Lenka Hrivnáková, Author at Asociace komerčních televizí

WARC PŘEDPOVÍDÁ ZPOMALENÍ REKLAMNÍCH INVESTIC V ROCE 2023

Značky budou ve druhém pololetí pokračovat v reklamních investicích, zpomalení ale očekává sdružení WARC v roce 2023.

Výdaje na reklamu po celém světě v roce 2022 vzrostou o 8,3 %, ale v roce 2023 výrazně zpomalí. Tento odhad přináší ve své nové zprávě odborné sdružení WARC, které v těchto dnech snížilo očekávání růstu globálního reklamního trhu o 90 miliard USD tváří v tvář širšímu ekonomickému zpomalení. Novou predikci uvádí ve svém reklamním výhledu pro období 2022/23.

Zpráva konstatuje, že globální výdaje na reklamu mají letos dosáhnout 880,9 miliardy USD, což je meziročně o 8,3 % více. Z velké části je růst způsoben cyklickými nárůsty z velkých událostí, jako jsou americké volby a mistrovství světa ve fotbale mužů, které podpoří růst investic ve druhém pololetí 2022. Podle dosavadních indicií plánují velké značky své výdaje udržet.

V roce 2023 má ale růst výrazně zpomalit na pouhých 2,6 %. WARC tak snižuje svůj původní výhled na rok 2023 z loňského prosince o 5,7 procentního bodu. Výrazné snížení investic je odhadováno i pro oblast sociálních médií. Investice do reklamy na sociálních sítích mají letos vzrůst o 11,5 %, což je ale o dost méně než v roce 2021 (+47,1 %). V roce 2023 mají růst jen o 5,2 %, což je pro tuto kategorii historicky nejméně. Svou roli zde má hrát i opatření společnosti Apple na ochranu soukromí. Týká se to i platformy YouTube, kde by se reklamní investice v roce 2023 měly zvýšit o 5,6 %.

O něco rychleji by se měly zvyšovat investice na videoplatformách podporovaných reklamou (AVOD). Provozovatelům vysílání se také letos zvýší příjmy z reklamy (+9,7 %) a příští rok o 5,2 %. Vyšší příjmy se očekávají letos i pro lineární televizi (+3,6 %), ale pro příští rok je odhadován pokles o 4,5 %.

„Vzhledem k tomu, že tempo růstu globální produkce se nyní sníží na polovinu a tlaky na straně nabídky rozdmýchávají inflaci, ekonomické zpomalení škrtlo téměř 90 miliard USD z vyhlídek růstu globálního reklamního trhu v tomto a příštím roce,“

podotýká James McDonald, ředitel pro data, Intelligence & Forecasting, WARC. Dodává ale, že značky zatím stále investují, protože obnova po covidu pokračuje.

Zdroj: mediaguru.cz

NOVÝ OBSAH NA TV NOVA BUDE GRADOVAT V ROCE 2023

Reklamní podzim se zatím na TV Nova rozjel slibně. Investice, které televizní skupina vložila do přípravy programu, by pak měly přinést své ovoce nejen letos na podzim, ale především v příštím roce, popisuje generální ředitel TV Nova Jan Vlček.

Televizní Skupina Nova představila v předminulém týdnu své podzimní schéma, od kterého si slibuje navýšení sledovanosti. Ještě větší očekávání pak směřuje k roku 2023, ve kterém do lineárního vysílání i do placené nabídky videoplatformy Voyo uvede řadu nových pořadů, které jsou teď ve výrobě. Konkrétně jde o desítky původních projektů hrané tvorby, včetně vůbec prvního dobového seriálu TV Nova s pracovním názvem Obchodní dům, návratu Kriminálky Anděl nebo rodinného seriálu Jedna rodina z pera Lucie Konečné. Generální ředitel Jan Vlček, jeden ze dvou generálních ředitelů Skupiny Nova, který je zároveň jejím obchodním ředitelem, proto očekává, že rok 2023 by měl skupinu ve sledovanosti dál posunout.

Optimistické zprávy má také v prozatímním výhledu pro letošní podzim. Z hlediska inzertní aktivity zadavatelů reklamy Nova nepozoruje, že by klienti pod vlivem ekonomického vývoje brzdili své plány pro reklamní televizní kampaně. „Většina klientů uzavírá větší objemy než loni,“ popisuje v rozhovoru, který se uskutečnil po skončení tiskové konference k podzimnímu schématu.

Se startem televizního podzimu, který je už na spadnutí, se nelze nezeptat, jak vnímáte situaci na reklamním trhu a jak se vyvíjí zájem zadavatelů o reklamu v podzimních měsících. Vidíte ve výhledu opatrnost inzertních klientů v návaznosti na ekonomický vývoj?

Velmi pečlivě sledujeme jakékoliv náznaky potenciální opatrnosti a v jednáních s klienty se zajímáme o to, jak se jejich byznys vyvíjí a jestli neplánují nějaké úpravy v komunikaci. Zatím ale zjišťujeme, že trend je spíš opačný a většina klientů uzavírá větší objemy než loni. Žádné zpomalení tedy nepozorujeme. Ne že bychom neviděli opatrnost, protože klienti dávají najevo, že se připravují na různé eventuality, aby byli připravení, kdyby jejich poptávka byla negativně ovlivněná. Dosud ale dopady na svém byznysu necítí a na velikost komunikačních rozpočtů tedy zatím stávající ekonomická situace nemá negativní vliv, spíš naopak.

Máte pro to nějaké zdůvodnění?

Domnívám se, že hodně klientů se ponaučilo v době covidu. Zvykli si žít s určitou mírou nejistoty a jsou schopní si připravit alternativní scénáře a přepnout do nich v momentě, kdy uznají za vhodné. Nevytváří si tak sami pro sebe paniku z nejistoty.

Profesní uskupení mediálních agentur ASMEA odhaduje, že míra televizní inflace se bude letos pohybovat mezi 10-15 %. Už tušíte, jak se mohou měnit ceny televizní reklamy Skupiny Nova pro rok 2023?

Zatím nemáme nic schváleného, ale všichni vidíme, jak se ceny vyvíjejí. Dopady, které inflace má na naše vstupy, se musí v cenové úrovni pro příští rok nějak projevit. Uvidíme také, jak se bude vyvíjet poptávka po televizní reklamě pro příští rok. Samozřejmě, pokud by byla vyšší, tak by to cenu tlačilo dál nahoru.

Na velikost komunikačních rozpočtů zatím stávající ekonomická situace nemá negativní vliv, spíš naopak.

Když se vrátíme do stejného období o rok zpátky, tak jste na tiskové konferenci k loňskému podzimu oznamovali plán spustit ženský kanál Nova Lady. Splnil to, co jste od něj v portfoliu vašich stanic očekávali?

Spuštěním nového kanálu Nova Lady jsme dosáhli rozvrstvení našich kanálů tak, jak jsme z pohledu sociodemografie potřebovali. Teď ještě pracujeme na jeho silnější distribuci. Nový kanál ale zatím plní očekávání vzhledem k úrovni současné distribuce. Vedle uvedení Nova Lady jsme zároveň předělali i kanály Nova Action a Nova Fun. Věnujeme se také Nova Gold. Na těchto čtyřech kanálech dále pracujeme, aby se víc doplňovaly a co nejméně překrývaly. Nova Lady je zamýšlena především jako stanice pro ženy v produktivním věku, Nova Fun zase jako stanice pro mladší ženské publikum, Nova Action míří na muže a Nova Gold primárně na ženy středního věku.

Co přesně chcete na distribuci Nova Lady zlepšit?

Chceme, aby Nova Lady byla distribuována jako naše ostatní free-to-air kanály. S operátory tedy jednáme o tom, aby kanál zařadili do své nabídky.

A plánujete uvést další nový tematický kanál?

V tuto chvíli nepracujeme na projektu dalšího free-to-air kanálu.

Jako strategicky důležitou teď vidíte placenou streamovací službu Voyo a její provazování s lineárními kanály?

Naším primárním záměrem je zužitkovat v příštím roce velké množství obsahu, který vyrábíme a připravujeme. Aktuálně jsme představili podzimní nabídku a zároveň oznámili řadu pořadů, které připravujeme pro rok 2023. Právě v příštím roce přijde ten hlavní nával nového obsahu. To je klíčová priorita. Letošní podzim bude silný, očekáváme navýšení sledovanosti, přičemž v roce 2023 se chceme ve sledovanosti posunout ještě výš.

Letošní podzim bude silný, očekáváme navýšení sledovanosti, přičemž v roce 2023 se chceme ve sledovanosti posunout ještě výš.

Nebudou si obě platformy diváky „požírat“?

Jednoznačně vidíme, že Voyo a lineární televize si nekonkurují, ale vzájemně se doplňují. Vidíme, že lineární televize funguje jako hnací motor nových předplatitelů pro Voyo. Jde o pořady, které diváci zhlédnou v televizi a líbí se jim natolik, že je chtějí vidět ve svém vlastním režimu. Nebo naopak lineární televize funguje jako způsob podpory formátů, které lze sledovat jen na Voyo.

Otázka je, zda budete pořady, které plánujete pro Voyo začleňovat i do lineárního vysílání…

Naše představa je, že projekty, které jsou exkluzivně na Voyo, zůstanou na Voyo. Nevylučujeme, že v horizontu několika let nebudou v lineární televizi, ale nepočítáme s tím, že by se do lineárního vysílání dostávaly třeba už po jednom roce.

Už několikrát jste naznačili, že Voyo má více předplatitelů, než jste pro toto časové období plánovali. Jaký je aktuální stav?

Nedávno jsme zveřejnili, že Voyo má více než 350 tisíc předplatitelů. Počet se postupně zvyšuje, navíc teď začíná podzimní sezóna, která je stimulem pro nové předplatitele. Odhadujeme, že Voyo je teď po Netflixu dvojkou trhu, přestože přesná čísla o Netflixu neznáme a vycházíme z našich propočtů. Klíčový je lokální obsah, v tom nám těžko nějaký zahraniční hráč může konkurovat.

Odhadujeme, že Voyo je teď po Netflixu dvojkou trhu.

A investičně? Vrací se peníze vložené do budování platformy Voyo?

Máme nastavený pětiletý plán, který je spočítán na profitabilitu při dosažení počtu jednoho milionu předplatitelů. Ten cíl je věřím realistický. Když se podíváme na penetraci placených streamovacích video služeb (SVOD, pozn. red.) na českém trhu, tak jsme na úrovni zhruba 25 %. Na Západě je ale úroveň této penetrace minimálně dvojnásobná, proto je na našem SVOD trhu stále prostor pro růst.

Platí stále, že největší tahákem na Voyo je Ordinace v růžové zahradě?

To je asi zjednodušení. Lze těžko srovnávat seriál, který běží dlouhodobě, se seriály o třech nebo čtyřech dílech. Ordinace v růžové zahradě přináší samozřejmě velmi hodnotný obsah s loajálním publikem a kontinuálně tak vytváří páteř stability předplatitelské báze. Stavět Voyo jen na Ordinaci by ale nešlo. Diváci si totiž postupně zvykají na exkluzivní materiály, které Voyo nabízí, a ty se pak stávají lákadlem pro další nové předplatitele.

Neuvažujete tedy o návratu Ordinace v růžové v zahradě do lineárního vysílání?

Ne, to není v plánu.

Z pohledu prodeje reklamy a doplňováním cílových skupin na internetu a v lineární televizi narážíme na to, že stále nemáme jednotnou měnu pro měření videoobsahu…

Pokud jde o Voyo, tam reklamu prodávat nechceme. V případě videa podporovaného reklamou, tedy AVOD, kterou v naší nabídce zastupuje Nova.cz, jsou v rámci asociace ATO rozpracovány projekty, které by byly schopné změřit celkový zásah videa. S klienty už teď ale obchodujeme inkrementální reach, který dokáže přiřadit video views k televizní kampani.

Pokud nahlédneme Skupinu Nova jako celek za několik let, jak velký podíl obratu může skupině přinášet SVOD, představované službou Voyo?

Procentuální podíl je těžké vyjádřit, protože nevíme, jak se budou vyvíjet příjmy z ostatních zdrojů. SVOD by ale měl být jedním z pilířů, na kterém chceme v budoucnu stát. V dohledné době rozhodně nebude klíčový, protože základem budou stále reklamní příjmy. Vedle reklamy a SVOD se nám ale zajímavě vyvíjejí i příjmy z distribuce a naším úkolem je právě příjmové zdroje do budoucna diverzifikovat.

Zdroj: mediaguru.cz

NELEGÁLNÍ STAHOVÁNÍ AUTORSKÝCH DĚL Z POHLEDU TRESTNÍHO PRÁVA

Snad každý uživatel internetu si někdy stáhl pro svou osobní potřebu film, píseň či fotografii, ti zdatnější pak třeba i počítačový program (např. počítačovou hru). Existují samozřejmě soubory, na které se autorská práva nevztahují, většinou však narazíme na problém, že daný soubor je dílem ve smyslu § 2 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon (dále jen „autorský zákon“). Dopouští se uživatel, který si autorské dílo stáhne z nelegálního zdroje, protizákonného jednání a pokud ano, může být nelegální stahování postihnutelné předpisy trestního práva?

V dnešní době existuje mnoho placených legálních online platforem s přístupem k autorským dílům (zejména filmům a seriálům) jako je Netflix, HBO GO, Disney+ atd. Další možností, jak získat počítačové soubory, je přístup přes datová úložiště typu Ulož.to. Zde jsou dostupná díla, která mají často nejasný původ a zřejmě chybějící licenční oprávnění k jejich stažení, zato jsou dostupná zdarma. A konečně, existují také weby, kde nahraný autorský obsah je zcela zjevně nelegální, jsou to zejména domény umožňující stažení tzv. torrentů a fungující na principu peer-to-peer (tedy že data proudí přímo od jednotlivých uživatelů k dalším uživatelům). Policie se snaží tyto platformy aktivně potírat, práci jim však komplikuje fakt, že tyto weby jsou často nadnárodní a jejich původce není vůbec snadné vypátrat.

Otázkou, zda je stahování autorského obsahu pro osobní potřebu přípustné, se v minulosti zabýval i Nejvyšší soud, který se vyjádřil v tom smyslu, že v případě zhotovení rozmnoženiny autorského díla toliko pro osobní potřebu ve smyslu § 30 odst. 1, 2 autorského zákona se nejedná o neoprávněný zásah do autorských a souvisejících práv. Zároveň se Nejvyšší soud vyslovil, že autorský zákon nevylučuje legální pořízení většího počtu kopií pro svou osobní potřebu, a to za předpokladu, že to není v rozporu s běžným způsobem užití díla a nejsou tím dotčeny oprávněné zájmy autora. Dle názoru Nejvyššího soudu je pak irelevantní, z jakého zdroje je tato kopie pro osobní potřebu pořízena, tedy může být opatřena i nelegálně (např. stažením autorského díla z internetu). Nesmí se však jednat o kopii počítačového programu, jelikož zhotovení kopie tohoto autorského díla vylučuje samotný autorský zákon v § 66.[1]

Není pak divu, že se široká veřejnost dodnes domnívá, že je stahování z internetu pro svou osobní potřebu v pořádku, když stejný názor zastával i Nejvyšší soud. Výše zmíněný judikát je však dnes již překonaný judikaturou Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“). Ten vyjádřil názor, že nelegální pořízení kopií, ať už pouze pro svou osobní potřebu, není možno podřadit pod výjimku, jež by toto umožňovala. Svůj závěr odůvodnil tím, že při vytváření výjimek z autorského práva je nutno užít restriktivního výkladu, jelikož autorské právo, do kterého se zasahuje tímto mimořádně zákonem povoleným způsobem, je právem absolutní povahy. Soudní dvůr dále upozornil, že v případě nelegálního stažení autorského díla se autor nedovolá adekvátní náhradní odměny, proto je stahování z nelegálních zdrojů, byť pro vlastní potřebu, nutno potírat.[2]

Soudní dvůr upozornil na nutnost užití tzv. Bernského třístupňového testu, jenž lze považovat za materiální podmínku bezesmluvního užití díla, která musí být naplněna vedle jednotlivých zákonných licencí stanovených v zákoně (formální podmínka). Tři podmínky, jež musí být splněny pro přípustnost výjimky z autorského práva ve prospěch pořízení kopií autorského díla pro svou osobní potřebu, jsou tyto:

Jedná se o zvláštní případ stanovený v zákoně.
Užití díla nesmí být v rozporu s běžným způsobem užití díla.
Oprávněné zájmy autora nesmí být nepřiměřeně dotčeny.

Soudní dvůr dospěl k názoru, že i kdyby byly první dvě podmínky testu splněny, stahování rozmnoženin z nelegálních zdrojů nemůže nikdy splňovat třetí podmínku tohoto testu, jelikož autoři nezískají při stahování děl z nelegálních zdrojů náhradní odměnu, a to se nepřiměřeně dotkne oprávněných zájmů autora bez dalšího. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že stahování autorského obsahu z nelegálních zdrojů je protizákonné.

Je však takové jednání možno postihnout v trestněprávní rovině?

V judikatuře je věnována pozornost výhradně sdělování díla veřejnosti (nahrávání děl na internet bez svolení autora) a nikoli stahování. To pramení především z nižší společenské škodlivosti stahování, kdy je k němu ze strany orgánů činných v trestním řízení přistupováno v souladu se zásadou subsidiarity trestní represe benevolentněji, jelikož skutek nedosahuje takové společenské škodlivosti, že by se nedalo vyřešit v mantinelech občanskoprávních, příp. správněprávních nástrojů nápravy.

Nelegální stahování by však přece jen mohlo naplňovat skutkovou podstatu § 270 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“). Toto ustanovení zní „Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.”[3] Pro zjednodušení pracuji v tomto článku pouze s termínem autorské dílo, mé závěry jsou však plně aplikovatelné i pro další práva související s právem autorským ve smyslu §270 trestního zákoníku.

Jak jsem uvedl výše, podmínka zásahu do chráněných práv k autorskému dílu bude v případě stahování splněna, klíčová bude tedy interpretace slovního obratu „nikoli nepatrně“. Aby byla naplněna skutková podstata tohoto trestného činu, musí být zásah nikoli nepatrný. Komentářová literatura k tomuto uvádí, že je nutno posuzovat každý případ individuálně, zejména se musí zohlednit, jakou intenzitou bylo zasaženo do zákonem chráněných práv, jakým způsobem byl čin proveden, následky, jež čin vyvolal ve sféře osobních a majetkových práv autorů, dále zda se jednalo o ojedinělý zásah nebo mají zásahy dlouhotrvající či opakující se charakter. V neposlední řadě bude nutno posoudit i osobu pachatele, způsob a míru jeho zavinění, pohnutku a zda v minulosti již spáchal obdobný čin.[4]

Nutno podotknout, že podmínka nikoli nepatrného zásahu nebude v případě stažení díla koncovým uživatelem zpravidla splněna, jelikož škoda způsobena stažením např. jednoho filmu se pohybuje pouze v řádech korun. Nejvyšší soud totiž dovodil, že při výpočtu škody je nutno vycházet z toho, jakou částku by nositelé autorských práv získali, kdyby sami legálně zpřístupnili stažený obsah srovnatelným způsobem (v případě filmů a seriálů např. prostřednictvím online videopůjčoven) a že výši ušlého zisku není možno počítat z obvyklé ceny hmotného nosiče (např. DVD).[5]

Současně je pro nositele autorských práv výhodnější se hojit na provozovatelích webových platforem, příp. na osobách, které dílo na internet nahrály než na uživatelích, kteří dílo stáhli. Jednotliví uživatelé totiž způsobí stažením díla pouze nepatrnou škodu a bylo by ekonomicky nevýhodné a technicky prakticky nemožné se po každém z nich domáhat náhrady škody. Dne 7. 6. 2021 navíc vstoupila v účinnost směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2019/790,[6] která mj. poskytovatelům služeb pro sdílení obsahu online stanovuje nové povinnosti. Směrnice stanovuje povinnost poskytovatelům služeb vynaložit „nejlepší úsilí“ směřující k zamezení šíření obsahu porušující autorská práva, jen tak mohou vyloučit svou odpovědnost.

Jak jsem však již nastínil výše, pro běžné uživatele může být problematická situace, kdy uživatel stáhne soubor typu torrent. V okamžiku stažení totiž uživatel zároveň data odesílá dalším uživatelům, čímž dílo rozmnožuje dále.[7] Jakýkoliv uživatel je pak potenciálním spolupachatelem trestného činu, a to ne primárně z důvodu samotného stažení díla, nýbrž z důvodu jeho dalšího sdílení, kdy společné jednání více uživatelů již může splnit podmínku „nikoli nepatrného“ zásahu do autorského práva.[8]

Jaký postih reálně hrozí za samotné nelegální stahování autorského obsahu na internetu?

Lze uzavřít, že stahováním autorských děl vznikne pouze nepatrný zásah do autorských práv, tedy v případě, že uživatel nestahuje torrent soubory a dále je nesdílí, nemusí se obávat trestněprávního postihu. Jednání však může být kvalifikováno jako přestupek ve smyslu autorského zákona. Na stahování autorského díla dopadá § 105a odst. 1 písm. a) autorského zákona a dle tohoto ustanovení lze za neoprávněné užití autorského díla uložit pokutu do výše 150.000 Kč. Zde teoreticky dopadají veškeré zásahy do autorského díla, které nedosahují intenzity „nikoli nepatrného“ zásahu. Tedy v rovině čistě formální se uživatel každým stažením autorského obsahu z nelegálního zdroje dopouští přestupku. V praktické rovině se však stahování obsahu z internetu nevěnuje ze strany příslušných orgánů pozornost a není mi znám jediný případ, kdy by uživatel byl pokutován, či dokonce stíhán pro stahování autorského obsahu pro vlastní potřebu.

Mgr. Bc. Václav Pindur

Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.

________________________________________

[1] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2009, sp. zn. 5 Tdo 234/2009

[2] Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 10. 4. 2014, ACI Adam BV a další v. Stichting de Thuiskopie a Stichting Onderhandelingen Thuiskopie vergoeding, sp. zn. C-435/12

[3] Ustanovení § 270 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

[4] ŠČERBA, Filip. § 270 [Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi]. In: ŠČERBA, Filip a kol. Trestní zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 2152

[5] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2014, sp. zn.: 5 Tdo 171/2014

[6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES

[7] Ustanovení § 13 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů

[8] SKUPIN, Zdeněk Jiří. Zamyšlení nad okolnostmi vylučujícími protiprávnost při trestněprávním zásahu do autorských práv za použití P2P a zejména klient-server sítí s důrazem na nutnou obranu a krajní nouzi. Trestněprávní revue, 2019, č. 2, s. 27-35

Zdroj: epravo.cz

LIDÉ OD ZPRAVODAJSTVÍ CÍLENĚ UTÍKALI, NA PODZIM SE ALE VRÁTÍ

Větší množství pozitivních témat nebo tipy, jak se vyrovnat se zvyšujícími se životními náklady. I to je podle ředitele zpravodajství TV Nova Kamila Housky recept na to, jak reagovat na frustraci lidí z přemíry negativních událostí.

Televizní zpravodajství bylo v posledních letech poznamenáno především událostmi spojenými s pandemií koronaviru. Letos v únoru se pak hlavním tématem stalo válečné dění na Ukrajině. Obě mimořádné události ovlivnily jak chod televizního zpravodajství, tak i mediální chování diváků. Strmý zájem o informace vystřídalo letos na jaře vypětí z přemíry negativních událostí doprovázené i částečným útěkem od televizního zpravodajství. „Na druhou stranu roste zájem o zprávy na internetu a vidíme, že zpravodajství televizní a internetové vyhledávají jiné skupiny diváků,“ popisuje v rozhovoru ředitel zpravodajství TV Nova Kamil Houska, který věří, že se diváci k televizním zprávám na podzim vrátí. Budoucnost zpravodajství pak vidí právě v jeho dostupnosti na různých platformách pro rozličné skupiny diváků. „Už dnes bojujeme o mladé, aby s námi byli, až budou starší,“ říká a dokládá, že Nově se velmi osvědčilo zpravodajství na sociální síti TikTok, které je určeno pro mladou generaci „náctiletých“ uživatelů.

Televizní zpravodajství mělo v posledních dvou letech nejprve velmi silné téma v covidu, od letošního února pak v ruské agresi na Ukrajině. To jsou velmi vážná témata, která na diváky mohou působit stresově. Jak se to odrazilo na zájmu o vaše zpravodajství?

Viděli jsme, že zájem o informace byl v době covidu velký. Přispělo k tomu i to, že lidé byli nuceni trávit čas doma a díky tomu se zvýšila i sledovanost televize. To platilo obecně pro celý trh, nejen pro naše zpravodajství. Teď je ale situace jiná. V posledních dvou až třech měsících došlo napříč celým trhem k poklesu zpravodajství. Odhlédneme-li od toho, že jsme uprostřed letních měsíců, kdy je televizní sledovanost vždy nižší, je pokles podle našich analýz spojený s tím, že část lidí zpravodajství záměrně vytěsnila. Bavili jsme se o tom s psychology a sociology, kteří se domnívají, že po dvou letech, kdy lidé byli stresováni covidem a následně válkou na Ukrajině, zdražováním nebo energetickou bezpečností, se snažili s tím náporem vyrovnat útěkem od zpravodajství. Nám třeba ubylo u zpravodajství trochu žen, a naopak přibylo mužů. Sociologové se domnívají, že to souvisí s tím, že muži ve vypjatých situacích mají tendenci řešit další vývoj a budoucnost, zatímco ženy v určité fázi, kdy je toho stresu příliš, cítí více existenční obavy a negativní věci se snaží vytěsnit. Lidé teď tedy utíkají od zpravodajství, protože zpravodajství je negativní a to, co se děje, je negativní.

Vyhodnotili jste si to tak, že je třeba na takové chování diváků reagovat?

My jsme na to samozřejmě reagovali, i když nemůžeme ovlivnit to, že se dějí negativní věci, o kterých je nutné informovat. Můžeme ale ovlivnit skladbu zpráv a to, na co klademe důraz. Než lidi strašit tím, že přijde zdražování, zařazujeme reportáže, kde se jim snažíme spotřebitelsky poradit a dát tipy, jak se se situací vypořádat. Snažíme se nabádat lidi, aby si například šetřili na doplatky a nebyli tak na podzim zaskočení z vysokých nedoplatků. Snažíme se taky hledat větší množství pozitivních témat. Svět není černobílý a není plný jen špatných událostí. Víc si všímáme příběhů zajímavých lidí a například teď v létě do každých zpráv přidáváme cestovatelské okénko, tipy na výlety, aby si lidi trochu vydechli. Dobu nezměníme, ale vnímáme ve společnosti velkou frustraci. Proto si myslíme, že lidi mají večer dostat nejen penzum nutných informací o tom, co se děje, ale že si zaslouží i obrázek nadějnější budoucnosti světa.

Jak se zmíněné dvě mimořádné události odrazily ve vaší práci? Co jste museli dělat jinak nebo nově?

Všechno zlé je k něčemu dobré. Nás to naučilo rychle reagovat, odhalilo to naše slabiny, které jsme měli a na které jsme nebyli dlouhodobě připraveni. S válečným stavem takto blízko v Evropě nám zkušenosti chyběly. Výjezdy reportérů s vojáky do Afghánistánu nebo Iráku byly něco jiného, protože na Ukrajině se naše štáby pohybovaly samy a bez vojenské pomoci. Chyběla nám také řada věcí –- neměli jsme např. dostatek neprůstřelných vest, helem atd. Uvědomili jsme si, že bychom měli zavést školení pro reportéry do krizových oblastí, a také jsme viděli, jak důležitá je psychologická pomoc. Poučili jsme se a díky tomu jsme na podobné situace připraveni.

Ještě se vrátím k tomu, že někteří diváci se začali zpravodajství vyhýbat. Jaké možnosti v tu chvíli máte? Těžko zatajovat to, co se děje…

To opravdu nejde, ale snížili jsme například počet zpráv z Ukrajiny. Na začátku jsme vysílali deset až dvanáct reportáží, dnes máme z Ukrajiny jednu až dvě nejdůležitější reportáže v jedné večerní relaci. A jsou i dny, kdy se Ukrajině nevěnujeme vůbec, protože tam není žádný výrazný vývoj. Zájem diváků už také není takový jako na začátku. Vysílat každý večer čtyři až pět reportáží stále o tom, že se střílí a bombarduje, už nemá takový smysl. Lidé vědí, že válka pokračuje, a pokud dění nepřináší hmatatelný vývoj, nevidím v tom význam. Na druhou stranu se ale Ukrajině věnujeme z jiných úhlů. Snažíme se přinášet informace o integraci Ukrajinců, kteří k nám přišli, přinášíme reportáže o tom, jak se učí česky nebo jak se řeší jejich zapojení do školského systému. A snažíme se Ukrajincům i pomáhat –- například na TN.cz pro ně pořád máme servis v ukrajinštině, aby dostali všechny potřebné informace ve svém rodném jazyce.

Než lidi strašit tím, že přijde zdražování, zařazujeme reportáže, kde se jim snažíme spotřebitelsky poradit a dát tipy, jak se se situací vypořádat.

Ještě před vypuknutím války na Ukrajině jste se soustředili na vysílání svého štábu do Bruselu. Válka na Ukrajině toto pravděpodobně zastínila, ale jak se vám bruselská zkušenost osvědčila?

Válka na Ukrajině zastínila samozřejmě všechno, i covid jako by přestal existovat. Celý svět se zajímal o Ukrajinu. Se zřízením našeho štábu v Bruselu máme ale výbornou zkušenost. Zpočátku jsme měli trochu obavu, jestli budeme mít dostatek témat. Obavy se ale nepotvrdily a náš štáb je schopen každý den přinášet z Bruselu zajímavá témata. Hodnotíme to jako správný krok, protože v Bruselu se rozhoduje stále více podstatných věcí. Pomohlo nám to i z pohledu evropských politiků. Tím, že jsme v Bruselu akreditováni, tak nás vnímají jako relevantní médium. Otevřelo nám to dveře k řadě rozhovorů, na které bychom dříve nedosáhli. Naším záměrem je srozumitelnou formou informovat o tom, co se v Bruselu děje, a věřím, že se nám to daří.

Uvažujete o tom, že byste měli bruselského zpravodaje na stálo?

Nikdy jsme neřekli, na jak dlouho štáb do Bruselu vysíláme. Chtěli jsme tento zpravodajský post otevřít. Shodou okolností se to sešlo s českým předsednictvím. Ale neříkali jsme, že jedeme do Bruselu jen na dobu českého předsednictví. To s tím nesouvisí. Teď máme štáb v Bruselu a neuvažujeme o tom, že bychom ho rušili. Není to časově ohraničené.

Pokud jde o Ukrajinu, měli jste tam dokonce několik štábů. Jaká je situace dnes?

V jednu chvíli jsme měli na Ukrajině až tři štáby, teď tam ale žádný nemáme. Kolem května jsme usoudili, že se válka dostala do takové fáze, kdy nevidíme důvody proto, abychom tam štáby drželi.

Jak jste štáby vybírali?

Každý z našich reportérů si mohl vybrat, jestli do válečné zóny chce jet, nebo nikoli. Nikoho jsme nenutili, účast byla čistě dobrovolná. Mile mě ale překvapilo, kolik redaktorů projevilo zájem na Ukrajinu jet. Možná zdánlivě překvapivě byly mezi prvními dobrovolníky ženy. Pro nás jako televizní organizaci bylo zásadní, abychom se o své lidi dobře postarali ať už nadstandardním pojištěním, ohodnocením, nebo zázemím, které jsme jim vybudovali. Na to, že jsme s tím neměli zkušenosti, tak to celé proběhlo velmi profesionálně. A znovu musím říct, že způsob, jakým se k sobě chovaly štáby naší televize a České televize, byl ukázkový. Ocenil jsem to, že konkurenční rivalita jde v takových situacích stranou a že si dokážeme vzájemně vypomoct.

Způsob, jakým se k sobě chovaly štáby naší televize a České televize, byl ukázkový. Ocenil jsem to, že konkurenční rivalita jde v takových situacích stranou a že si dokážeme vzájemně vypomoct.

Věci, které jste museli v souvislosti s vysláním štábů na Ukrajinu udělat, byly –- už z toho, co jste naznačil –- docela složité…

Bylo to složité a bylo to drahé. Potřebovali jsme naše lidi vybavit technikou, neprůstřelnými vestami, helmami, sháněli jsme velké množství paliva v kanystrech, satelitní telefony nebo velká auta, ve kterých lze i přespat. Prostě tak, aby štáby byly maximálně soběstačné. Stálo nás to několik milionů korun. Měli jsme také obavy, co všechno se může stát, ale teď musím říct, že si ani nejsem vědom toho, že bychom měli nějaké problémy –- s výjimkou toho, že štáb zadržela armáda, což se ale vyřešilo a což je věc, na kterou se nelze dopředu zcela připravit.

Museli jste se o tom, jaké věci štábům na Ukrajinu zajistit, s někým radit?

Částečně. Nějakou zkušenost máme, protože někteří naši reportéři jezdili do Iráku a Afghánistánu, a i já sám jsem jako mladý novinář byl v Bosně. Určitou představu o tom, co je třeba zajistit, jsme měli a také jsme ji konzultovali s vojenskými odborníky. Podstatná ale byla také pravidla, která jsme si stanovili. Například povinnost nás o všem, co se děje, informovat. Nebo také vědomí, že kdykoli se lze vrátit domů a že to není ostuda. Všichni věděli, že když mi zavolají s tím, že se chtějí vrátit, respektuji to. Psychická pohoda je pro zvládnutí této práce asi nejpodstatnější.

Počítáte s tím, že byste na Ukrajinu štáby znovu vyslali?

Na to jsme připraveni, ale čekáme na nějaký impulz, který vývoj zásadně změní. Může to být konec války a vyjednávání o míru nebo masivnější ofenziva nebo případně další změny v ukrajinské společnosti. V době, kdy je řada materiálu dostupná přes agentury, nemá ale smysl, abychom štáby na Ukrajině drželi. Ani by neměly co vyrábět. Příběhy a situace se opakují a pro komerční televizi nemá z dlouhodobého hlediska za těchto okolností smysl udržovat dlouhý čas svůj štáb na místě. Když to ale bude nutné, jsme připraveni během 24 hodin vyrazit zpět.

Přesuňme se ještě k jiným tématům. Loni jste začali vysílat z nového zpravodajského studia. Jste s ním spokojení?

Spokojeni jsme, pár drobností ještě doladíme, ale už jsou to jen malé detaily. Zpravodajské studio funguje a teď plánujeme investice do dalších studií. Nové sportovní studio jsme představili před létem a další budou následovat.

Nově zřízené bylo loni také studio pro internetové zpravodajství TN Live. Vedle televizní relace rozšiřujete i internetové zpravodajské vysílání. Plánujete to tak i nadále?

Dlouhodobě jsem zastáncem toho, že v malé zemi, jako je Česká republika, je budování ryze zpravodajského televizního kanálu pro komerční televizi nákladné a není efektivní. Jeho výtěžnost je podle mě nedostatečná. Proto jsme se rozhodli pro internetové vysílání TN Live. Propojujeme ho i s hybridní televizí, ze které lze prokliknout do živého zpravodajství. Toto je podle mě budoucnost zpravodajství. Je to efektivnější a levnější zpravodajství, ale zároveň je vytvářeno v televizní kvalitě a divák ho může sledovat v situacích, kdy je co vysílat.

O zpravodajském televizním kanále tedy stále neuvažujete?

Neuvažujeme.

Má ale internetové zpravodajství v kombinaci s televizním takový divácký dopad?

Není to tak, že by TN Live podpořilo sledovanost televize nebo obráceně. Zasahuje ale jinou skupinu lidí. Když jsem mluvil o tom, že všem televizím v květnu kleslo večerní zpravodajství, tak na druhou stranu vidíme, že se enormně zvyšuje návštěvnost našeho webu TN.cz, a tím i sledovanost internetového zpravodajství TN Live. Jsou to jiné typy lidí, které konzumují zpravodajství. Naší základní filozofií je vytvářet zpravodajství a doručovat ho vhodnými cestami k různým skupinám diváků nebo čtenářů. Něco dáme do televize, něco na internet, něco na sociální sítě. To je budoucnost. Reportáže, které vyrobíme, jen přizpůsobujeme tomu, kde je lidé přijímají. Tím oslovujeme jiné divácké skupiny a zvyšujeme celkový vliv zpravodajství.

Nejde ale říct, jaký je ten souhrnný dopad…

Je to bohužel obtížné. Velký počet diváků stále sleduje televizi, u internetu se navíc lidé mění v průběhu dne a zpravodajství nesledují celý den. Někdo přijde na web 20krát denně a stráví zde 10 minut. Nelze to zjistit prostým součtem. V dnešní době ale není tak podstatné, jestli reportáž uvidí v televizi, na internetu nebo na sociálních sítích. Mladí lidé konzumují většinu zpráv jen na sociálních sítích. Když na sítích nebudeme, tak přijdeme o část publika, protože tito lidé si večer televizi nepustí. Pak je tady skupina lidí, která bez televize nemůže fungovat. Další skupina přes den poslouchá rádio, chodí na web a o základních událostech dne má přehled. Přesto si večer pustí televizní zpravodajství, protože vyhledává zpravodajský souhrn dne. Televizní zpravodajství má i přes velký růst internetu na lidi největší dopad.

Přizpůsobujete obsah reportáží a jejich podobu typům sociálních sítí?

Příspěvky jednotlivým sociálním sítím přizpůsobujeme. Například od nejmladší generace patnáctiletých nečekáme, že si večer pustí televizní zpravodajství. Zároveň ale o mladou generaci nechceme přijít. Pro ně proto připravujeme zpravodajství například na TikToku. Když jsme s tím začali, tak si řada lidí myslela, že je to nesmyslné. Není to pravda. Ano, je to rychlé, krátké sdělení, ale na některých máme i stovky tisíc zhlédnutí. Není ani pravda, že by se mladí lidé o zpravodajství nezajímali. Zajímá je jen něco, možná ve zkratce a zábavnější formou. Každá sociální síť má pro to, abychom na ní zpravodajství tvořili, význam. Na TikToku jsme u nejmladších diváků úspěšní a věříme, že když s touto generací budeme pracovat, tak si nás v pozdějším věku najde –- ať už na internetu u TN Live, nebo v televizi u Televizních novin. Už dnes bojujeme o mladé, aby s námi byli, až budou starší.

Na TikToku jsme u nejmladších diváků úspěšní a věříme, že když s touto generací budeme pracovat, tak si nás v pozdějším věku najde –- ať už na internetu u TN Live, nebo v televizi u Televizních novin.

Připravujete speciální vysílání pro senátní a komunální volby?

K senátním a komunálním volbám předvolební zpravodajství chystáme, ale jsou to přece jen volby, které jsou méně centrální, proto se jim nebudeme věnovat tak intenzivně jako parlamentním volbám. Událostí číslo jedna jsou pro druhou polovinu roku prezidentské volby, kde chystáme řadu překvapení.

Ještě na závěr: jak odhadujete vývoj diváckého zájmu o televizní zpravodajství ve druhém pololetí letošního roku?

Věřím, že divácký útlum, který přišel letos v dubnu a v květnu, je dočasný. V červnu se už začala sledovanost zlepšovat, pak ale přišly prázdniny. Myslím si, že na podzim se lidé k televiznímu zpravodajství vrátí.

Zdroj: mediaguru.cz

„BUĎ DOKÁŽETE LIDI ROZPLAKAT A ROZESMÁT, NEBO V TELEVIZNÍM BYZNYSU NEUSPĚJETE,“ ŘÍKÁ ŠÉF CME DIDIER STOESSEL

Generální ředitel mediální skupiny CME Didier Stoessel patří k nejvlivnějším osobnostem tuzemského mediálního byznysu. Bývalý investiční bankéř se zkušenostmi z bank HSBC či Merrill Lynch je vrcholovým manažerem, kterého si skupina PPF před dvěma lety vybrala, aby pro ni zařídil návrat nově akvírované mediální skupiny CME zpět na výsluní. A Stoessel se nedrží vůbec zpátky –- z trhu si k sobě na Novu stáhl kreativní producenty i vývojáře („Mít dobrý obsah a způsob, jak jej doručit –- o to se dnes hraje“), pronajal si trojnásobek studií a utrácí stovky milionů korun za výrobu obsahu. K tomu „obrodil“ tehdy stagnující projekt online videotéky Voyo, ze kterého udělal jeden z výrazných pilířů své strategie a který nyní Nově přináší tržby stovek milionů ročně. Stoessel se však stále potýká s řadou výzev: konkurencí na trhu („byť naší největší konkurencí je spánek –- to je šest až sedm hodin denně, kdy nekonzumujete náš obsah“), ekonomickým zpomalením či setrvalým poklesem sledovanosti lineárního vysílání. Jak se s nimi chce jeden z nejvýznamnějších televizních manažerů v Česku vypořádat?

Do Česka přicházejí obtížné časy, inflace šplhá ke 20 procentům, reálná mzda klesá a na obzoru je recese. Co to znamená pro Novu?

My se pochopitelně díváme okolo sebe, víme, co se děje. Obtížné časy přicházejí a netýkají se jen nás, televizních společností, ale i většiny jiných odvětví. Pro nás je to specifické v tom, že domácnosti mají určený rozpočet na zábavu a ve chvíli, kdy se tento rozpočet dostane pod tlak, pocítíme to.

Vidíte už na svých číslech, že lidé šetří?

Ještě se to plně neprojevilo, ale přijde to s tím, jak budou domácnosti vystavovány stále vyšším nákladům. I když nás ale čekají sebeobtížnější časy, nevěřím tomu, že by změnily celkový trend –- a ten je takový, že podíl lidí, kteří hledají kvalitní video-obsah, roste. Ano, ke zpomalení, k zaškobrtnutí možná dojde, musíme se na to připravit a adaptovat, ale to neznamená, že bychom přestali dělat naši práci a nabízet lidem náš obsah.

Navíc, dobrá zpráva je, že v terestrice je vysílání Novy zdarma, takže podstatnou část našeho obsahu může sledovat většina domácností.

Když Netflix představoval své poslední výsledky, ukázalo se, že ztratil na milion předplatitelů. Jakožto někdo, kdo podobnou službu staví v Česku –- trápí vás to?

Naše pozice jsou rozdílné. Netflix je na americkém trhu v 70 procentech domácností a je jasné, že pokud máte takovou penetraci a nově soutěžíte s rostoucím počtem dalších streamingových společností, bude docházet k výkyvům.

V Česku a na Slovensku je ale situace jiná. Míra penetrace SVOD služeb je tu jen okolo 25 procent, proto si nemyslím, že by nás měl takto razantní úbytek potkat. Na druhou stranu, nízká penetrace znamená velkou příležitost a jsem přesvědčený, že, ať už to bude trvat tři roky nebo pět let, nakonec Ameriku a západní Evropu v tomto doženeme.

SVOD: „Subscription Video on Demand“ neboli předplacené video na vyžádání. Jde o online videotéku, do které si divák předplatí přístup a následně může sledovat video obsah. Jde například o služby Netflix či Voyo.

AVOD: „Advertising-based video on demand“ neboli video na vyžádání, které je monetizované reklamou. Divák za sledování online videa neplatí, ale pro jeho přehrání musí shlédnout reklamu. Jedná se například o službu YouTube.

Lineární vysílání: „Živé“ vysílání jak jej známe, jednotlivé pořady za sebou organicky následují, mají jasný čas začátku vysílání. Divák se přizpůsobuje programu.

Nelineární vysílání: Obsah přístupný na vyžádání, který může divák sledovat ve chvíli, kdy se to hodí právě jemu –- jde například o služby SVOD či AVOD. Program se přizpůsobuje divákovi.

SVOD služba Voyo je pro Novu sázkou na budoucnost, dáváte jasně najevo, že do tří let chcete být na milionu předplatitelů. Jsou online videotéky jako Voyo či Netflix budoucností televize?

Teď je možná moderní si to myslet, SVOD je v centru pozornosti a tyto služby rostou jako houby po dešti. SVOD je ale jenom jedna část odpovědi. O co mi skutečně jde, je přijít s ideálním mixem kanálů, skrze který mohou naši diváci sledovat prémiové video. Chci vytvořit odolný, rezistentní model, takový Nova Content Hub, kde si každý vybere službu podle svých preferencí: někdo bude sledovat lineární televizi, jiný SVOD, někdo další AVOD a další dá přednost formátům jako HbbTV (funkce chytrých televizí, která kombinuje televizní vysílání s širokopásmovým internetem, pozn. red.).

Můj cíl je nesoustředit se v tomto ekosystému na jediný kanál, ale doručovat obsah na každém z nich: každý z nás je jiný a každý z nás sleduje televizi jinak –- mým úkolem je mít všechny tyto způsoby podchycené –- a být přítomný v co největším počtu domácností, tabletů i mobilních telefonů.

Když ještě krátce zůstaneme u Voyo –- ve světě je dnes trendem zavádět „reklamně zvýhodněné SVOD“ modely předplatného. Nabízí je HBO či Hulu, testuje je Netflix a další. Je to přístup, který má z vašeho pohledu smysl?

Důvod, proč Netflix a další představují „reklamou podpořené předplatné“, je jednoduchý –- pokud máte již zmíněnou 70procentní penetraci na trhu a chcete získat dalších 10 až 15 procent domácností, musíte představit levnější model předplatného, skrze který byste nové zákazníky nalákal.

A to se nyní děje, byť přestavení reklamou podpořené SVOD služby bude zajímavé sledovat v praxi. Osobně si nejsem vůbec jistý, zda tento model předplatného s reklamou bude zaváděný na západních trzích, zejména na prémiovém trhu v USA. Netflix by si snahou o nabrání 10 procent nových předplatitelů zároveň mohl zkanibalizovat 20 procent současných subscriberů, kteří si aktuálně platí plnou cenu. Naopak téměř jistě bude tento model představený v Asii a například v Indii by na tom Netflix mohl získat desítky milionů potenciálních předplatitelů.

Pro Voyo ale s podobným modelem nepočítáte?

Nepočítáme. Voyo je v jiné situaci, je to prémiový produkt, u kterého původní obsah neustále roste: aktuálně máme ve vývoji, preprodukci nebo produkci pro Voyo rozpracovaných 35 skriptovaných projektů. Když jsem před dvěma lety do CME nastupoval, měli jsme takové pořady tři.

Nejde tato programová ofenziva na úkor lineární televize?

Zvládáme obojí –- i pro lineární vysílání připravujeme řadu nových pořadů. Podzimní programové schéma představíme už tento týden a myslím, že diváci budou překvapení. Znovu srovnám s dobou, kdy PPF získala Novu –- byla to doba, kterou už jsem jednou popsal jako spícího obra, nebyl tu dostatečný vývoj nebo nové nápady.

Tehdy jsem si řekl, že mým posláním je „reinventovat Novu“ –- a nyní jsme uprostřed tohoto procesu. Storytelling, obsah, který produkujeme, je klíčový. V televizní branži buď dokážete lidi rozesmát a rozplakat, anebo nebudete úspěšný. Tak jednoduché to je. Proto se polovinu svého času soustředím právě na vývoj nového obsahu, máme silný kreativní tým, který snad překonává schopnosti České televize.

V televizní branži buď dokážete lidi rozesmát a rozplakat, anebo nebudete úspěšný. Tak jednoduché to je.

Celý článek pro předplatitele na webu info.cz

Zdroj: info.cz

ASOCIACE HBBTV OTEVÍRÁ PŘIHLAŠOVÁNÍ DO SOUTĚŽE O CENY HBBTV 2022

Asociace HbbTV, globální iniciativa zaměřená na poskytování otevřených standardů pro pokročilé interaktivní televizní služby dodávané pomocí vysílacích a širokopásmových sítí pro připojené televizory a set-top-boxy, otevírá přihlašování do soutěže o letošní ceny HbbTV.

Soutěž se koná jako součást 10. ročníku Sympozia a cen HbbTV, který se uskuteční 9.-10. listopadu 2022 v Praze, a který pořádá Asociace HbbTV, společně s českou Asociací komerčních televizí (AKTV).

Poskytovatelé služeb a aplikací HbbTV mohou přihlašovat své produkty prostřednictvím online formuláře, zde jsou také k dispozici podmínky účasti v soutěži.

Letošní ocenění budou udělena v šesti kategoriích, doplněných o jednu cenu poroty.

Ceny HbbTV 2022 se udělují v těchto kategoriích:

Nejlepší využití HbbTV pro řešení založená na reklamě
Nejlepší nástroj nebo produkt pro vývoj nebo poskytování služeb HbbTV
Nejlepší technologická inovace produktu nebo služby HbbTV
Nejlepší nástroj pro interoperabilitu a shodu
Nejlepší marketing nebo propagace služby založené na HbbTV
Nejlepší individuální příspěvek asociaci HbbTV
Cena poroty „Nováček roku v oblasti HbbTV“

Společnost se může přihlásit do libovolného počtu kategorií. Pro každou přihlášku je třeba vyplnit samostatný formulář. Přihlášení k ocenění je zdarma. Přihlášené příspěvky budou hodnoceny dle provedení, dopadu a inovace.

Uzávěrka přihlášek je 15. září 2022. Užší výběr finalistů bude předložen odborné porotě, která vybere vítěze. Finalisté budou vyhlášeni do 15. října 2022. Ceny budou předány na prestižním ceremoniálu 10. listopadu v rámci sympozia HbbTV Symposium and Awards 2022. Všichni finalisté jsou zváni k účasti na slavnostním předávání cen.

Sympozium a ceny HbbTV 2022 se zaměřují na provozovatele platforem, vysílatele, zadavatele reklamy, poskytovatele reklamních technologií, organizace vymezující standardy a technologické společnosti nabízející bezprostřední informace o nejnovějších a nejinovativnějších službách, které jsou divákům, provozovatelům a inzerentům k dispozici.

Podrobné údaje o sponzorských balíčcích pro Sympozium a ceny HbbTV 2022 a o předcházejících předváděcích a ukázkových akcích najdete ve výzvě pro sponzory.

Řečníci se mohou hlásit se svými tématy prostřednictvím výzvy pro řečníky.

O Asociaci HbbTV
Hybridní televize (označovaná jako „HbbTV“) je globální iniciativa, která vytváří specifikaci pro poskytování služeb pokročilé a interaktivní televize a zábavy spotřebitelům pomocí kombinace televizního vysílání a širokopásmového internetu. Specifikaci HbbTV vytvářejí lídři v oboru, aby zkvalitnili zkušenosti spotřebitelů při sledování videa pomocí připojených televizorů, set-top-boxů a víceobrazovkových zařízení. Specifikace HbbTV používá prvky stávajících specifikací z jiných standardů, včetně OIPF, CEA, DVB, MPEG-DASH a W3C. Díky začlenění činnosti organizace Open IPTV Forum (OIPF) v roce 2014 a Smart TV Alliance v roce 2016 je HbbTV schopná oslovit poskytovatele služeb a dodavatele technologií pro IPTV služby i kombinované vysílací a over-the-top (OTT) služby.

HbbTV je neziskové sdružení registrované ve Švýcarsku. Má přibližně 80 členů, k nimž patří všichni světoví výrobci televizorů, velké evropské vysílací společnosti a televizní platformy i celá řada světových dodavatelů technologií a čipových sad. Více informací je uvedeno na stránkách: www.hbbtv.org

Kontakt pro Asociaci HbbTV:
Angelo Pettazzi
Předseda pracovní skupiny pro marketing HbbTV a vzdělávání (MEWG)
E-mail: angelo.pettazzi@mediaset.it
Tel: +39 02 2514 8355

Kontakt pro tisk:
Thomas Fuchs
Fuchs Media Consult GmbH
E-mail: tfuchs@fuchsmc.com
Tel: +49 171 4483 168

O české Asociaci komerčních televizí
Česká Asociace komerčních televizí (AKTV) vznikla v roce 2017 jako sdružení provozovatelů pozemního televizního vysílání s cílem hájit, podporovat a propagovat společné zájmy komerčních vysílatelů v České republice. Zakládajícími členy AKTV jsou televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. Více informací je uvedeno na stránkách: www.aktv.cz

Kontakt pro Asociaci komerčních televizí:
Marie Fianová
Tajemnice AKTV
E-mail marie.fianova@aktv.cz
Tel: +420 724 442 935

VOYU SE DAŘÍ ZÁSADNĚ LÍP, NEŽ JSME PLÁNOVALI. TAHOUNEM JE POŘÁD ORDINACE, ŘÍKÁ DANIEL GRUNT Z CME

Před rokem se do CME vrátil jako šéf digitálních aktivit Daniel Grunt. Dostal za úkol, ať do pěti let zajistí milion předplatitelů pro Voyo. Jak se to daří?

Té kampani nebylo možné uniknout. Televize Nova si na jaře zaplatila billboardy v Česku a na Slovensku, kde propagovala svoji placenou internetovou videotéku Voyo. Sotva jedna kampaň skončila, další začala –- tentokrát propagovala konkrétní pořad, minisérii Iveta. Třídílné dramatické zpracování prvních let kariéry zpěvačky Ivety Bartošové se zařadilo mezi nejúspěšnější pořady, které Voyo nabízí.

Podobným pořadům natočeným jenom pro Voyo říkají v televizi Voyo Originál. Patří mezi ně minisérie Případ Roubal a Guru, komediální seriál Národní házená nebo aktuální premiéra Jitřní záře, napínavého příběhu o alternativní rodině, která chce pojmenovat dítě po svém. Na podzim se chystá uvedení Krále Šumavy a komediální novinky Gumy.

„Extrémně dobře nám fungují všechny Voyo Originály. A pořád je páteří Ordinace v růžové zahradě. To, že jsme se ji odvážili na podzim 2021 překlopit z lineárního vysílání, kde pořád dělala 900 tisíc až milion diváků na jeden vysílací den, nám pomohlo. Ukázalo to trhu, že to myslíme vážně. Série nešla dolů kvalitou, délkou ani obsazením, je pořád stejná. Spíš chytila druhý dech,“ říká Daniel Grunt, Chief Digital Officer CME.

O síle Ordinace svědčí, že si na rozdíl od jiných seriálů nevybere obvyklou letní pauzu. Naopak uvede každý týden nové pokračování.

Jak se určuje úspěch

Nova sice sleduje, kolik diváků si pustilo konkrétní pořad, ale důležitější metrikou je počet získaných předplatitelů. Celkový počet předplatitelů na jaře pohodlně překonal hranici 350 tisíc. Přesnější čísla televize zveřejňovat nebude, protože podobná obchodní data nepublikuje žádná videotéka na trhu. Nicméně předplatitelé přibývají rychleji, než sama Nova očekávala.

„Daří se nám zásadně líp, než jsme plánovali a než jsme si vysnili. Ale výrobní plány nezrychlujeme, protože už ty původně oznámené byly ambiciózní samy o sobě,“

podotýká Grunt.

Úkol od vedení CME je jednoznačný: do roku 2026 získat milion platících uživatelů na českém a slovenském trhu. Zatím to vypadá jako reálné zadání. „Ale je tu obrovský otazník, jak bude příští rok nebo za dva roky vypadat ekonomika,“ připomíná šéf digitálních aktivit CME. Shodou okolností nedávno publikované průzkumy naznačují, že české domácnosti začnou šetřit na kultuře, zábavě a dalších volnočasových aktivitách.

Kromě toho, kolik lidí si zaplatilo přístup na Voyo, zajímá televizi také průměrná doba sledování. Průměrně teď uživatelé stráví sledováním pořadů 12 hodin týdně. Nova si objednává různé průzkumy, podle kterých má Voyo ve srovnání s konkurenčními službami největší podíl uživatelů, kteří se na něj dívají denně nebo několikrát týdně. Typickým uživatelem jsou domácnosti třicátníků a čtyřicátníků, ve srovnání s lineární televizí má Voyo větší zastoupení žen.

Sázka na lokálnost

Žádná lokální služba nikdy nebude mít rozpočet globálních hráčů. Roční investice Netflixu nebo společnosti Walt Disney do výroby obsahu jsou v desítkách miliard dolarů. I kdyby všechny televize na českém trhu daly výrobní rozpočty dohromady, nezaplatily by v přepočtu ani jeden výpravný americký seriál. Voyo proto vyzdvihuje lokální témata, oblíbené místní herce a širokou knihovnu tuzemské kinematografie. Českých filmů má v nabídce asi 750.

Příchod Disney+, HBO Max a dalších celosvětových aplikací na český trh však představuje také komplikaci při nákupu obsahu ze zahraničí. Největší hity si americká produkční studia žárlivě střeží, protože chtějí mít exkluzivní filmy a seriály na vlastních platformách.

„Saháme proto trochu jinam než k americkým filmovým studiím. Velmi dobře nám fungují třeba skandinávské detektivky. Máme poměrně hodně zajímavých sérií z Velké Británie, od BBC a ITV. To je něco, co tu funguje, takže půjdeme dál po zajímavé evropské tvorbě,“ naznačuje Grunt nákupní strategii.

„Ve všech státech, kde CME působí, chceme být nejsilnější lokální služba první volby pro lidi, kteří se chtějí podívat na kvalitní lokální obsah. Ať jsou to filmy, seriály, nebo nějaké pořady, reality show, cokoliv dalšího. To je místo, které chceme na trhu obsadit,“ vysvětluje.

Momentálně má prioritu rozvoj Voyo na českém a slovenském trhu. „Na Voyo míří v CME největší pozornost a investice. Je páteří celé digitální transformace CME ve všech státech, kde působíme. Voyo se prolíná napříč strukturou televizních stanic, v zásadě skoro všemi týmy. Potom to automaticky transformuje celou firmu,“ pokračuje Grunt. „Voyo sice existuje 11 let, ale procházelo si vlnami, kdy to byla priorita, pak zase ne, bylo v šuplíku a tlačil se AVOD –- bezplatný archiv pořadů s videoreklamou. S nástupem nového majitele je z toho znovu klíčová priorita pro celou skupinu,“ přibližuje.

Odlišnou pozici má Voyo ve Slovinsku, kde placený obsah rozvíjeli po celou dobu, zatímco volně přístupný archiv s reklamami vůbec nemají. „Slovinsko je hodně trh placených televizí, všechen dlouhý obsah monetizují prostřednictvím Voyo. Je to sice malý trh se dvěma miliony obyvatel, ale Voyo rozvíjeli a průběžně rostli. Na všech ostatních trzích byla křivka Voyo dlouho plochá, třeba deset let se nehnula,“ vzpomíná ředitel digitálních aktivit.

V Česku je rozvoj Voyo velmi rychlý. „Pořád se učíme. Jak nám rychle roste pod rukama, tak si kolikrát zapomeneme uvědomit, že na tom pracujeme teprve něco přes rok,“ uzavírá Daniel Grunt. Nasbírané zkušenosti chtějí v CME použít pro další trhy.

Zdroj: lupa.cz

MEDIÁLNÍ INVESTICE BYLY VYŠŠÍ I V KVĚTNU, RŮST ALE ZPOMALIL

Meziroční růst reklamních investic do médií pokračoval i v květnu, byl ale nižší než v předcházejícím měsíci.

Monitorovaný objem reklamních investic do médií dosáhl v letošním květnu meziročního navýšení o 7 %. Také v pátém letošním měsíci si tak reklamní trh podle dat Ad Intel od Nielsen Admosphere polepšil. Ve srovnání s dubnem, který vykázal téměř čtvrtinový nárůst (+ 23 %), je ale květnový růst nižší. Může to souviset s loňským jarním uvolňováním proticovidových opatření a s tím spojeným citelným nárůstem reklamních investic.

Za prvních pět letošních měsíců představuje meziroční navýšení monitorovaných reklamních investic 13 %. Nejvýrazněji přitom rostou investice do venkovní reklamy (+40 %) a potom do rádií (+21 %). Nejsilnější zůstává televizní reklama.

Součástí uváděného přehledu nejsou investice do internetové reklamy, protože monitoring postihuje jen displayovou reklamu.

Znovu připomínáme, že monitorované objemy nevyjadřují reálné objemy investované do reklamy v médiích, ale popisují vývojový trend

Zdroj: mediaguru.cz

SYMPOZIUM A CENY HBBTV 2022 VYDÁVÁ VÝZVU PRO ŘEČNÍKY

10. ročník Sympozia a cen HbbTV, který se uskuteční 9.-10. listopadu 2022 v Praze, nabídne jedinečnou platformu, kde bude možné prezentovat a prodiskutovat nejnovější vývoj v odvětví připojené televize. Asociace HbbTV, která akci pořádá společně s českou Asociací komerčních televizí (AKTV), zve manažery a odborníky v oboru, aby se do programu konference zapojili a oslovili špičkové publikum jako řečníci.

“Letošní Sympozium a ceny HbbTV přinesou jako vždy důležité poznatky o budoucnosti televizního vysílání a širokopásmového internetu. Vaše názory na současný vývoj, nové produkty a služby i na budoucí trendy jsou pro nás důležité. Rád bych vás proto pozval k účasti ve výzvě pro řečníky a k předložení nabídek příspěvků,”

uvedl Vincent Grivet, předseda Asociace HbbTV.

Sympozia HbbTV 2022 se mohou zúčastnit řečníci, kteří se chtějí věnovat níže uvedeným tématům, zejména na základě vlastních zkušeností z poskytování služeb. Zvážíme i zařazení dalších předložených témat:

Přehled nového i probíhajícího zavádění HbbTV na různých trzích a v různých zemích.
Využívání hybridního vysílání a širokopásmového internetu ke zlepšení diváckého výběru a zkušeností z hlediska:
– Spotřebitelů či spotřebitelských organizací
– Výrobců televizorů a dalších zařízení (např. podpora služeb pro více obrazovek, doprovodná/druhá obrazovka)
– Provozovatelů a poskytovatelů služeb
– Vysílatelů (jak veřejnoprávních, tak komerčních)
– Regulátorů, vlád jednotlivých zemí nebo evropských organizací
Reklama a další způsoby monetizace hybridního přístupu k televizi (např. reklamy v adresovatelné televizi):
- Cílená reklama: náhrada reklamy ve vysílání
- Náhrada na straně klienta a na straně serveru
- Náhrada na základě watermarku
- Cílená reklama: implementace, příklady využití, zkušenosti, budoucí vývoj, výzvy
- Přínosy cílené reklamy založené na standardech (oproti proprietárním řešením)

Aplikace operátora HbbTV (HbbTV OpApp):
– Vysvětlení, implementace, osvědčené postupy, aktuální specifikace
– Nové zavádění
Zkušenosti s propagací a marketingem HbbTV:
– Z hlediska technologie
– Z hlediska obchodního rozvoje
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a ochrana elektronické komunikace (ePrivacy) – zkušenosti ze světa HbbTV:
- Měření sledovanosti, chování diváků a další otázky souladu s GDPR
- Žádost o souhlas a jeho získání v kontextu televizoru
- Soubory cookie a jejich nástupci

Bezpečnost mediálního obsahu, správa práv a ochrana obsahu ve službách hybridní televize: Správa digitálních práv (DRM) a HbbTV (např. příklady, služby, řešení)

Osvědčené postupy v HbbTV:
- OTT, streamovací služby na vyžádání/s odloženým sledováním
- Aplikace doprovodných obrazovek
- Hlasové ovládání u HbbTV
- 360° VR – větší zapojení diváků
- Zkušenosti s aplikacemi operátora (OpApp)
- Služby vyhledávání obsahu
- Přístupnost (mluvené titulky, zvukové popisy, znakový jazyk)

Zprostředkování pokročilých diváckých zážitků, včetně:
- Ultra vysokého rozlišení (UHD)
- Vysokého dynamického rozsahu (HDR)
- Nové generace zvuku (NGA)
- Virtuální reality/rozšířené reality/umělé inteligence

Nejnovější inovace a technologie při zavádění služeb a zařízení prostřednictvím HbbTV
Nástroje a techniky pro vývoj a testování aplikací a služeb HbbTV
HbbTV a další standardy, např.:
– technologie 3GPP 5G/vysílání 5G
– DVB-I: role/zapojení HbbTV, nové specifikace
– IP vysílání (např. DVB Native IP)
– ATSC 3.0 watermarking
Režimy v souladu s HbbTV: proč je to třeba, osvědčené postupy v jednotlivých zemích, implementace, vzdělávání zainteresovaných stran
Aktuální informace z amerického trhu, např. inspirace pro evropský trh: ATSC 3 aplikace pro datacasting, nové aplikace, trendy (místní zpravodajství, vzdělávání)
Uvnitř HbbTV: jak organizace funguje, pracovní skupiny, operační skupiny, účast, zapojení, přínosy členství
Budoucnost pro HbbTV: tržní trendy a budoucí směřování
Budování lepšího ekosystému HbbTV: úvahy a nápady, jak může Asociace HbbTV ve spolupráci se členy a hráči na trhu zefektivnit ekosystém HbbTV
Poučení pro poskytovatele služeb při zavádění služeb HbbTV a podnikání v HbbTV. Co se dá zlepšit?

Pokud máte zájem vystoupit na Sympoziu HbbTV 2022, zašlete nám do 15. 7. 2022 nástin navrhované prezentace prostřednictvím tohoto online formuláře. Uveďte prosím název, shrnutí (max. 200 slov), životopis řečníka (max. 150 slov) a připojte jeho fotografii.

V rámci Sympozia HbbTV se bude konat i 5. ročník udílení cen HbbTV, který představí širokou škálu kategorií navržených tak, aby ocenily nejlepší postupy a znamenité výsledky v oblasti HbbTV. Podrobnosti o jednotlivých kategoriích a účasti budou včas oznámeny.

Každoroční klíčová akce v odvětví CTV se letos uskuteční v Národním domě na Vinohradech. Prestižní neorenesanční budova v centru Prahy poskytne prvotřídní zázemí pro návštěvníky konference a sponzory i pro navazování kontaktů.

Podrobné údaje o sponzorských balíčcích pro Sympozium a ceny HbbTV 2022 a o předcházejících předváděcích a ukázkových akcích najdete ve výzvě pro sponzory.

Kontakt pro Asociaci HbbTV:
Angelo Pettazzi
Předseda pracovní skupiny pro marketing HbbTV a vzdělávání (MEWG)
E-mail: angelo.pettazzi@mediaset.it
Tel: +39 02 2514 8355

Kontakt pro tisk:
Thomas Fuchs
Fuchs Media Consult GmbH
E-mail: tfuchs@fuchsmc.com
Tel: +49 171 4483 168

Kontakt pro Asociaci komerčních televizí:
Marie Fianová
Tajemnice AKTV
E-mail marie.fianova@aktv.cz
Tel: +420 724 442 935

MONITORING: REKLAMNÍ INVESTICE V MÉDIÍCH LETOS RYCHLE ROSTOU

Monitorované reklamní investice v médiích v dubnu meziročně vyrostly téměř o čtvrtinu. Za první čtyři měsíce 2022 jsou pak vyšší o 15 procent, ukazuje monitoring Nielsen Admosphere.

Celkové monitorované reklamní investice v médiích za první čtyři letošní měsíce se podle monitoringu AdIntel od Nielsen Admosphere meziročně zvýšily o 15 % . Jejich celkový hrubý objem přesáhl za toto období 30,5 mld. Kč. Výrazněji se pak monitorované reklamní investice v médiích zvýšily v letošním dubnu, kdy vykázaly 23% růst.

Pandemie covid-19 loni srazila především reklamní výdaje do outdoorové reklamy a právě venkovní reklama je v dubnu v meziročním srovnání mediatypem s nejvyšším nárůstem (+77 %). Vysoké nárůsty si v dubnu připsaly i rádia (+35 %), televize (+22 %) a také objem investic v tisku se podle monitoringu navýšil dvouciferně (+15 %).

Data monitoringu za první čtyři měsíce roku 2022 tak ani nenaznačují zpomalení nebo pokles investic v souvislosti s válkou na Ukrajině, na což upozorňovali někteří zástupci mediálních provozovatelů.

V přehledu není uváděn internet, protože monitoring reklamních investic postihuje jen display reklamu a videoreklamu a neobsahuje tak všechny formy internetové reklamy. Jak ale vyplývá z dat projektu AdMonitoring za první kvartál letošního roku, je i v rámci tohoto mediatypu registrován růst, a to především v programatické display reklamě.

Znovu připomínáme, že data z monitoringu investic neodrážejí skutečný finanční objem věnovaný na nákup reklamního času a prostoru. Jsou především indikátorem vývojového trendu.

Zdroj: mediaguru.cz

ASOCIACE KOMERČNÍCH TELEVIZÍ SLAVÍ 5 LET A PŘINÁŠÍ CELOU ŘADU NOVINEK

Letos na jaře uplynulo 5 let od vzniku Asociace komerčních televizí, jejímiž zakládajícími členy jsou televizní skupiny Nova, Prima a Óčko. Během svého působení se AKTV aktivně zapojila do oborového televizního světa i legislativních procesů a stala se respektovaným stakeholderem. Pro podporu svých marketingových aktivit spustila B2B značku a oborový web ScreenVoice, u příležitosti 5. výročí prošla refreshem také vizuální identita AKTV.

Asociace komerčních televizí má za sebou prvních pět let úspěšného fungování. Při svém zrodu si vytyčila dva hlavní cíle, a to osvětu v oblasti podpory televizního mediatypu a aktivní zapojení do legislativních procesů ovlivňujících televizní vysílatele.

V průběhu své existence se pod hlavičkou AKTV konala celá řada významných oborových konferencí, na kterých vystupovali přední světoví odborníci na marketing a reklamu. K největším jménům, která AKTV přivezla do Prahy, patří beze sporu Mark Ritson, Les Binet, Karen Nelson-Field či Wiemer Snijders. Po covidové pauze loni uspořádala AKTV poprvé konferenci pod záštitou své nově spuštěné B2B značky ScreenVoice, která si klade za cíl obsáhnout celý svět televize, televizní reklamy a total videa.

„ScreenVoice nově zastřešuje naše aktivity pro podporu total videa a televize jako reklamního mediatypu. Pod hlavičkou ScreenVoice budeme i nadále chystat výjimečné oborové konference, a kromě toho letos poprvé zrealizujeme náš původní kvalitativní výzkum, který jsme zatím byli zvyklí vídat jen u zahraničních kolegů,“

říká Jan Vlček, prezident AKTV a generální ředitel TV Nova.

Na webu ScreenVoice.cz čtenáři najdou inspiraci, trendy, výzkumy i aktuality o dění v televizním světě v České republice i v zahraničí. Každý měsíc je věnován jednomu tématu, ke kterému je připraven původní obsah. Na čtenáře tak na webu čeká magazínové čtení o vůbec první televizní reklamě, vánoční nebo valentýnský reklamní speciál, či zamyšlení nad reklamou během covidu či války na Ukrajině. Téma měsíce pak doplňuje kalendář oborových akcí, slovník pojmů ze světa total videa nebo populární sekce Mýty a fakta o TV, která přináší řadu datových podkladů vyvracejících nejčastější mýty o televizi. Samostatnou kategorii pak tvoří archiv akcí AKTV, kde zájemci najdou všechny záznamy vystoupení a prezentace speakerů z posledních pěti let.

Refreshem prošla také vizuální identita AKTV, která nyní využívá stejnou barevnost jako ScreenVoice. Odlišný je rovněž obsah webových stránek, kdy ScreenVoice cílí primárně na reklamní profesionály a zájemce o svět total videa, AKTV se pak zaměřuje na legislativní a regulatorní stránku podnikání televizních vysílatelů.

O Asociaci komerčních televizí

Asociace komerčních televizí zastupuje nejvýznamnější komerční vysílatele v České republice. Jejím cílem je hájit, podporovat a prosazovat jejich společné zájmy.

AKTV se aktivně podílí na přípravě národní i evropské legislativy vztahující se ke komerčnímu televiznímu vysílání, ochraně osobních údajů, novinářské práci či obchodním sdělením. Je partnerem pro orgány státní správy, unijní instituce i další stakeholdery. Jednou z hlavních činností AKTV je ochrana autorských práv svých členů a boj proti internetovému pirátství.

Vedle toho je AKTV aktivní i v podpoře televize jako reklamního mediatypu. Pro komunikaci se zadavateli reklamy a mediálními agenturami provozuje informační web ScreenVoice.cz a pravidelně pořádá oborové konference.

PRIMA OD PŘÍŠTÍHO ROKU ZAČNE ČÁST PROSTORU PRODÁVAT V DRAŽBĚ

Skupina Prima se snaží čelit očekávanému odlivu reklamních GRP v lineární TV a po omezení přetáčení reklamy ve zpětném zhlédnutí v IPTV zavede od roku 2023 pro část svého reklamního prostoru aukční prodej. A už teď avizuje růst cen.

Skupina Prima a její mediální zastupitelství Media Club přijde od roku 2023 s novinkou v prodeji reklamního prostoru. V návaznosti na snahy vyrovnat se s očekávaným odlivem reklamních GRPs v lineární televizi zavede po omezení přetáčení reklamy ve zpětném zhlédnutí v IPTV na část svého reklamního prostoru aukční prodej. Do něj spadnou klienti s nejnižší cenou CPP, popisuje v rozhovoru komerční ředitel Primy Vladimír Pořízek.

Na prezentaci nástroje AdCross jste popisoval trendy ve sledovanosti videoobsahu, kdy předpokládáte pokles lineární televize a nárůst sledovanosti videa na vyžádání (VOD). Jak konkrétně odhadujete, že se sledovanost lineární TV může vyvíjet v roce 2022 a v příštím roce 2023 a jaký vývoj konkrétněji očekáváte u videa na vyžádání?

Podle čísel vidíme, že sledovanost lineární televize rostla až do roku 2017, poté rok stagnovala a od roku 2019 již klesá, a to i díky velkému množství VOD služeb na trhu. Tento pokles zastavila pandemie covid-19, kdy lidé zůstali doma a sledovali televizi. Po návratu lidí do normálního života se opět tento pokles začal projevovat. U počtu GRP, které jsou dostupné na trhu, je situace ještě mnohem složitější, protože možnost přeskakování reklam u IPTV operátorů nám bere spoustu volného prostoru k odvysílání reklamy.

Očekáváme, že v budoucnu bude pokles lineární televize nadále pokračovat. Za prvé naroste počet VOD služeb – jen letos má na náš trh má přijít Disney+, Amazon Prime, přibude i společná služba Discovery+ a Warner Bross. A poroste také trend sledování televize prostřednictvím IPTV operátorů se službou odložené sledovanosti. Ve Švédsku například lineární televize v současnosti tvoří už jen 50 % veškeré sledovanosti videa.

O kolik se v důsledku těchto změn může snížit počet televizních GRP letos a v příštím roce?

Naše očekávání jsou někde kolem 3 % v cílové skupině 15–69 let a 5 % ve skupině 15–54 let ročně, ale jsou to spíše optimistická očekávání. Ve světě jsme již viděli i podstatně větší a rychlejší propady inventory, a to za situace, kdy na trhu nebylo tolik VOD služeb a neexistoval tak rychlý internet.

Co to bude znamenat pro Primu jakožto důležitého hráče komerčního televizního trhu? Jak na to budete reagovat?

Tento trend sledujeme již dlouho a neméně dlouho se na něj připravujeme. Když pominu nevyhnutelné zvyšování cen je jedním z dalších „kroků“ právě crossplatformní měření, které jsme tento rok představili. Sice nám to nenahrazuje veškeré ztracené inventory, ale pevně věříme, že eGRPů bude přibývat a alespoň částečně nám to omezí pokles.

Takže očekáváte další zvyšování cen televizní reklamy? Od kdy a o kolik?

To už bude bohužel na klesajícím trhu realitou. Otázkou jen zůstává, o kolik ceny vzrostou a jak k tomuto zvednutí cen dojde. Spousta klientů je přesvědčena, že výběrová řízení jim vždy sníží cenu. Tohle často slyší i od svých poradců – mediálních auditorů. Ale tato skutečnost mohla platit na trhu, kde nebyl vyprodán mediální prostor. Letos jsme bohužel museli odmítnout i několik dlouhodobých klientů, kteří měli nízkou cenu a poslechli hlasů svých poradců, že na těchto, pro nás již nesplnitelných podmínkách, mají trvat… Tak skončili u konkurence, ale za podstatně vyšší cenu… Více než třetina naší inflace v letošním roce je tažena tím, že omezujeme klienty s nízkým CPP. Pro příští rok pak připravujeme další novinku, a to je uzavírání dohod se zapojením aukčních principů do běžného vyjednávání.

Co to přesně znamená? Znamená to, že budete prostor prodávat v dražbě?

Ano, budeme, ale ne celý. Většinu prostoru budeme prodávat podobným způsobem jako doposud. Poslední zbytky našeho inventory u klientů s nejnižší cenou opravdu hodláme prodat formou dražby.

Růst cen už bude na klesajícím trhu realitou. Otázkou jen zůstává, o kolik ceny vzrostou a jak k tomuto zvednutí cen dojde.

Jak to tedy bude vypadat?

Naše vyjednávání bude rozděleno do několika fází. První fázi nazýváme „předkolo“. V tomto předkole nás mohou všichni naši klienti zažádat o nabídku. Pokud se jim nabídka líbí a využijí jí, je dohoda již uzavřena. Ve druhé fázi probíhá standardní vyjednávání, jak jej klienti a agentury znají, jen s tím rozdílem, že obchod je uzavřen nejen dohodou obou stran na ceně, ale musí být splněna i další podmínka. Tou podmínkou je výhodnost pro Media Club či televizní skupinu. Tato druhá fáze je totiž rozdělena do několika kol a v každém kole je uzavíráno jen omezené množství obchodů. O tom, která dohoda je uzavřena a ve kterém kole, pak rozhoduje samozřejmě výhodnost pro televizi, která je dána jak výší CPP, tak i objemem. Čím vyšší CPP, tím lépe pro Media Club / TV, a samozřejmě čím vyšší je garance, tím lépe pro Media Club / TV. Obvykle však chtějí klienti za větší garanci nižší CPP. Takže tato rovnováha je křehká věc. Poslední fází je pak skutečná aukce, do které spadnou klienti s nejnižším CPP. I tato fáze je ale omezena prostorem, a tak se na některé klienty nemusí vůbec dostat. To by mělo klienty motivovat k tomu, aby uzavřeli svou dohodu již v předkole, nebo v aukci zvýšili své CPP.

Opravdu věříte tomu, že to bude fungovat?

Bude to samozřejmě fungovat jen v případě převisu poptávky klientů nad televizní nabídkou, což je v dnešní době velmi složité predikovat. Nikdo netuší, co se bude dít dále. Přijde recese? Jak rychle? Na jak dlouho?

Počítáme ale se všemi variantami. Pokud zde nebude převis poptávky, máme vždy možnost prodat prostor bez aukce a akceptovat všechny klienty. Ale i to by byla otázka jen jednoho roku. S poklesem GRPs, který očekáváme, se poptávka do jednoho maximálně dvou roků musí nutně vyšplhat opět nad nabídku.

Do poslední fáze aukce spadnou klienti s nejnižším CPP. I tato fáze je ale omezena prostorem, a tak se na některé klienty nemusí vůbec dostat.

Jaký typ videa na vyžádání (AVOD, SVOD, TVOD) se bude na českém trhu vyvíjet nejdynamičtěji a jak vývoj na SVOD trhu ovlivní příchod zahraničních hráčů v letošním roce?

Myslím, že ani jeden. Doteď nás živila reklama, takže doufám, že to budou takzvané HVOD modely, tzn. modely, kdy klienti platí za prémiovou VOD službu určitou částku, ale ta částka je podstatně menší než částka obvyklá, protože divákům kromě exkluzivního obsahu je servírována i reklama v omezeném množství. Jak bude VOD služeb přibývat, tak naroste i chuť diváků migrovat mezi jednotlivými službami. Je to trend, který vidíme napříč platformami. Podstatná většina diváků využívá možnost si službu zaplatit, otestuje ji tři měsíce a pak ji zase třeba zruší. Proto hybridní model vidíme pro náš trh jako vhodné řešení. Diváci si mohou minimalizovat poplatek a ponechat si vícero služeb. Podle mnoha průzkumů na trhu více než 75 % diváků reklamu chápe jako platbu za služby a jsou s ní tím pádem smířeny. Navíc i Netflix už oznámil, že zavede tento model služby.

Na pole SVOD chce letos vstoupit také Prima. Už víte, zda budete v rámci své SVOD služby prodávat reklamu a jaký vůbec model monetizace zvolíte?

Věřím ve svobodnou volbu uživatelů, takže doufám, že nabídneme všechny modely monetizace obsahu. K finálnímu rozhodnutí jsme ale ještě nedospěli.

Od června by také mělo dojít k ohlášenému záměru, kterým chcete omezit přeskakování reklamy ve zpětném zhlédnutí u IPTV operátorů. Za loňský rok jste uváděli, že jste kvůli možnosti přeskakování přišli o 30 tisíc GRPů. Kolik GRPů tak tímto krokem můžete „zachránit“?

Hlavní motivací, proč jsme museli přistoupit k tomuto kroku, bylo především zamezení dalšího ubývání GRP, protože trend, jakým začali GRPy ubývat, začal být spíše exponenciální než lineární. S rostoucím podílem IPTV operátorů u distribuce našich kanálů a s rostoucím podílem odložené sledovanosti/zpětného zhlédnutí bychom jednoduše do pár let neměli co prodávat. Druhá otázka je, jestli nám nějaké GRPy přibydou. Pevně věřím, že menší část inventory se nám i vrátí. Ale opravdu neočekáváme žádná velká čísla.

Prima pro následující roky mluví o strategii tzv. total videa. Lze uvést, jak bude vypadat rozložení obchodního inventory Primy pro příští rok a jak se obchodování rozloží mezi lineární TV, odloženou TV nebo různé typy videa na vyžádání?

V současné době máme v online inventory okolo 3 % naší sledovanosti, ale pro eGRPy využíváme průměrně asi jen 1 %. Zbytek prodáváme standardně na imprese. Odložené sledování v současnosti tvoří okolo 14 % a očekáváme zde do budoucna nárůst. Vzhledem k tomu, že operátoři si mohou vybrat mezi jednotlivými variantami, jak omezit přetáčení reklamy – například formou zkrácení reklamního bloku nebo náhradou lineární reklamy online reklamou – bude těžké odhadnout, jestli poroste rychleji odložené nebo onlinové inventory. Jak už jsem ale řekl, to klasické lineární rozhodně neporoste.

Našim cílem je, aby onlinové inventory, které využíváme na eGRPy, každý rok rostlo alespoň o 1,5 %. Rádi bychom do pěti let měli alespoň 10 % inventory v onlinu.

Jak se tyto změní odrazí v nabídce inventory v horizontu cca pěti let?

Našim cílem je, aby onlinové inventory, které využíváme na eGRPy, každý rok rostlo alespoň o 1,5 %. Rádi bychom do pěti let měli alespoň deset procent inventory v onlinu, kde můžeme reklamou lépe oslovovat uživatele, nastavovat frekvenci a především díky cílení podstatným způsobem vylepšit afinity kampaní našich klientů.

Zdroj: mediaguru.cz