšší ztráty jsou evidovány na britském, německém, francouzském a španělském trhu.
Zpráva rovněž upozorňuje, že webové stránky poskytující nelegální služby IPTV nejsou jediným způsobem přístupu k pirátskému obsahu. Například platformy a aplikace sociálních médií poskytují relativně snadný neoprávněný přístup k obsahu. Vydělávají také neoprávnění poskytovatelé z reklamy a malwaru. To znamená, že příjmy pirátů a potenciální ztráty odvětví jsou větší než odhady ve zprávě AAPA, dodává aliance. Konstatuje také, že bude třeba mnohem většího úsilí a přísnějších zákonů a zároveň i větší edukace napříč trhem, aby se vzrůstajícímu trendu pirátství zamezilo.
Zdroj: mediaguru.cz
Generálním ředitelem TV Nova bude od ledna Daniel Grunt. Přinášíme rozhovor, který poskytl pro tištěné vydání magazínu Lupa 3.0.
Daniel Grunt stojí za rozvojem digitálních aktivit televize Nova, včetně aplikace Voyo. Zkušený mediální manažer už internetovou divizi v barrandovském sídle komerční stanice jednou řídil, pak ale odešel na konkurenční Primu, kde strávil téměř 8 let. Na Novu se vrátil v roce 2021 poté, co ji převzala finanční skupina PPF. Ta dala managementu za úkol, aby se poněkud ospalá televize jedoucí na setrvačník zase probudila. Grunt zodpovídá nejenom za internetovou strategii Novy, ale řídí celou digitální strategii mateřské mediální skupiny CME. Je tedy v pravidelném kontaktu s kolegy z dalších států, kde CME vlastní televizní stanice. Od ledna 2023 postoupí na novou pozici: bude generálním ředitelem TV Nova.
Jaké jsou pilíře digitálních aktivit televize Nova?
Hlavní jsou celkem tři. Tím prvním, kterému věnujeme největší pozornost a investice, je placené Voyo. Je páteří digitální transformace CME ve všech státech, kde působíme. Prostupuje strukturou televizních stanic, skoro všemi týmy. Tím automaticky proměňuje celou firmu. Další opěrný bod je archiv videí podporovaný reklamou, který byl historicky roztržený na Nova.cz a Novaplus.cz. Letos v létě jsme je zase spojili, už je jenom Nova.cz. A třetí pilíř je zpravodajství na TN.cz.
Jak je to u jiných stanic ze skupiny CME?
Voyo je největší prioritou v rámci celé CME. Placenou videoslužbu doplňuje videoarchiv zdarma s reklamou. Tak je to ve všech stanicích kromě Slovinska. Ve Slovinsku a Rumunsku je historicky víc magazínových služeb. Když jsem byl na Nově poprvé, dávalo to z obchodního pohledu smysl. Ale dnes jsou takové weby závislé na displayové reklamě, jejíž hodnota jde setrvale dolů, takže to už nedává smysl. Magazíny jsme nechali jenom tam, kde to ještě nese nějaké zajímavé peníze. K tomu ještě online zpravodajství. Ve všech zemích se začínáme víc věnovat sportu. Díky akvizicím sportovních práv máme spoustu obsahu, který můžeme využít.
Co bude přímo na stránkách Novy?
Zaměříme se na obsah související s našimi pořady, tvářemi a tématy, která tlačíme v televizi. Nebudeme dělat microsites pro každý pořad. Bude to spíš sekce věnovaná danému pořadu, kde bude archiv celých epizod, a k nim doprovodné bonusové materiály, které tým nasbírá v průběhu natáčení. Extenzivní obsah si velmi dobře vede u reality show typu Survivor. Můžete s ním pracovat ještě dlouhou dobu a pořád dobře funguje. Není to obsah na jedno použití, který hodíte na sítě a už se k němu nikdo nevrátí. Je dobrý pro vyhledávače.
Povedete odtamtud lidi na Voyo, aby vám za sledování dalšího obsahu zaplatili?
Televizní obsah zpřístupňujeme předplatitelům Voyo sedm dní dopředu a bez reklam. Pak jde do televize, odkud pokračuje do archivu na Nova.cz. Tam se lidi mohou na pořady dívat dva týdny s reklamami. A nakonec je dáme zpátky do placeného archivu na Voyo. Hrajeme si tedy s přidanou hodnotou a její monetizací. Zaplatíte za to, že pořad uvidíte dřív, ve vyšší kvalitě a bez reklam. Pokud měsíční předplatné nechcete platit, podíváte se zpětně po odvysílání, ale s reklamami.
Bonusový obsah k pořadům ale dáváte i na další platformy, třeba Stream.cz. Jak to zapadá do popsané strategie?
Krátký obsah má tři hlavní funkce. První je monetizační: chceme na něm protočit videoreklamu, která z velké části živí digitální služby. Ale druhý a třetí důvod, proč ho máme, je podpora Voyo a lineární televize. Je tedy pro nás důležitý maximální zásah, aby se k obsahu dostalo co nejvíc lidí a udělali si k němu nějakou vazbu. Potom si ho pustí na Voyo, nebo v lineárním vysílání.
Voyo je mezinárodní značka. Necháváte kolegům v cizině volnou ruku?
Například ve Slovinsku jsou poměrně hodně samostatní, protože Voyo rozvíjejí celou dobu jeho existence. Monetizují přes něj všechny pořady. Sice je to malý trh se dvěma miliony obyvatel, ale službu rozvíjeli. Na všech ostatních trzích byla křivka Voyo dlouho plochá, třeba deset let se nehnula. Když jsem nastoupil, řekli jsme si, že se zaměříme na Česko a Slovensko, než abychom naháněli všechno najednou. Zjistíme, co funguje, a jakmile se to naučíme, pustíme se do ostatních států. Česko a Slovensko se nám podařilo odstartovat velmi úspěšně. Ještě letos se víc zaměříme na Rumunsko. Pak už zůstává jenom Chorvatsko a Bulharsko, které budou záležitostí příštího roku.
Jak je to s propagací?
Definice značky a produktu je centrální. Státy mají volnou ruku v měkké extenzi značky a v komunikaci. Každý národ má svá specifika, to je vidět i na obsahové strategii. Čím víc jste na jihovýchod, tím víc jsou to telenovely a sport. Snažíme se držet jádro: co je Voyo, jak se tváří, jak je profilované, ale demografické cílení a obsahová politika se mohou mírně lišit. Na každém trhu musí Voyo logicky zapadnout někam, kde je prostor pro růst.
Kam zapadá v Česku, zvlášť ve srovnání s globálními platformami?
Voyo je nejsilnější zdroj lokálního obsahu. Ve všech státech, kde CME působí, má být nejsilnější službou první volby, když chcete vidět kvalitní lokální filmy, seriály, pořady, reality show a cokoliv dalšího. Nemáme ambice soupeřit s Netflixem nebo Disney+, protože jejich rozpočty nikdy mít nebudeme. Ve všech státech jsme jednička mezi lokálními službami, s výjimkou Bulharska, tam jsme dvojka.
Zdůrazňujete, že obsah má být kvalitní. Co si pod tím představit?
Tlačíme na prémiovost služby. Voyo, jak ho teď definujeme a jak se začalo rozvíjet v Česku a na Slovensku, má vysokou produkční hodnotu. Obsah, který točíme pro Voyo Originály, je dražší než obsah natáčený pro hlavní vysílací čas televize Nova. Souvisí to i s výběrem témat. Je to opravdu prémiový produkt z celého portfolia mediálního domu.
Světová filmová studia postupně spouštějí vlastní služby, kam exkluzivně umisťují svou produkci. Je kvůli tomu složitější získat obsah pro Voyo?
To platí nejenom pro VOD služby, ale i při licencování filmů pro lokální televize. Získat obsah od takových skupin, jako je Disney, je čím dál složitější. Rozhodli se, že budou mít obsah jenom u sebe. Nás to jenom povzbuzuje v důrazu na lokálnost. Neříkám, že nemáme velmi kvalitní akvizici, ale saháme trochu jinam než k americkým filmovým studiím. Velmi dobře nám fungují třeba skandinávské detektivky. Máme poměrně hodně zajímavých sérií z Velké Británie od BBC a ITV.
Kdo si typicky předplácí Voyo?
Jsou to domácnosti, mladí třicátníci až starší čtyřicátníci. Nejvíc se dívají ženy, například ženy s dětmi. Hodně uživatelů využívá účet naplno, všech pět zařízení, často se dívají současně. Proto říkám raději domácnosti než rodiny, protože to můžou být bezdětné domácnosti, nebo se dívá víc lidí spolu. V průměru sledují přes 12 hodin obsahu za týden. Podle různých výzkumů, které jsme si nechali dělat, má Voyo v porovnání s ostatními službami na trhu největší podíl těch, kteří se na něj dívají denně, nebo několikrát týdně. A z logiky věci, protože za tu službu platíte, má Voyo ve srovnání s televizí i vyšší socioekonomické kategorie obyvatel. Vzdělání je primárně středoškolské a vysokoškolské.
Co má největší úspěch a jak ho vlastně definujete?
Sledujeme sice počet zhlédnutí, ale pro mě není klíčovou metrikou. Ta nejdůležitější je množství platících účtů, na to nastavujeme jednotlivým týmům roční cíle. Hned za tím je pro mě podstatný týdenní odsledovaný čas. Ten mi říká, zda jsou lidé se službou spokojení, nebo ne. Když začne klesat, začneme to řešit a jsme nervózní. Platí úměra, že čím méně službu používáte, tím větší je pravděpodobnost, že ji opustíte. Extrémně dobře nám fungují všechny Voyo Originály. A Ordinace v růžové zahradě. To, že jsme se odvážili ji překlopit na podzim 2021 z lineárního vysílání, kde pořád dělala 900 tisíc až milion diváků na jeden vysílací den, nám pomohlo. Ukázalo to trhu, že to myslíme vážně. Série nešla dolů kvalitou, délkou ani obsazením, je pořád stejná. Spíš chytla druhý dech. Další, co funguje, jsou předpremiéry hlavních pořadů, které dobře fungují na hlavní Nově. Část diváků je sofistikovanějších, připlatí si za to, že obsah uvidí dřív a bez reklam. A pak zabírá velký mix knihovny, máme jednoznačně nejvíc českých filmů na trhu, asi 750.
Opakovaně se řešilo, jestli by tuzemské televize neměly spojit síly a vytvořit něco jako Czechflix. Není to už passé, když každá ze skupin oznámila své řešení?
Teoreticky je možné, že ze střednědobého pohledu se to může uskutečnit. Ale jsem skeptický. Je tu otázka, jak takový Czechflix realizovat. Jak to prakticky uděláte? Čí bude platforma? Kdo bude mít jaké podíly? Jak se budou rozdělovat příjmy? A jak se určí podíl, kterým tam má každá televize přispívat? Jak budete počítat hodnotu obsahu? Tyto praktické záležitosti jsou velmi důležité, aby se něco takového mohlo rozjet. Nesmíte také zapomínat, že na jedné platformě spojíte subjekty, které si ve všech ostatních oblastech konkurují a hrdě soupeří. A najednou se mají na jednom místě dohodnout. Nikde na světě, ať je to Britbox, Joyn nebo Salto, to pořádně nefunguje. Vždycky je velkolepé oznámení a rozpočet, záměr vypadá zvenčí a z dálky skvěle, ale pak má stejně každá ze zúčastněných společností ještě nějakou svou vlastní platformu. A žádná nenajde odvahu, aby tu svou zařízla a stoprocentně se věnovala jen té společné.
Zdroj: lupa.cz
Vedení CME a TV Nova oznamují významné změny v organizační struktuře obou společností. Tyto změny mají ještě více podpořit nejen rychlý růst celé skupiny, ale také její digitální transformaci.
Novým generálním ředitelem TV Nova bude od 1. ledna Daniel Grunt, jenž se zaměří na další upevnění pozice TV Nova jako lídra na trhu, jejího inovativního přístupu k programování a digitální transformaci s důrazem na pokračování růstu Voyo. Daniel prozatím zůstane i vedoucím digitálu v rámci CME, dokud nebude jmenován jeho nástupce.
Od stejného data se Dušan Švalek stává zástupcem CEO v CME a bude svoje vedoucí kompetence rozvíjet napříč těmito trhy CME: Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko a Bulharsko.
Vedení CME posílí současní generální ředitelé TV Nova Klára Brachtlová a Jan Vlček. Klára Brachtlová se stane CME Chief External Affairs a Jan Vlček CME Group Revenue Officer, oba budou reportovat přímo Dušanu Švalekovi. Klára Brachtlová zastřeší aktivity spojené se strategickými partnerstvími a rozvoj vztahů v rámci odvětví a společně s Dušanem dohlédne na provozní agendu CME. Jan Vlček bude i nadále podporovat obchodní růst TV Nova a pracovat na strategických iniciativách jako targetable advertising (digitálně cílená reklama), která bude postupně realizována na všech trzích CME.
Dušan Švalek; Zdroj: TV Nova
Klára Brachtlová a Jan Vlček; Zdroj: TV Nova
Stanice České televize zůstaly i v listopadu nejsilnější televizní skupinou v celodenní sledovanosti v divácké skupině starší 15 let. Souhrnný podíl dosáhl téměř 30 % (29,96 %). Pozice skupin Prima a Nova je v této divácké skupině vyrovnaná, ukazují oficiální data ATO-Nielsen Admosphere.
V diváckých skupinách 15-54 a 15-69 zůstává nejsledovanější skupina Nova, která má zároveň nejvyšší podíl ze všech televizních skupin v hlavním vysílacím čase.
Oproti loňskému listopadu si televizní skupiny vedly různě podle vysílacího času a cílové skupiny. České televizi se podařilo meziročně navýšit podíl především v hlavním vysílacím čase. Ve večerním vysílaní se také dařilo skupině Nova lépe než v celodenní sledovanosti, mírně navýšila podíl v univerzální skupině 15+ v prime-timovém vysílání. Naopak skupina Prima si v meziročním porovnání vedla lépe v celodenním vysílaní než v hlavním vysílacím čase, kde se její podíl meziročně snížil o 1,5 procentního bodu.
Meziročně si ve všech parametrech polepšilo zastupitelství tematických stanic Atmedia. Srovnatelných výsledků jako loni dosáhla skupina Barrandov.
Začátek fotbalového mistrovství světa v Kataru se odrazil na tom, že ve srovnání s loňským listopadem nejvíce rostly stanice ČT sport (na 4,54 %, 15+) a Nova Action (na 1,71 % v1 5+ a 2,16 % v 15-54) a také stanice Prima Krimi (na 3,63 %, 15+).
Z ostatních stanic dále pokračuje růst Nova Gold, Nova Lady, CNN Prima News, Prima Star a Prima Show. Naopak všechny hlavní kanály tří nejsilnějších stanic měly letos v listopadu nižší výsledek než v loňském stejném měsíci.
Zdroj: mediaguru.cz
Podzimní konference ScreenVoice TALKS, kterou u příležitosti Světového dne televize uspořádala Asociace komerčních televizí, se zaměřila na téma pozornosti v reklamě. Zahraniční řečníci odhalili, proč je pozornost tak důležitý parametr a jak ji změřit nebo udržet. Součástí programu bylo i představení exkluzivní české edice výzkumu Track the Success, který porovnává účinnost reklamního spotu v prostředí televize, BVOD a na online platformách YouTube a Facebook.
Studie Track the Success původně vznikla v německy mluvících zemích (DACH region – Německo, Rakousko, Švýcarsko) a Česká republika je tak čtvrtou zemí, ve které se potvrdil stejný závěr. Televize ve všech sledovaných zemích vykazuje nejlepší výsledky v několika zásadních parametrech – vyvolává největší zájem, pozornost, zapamatovatelnost i porozumění reklamnímu sdělení.
„Televize těží z celé řady výhod najednou. Nabízí velkou obrazovku jako ten nejúčinnější reklamní prostor, důvěryhodné prostředí a kvalitní obsah jako přenosové médium, a v neposlední řadě také nejvyšší vizuální pozornost. Což vzorec je platný napříč všemi zeměmi, kde jsme výzkum realizovali,“
komentuje výsledky výzkumník Marvin Vogt z německé agentury Eyesquare. „Z výzkumu v České republice vyplynulo, že také zde televizní reklama funguje nejlépe, těsně následovaná BVOD. YouTube a s ještě větším odstupem Facebook mají často problémy s dosažením srovnatelné pozornosti, a proto mají menší efekt,“ doplňuje Marvin Vogt.
„Na studii Track the Success je podstatné také to, že prokazuje, že televize v České republice drží v řadě oblastí ještě výsadnější postavení, než je tomu v zahraničních domácnostech. Velká obrazovka je nenahraditelná v získání pozornosti a přenosu detailu, což má zásadní dopad na zapamatovatelnost a ve výsledku samozřejmě také na nákupní chování,“
říká Jan Vlček, prezident AKTV a generální ředitel TV Nova.
Téma pozornosti na konferenci uvedl Matt Hill, ředitel výzkumu a plánování britského Thinkboxu. Jeho prezentace „Giving attention a little attention“ ukázala, proč je pozornost v reklamě tak důležitá, jak ji přilákat, udržet a v neposlední řadě také jak ji změřit. Poslední řečnicí byla ekonomka, porotkyně IPA a WARC Effectiveness Awards a sloupkařka WARC a Marketing Week Dr. Grace Kite. Její specializací je efektivita marketingu a ve své prezentaci představila přínosy televizní reklamy pro online značky, jejichž přítomnost na TV obrazovkách každoročně stoupá.
Videozáznamy, prezentace i fotografie z akce jsou k dispozici na stránkách ScreenVoice.cz/TALKS.
Kromě letošního ročníku jsou v archivu akcí dostupné také záznamy řečníků z minulých let, mezi které patří například Mark Ritson, Les Binet, Karen Nelson-Field, Wiemer Snijders a řada dalších světoznámých jmen.
