Lenka Hrivnáková, Author at Asociace komerčních televizí

PRIME TIME SE NEMĚNÍ ANI V DOBĚ STREAMOVACÍCH SLUŽEB

Prime time, tedy čas, kdy k obrazovkách usedá nejvíce diváků a televize uvádějí novinky či nejatraktivnější pořady, byl vždy mezi sedmou až osmou večerní. S příchodem internetových televizí dostali diváci možnost to změnit. Podle dat televizních kanálů dál usedají k obrazovkám nejčastěji večer, liší se jen rytmus sledování během týdne.

Například podle dlouhodobých statistik televizního operátora Telly je průměrná nejvyšší sledovanost v neděli, naopak nejméně sledovaným dnem je čtvrtek. Hlavní vysílací čas je v případě Telly od čtvrt na devět a končí kolem desáté hodiny večerní.

Podobné zkušenosti mají i největší české televizní stanice.

„Hlavní stanice Prima má dlouhodobě největší počet diváků i nejvyšší share, tedy podíl na celkové sledovanosti, v hlavním večerním vysílacím čase mezi 20. až 22. hodinou. Podobně je to i u kanálů Prima COOL, Prima LOVE a Prima ZOOM a Prima MAX. Zároveň Prima COOL a Prima MAX jsou sharově silné i v pozdějším večerním čase 22:00 až 00:00 hodin,“ uvedla mluvčí Primy Gabriela Semová.

Doplnila, že naopak stanice Prima KRIMI má nejvyšší sledovanost i share odpoledne mezi 14. a 18. hodinou. Zpravodajská stanice CNN Prima NEWS pak láká nejvíce diváků v době večerních zpráv.

Na hlavní stanici Prima je podle ní silnější zájem diváků mezi 19. a 21. hodinou ve všední dny, kdy Prima vysílá prémiovou vlastní tvorbu. „Na hlavní stanici Prima je nejvyšší sledovanost v úterý a ve čtvrtek, kdy vysíláme vlajkový seriál ZOO. Nad průměrem je stanice také ve středu díky seriálu Na vlnách Jadranu,“ vypočetla Semová.

Na tematických stanicích, jako například Prima COOL, Prima MAX a Prima KRIMI, je největší sledovanost o víkendu. „Pro většinu našich tematických stanic patří mezi nejsledovanější dny sobota a neděle. Prima LOVE má nejvyšší sledovanost ve středu a v pátek,“ doplnila mluvčí Primy.

Podobně je na tom i Nova, kde sledovanost vrcholí těsně před 21. hodinou. „Tomu úseku říkáme první prime time, ten začíná ve 20:20. Kopíruje čas, kdy je u obrazovek nejvíce lidí. Druhý prime time je přibližně po půl desáté, to začíná druhé prime time pásmo, které navazuje na to první,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz programová ředitelka Novy Silvia Majeská.

Doplnila, že sledovanost se během týdne mění. „Počet diváků se liší. Myslím si, že tak nějak přirozeně kopíruje koloběh týdne a historické návyky. Nejvíc diváků je před českými obrazovkami v neděli, hlavně v neděli večer. Neděle je celkově silná. Druhý nejsledovanější den v rámci hlavního vysílacího času je pondělí,“ popsala.

Stejné zkušenosti má i Česká televize (ČT), která má prime time nadefinovaný jako časový úsek mezi 19. a 22. hodinou. „Nejvíce diváků sleduje televizi okolo 21. hodiny. To platí jak pro televizi obecně, tak pro hlavní kanál ČT1, kde se k tomu přidává i zpravodajská hodina mezi 19. a 20. hodinou,“ připojila mluvčí veřejnoprávní televize Vendula Krejčová.

V případě ČT2 vrchol sledovanosti nastává mezi 20. hodinou a půl desátou. V případě ČT24 sledovanost kopíruje zpravodajství ve 12 a 18 hodin a v rámci zpravodajské hodiny mezi 19. a 20. hodinou. „U Déčka je nejvíce dětí okolo 7. hodiny ráno, o víkendu o trochu později, a večer mezi 18. a 20. hodinou. Divácké návyky jsou dlouhodobě stabilní, nemění se,“ připomněla Krejčová.

Doplnila, že obecně bývá u televize v prime time nejvíce lidí v neděli, nejméně pak v pátek a v sobotu. Od pondělí do čtvrtka bývá množství diváků u obrazovek dost podobné. „I v případě České televize se nejvíce lidí dívá v neděli večer, vysoký zájem diváků registrujeme, ale i v pondělí, pátek a sobotu, což souvisí s nasazováním premiérového vysílání. Slabšími dny jsou úterý až čtvrtek,“ doplnila Krejčová.

Poznamenala, že pokud ČT divákům nabízí nějaký premiérový dramatický pořad, atraktivní sport nebo mimořádnou zpravodajskou událost, tak je sledovanost nadprůměrná v jakýkoli den týdne.

„Obecně ale platí, že vyšší zájem diváků o vysílání ČT zaznamenáváme v pátek, v sobotu a v neděli. V případě premiéry detektivního seriálu i v pondělí,“ poznamenala Krejčová.

Prime time zůstává, ale kvalita se mění

Desítky let zažitý prime time tak platí i v době streamovacích služeb. Podle dat Netflixu je celosvětově nejvyšší počet přehrání filmů či seriálů v devět hodin večer. V zemích s dlouhou pracovní dobou jako Argentina, Mexiko nebo Singapur je pak vrchol streamování až kolem 22. hodiny.

„Čas mezi 19. a 21. hodinou, respektive 19. až 22. hodinou, je pro televize klíčový, a tak to zůstane i v dalších letech. Zpětné zhlédnutí sice bude růst, ovšem zvyk sledovat televizi přímo večer je u většiny diváků tak silný, že prime time určitě přetrvá i nadále,“ doplnil údaje televizí Juraj Koiš z odborného serveru TVKompas.cz

Upozornil ale, že kvalitativně již prime time zdaleka není tak silný, jak býval. „Zatímco ještě před pěti až deseti lety jste potřebovali minimálně dva silné tituly každý večer, abyste udrželi pozornost diváka, dnes můžete i v prime time rotovat starší reprízy zavedených seriálů, a dokážete udržet potřebnou sledovanost,“ uvedl.

Divák už podle něho není tak náročný na kvalitu a „novotu“ jako býval kdysi. „Domnívám se, že to souvisí právě s možností zpětného sledování v IPTV, kde si divák sám najde kvalitu, kterou chce sledovat,“ vysvětlil Koiš.

Průměrný Čech strávil loni sledováním televize podle dat Asociace televizních organizací každý den tři hodiny a 40 minut.

Zdroj: idnes.cz

ČT BYLA V ÚNORU NESILNĚJŠÍ, V PRIME-TIME NOVA. PRIMA NAROSTLA VEČER

Stanice České televize zůstaly v únoru divácky nejsilnější v univerzální skupině 15+ v celodenním vysílání. V hlavním vysílacím čase je stále jedničkou skupina Nova. Skupina Prima v únoru meziročně nejvíce narostla v prime-time.

Stanice České televize se v únoru staly divácky nejsilnější ve skupině starší 15 let. Jejich souhrnný podíl představoval 29,71 %, což bylo o 1,6 procentního bodu méně než v únoru loňského roku.

V diváckých skupinách 15-54 a 18-69 zůstává nejsilnější skupina Nova. Zároveň ji patří nejvyšší podíl i v hlavním vysílacím čase ve všech klíčových diváckých kategoriích. Zde meziročně vylepšila podíly ve skupinách 15+ a 18-69.

Skupina Prima pak ze všech TV skupin meziročně nejvíce posílila v hlavním vysílacím čase napříč všemi diváckými skupinami. V rámci celého dne zároveň navýšila podíl ve skupině 15+.

Vedoucí trojice televizních skupin ale s výjimkou Primy v 15+ v celodenní sledovanosti ve srovnání s loňským únorem výsledky nevylepšila. V meziročním srovnání v denní sledovanosti nejvíce narostla Atmedia.

V mírném růstu pokračuje i Televize Seznam. Podíl skupiny Barrandov se meziročně snížil.

Únor pro ČT sport a TV Prima

Z jednotlivých TV stanic v letošním únoru ve srovnání s únorem loňského roku nejvíce narostla stanice ČT sport (vysílání biatlonového i cyklokrosařského MS). Její podíl se v únoru dostal na 4,01 % (15+, meziročně +0,7 pb.). Druhou nejvíce rostoucí byl hlavní kanál TV Prima (+0,59 pb. na 12,25 %).

Pořadem měsíce Smysl pro tumor

Nejsledovanějším únorovým pořadem byl závěrečný díl seriálu Smysl pro tumor (ČT1), který sledovalo 1,38 mil. diváků (15+). Následovala soutěž Peče celá země (ČT1) – díl vysílaný 17. února, který rovněž sledovalo 1,38 mil. diváků. Třetím nejsledovanějším únorovým pořadem byly „narozeninové“ Televizní noviny (TV Nova), vysílané 4. února. Sledovalo je 1,3 mil. diváků (15+). Všechna data pocházejí z oficiálního měření ATO-Nielsen.

Zdroj: mediaguru.cz

SILVIA MAJESKÁ: DIVÁCI CHTĚJÍ SLEDOVAT DOBRÉ PŘÍBĚHY A NOVA MÁ CO NABÍDNOUT

Začátkem února oslavila televize Nova 30. výročí od zahájení vysílání. K této příležitosti prozradila v rozhovoru programová ředitelka Silvia Majeská, která řídí nejen program Novy, ale i slovenské Markízy, jestli se dají tyto dvě televize propojit, co zajímá diváky v Čechách a na Slovensku i jak vidí budoucnost Novy.

Nova oslavila 30 let, jak byste toto období zhodnotila?

Tato otázka tu padá často. Přemýšlela jsem nad tím, jak to vůbec může zhodnotit člověk, který je tu z hlediska těch 30 let relativně krátkou dobu, a ještě je z jiné země.

Ale proto se to možná hodnotí líp, máte odstup.

Může být, ale já jsem možná i zaujatá v tom, že pro mě je opravdu čest pro Novu pracovat. Podle mě je skvělé, že se Nově podařilo spustit televizi, kterou lidé sledovali tenkrát a sledují ji i o 30 let později. Myslím si, že to je opravdu úžasný počin a hlavní dík patří divákům, kteří nám zůstali věrní a sledují naše programy. Dodávají nám stále energii a touhu přinášet další a další věci, které se jim líbí. Součástí toho všeho je i obrovská pokora, protože máme jako televize něco za sebou.

Jak jste se těšila na oslavy třicetin Novy?

Je to takové zvláštní, protože my jsme se připravovali v podstatě už od minulého roku. Oslavy mají různé fáze, prolnou se programem, marketingem i komunikací, vyrazíme i za diváky. Je to velmi komplexní téma, ale je to samozřejmě úžasný pocit. Myslím, že 30 let je opravdu krásné číslo, je to už taková dospělost. Opravdu, když na to člověk pomyslí, tak mě zaplaví naděje, že když se zvládlo těch 30 let do teď, že se zvládne i těch dalších 30 let. Nova má stále co nabízet.

Jak to vidíte za dalších třicet let?

Svět se rychle vyvíjí, teď se hlavně vyvíjí digitalizace a technologie, které všechno mění a vytváří nové možnosti. Mění se přirozeně způsob, kterým diváci sleduji obsah, vidíme to hlavně u mladšího publika. Myslím si, že konzumace video obsahu nadále poroste a bude se jen fragmentovat podle způsobů, jakými svoje oblíbené pořady diváci budou sledovat. Všechno se individualizuje a personalizuje, avšak věřím, že silné kvalitní příběhy tu budou vždy mít své místo.

Když tenkrát začala Nova vysílat, přinesla určitou revoluci na trh z hlediska typu programu, který nabízela, i způsobu, jakým dělala zpravodajství. Za těch 30 let ukázala, že stále dokáže udržovat trendy, a to je asi i to, na co se soustřeďujeme v poslední době nejvíc, tedy být připraveni na výzvy budoucnosti a najít způsob, jak stále a nadále našim fanouškům přinášet příběhy, které je baví sledovat a které si u nás najdou.

Jaké jsou ty výzvy budoucnosti? Kde hledáte inspiraci, protože za poslední dva tři roky se Nova rozrostla o další kanály, začali jste točit své seriály… Kam to půjde dál, nejste už na hranici?

Určitě nejsme na hranici sil a už vůbec ne na hranici chuti (smích). Myslím si, že máme vášeň pro to, co děláme. V Nově pracujete tým lidí, kteří velmi chtějí přinášet věci, které diváky baví, takže nás spojuje i vzájemná touha nějakým způsobem jít dopředu.

My samozřejmě mnohokrát čerpáme inspiraci v zahraničí. Člověk z toho umí navnímat, co nás asi čeká. Celková konzumace videoobsahu ve světě roste, stejně jako zájem o kvalitní video. Vybudovali jsme tu jeden z největších kreativních týmů pro hranou tvorbu, máme opravdu silnou produkci, znásobili jsme počet vyrobených projektů. Myslíme si, že jsme na budoucnost připraveni.

Český a i slovenský trh je malý a diváci podle průzkumů déle hledají, na co se dívat, než stráví samotným sledováním televize. Nebojíte se, že diváka zahltíte?

Nebojíme se, protože právě tam podle nás přichází naše výhoda – tou je naše schopnost vytvořit seriály a projekty, které lidé vyhledávají a masově sledují, ať je to v lineárním vysílání nebo na Voyo. Lidé chtějí a budou chtít sledovat něco, co je baví. Problém toho, že je obsahu na platformách moc, pak vlastně nahrává lineárním televizím. Tam najdete předvybraný obsah, který je nasazený tak, aby vyhovoval divákům na dané stanici v daném denním čase. Aby to lidem zapadlo do jejich „koloběhu života“.

Jak jste se popasovali s odloženou sledovaností? Nebo stále platí, že se diváci posadí kolem osmé hodiny k televizi?

Naštěstí to stále platí. Samozřejmě roste i podíl odložené sledovanosti, ale ještě stále se dominantní sledovanost tvoří během živého vysílání, kdy ho počítáme v rámci 24 hodin. Poměr diváků je neporovnatelný, většinová část sleduje program během prvních 24 hodin a v odložené sledovanosti pak ještě nabíhají nějaká procenta, ale nezdá se, že by se to brzo mělo překlápět. On je to takový přirozený moment sledovaní obsahu: čekám, až bude nová epizoda, protože chci vědět, co se bude dít dál.

Nebo si počkám a pustím si třeba dva nebo tři díly najednou.

Přesně tak, a to je zase ta výhoda moderního způsobu šíření obsahu. Je tu možnost mít celý seriál pohromadě a mohou se na něj podívat i diváci, kteří nemají trpělivost čekat z týdne na týden.

Která vaše stanice je nejsledovanější? Je to stále hlavní stanice Nova?

Ano, určitě. Nova je nejsledovanější stanice v Čechách u aktivní populace, což je věkové rozpětí 15 až 54 let a přichází s tím samozřejmě i velká zodpovědnost. V dnešní době, kdy každý spíše řeší své osobní potřeby a osobní konzumaci, není jednoduché tvořit programovou skladbu a programy, které dokážou zasáhnout masu diváků.

Nikdo nemůže garantovat, co bude fungovat

Co vlastně dělá programový ředitel?

To je častá otázka (smích). Do teď jsem na ni ale nenašla jednoduchou odpověď. Tvoří program? (smích)

Podepisuje jen scénáře nebo sám vymýšlí program?

Programový ředitel vlastně připravuje programovou strategii. To znamená, že má na starosti návrhy řešení pro jednotlivé dny v týdnu a pro klíčová časová okna. Tedy co a jaký typ programu se bude vysílat ve který den v daném čase. Potom je to už o další detailnější práci. Jednotlivá časová okna mají nějaké parametry a nějaké zaměření. Tam se úzce spolupracuje s oddělením vývoje a výroby, aby se dané programy zabezpečily. Programový ředitel má dále na starosti i to, jak vypadá portfolio kanálů. To znamená, které stanice v tom portfoliu jsou a na koho jsou zaměřené, jaký program nabízejí, jaká je jejich programová koncepce…

Co se týká scénářů, samozřejmě se účastní na posuzování hlavně dlouho připravovaných projektů, protože tam je velmi důležité nastavit správné vyznění. Projekt se totiž připravuje a objednává do výroby už s nějakým záměrem, kde bude nasazený. Víme, jakého diváka chceme oslovit, a to je velmi důležité.

Když se vám nějaký program opravdu líbí, prosadíte si ho, i když ostatní jsou proti?

Já velmi vítám týmovou práci. V podstatě neexistuje nikdo na světě, kdo může na sto procent garantovat, že nějaký program bude fungovat, protože do toho vstupuje tolik parametrů. Proto je velmi důležité opravdu pracovat v týmu a pracovat v týmu lidí, kteří jsou zkušení a mají opravdu přehled. Je důležité nějakým způsobem svůj pohled s nimi konfrontovat a diskutovat o něm. Pak víme, že jsme společně dospěli k tomu nejlepšímu řešení, které můžeme divákům přinést.

Jsou samozřejmě věci, kterým věřím, ale nefunguje to tak jednoduše, že bych se ráno vzbudila a řekla si: Tohle chci vysílat a hned jdeme do vysílání.

Některé seriály máte v české i slovenské verzi (například Zlatá labuť a Dunaj), ale třeba na Markíze teď běží seriál Specialisté v české verzi. Napadlo vás vysílat na Nově nějaký slovenský seriál ve slovenštině?

To je velmi dobrá otázka. To, že na Slovensku na Markíze běží české kriminálky, je poměrně nedávná změna. Historicky se to nedělo, ale před časem jsme se odvážili vyzkoušet hlavně Policii Modrava, jako jeden z nejúspěšnějších seriálů televize Nova, a zjistili jsme, že slovenský divák na to velmi pozitivně reaguje. Proto jsme rozšířili objem kriminálních seriálů Novy, které Markíza nabízí. A tím, že se na Slovensku spustila Markíza Krimi, tak se otevřela možnost spolupracovat na tomto žánru ještě víc.

Co se týká opačné výměny obsahu, tak Nova už v minulosti vysílala například slovenského Utajeného šéfa, na malých kanálech vysílá Nova Fun seriál Súsedia, Nova Lady vysílá seriál Oteckovia, takže se snažíme zakomponovat do vysílacích plánů i slovenský obsah. Na Slovensku v podstatě nevznikají kriminální seriály, ten žánr tam nebyl dlouhodobě úspěšný, takový větší úspěch jsme zaznamenali se slovenskou adaptací seriálu Případy mimořádné Marty, jak se to jmenuje v Čechách, na Slovensku máme Výnimočnú Nikol. Tam jsme vlastně po delší době zaznamenali výraznější úspěch s kriminálním seriálem.

Na Slovensku fungují výrazné emoce

Je český a slovenský divák stejný? Jsou tam nějaké rozdíly?

Určitě, je to stejné, jak byste se zeptala, jestli jsou Češi a Slováci stejní. Nejsou. Každý národ má svá specifika, nějaké své potřeby, nějaké své oblíbené věci a program na to musí reflektovat. Kdyby byli stejní, tak asi vysíláme stejné programy. Nejsou to ale velmi rozdílné trhy. V něčem jsme si podobní, asi hlavně čerpáme ze společné historie.

Zmínila jste, že v Česku je větší obliba detektivních příběhů, které se na Slovensku moc „nechytily“.

Ano, to jsem často říkala, že na Slovensku spíše fungují výrazné emoce, a tím jsme si dlouhodobě vysvětlovali to, proč na Slovensku kriminální žánry dlouho nefungovaly. Slovenský divák až tak nepotřeboval vyřešit rovnici v seriálu a dopátrat se k nějakému závěru, ale potřeboval si poplakat, zamilovat se. Prostě vyhledával jiné atributy a myslím si, že to stále v nějaké míře platí. Vidíme to i na Voyo, které nabízí spoustu českého i slovenského obsahu a některý si vyměňuje. Je super, že můžeme nabídnout jednotlivcům, kteří o to mají zájem, možnost zhlédnout program Markízy i program Novy.

Liší se nějak sledovanost během týdne a o víkendu?

Ano, počet diváků se liší. Myslím si, že tak nějak přirozeně kopíruje koloběh týdne a historické návyky. Nejvíc diváků je před českými obrazovkami v neděli, hlavně v neděli večer. Neděle je celkově silná. Druhý nejsledovanější den v rámci hlavního vysílacího času je pondělí.

Sledovanost je stále největší mezi 19. a 21. hodinou?

Ano, vždy to bylo kolem 20:50. Tedy čas, kdy přišlo nejvíc diváků. Tomu úseku říkáme první prime time, ten začíná ve 20:20. Kopíruje čas, kdy je u obrazovek nejvíce lidí. Druhý prime time je přibližně po půl desáté, to začíná druhé prime time pásmo, které navazuje na to první.

Ráno tedy přijdete do práce a proberete sledovanost?

Ano, každé ráno přijdou čísla sledovanosti za předcházející den, samozřejmě se ta čísla potom aktualizují o odloženou sledovanost, takže máme vývoj sledovanosti daného dne a daného programu. Vidíme celý den, všechny programy, všechny stanice. Vidíme, co divák sledoval, když náhodou od něčeho odešel, kam šel. To je pro nás důležité sledovat – jestli se mu něco líbí nebo nelíbí, jestli je u nás spokojený, jestli to, jak jsme mu to naservírovali, mu vyhovuje v rámci dne. Na základě toho děláme případné změny.

Vždy jste pracovala v televizi? Třeba rádio jste nezkoušela?

Ne, nezkoušela, protože jsem vlastně hned naběhla do televize, relativně brzo po vysoké škole. Tím, že to byla vždy moje vysněná práce, tak už mě ani nenapadlo pokukovat jinde a měla jsem to obrovské štěstí, že v rámci firmy jsem vždy dostala nějakou příležitost se posunout, takže jsem se mohla naučit něco nového, a to mě strašně baví.

Jednou jste říkala, že když jste byla v MTV na praxi, tak jste pracovala současně ve dvou odděleních?

Ano, tehdy ta oddělení hledala studenty, tak jsem řekla, že beru obě. A že uvidíme potom v praxi, jak to bude fungovat. Dalo mi to větší šanci se rozkoukat, naučit se, a byl to vlastně první kontakt s televizí. Tehdy jsem narazila na super nadřízenou, která mi ukázala, jakým způsobem fungují akvizice, jak funguje sestavování vysílací struktury. Tím, že tehdy zrovna spouštěli nový kanál, jsem měla možnost odsledovat, o čem to vlastně je, protože není jednoduché dostat se k těmto tématům. Člověk z venku musí mít opravdu štěstí na nějakou praxi, aby se vůbec dostal do těch oddělení a naučil se, jak vše funguje. Pro mě to byl vlastně odrazový můstek.

Ulici může sledovat celá rodina

Těšíte se teď na něco, třeba na nový seriál?

Já se vždy těším, když se něco spouští, je to můj každopůlroční adrenalin. Když se spouští nová sezona, tak jsem v takovém napětí a očekávání, jak to dopadne. Potom máme nějaké poučení, ve kterém chvilku žijeme, a už připravujeme další sezonu.

Pak ale máte v programu stálice, třeba seriál Ulice se už vysílá 20 let a stále má sledovanost.

Dokonce se snažíme, aby se v Ulici obměňovala i generace diváků, to znamená, aby Ulice stále měla možnost přitahovat generace mladších diváků. V Ulici totiž krásně funguje multigenerační sledování, tím, že tam jsou multigenerační postavy a jsou tam opravdu různorodé příběhy. Máme velmi zkušený tým, který pracuje na tom, aby postavy a příběhy reflektovaly lidi a to, co zažívají. Seriál se připravuje výrazně dopředu, připravuje se na konkrétní dny, na konkrétní týdny a měsíce, tak aby přesně odrážel potřeby a náladu všeho, co lidé zažívají. Na Ulici jsme nesmírně hrdí, to je jedna z hlavních vlajkových lodí Novy.

Druhým takovým seriálem je Ordinace v růžové zahradě, kdy diváci udělali „revoluci“, když jste ho chtěli v roce 2021 ukončit.

Nechtěli jsme ho doslova zrušit, stáhli jsme ho z hlavního kanálu a přesunuli jsme ho na Voyo. My jsme opravdu rádi, že Ordinace pokračuje, protože na Voyo se těší velké oblibě a stále nabírá i nové diváky, což je super. Připravuje ho velmi šikovný a zkušený tým.

Celý den jste v televizi, když přijdete domů, díváte se na ni ještě? Jste ji schopna vnímat jen jako divačka?

Když přijdu domů, tak nekoukám na televizi, protože mám malé děti, takže v první řadě řeším je. Miluji ale sledovat programy jakékoli a kdekoli. Od malička jsem byla fanoušek, takže televize je moje vysněná práce. Když se bavíme o tom, co sleduji doma a jestli se na to umím podívat jen jako divák? Určitě, na konci dne do všeho vstupují nějaké osobní pocity a osobní sympatie vůči tomu, co člověk sleduje, ale určitě tam funguje i nějaká profesionální deformace. Ale velmi ráda se podívám tak, abych si odpočinula.

Dáváte přednost těm detektivkám nebo něčemu úplně jinému?

Záleží. Když se díváme s manželem, tak ano, jsou to spíš dobrodružné nebo přesně kriminální seriály. Když se dívám sama, tak se ráda podívám na typicky ženský obsah a oddychovější věci.

Když máte malé děti nechystáte dětský kanál?

Dětský kanál ve Skupině Nova nemáme, ale máme krásnou dětskou sekci na Voyo, které je plná všech oblíbených pohádek a v lokálním jazyku. V tom Voyo poskytuje pohodlí pro děti i pro maminky, mohou se dívat kdykoli a kdekoli, jak potřebují, a je to tam k dispozici bez reklam.

Jak relaxujete, když jste stále v tom jednom kole?

Nejraději relaxuji s rodinou, aktivity se přizpůsobují věku dětí. Mně nevadí, že jsem v jednom kole, stále si snažím opakovat, že mám v životě velké štěstí, že mám zdravé děti a dělám práci, která mě baví a naplňuje, takže se za to snažím být vděčná.

Zdroj: idnes.cz

STUDIE EU – ČÁST 3: ZÚŽENÍ DEFINICE EVROPSKÝCH DĚL BY VEDLO K PROPADU VE VĚTŠINĚ ZEMÍ

Zúžení definice evropských děl by nejvíce postihlo menší evropské trhy a v podstatě by nepřineslo žádná pozitiva. Současný evropský audiovizuální sektor totiž funguje dobře, jak vyplývá ze studie Evropská díla: Podpora zdravého evropského audiovizuálního sektoru, která se zaměřila na současnou funkci odvětví v několika státech s cílem modelovat případný zvažovaný dopad zúžení definice evropských děl.

Definice evropských děl

Současná definice zahrnuje i země, které sice jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi (ECTT) Rady Evropy, ale nejsou členským státem EU (dále jen „neunijní členové ECTT“). Některé ze zainteresovaných stran v EU se nicméně domnívají, že by definice evropských děl měla být zúžena tak, aby díla ze zemí, které jsou neunijními členy ECTT, nezahrnovala. Případným dopadem se zabývá studie Evropská díla: Podpora zdravého evropského audiovizuálního sektoru. Na žádost několika zainteresovaných stran ji vypracovaly společnosti Oliver & Ohlbaum Associates Ltd a Frontier Economics. Průzkum zahrnoval osm reprezentativních členských států Evropské unie: Česko, Dánsko, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Polsko a Španělsko.

Aktuální stav evropského audiovizuálního sektoru

V současné době existuje silný evropský audiovizuální ekosystém, který je schopen podporovat řadu producentů a vysílatelů a který má na světové scéně velkou váhu. Technologie v posledních letech přinesly spotřebitelům nové způsoby přístupu k obsahu a placení za něj. Na trh vstoupily evropské a celosvětové služby SVOD, které se úspěšně rozrostly a zvýšily konkurenci v boji o pozornost spotřebitelů. Tato konkurence způsobila, že vysílatelé a služby VOD v celé Evropě výrazně zvýšili výdaje na obsah, což výrazně prospělo spotřebitelům, kteří mohou těžit z výhody lepšího výběru.

Vzhledem k tomu, že investice jsou poháněny bojem o diváky a evropští spotřebitelé obvykle preferují lokální obsah, směřuje valná většina těchto výdajů na obsah k evropským producentům. Současně s nástupem služeb SVOD se investice do původního obsahu v EU dostaly z rovnoměrného růstu se složenou roční mírou růstu (CAGR) 1,3 % v letech 2011–2015 na 4,7 % v letech 2015–2019. Producenti mají nyní řadu zákazníků z řad vysílatelů a VOD.

Digitalizace vnáší do evropského audiovizuálního průmyslu spoustu změn: Na úrovni EU-27 lze pozorovat zvýšenou dostupnost a využívání pevného a mobilního širokopásmového připojení a rychlý růst penetrace připojených zařízení, zejména televize připojené k internetu (CTV). Její penetrace vzrostla v letech 2015–2021 meziročně o více než 10 %. Chytré telefony zase umožňují konzumaci obsahu „na cestách“.

Růst využívání pevného širokopásmového a mobilního připojení a penetrace připojené televize, chytrých telefonů a tabletů, EU 27, 2015–2026

Poznámka ke grafu: CTV představuje souhrn chytrých TV a streamovacích zařízení

Zdroj: Dataxis, Oliver and Ohlbaum Analysis

Sledování lineární televize nepolevuje

Sledování lineární televize je stále velmi důležité: Dospělí v členských státech EU27 sledovali v roce 2021 televizi v průměru více než 200 minut denně. V důsledku toho evropští vysílatelé průběžně inovují a investují, aby přivedli spotřebitele a inzerenty ke svým vlastním službám VOD a zároveň nadále sloužili divákům preferujícím tradiční vysílání. To zahrnuje investice do exkluzivního online obsahu, digitální reklamy a technologií na podporu efektivní online distribuce. Kromě toho vysílatelé navazují partnerství – od sdílených služeb VOD až po společné iniciativy v oblasti digitální reklamy a distribuční dohody s poskytovateli placené televize a poskytovateli internetových služeb.

Tradiční evropští provozovatelé FTA a placeného televizního vysílání zadávají zakázky a nakupují zejména specifický obsah pro daný trh, což znamená, že vzniká nový evropský audiovizuální ekosystém. V tomto novém ekosystému hrají provozovatelé FTA kanálů, služby placené televize a služby VOD vzájemně se doplňující role. Hlavní FTA kanály poskytují takovou hloubku a spektrum žánrů, které hrají zásadní roli v oblasti zpravodajství a aktuálního dění, stejně jako v oblasti scénických dramat, zábavy a komedií, reality show a životního stylu, filmů a dokumentů.

Žánrová skladba televizních programů tří nejsledovanějších kanálů*, reprezentativní členské státy EU, 2021 (% z celkového počtu minut)

Poznámka ke grafu: *Podle podílu na celkové sledovanosti TV. Vše jsou FTA kanály

Zdroj: Dataxis, Essential TV Statistics, Oliver and Ohlbaum Analysis

Místní i globální služby SVOD zase přinesly evropským spotřebitelům větší výběr a rozsáhlé katalogy licencovaného obsahu spolu s originálním obsahem. Jedná se o cíleněji zaměřené žánry, zejména jde o hrané filmy a kvalitní dramata a dokumentární filmy.

Žánrový mix globálních a lokálních katalogů SVOD v 8 reprezentativních členských státech EU, 2021 (% titulů)

Poznámka ke grafu: Kategorie Dokumenty zahrnuje dokumentární filmy. V kategorii Filmy jsou pouze hrané filmy. *Vybrané lokální služby SVOD: Atresplayer-Španělsko, Mediaset Infinity-Itálie, Joyn-Německo, Canal+ Series-Francie, Viaplay-Dánsko.

Zdroje: Ampere Analysis, Oliverov and Ohlbaum Analysis

Současný ekosystém je výhodný pro producenty: Klíčovým faktorem v intenzivní soutěži o diváky je vlastnictví správného obsahu. A právě honba za relevantním obsahem se promítla do silného nárůstu investic do obsahu ve všech osmi členských státech EU, které byly zkoumány v rámci této studie. Investice vysílatelů od roku 2015 trvale rostou, ačkoli investice do placené televize se během pandemie nezměnily. K celkovému vzestupnému trendu významně přispěly investice do SVOD, u nichž CAGR vzrostla v letech 2015– 2019 na 102 %. Služby SVOD byly v roce 2021 zodpovědné za investice do obsahu ve výši 3,09 miliardy eur, což přestavuje významný nárůst z 90 milionů eur v roce 2015.

Celkové investice do audiovizuálního obsahu bez sportovních práv podle typu poskytovatele/kanálu, osm reprezentativních členských států EU, 2015–2021 (v miliardách EUR)

Poznámka ke grafu: Z důvodu nekompletních dat není zahrnuto Irsko

Zdroj: Amere Analysis, Oliver and Ohlbaum Analysis

Právě tyto zvýšené investice vedou k větší poptávce po službách evropských producentů. V současném ekosystému mají producenti nové příležitosti k produkci a distribuci svých děl v různých žánrech a rozpočtových úrovních a pro různé typy zadavatelů. To širokému spektru producentů umožňuje prosperovat.

Mezi nákupčími a producenty obsahu existuje široká škála vzájemných vztahů: Je zřejmá stoupající tendence navazovat partnerství, které může být prostředkem k financování nových, vysoce kvalitních děl a k licencování evropského obsahu, který by přilákal lokální publikum. Pro evropský audiovizuální ekosystém je charakteristické, že například evropští provozovatelé vysílání mohou spolupracovat s dalšími provozovateli vysílání na koprodukci nebo spolufinancování obsahu; evropští provozovatelé vysílání mohou spolupracovat se službami SVOD na koprodukci a spolufinancování obsahu; a služby SVOD uzavírají s producenty různé licenční dohody, aby přinesly starší obsah novým divákům v Evropě i mimo ni. Služby SVOD se také rozhodly znovu uvádět evropské seriály, které by jinak původní vysílatelé znovu nezařadili.

Díky současnému ekosystému mají evropští spotřebitelé prospěch z větší dostupnosti vysoce kvalitního evropského obsahu a služeb: V důsledku digitalizace a zvýšené konkurence se publikum v celé Evropě těší z rozmachu obsahu a služeb, a to jak obecných, tak těch, které slouží specifickým zájmům a menšinovým jazykům. Vzhledem k existujícím ekonomickým tlakům v tomto odvětví i v širší ekonomice ovšem zdraví celého audiovizuálního odvětví AV závisí na stabilním regulačním rámci.

Zúžení definice by nepřineslo žádná pozitiva, pouze negativní dopady

Ze závěrů studie vyplývají čtyři základní zjištění:

• Evropští vysílatelé by mohli být nuceni provést změny, které budou mít negativní dopad na diváky a které by mohly ovlivnit životaschopnost některých služeb: hlavních placených televizních kanálů, ostatních placených kanálů a FTA kanálů v celé EU, jakož i hlavních FTA kanálů v menších členských státech EU.

• Změny provedené dotčenými vysílateli by nevedly ke smysluplným novým investicím do původního domácího nebo jiného evropského obsahu.

• Služby VOD by nezvýšily své investice do původního evropského obsahu. Pro evropské služby VOD by naopak vznikla regulační překážka pro vstup na trh a růst, což by mělo dopad na celkovou hospodářskou soutěž a inovace.

• Zúžení definice evropských děl by způsobilo nejistotu a narušení vysílacích společností a služeb VOD a podkopalo by stabilitu odvětví, které má zásadní význam pro hospodářství Evropské unie a pro spotřebitele.

Specifika jednotlivých zemí

Ze studie je zřejmé, že prakticky na všechny země by zúžení definice evropských děl mělo negativní dopad. Ten se podle specifik jednotlivých zemí samozřejmě liší:

Irsko: Pro Irsko je specifická častá koprodukce s britskými subjekty (Velká Británie se většinou finančně podílí více než Irsko). Pokud by se Irsko dostalo do investičních problémů, zákazníci jednoduše přepnou na nabídku pocházející z Velké Británie. Případné nucené omezení programové nabídky by mělo za následek menší výběr pro spotřebitele a menší marže pro vysílatele.

Francie: Specifikem Francie je největší katalog v Evropě a nejvyšší úroveň investic do evropských děl. Audiovizuální odvětví využívá spolupráci v rámci EU i s partnery mimo EU. Aby bylo možné zachovat současné spektrum nabídky, je nutno pokračovat v koprodukci se všemi partnery z EU i mimo EU. Nabídka děl pocházejících od neunijních členů ECTT tvoří více než 25 % evropských děl. Zúžení definice by ve svém důsledku vedlo ke snížení kvality, mělo by vážný negativní dopad na udržitelnost i diversitu odvětví.

Španělsko: Pro Španělsko je specifické široké spektrum tematických kanálů (jako je jídlo, lifestyle atd.) a rozsáhlá nabídka obsahu z Velké Británie a Francie. Změnou v definici by došlo ke ztrátě distinktivního charakteru trhu, který aktuálně vykazuje vysokou míru konkurence. 10 % z celkového vysílacího schématu všech sledovaných kanálů ve Španělsku tvoří obsah z Turecka a od jiných neunijních členů ECTT.

Itálie: Změna definice evropských děl by měla v Itálii značný dopad na evropská díla.

Polsko: Pro Polsko je charakteristická silná poptávka po místním obsahu. Největší výzvou je podpora nových scénáristů, nových nápadů a talentů.

Dánsko: Ač je méně kulturně navázané na Velkou Británii než Irsko, je Dánsko vysoce závislé na obsahu mimo EU (zejména jde o britský obsah). Jakákoliv změna v definici by měla efekt sněhové vločky.

Německo: Díla z Velké Británie tvoří v Německu třetinu nabízeného obsahu. Nabídka z Velké Británie je velmi významná pro online a je podstatná pro mladou generaci. Před změnou definice je nutno vše důkladně zvážit.

Česko: Česko by postihla většina dopadů specifických pro menší členské státy. Přechod na zvýšenou produkci by nebyl možný, protože je velmi nákladný. Aktuální situace je komplikovaná a Česko potřebuje právní jistotu a povědomí o tom, jak to bude v budoucnu.

Zdroj: acte.be

STUDIE EU – ČÁST 2: ČESKÝ TRH AUDIOVIZE BY V PŘÍPADĚ ZÚŽENÍ DEFINICE EVROPSKÝCH DĚL MOHL POCÍTIL VÝRAZNÝ NEGATIVNÍ DOPAD

V důsledku návrhu na zúžení definice evropských děl s cílem vyloučit neunijní členy ECTT byla vypracována studie, která zkoumala případný vliv takového zúžení na investice do evropského obsahu ze strany vysílatelů a služeb VOD v Evropě a rovněž na producenty a spotřebitele. Česká republika byla mezi účastníky studie. Jak se situace jeví pro české audiovizuální odvětví?

Kouzelné slůvko: spolupráce

Základním faktorem, díky kterému jsou jednotlivé země i Evropa jako celek schopny udržovat a obhospodařovat silný a konkurenceschopný audiovizuální ekosystém, je masivní spolupráce napříč celým regionem, tedy nikoli pouze v rámci Evropské unie. Producenti, distributoři, vysílatelé i služby VOD mohou vstoupit na trh, udržitelně růst a využívat příležitostí v oblasti digitalizace. Z této spolupráce těží i ti, kvůli kterým se to vše děje: spotřebitelé. Díky stabilnímu, silnému audiovizuálnímu odvětví mají přístup k vysoce kvalitnímu evropskému obsahu a ke službám, jež naplňují jejich rozmanité potřeby, požadavky a očekávání.

Některé ze zainteresovaných stran v EU jsou však toho názoru, že by se definice evropských děl měla zúžit a neměla by zahrnovat díla ze zemí, které sice jsou součástí Evropy a jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi (ECTT) Rady Evropy, ale nejsou členským státem EU (dále jen „neunijní členové ECTT“).

Evropské země pod drobnohledem

Studie, kterou realizovaly společnosti Oliver & Ohlbaum Associates Ltd. a Frontier Economics, se zaměřila na zjištění, jaký vliv by zúžení geografického rozsahu definice evropských děl s cílem vyloučit země, které jsou neunijními členy ECTT (dále jen „zúžení definice“), mohlo mít na investice do obsahu v EU ze strany vysílatelů a služeb VOD v Evropě a samozřejmě také, co by to znamenalo pro producenty a spotřebitele.

Proto byl realizován rozsáhlý program rozhovorů s klíčovými zúčastněnými stranami v audiovizuálním hodnotovém řetězci. To zahrnovalo osm reprezentativních členských států Evropské unie: Česko, Dánsko, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Polsko a Španělsko. Byla provedena rovněž kvantitativní analýza programových schémat kanálů a katalogů VOD podle zemí původu.

Cílem analýzy bylo pochopit, jak by zúčastněné strany reagovaly, kdyby byla definice evropských děl zúžena tak, aby nezahrnovala pořady a celovečerní filmy od neunijních členů ECTT, a následně modelovat dopad takového zúžení.

Stav audiovizuálního průmyslu v České republice

Podle loňské výroční zprávy Asociace producentů v audiovizi (APA) je české audiovizuální odvětví na vzestupu a zaznamenává dynamický růst. Největší podíl na obratu, který v roce 2022 činil 15,4 miliard korun, měla zahraniční produkce. Kromě investic ze zahraničí stojí za tímto růstem zejména investice domácích online platforem a aktivity nezávislých producentů, uvedla APA ve své zprávě.

Obrat zahraničních projektů v roce 2021 činil 8,73 miliardy korun, tedy 70 procent celkového obratu audiovizuálního průmyslu. Obrat z výroby reklamy dosáhl v roce 2021 hodnoty 1,86 miliardy korun a z českého filmu 1,26 miliardy korun.

I přes dynamický růst a poptávku ale zpráva zmiňovala hrozbu drtivého propadu kvůli zastaveným filmovým pobídkám.

Tento problém, který by mohl vést k razantnímu odlivu zahraničních projektů (který už v podstatě započal), by měla vyřešit tzv. „malá“ novela o audiovizi, kterou koncem loňského roku schválil senát a která řeší právě rozporuplný stav v oblasti filmových pobídek. Novela by měla umožnit přijímat nové žádosti o registraci projektů a v případě nedostatku finančních prostředků přerušit následné řízení o evidenci projektu.

Dobrou zprávou také je, že audiovize bude začleněna do Národního plánu obnovy. V roce 2024 a 2025 půjde na podporu kreativců v audiovizi částka 200 milionů Kč.

Do klidných vod má ale české odvětví audiovize ještě daleko. Ve hře je například stále spor o velkou mediální novelu.

Česká republika v číslech

Jaké jsou výstupy studie zaměřené na evropská díla pro Českou republiku?

Růst českých příjmů z audiovize a investic do obsahu, 2015–2021 (v milionech eur)

Poznámka ke grafu: Výdaje za služby SVOD v níže uvedené tabulce zahrnují služby Netflix, Amazon Prime Video, Disney+ a Apple TV+. Veřejné financování nezahrnuje rozhlas, ale zahrnuje veřejné filmové fondy:

Zdroj: Ampere Analysis, European Audiovisual Observatory, PwC Global Entertainment & Media Outlook: 2022–2026, Oliver & Ohlbaum Analysis

Podíl vysílacího schématu v Česku, všechny kanály, celkem versus prime time, 2021 (% vysílacího času)

Poznámka ke grafu: Analýza harmonogramu 4 týdnů v roce 2021. Všechny televizní kanály, pro které jsou k dispozici údaje (včetně kanálů vyňatých z povinnosti). S výjimkou nekvalifikovaných programů, jako jsou zpravodajství, sport a teleshopping.

Zdroj: Oliver & Ohlbaum Analysis

Podíl vysílacího času v Česku, podle kanálů, 2021 (% vysílacího času)

Poznámka ke grafu: Podíl vysílacího času za celý rok 2021, bez nekvalifikovaných pořadů, jako je zpravodajství, sport a teleshopping. Vyjmuté kanály ve vzorku nejsou uvedeny.

Zdroj: Oliver & Ohlbaum Analysis

Poznámka ke grafu: Nejsou zahrnuty „jazykové koprodukce“, tj. koprodukce mezi sousedními zeměmi se společným jazykem (například CZ-SK). Počet partnerství se liší od počtu produkcí – Dánsko se například mohlo podílet na stejné produkci se Švédskem a Norskem.

Zdroj: European Audiovisual Observartory, Oliver & Ohlbaum Analysis

Dopad zúžení definice evropských děl na Českou republiku

Česká republika představuje ve srovnání s ostatními teritorii poměrně malý trh, takže by se jí týkaly zejména dopady modelované pro menší členské státy:

Hlavní FTA kanály v malých členských státech spoléhají na obsah od neunijních členů ECTT, aby zajistily optimální skladbu programů pro uspokojení potřeb diváků a zároveň splnily kvóty pro evropská díla. Zúžení definice evropských děl by tyto služby nutilo k finančně neoptimálním změnám v jejich programech, což by v některých případech mohlo vést k tomu, že by se vysílací služby staly neživotaschopnými.
V členských státech s menším počtem vysílacích skupin patří skupina provozující placenou televizi často mezi největší investory do původního obsahu v zemi. Velkorozpočtové scénáře v oblasti filmu a dramatu jsou často doplněny investicemi do některých nízkorozpočtových originálů v jiných žánrech; to zajišťuje rozmanitost a pomáhá udržet zájem předplatitelů. Vzhledem k nižšímu celkovému objemu původních pořadů v porovnání s hlavními FTA kanály, což je dáno jejich odlišnými obchodními modely, se pak při doplňování programů ve větší míře spoléhá na akvizice, včetně prémiových akvizic z celé Evropy a zbytku světa.
Kanály v menších členských státech EU, kde je menší domácí publikum, mají nižší příjmy, a nemohou tedy financovat tolik původní domácí produkce jako velké členské státy EU. Hlavní FTA kanály, hlavní kanály skupin provozujících placenou televizi a specializované kanály v těchto členských státech se proto spoléhají na akvizice (ve větší míře než obdobné kanály ve větších členských státech), aby uspokojily poptávku spotřebitelů a v konečném důsledku zajistily svou obchodní udržitelnost.
Tyto kanály by na zúženou definici nereagovaly zvýšením investic do původní produkce EU. Aby zvládli dopad takové změny a dosáhli souladu s kvótami, minimalizovali by dotčení vysílatelé jakékoli odchylky od své současné (optimalizované) strategie sledovanosti a programování.

„Přechod na zvýšenou výrobu by nebyl možný, protože je velmi nákladný. Navíc by byla omezena kapacita průmyslu, která by umožnila zvládnout zvýšené investice.“

Česká televize

Dokonce i v hypotetickém případě, kdyby došlo k nevysvětlitelnému náhlému nárůstu investic do původního obsahu EU, jak předpokládají navrhovatelé zúžené definice, by to by bylo problematické. Vzhledem k omezeným kapacitám v různých členských státech a času potřebnému k rozvoji zařízení, talentů a štábu by hrozilo další zvýšení nákladů na výrobu obsahu a nedostatek zdrojů, zejména pro domácí hráče.
Negativní dopad na příjmy a udržitelnost vysílatelů by byl nejvýraznější právě v nejmenších členských státech EU, které jsou více závislé na akvizicích. Tento dopad by se mohl dále zhoršit, pokud by změny v programu poškodily celkové vnímání kanálu nebo značky ze strany diváků.
Vzhledem k vysokým fixním nákladům spojeným s vysíláním (přenos, distribuce a tvorba obsahu) jsou menší kanály zranitelnější vůči změnám příjmů nebo nákladů. I malé změny mohou tyto kanály učinit ztrátovými. Tyto menší kanály se však zaměřují na specifické publikum a často přispívají k rozmanitosti a pluralitě vysílacího ekosystému dané země. Podle některých vysílatelů by nebyl k dispozici dostatečný alternativní domácí nebo unijní obsah, který by nahradil obsah od neunijních členů ECTT vyřazený z vysílacího schématu a který by zajistil udržení potřebného publika. Některý z dalších nejlepších alternativních obsahů by mohl mít tak nízkou sledovanost, že by byla ohrožena celková životaschopnost kanálů. Někteří vysílatelé uvedli, že v některých případech může dojít k tomu, že jedinou ekonomickou možností bude ukončení provozu kanálu.
Zúžená definice by také mohla urychlit stávající trendy spotřeby. Tradiční sledování vysílání zůstává oblíbenou aktivitou, i když postupně klesá s tím, jak diváci přecházejí ke konzumaci online a na vyžádání. Zúžená definice evropských děl sice může mít malý okamžitý dopad na celkovou sledovanost vysílání, ale mohla by tento trend urychlit. Hrozí tak narušení stávajících strategií evropských vysílatelů, kteří chtějí přejít na digitální vysílání a zároveň s sebou převést i diváky a inzerenty.

„Pokud by změna snížila kvalitu lineárního vysílání, zvýšila by tlak na diváky, aby přešli na VOD. V tuto chvíli jsme z hlediska trhu slabší [ve srovnání s globálními službami] na straně VOD. Lokálně vlastněné platformy by získaly nižší podíl na sledovanosti, než mají na lineárním vysílání.“

Člen AKTV (česká televizní stanice)

Aktuální situace změnám nenahrává

Evropská ekonomika v současné době zažívá hospodářský pokles, jehož délka a rozsah se teprve ukážou. V kombinaci s prudce se zvyšujícími životními náklady čelí evropští vysílatelé a služby VOD možným změnám ve výdajích spotřebitelů (placená televize, SVOD) a také ve výdajích inzerentů (vysílací kanály, kanály FAST, VOD podporované reklamou).

Zároveň musí vysílatelé výrazně investovat do digitální transformace, aby mohli reagovat na potřeby diváků a inzerentů na internetu a zároveň stále sloužit divákům, kteří upřednostňují tradiční vysílání. Kromě toho u mnoha poskytovatelů probíhá zotavování z pandemie covidu.

Zúčastněné strany v různých členských státech uvedly, že jejich produkční odvětví mají omezené kapacity a potřebují čas na jejich rozvoj. Je také důležité poznamenat, že konkurence v audiovizuálním odvětví je nyní celosvětová, přičemž země od Jižní Koreje přes Austrálii až po Kanadu se snaží přilákat investice a zvýšit vývoz.

A konečně, změny je nutno vnímat také v kontextu široké škály předpisů týkajících se místního obsahu, které již v mnoha evropských zemích platí. Taková změna by totiž doplnila soubor stávajících předpisů pro vysílatele a služby VOD v Evropě. To je důležité zejména tam, kde byly místní předpisy zavedeny nedávno, protože je příliš brzy na posouzení jejich dopadu.

Zdroj: acte.be

STUDIE EU – ČÁST 1: ZÚŽENÍ DEFINICE EVROPSKÝCH DĚL BY MĚLO NEGATIVNÍ VLIV NA AUDIOVIZUÁLNÍ ODVĚTVÍ I SPOTŘEBITELE

Žádné podstatné výhody pro produkční odvětví v EU, naopak široká škála negativních dopadů na vysílatele a v konečném důsledku na spotřebitele. To jsou závěry studie Evropská díla: Podpora zdravého evropského audiovizuálního sektor u, jejímž cílem bylo posoudit ekonomický dopad navrhovaných změn, které by zúžily geografický rozsah definice evropských děl, na evropské audiovizuální odvětví, zejména na vysílatele, služby VOD, producenty a v konečné fázi i na spotřebitele.

Evropská unie dlouhodobě uznává společné kulturní dědictví a univerzální hodnoty evropského regionu, bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a cíle prosperity, míru a spolupráce v celé Evropě. Již od roku 1989 existuje snaha podporovat prosperující evropský audiovizuální ekosystém a svobodu informací a myšlenek bez ohledu na hranice.

Ohlédnutí do historie

Směrnice „Televize bez hranic“ z roku 1989 zavedla zásadu „země původu“ s cílem podpořit živé a konkurenceschopné vysílání, nezávislost kulturního vývoje v členských státech a zachování kulturní rozmanitosti. Tato zásada byla následně rozšířena na služby VOD v rámci směrnice o audiovizuálních mediálních službách (AVMSD).

V souladu se základními cíli a zásadami EU je důležité, že „evropský“ rozměr evropských děl od počátku znamenal více než jen členské státy Evropské unie – zahrnoval evropské země s celou řadou možných vztahů s EU, včetně těch, které se k hospodářské a politické unii v žádné fázi připojit nehodlají.

Nedávno zdůraznila Evropská komise v Akčním plánu pro média a audiovizuální oblast (MAAP) význam rozmanitého, pluralitního, nezávislého a dynamického mediálního prostředí v EU. Díky rozsáhlé spolupráci napříč evropským regionem (nikoli pouze v rámci Evropské unie) mohou jednotlivé země i Evropa jako celek udržet silný a konkurenceschopný audiovizuální ekosystém: producenti, distributoři, vysílatelé a služby VOD mohou vstoupit na trh, udržitelně růst a využívat příležitostí v oblasti digitalizace. To všechno jsou faktory, které jsou hnací silou evropského hospodářského pokroku. Díky tomu mohou poskytovatelé nabídnout spotřebitelům výběr vysoce kvalitního evropského obsahu a služeb, které splňují jejich rozmanité potřeby a očekávání.

Požadavek na zúžení definice evropských děl

Některé ze zainteresovaných stran v EU se nicméně domnívají, že by definice evropských děl měla být zúžena tak, aby nezahrnovala díla ze všech nebo některých zemí, které sice jsou součástí Evropy a jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi (ECTT) Rady Evropy, ale nejsou členským státem EU (dále jen „neunijní členové ECTT“).

Proto byla realizována studie Evropská díla: Podpora zdravého evropského audiovizuálního sektoru, která měla prozkoumat, jaký vliv by mělo zúžení geografického rozsahu definice evropských děl s cílem vyloučit neunijní členy ECTT (dále jen „zúžení definice“) na investice do evropského obsahu ze strany vysílatelů a služeb VOD v Evropě a jaký dopad by to mělo na producenty a spotřebitele. Studii realizovaly společnosti Oliver & Ohlbaum Associates Ltd a Frontier Economics na základě pověření skupiny zainteresovaných stran z evropského audiovizuálního sektoru.

Hlavní závěry studie

Ze studie vyplynulo, že by zúžení definice evropských děl narušilo celkový ekosystém audiovizuálních služeb a v konečném důsledku by poškodilo spotřebitele. Ti by namísto výhod pocítili okamžité i dlouhodobé dopady na objem, rozmanitost a pluralitu evropského obsahu a služeb.

Největší negativní dopad by to mělo na spotřebitele v menších členských státech EU a na vnějších hranicích EU, stejně jako určité demografické skupiny, jako jsou starší diváci, kteří dávají přednost vysílacím službám a určitému obsahu ze zemí, které jsou neunijními členy ECTT. Jako příklad lze uvést například turecké drama či britskou komedii.

Hlavní zjištění v rámci studie:

Evropští vysílatelé by mohli být nuceni provést změny, které by měly negativní dopad na diváky a které by mohly ovlivnit životaschopnost některých služeb: hlavních placených televizních kanálů, ostatních placených kanálů a FTA kanálů v celé EU, jakož i hlavních FTA kanálů v menších členských státech EU.
Změny provedené dotčenými vysílateli by nevedly ke smysluplným novým investicím do původního domácího nebo jiného evropského obsahu.
Služby VOD by nezvýšily své investice do původního evropského obsahu. Pro evropské služby VOD by naopak vznikla regulační překážka pro vstup na trh a růst, což by mělo dopad na celkovou hospodářskou soutěž a inovace.
Zúžení definice evropských děl by způsobilo nejistotu a narušení vysílacích společností a služeb VOD a podkopalo by stabilitu odvětví, které má zásadní význam pro hospodářství Evropské unie a pro spotřebitele.

Zdroj: acte.be

Pojďme se na jednotlivá klíčová zjištění podívat blíže.

Zjištění 1: Zúžení definice evropských děl by mělo negativní dopad na evropské vysílatele, včetně hlavních FTA kanálů v malých členských státech Evropské unie

Placené televize a specializované kanály v celé EU a hlavní FTA kanály v malých členských státech spoléhají na obsah od neunijních členů ECTT, aby zajistily optimální skladbu programů pro uspokojení potřeb diváků a zároveň splnily kvóty pro evropská díla. Zúžení definice evropských děl by mělo celou řadu dopadů.

Hlavní kanály FTA v největších členských státech EU by zůstaly z velké části nedotčeny.
Na velké vysílací společnosti v menších členských státech by měla zúžená definice evropských děl nepříznivý dopad a některé služby by mohly přestat být životaschopné.
Hlavní placené televizní kanály a specializované kanály ve všech sledovaných členských státech by byly nepříznivě ovlivněny zúženou definicí evropských děl a některé služby by mohly přestat být životaschopné.
To by mělo negativní dopad na příjmy a udržitelnost vysílatelů, a tedy i na investice do obsahu ze strany dotčených kanálů.

Zdroj: acte.be

Zjištění 2: Služby VOD by nezvýšily investice do původního obsahu EU

V rámci studie bylo také zkoumáno, jak by zúžení definice evropských děl prostřednictvím vyloučení neunijních členů ECTT ovlivnilo investice do evropského obsahu ze strany služeb VOD v Evropské unii.

Zúžení definice evropských děl by nevedlo k tomu, že by evropští poskytovatelé VOD vypisovali zakázková řízení na nová evropská díla.
Evropské služby VOD jsou méně flexibilní a pokud by byly donuceny k neekonomickým úpravám, hůře by se jim konkurovalo.
Globální služby VOD již optimalizují investice do původního obsahu a rozsáhlého katalogu licencovaných filmů a seriálů.
Globální služby VOD by na zúženou definici evropských děl reagovaly pouze změnou okrajového obsahu a nezvýšily by své investice do původní evropské produkce.

Zjištění 3: Žádný významný přínos pro producenty v EU

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že vzhledem k zúženému zeměpisnému rozsahu evropských děl by dotčené vysílací kanály a služby VOD nevypisovaly zakázková řízení na nový původní obsah, protože ten je již optimalizován tak, aby odrážel poptávku spotřebitelů, a to s ohledem na rozpočtová omezení. Místo toho by ze svých katalogů odstranily nejlevnější a nejméně výkonný nevyhovující obsah – typicky nakoupený obsah. V některých případech by mohly přidat malý objem obsahu z EU, pokud by to bylo nutné pro dosažení souladu, ale veškeré licenční platby by byly minimální. Místo toho by spíše nabízely více domácích repríz, včetně archivu, na který již mají práva.

Zvýšené investice v EU by přinesly prospěch pouze několika velkým teritoriím.
Jakýkoli nárůst by byl kompenzován poklesem produkce a licencí v EU, pokud by v důsledku zúžené definice došlo k ukončení provozu kanálů.
Úloha EU v mezinárodních koprodukcích by byla ohrožena.

Zdroj: acte.be

Zjištění 4: Zúžení definice evropských děl by narušilo celkový ekosystém audiovizuálního odvětví, což by v konečném důsledku poškodilo spotřebitele

Investice vyžadují stabilitu a jistotu, kterou současný rozsah definice evropských děl poskytuje již více než 30 let. Z analýzy je zřejmé, že zúžení definice by mohlo vést ke značné právní a obchodní nejistotě, která by mohla v následujících letech odrazovat od investic do tohoto odvětví.

Spotřebitelé by nepocítili žádné výhody, naopak by zaznamenali okamžité i dlouhodobé dopady na objem, rozmanitost a pluralitu evropského obsahu a služeb. Některé změny by byly okamžité, například vyřazení obsahu z programu nebo katalogu, který někteří diváci mají rádi, jiné dlouhodobější. Vysílatelé by mohli být méně schopni konkurovat (jiným vysílacím společnostem, službám VOD nebo širším audiovizuálním službám), někteří vysílatelé by mohli čelit tlaku na rozpočet na obsah. V konečném důsledku by všechny dopady společně poškodily právě spotřebitele, kteří by se dočkali méně živého a rozmanitého audiovizuálního odvětví v Evropské unii.

Shrnutí

Evropští spotřebitelé v současné době využívají živého a dynamického evropského audiovizuálního ekosystému, který tvoří místní, evropské a globální vysílací společnosti a služby VOD. Boj od diváky je tvrdý. A právě to je hnací silou investic do obsahu v EU, které jsou podporovány důležitými iniciativami odvětvové politiky v členských státech.

Zúžení definice evropských děl by mělo okamžité i dlouhodobé negativní dopady na spotřebitele v podobě omezené programové nabídky kanálů a služeb VOD a menšího výběru služeb. Utrpěla by také kulturní diverzita, pluralita a svoboda informací. Obzvlášť postiženy by mohly být některé demografické skupiny spotřebitelů. Zúžení definice by navíc nemělo pro produkční odvětví v EU žádný podstatný přínos.

Vysílatelé a služby VOD optimalizují své programy a katalogy, aby co nejlépe uspokojili poptávku spotřebitelů. Již nyní zadávají optimální množství nákladného původního domácího obsahu. K tomu je nutno připočíst levnější akvizice, tj. ty, které jsou pro spotřebitele nejžádanější a které zahrnují filmy a pořady ze zemí, které jsou neunijními členy ECTT.

Zúžení definice evropských děl by poškodilo vysílatele v Evropě. Dotčeny by byly hlavní placené televizní kanály, menší placené FTA kanály a hlavní FTA kanály v menších členských státech EU. Takoví vysílatelé by museli přizpůsobit své plánování, činili by tak ale prostřednictvím odstranění toho nejlevnějšího a nejméně výkonného obsahu tak, aby se dosáhlo minimalizace negativních dopadů. Nebylo by pro ně realizovatelné investovat do nové evropské produkce. Nelze ani předpokládat, že by současná úroveň investic zůstala stejná a byla pouze přerozdělena.

Namísto toho by se projevil okamžitý negativní dopad na příjmy dotčených vysílatelů a další závažné dopady by hrozily v dlouhodobém horizontu. Některé kanály nebo skupiny by přestaly být životaschopnými a musely by ukončit činnost.

Evropské a globální VOD služby by nezvýšily nebo nepřesunuly původní produkci, neboť to je již optimalizováno a vyhovuje poptávce spotřebitelů. Zúžení definice by však vytvořilo regulační překážku pro vstup a růst nových evropských VOD.

Došlo by k narušení přístupu producentů z EU k mezinárodním koprodukcím. Zmizel by přístup ke zdrojům ze zemí, které jsou neunijními členy ECTT a existuje riziko, že by se těžiště přesunulo z Evropy na globální trhy.

Kromě toho by změna mohla vést ke značné právní a obchodní nejistotě, což by ovlivnilo investice do obsahu, vedlo ke snížení konkurenceschopnosti evropských území při získávání vnitřních investic a ohrozilo úspěchy odvětvové politiky na úrovni EU a členských států, které podporují růst jejich audiovizuálních sektorů.

Zdroj: acte.be

Závěr

Ze studie vyplývá, že by zúžení definice nepřineslo žádné podstatné výhody pro produkční odvětví EU. Odhaduje se, že by mohlo být k dispozici pouze 0,1–0,2 % celkových výdajů na obsah vysílacích společností, a to obecně pro nejlevnější a nejméně výkonné akvizice v EU, tj. bez významných investic do nových zakázek. I kdyby došlo k malému nárůstu výdajů na akvizice v EU, týkalo by se to pravděpodobně jen největších členských států EU. Navíc by to bylo vyváženo ztrátou investic do obsahu EU, pokud by se uzavřel byť jen jeden kanál. Producenti z EU by také ztratili přístup k některým mezinárodním koprodukcím, na nichž se podílejí neunijní členové ECTT.

Nepříznivé dopady jsou o to znepokojivější, že evropský audiovizuální sektor musí čelit dalším tlakům, včetně přechodu na digitální vysílání, inflace nákladů na obsah, nedostatku výrobních zdrojů, oživení po pandemii covidu, udržitelnosti životního prostředí a širších hospodářských turbulencí.

Zdroj: acte.be

MAREK SINGER: PO ROCE FUNGOVÁNÍ PRIMA+ KONEČNĚ VÍME, JAK BUDOVAT A SMĚŘOVAT VOD SLUŽBU

Navzdory nepříznivému vývoji české ekonomiky a makroekonomických dat Česka velcí televizní hráči hlásí příznivý vývoj svého byznysu. Jak v roce 2023, tak i podle prvních výhledů na letošní rok. „Za celý televizní trh, obecně zhodnoceno, loňský rok byl dobrý rok. Pokračoval zájem o TV reklamu, což je pro nás základní zdroj příjmů. Viděli jsme mírný růst,“ uvedl dlouholetý ředitel Prima Group Marek Singer v novém dílu podcastu První liga.

Co v této epizodě První ligy uslyšíte

Jaký byl podle ředitele Primy rok 2023 pro celou TV branži
Jak reklamní zadavatelé reagují na aktuální ekonomický vývoj Česka a na cenové podmínky Primy
Kterými směry se v obsahu (dramatické seriály, dokumenty) hodlá Prima vydat
Jak daleko je vývoj nástupce seriálu ZOO
Proč odešel Roman Mrázek z pozice programového ředitele Primy a jaké zadání dostala jeho nástupkyně Alex Ruzek
Jak Primě dopadl byznysově rok 2023
Jak televize sleduje turbulence kolem TV Barrandov a zda má zájem o koupi zadlužené stanice
Jak Prima naloží s třemi zabukovanými vysílacími pozicemi, na kterých momentálně nevysílá
Jak je Marek Singer spokojený s dosavadním fungováním streamovací platformy prima+
Které novinky chystá Prima v terestrice a ve VOD

Poslechněte si kompletní rozhovor.

Apetýt reklamních zadavatelů podle něj na základě uzavřených ročních smluv pokračoval i v lednových týdnech 2024. A to i navzdory znatelnému zdražení ceny reklamy primáckého mediazastupitelství Media Club. „Přesto zájem zadavatelů nepoklesl, zatím jsou první měsíce letošního roku nad očekáváním. Samozřejmě, reklamní trh má vždy zpoždění za vývojem ekonomiky. Podle všech předpokladů by reklamní trh v televizi a rádiích měl být postižený inflací a posledním vývojem HDP v České republice. A není,“ uvedl Singer.

Z hlediska televizních konzumentů podle Singera pokračovaly trendy, které začaly v předcovidové době, to znamená především přeliv diváků z lineární televize do segmentu VOD (Video in Demand). Rovněž se objevují první příklady využití AI v televizním byznysu, například v některých procesech ve zpravodajství (kontrola, korekce textů atd.) nebo v dabingu. V následujících dvou až třech letech Singer očekává využití AI i ve vytváření videa, což by mohlo zlevnit například výrobu seriálů.

V obsahu pokračují sázky na prémiové seriály, velké show, podle ředitele Primy se navíc vrátil specifický TV fenomén z přechozích let. „Prima byla vždy domovem pro dlouhoběžící seriály jako ZOO, Slunečná atd. Určitou dobu to vypadalo, že naše konkurence na Nově půjde jinou cestou. Myslím si, a je toho vidět z toho, co teď dělají, že se rozhodli, že tato cesta ale pro televizního diváka má smysl. Takže jsme se opět vrátili do souboje, který se naposledy konal mezi Ordinací a Slunečnou, vrátili jsme se do souboje, kdy mezi sebou v úterý a ve čtvrtek soupeří dlouhoběžící seriály. Je vidět, že pro diváky je důležitá relaxační role televize, že u ní odpočívají, a přesně k tomu jsou dlouhoběžkové seriály,“ upozornil Singer.

Zdroj: borovan.cz

Druhá komerční televize tak bude pokračovat v investicích jak do „nekonečných“ seriálů, tak i úžeji vymezených, například kriminálních, true crime nebo komediálních titulů. „Prima se nyní více soustředí na seriály, které jsou souhrnně označovány jako tzv. feel good, nebo lehce humorné, odpočinkové. Protože to je to, co diváci od komerční televize očekávají. To je příklad našich pondělníků, které jsme nyní rozjeli se seriály Malá velká liga a Zalez do spacáku,“ komentoval Singer.

K znatelnému pohybu dochází v segmentu internetových seriálů. Po ročním fungování streamovací platformy Prima+ má stanice k dispozici velké množství dat a poznatků, které věci fungují a které ve VOD nenašly potřebný ohlas nebo zásah cílové skupiny (například „ulítlé“ série určené hlavně pro mladé publikum). Management Primy tak dal dohromady aktualizovaný několikaletý rozvojový plán Prima+, který bude stavět na nově získaných zkušenostech.

Prima Group, která kromě televize zahrnuje i rádia, širokou rodinu webů, eventů nebo printových magazínů, podle něj pokračuje v budování velké mediální skupiny. Nevyhýbá se přitom ani případným nákupům na mediálním trhu, byť ten přístup je hodně obezřetný. „V každém segmentu, ve kterém fungujeme, tak pokud by se naskytla příležitost k zajímavé akvizici, tak proč bychom se na ní nepodívali. To je jasné. Na druhou stranu, na trhu probíhá a bude probíhat relativně hodně konsolidačních pohybů. A netýká se to jen zavedených hráčů, ale přijdou i noví hráči. Nejsem úplně příznivcem toho, kupovat si podíl na trhu za prémiovou cenu. Je třeba se dívat za horizont jednoho roku dvou let a vidět jakou hodnotu potenciální akvizice budou mít,“ naznačil Singer.

Zdroj: borovan.cz

NOVA DO VOLNÉHO VYSÍLÁNÍ SE SPORTOVNÍM KANÁLEM NEVSTOUPÍ

Strategií skupiny Nova je provozovat placené sportovní kanály, v bezplatném režimu vysílání nevidí pro sportovní stanici ekonomický smysl, říká generální ředitel CME Didier Stoessel.

Portfolio sportovních kanálů skupiny Nova se od konce února rozroste o dva další zaměřené na motoristické sporty. Celkem tak skupina Nova zaštítí vysílání šesti sportovních televizních stanic. Podle generálního ředitele společnosti Central European Media Enterprises (CME) Didiera Stoessela, mateřské firmy televizní skupiny Nova, je strategií skupiny uvádět sportovní kanály v placeném režimu vysílání. O tom, že by výhledově vstoupila s čistě sportovním kanálem do volného vysílání (free-to-air), neuvažuje, uvedl Stoessel v rozhovoru pro MediaGuru.cz.

„Je to naše strategie mít placené stanice pro sportovní události, které nabízíme. Je to i trend, který vidíme v Evropě. Důvodem je cena vysílacích práv, která je tak vysoká, že sportovní kanály není možné financovat jen z reklamy. Předplatné je pro jejich financování nezbytné. Nabízet čistě sportovní kanál zdarma je nemožné,“ říká.

Ve volném vysílání se na Nově podle jeho slov mohou objevit pouze velké mezinárodní sportovní události, jako bylo např. fotbalové MS v Kataru, kdy Nova sdílela část vysílacích práv s Českou televizí. „V případě velkých událostí, jako je například fotbalové Euro nebo mistrovství světa, věříme, že by měly být dostupné všem. Přestože i tady je cena práv vysoká, konají se zpravidla jednou ročně nebo s větším časovým odstupem, a ne každý víkend,“ dodává Didier Stoessel. Pokud by Nova měla přístup k vysílacím právům pro některou z významných sportovních událostí, umístila by ji do lineárního vysílání TV Nova nebo na některý její tematický kanál, ale ne na sportovní stanici.

Kolik sportovních placených kanálů zamýšlí skupina Nova provozovat a zda jejich počet ještě rozšíří, nelze podle Stoessela jednoznačně říct. „Je to otázka spojená s tím, jaké sportovní akce ještě můžeme do vysílání získat. My teď máme opravdu hodně věcí. Mohli bychom mít třeba ještě alpské lyžování, a pak bychom mohli přidat další kanál, ale počet kanálů není ve finále tak podstatný. Stále víc diváků uvažuje ve způsobu streamovacího sledování. Chtějí vidět obrázek sportu, kliknout a sledovat. Máme teď šest kanálů, protože chceme mít jistotu, že všechny sportovní akce, které máme, mohou diváci sledovat kdykoli chtějí,“ upřesnil.

Většinu svých sportovních kanálů neumísťuje Nova ani do své videoslužby Voyo. Zde se objevují jen vybrané přenosy a obsah z kanálů Nova Sport 1 a Nova Sport 2. Ani nově chystané stanice, Nova Sport 5 a Nova Sport 6, sledovat na Voyo nepůjde. „Diváci obvykle chtějí sledovat sport v nejvyšší obrazové kvalitě a museli bychom tak transformovat Voyo do 4K nebo na nejvyšší kvalitu, což je časově náročné. Výhodou sportovního sledování v nabídkách IPTV operátorů je navíc to, že se diváci mohou pomocí zpětného zhlédnutí vracet. Voyo bude nadále nabízet především dramatickou a filmovou tvorbu, seriály, reality show a pořady vytvářené pro TV Nova,“ dodal Didier Stoessel.

Dušan Mendel na tiskové konferenci Nova Sport; Zdroj: TV Nova

Nova jedná o dalších právech pro Nova Sport

Nova před startem stanic Nova Sport 5 a 6 mírně přeskládala obsahovou nabídku stanic Nova Sport 1 a 2. „Stanice Nova Sport 3 a 4 zůstaly tak, jak jsou, tedy zaměřené na fotbal. Z Nova Sport 1 a 2 jsme vzali Moto GP, které směřuje na Nova Sport 6. Místo něho jsme zařadili polské KSW, které jsme měli na Voyu a kde velmi dobře fungovalo. Zařadili jsme tam i NFL, potom balíček ženských sportů včetně francouzské ženské fotbalové ligy,“ popsal MediaGuru.cz Dušan Mendel, vedoucí sportu pro TV kanály & VOD skupiny Nova.

Formule 1 se na obrazovky TV Nova vrací po deseti letech – všechny tréninky, kvalifikace a závody se objeví na stanici Nova Sport 5. Nova Sport 6 přinese závody Moto GP, mistrovství světa superbiků a motoristické vysílání vyplní v podvečerních a večerních slotech vybranými fotbalovými zápasy z evropských fotbalových lig, jako jsou Bundesliga, LaLiga nebo Serie A. To, zda by se nabídka mohla rozšířit ještě o další nový (fotbalový) obsah ze soutěží, které na Nova Sport teď nejsou, není zatím jasné. „Ještě se snažíme získat nějaké zajímavé věci, které by mohly být k mání a brzy je odtajníme,“ reagoval Dušan Mendel na dotaz o možném rozšíření obsahu na kanále Nova Sport 6.

Z letošních velkých sportovních událostí (MS hokej, ME v kopané, olympiáda) se s velkou pravděpodobností žádný z nich v nabídce Novy neobjeví (práva mají ČT pro první dvě uvedené, Eurosport pro OH) a nebude se tak opakovat sdílené vysílání z fotbalového mistrovství světa v Kataru jako na konci roku 2022.

Zdroj: mediaguru.cz

TREST ODNĚTÍ SVOBODY ZA NELEGÁLNÍ STREAMOVÁNÍ V LONDÝNĚ

Muž z Londýna, který si nelegálním streamováním sportovních a filmových kanálů a dalšího prémiového televizního obsahu vydělal 247 552 liber, byl odsouzen.

Třiačtyřicetiletý Riki Adal z Allerton Road v Hackney sdílel mezi lety 2017 až 2022 na Facebooku a Telegramu streamy označené jako Mighty Plex, Mighty TV a Mighty Flex. Adal se na základě vyšetřování policejního oddělení pro trestné činy proti duševnímu vlastnictví (PIPCU) londýnské policie v listopadu 2023 u Ústředního trestního soudu přiznal k nabytí majetku pocházejícího z trestné činnosti a k šíření předmětů porušujících autorská práva a 6. února 2024 byl londýnským soudem odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 20 měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců, přičemž musí rovněž splnit podmínku 20denní rehabilitační činnosti.

Detektiv konstábl Jason Theobald z policejní jednotky pro boj proti trestné činnosti v oblasti duševního vlastnictví (PIPCU) londýnské policie uvedl:

„Nelegální streamování stojí zábavní průmysl každoročně miliony, ohrožuje legální pracovní místa a snižuje finanční prostředky na podporu nového obsahu. Může financovat další formy trestné činnosti a vystavovat koncové uživatele riziku malwaru a krádeže identity. Během policejního výslechu se Adal plně a upřímně přiznal, že téměř čtyři roky provozoval platformu poskytující zákazníkům nelegální streamy. Naše vyšetřování zjistilo, že obdržel značné množství plateb souvisejících s IPTV. Umožnění přístupu k prémiovému obsahu bez předplatného je nezákonné a pro Adala to znamená, že nyní bude oprávněně čelit důsledkům v podobě záznamu v trestním rejstříku.“

Případ byl PIPCU předán v červnu 2022 společností Sky. Bylo zjištěno, že na účet PayPal, jehož majitelem je Adal, přišlo v období od 27. prosince 2017 do 22. října 2022 celkem 247 552 liber v platbách souvisejících s IPTV. Policisté z PIPCU Adala zatkli a 24. února 2023 provedli na jeho domácí adrese domovní prohlídku. Zabavili jeho mobilní telefon a notebook, o němž Adal potvrdil, že jej používal k přístupu do panelu pro svůj stream, a službu vypnuli.

Adal při policejním výslechu přiznal, že nelegální streamy provozoval od roku 2017 a že provozoval služby Mighty Plex, Mighty TV a Mighty Flex.

Zdroj: advanced-television.com

VÝZKUM VNÍMÁNÍ KYBERKRIMINALITY MEZI ŽÁKY NA DRUHÉM STUPNI ZÁKLADNÍCH ŠKOL

Výzkum Vnímání kyberkriminality mezi žáky na druhém stupni základních škol byl realizován v rámci projektu Kraje pro bezpečný internet. Prvotně byl realizován v roce 2018 a nyní byl po pěti letech zopakován za účelem porovnání výsledků. Stav na konci roku 2023 ukázal, že žáci mají stále nedostatečné povědomí o tom, co na internetu mohou nebo nemohou dělat, respektive, jaké chování je považováno za kyberkriminalitu.

S rostoucím využíváním informačních technologií mezi dětmi se stává otázka jejich kybernetické bezpečnosti stále naléhavější. Téměř všichni žáci druhého stupně základní školy mají svůj účet na sociálních sítích a pohybují se denně v kyberprostoru. Výzkum Vnímání kyberkriminality u žáků na druhém stupni základních škol realizovaný v rámci projektu Kraje pro bezpečný internet na konci roku 2023 ukázal, že žáci mají stále nedostatečné povědomí o tom, co na internetu mohou nebo nemohou dělat, respektive, jaké chování je považováno za kyberkriminalitu.

Den bezpečnějšího internetu

Výstupy výzkumu představil projekt Kraje pro bezpečný internet při příležitosti Dne bezpečnějšího internetu. Den bezpečnějšího internetu je mezinárodní iniciativou sítě INSAFE. Cílem této aktivity je upozornit na rizika spojená s užíváním internetu zejména ve vztahu k dětem. Zatímco celková kriminalita v České republice dlouhodobě klesá, kriminalita v kyberprostoru je na trvalém vzestupu. A bohužel se nevyhýbá ani těm nejzranitelnějším, tedy dětem

Znalosti a zkušenosti s kyberkriminalitou

Stejný výzkum byl realizován i v roce 2018, je tak možné porovnat, jak se vnímání kyberkriminality žáků za pět let změnilo. V rámci aktuálního výzkumu, do kterého se zapojilo 53 064 žáků druhého stupně základních škol, se ověřovaly znalosti žáků, zda mají povědomí o tom, jaké jednání je v kyberprostoru trestné.

„Žáci měli nejnižší znalost týkající se problematiky porušování autorských práv. Sdílení filmů označilo jako trestné pouze 34 % žáků. Nejčastěji žáci označili jako kyberkriminalitu příklady neoprávněného přístupu k počítačovému systému (přes 85 % respondentů) nebo phishingový útok,“

nformoval pplk. Ing. Mgr. Tomáš Daňhelka, z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, který je autorem výzkumu. Ve srovnání s výsledky výzkumu z roku 2018 stoupla znalost žáků, jaké jednání je v kyberprostoru trestné, o jednotky procent.

Z výzkumu také vyplynulo, že děti nejsou pouze oběti kyberkriminality, ale v častých případech i sami pachatelé. Z kyberkriminality se nejvíce žáci na internetu dopouštějí různých forem neoprávněných přístupů, nejčastěji se jedná o neoprávněný přístup k sociálním sítím jiné osoby nebo také porušování autorských práv. Z porovnání s výsledky z roku 2018 je patrné, že došlo k nárůstu povědomí o tom, co je v kyberprostoru trestné, i když pouze o několik procent.

Vzdělávání v oblasti kyberbezpečnosti

Výzkum zjišťoval, jaké informace o kyberbezpečnosti žáky zajímají a od koho by je rádi slyšeli. Respondenti uvedli, že by tyto informace slyšeli nejraději od svých učitelů v rámci výuky, dále pak od policistů, kteří kyberkriminalitu vyšetřují. Nejvíce měli žáci zájem o téma umělé inteligence a podvodů na internetu.

„Tyto výsledky jsou klíčové pro budoucí směřování aktivit projektu Kraje pro bezpečný internet. Projekt se zaměří na vzdělávání pedagogů v této oblasti, aby dále byli schopni předávat relevantní informace o kyberbezpečnosti žákům. Dále pak budou směřovat preventivní aktivity do oblasti ochrany autorských práv, kde mají žáci stále nedostatky. Žáci projevili zájem o prohloubení znalostí v oblasti umělé inteligence. Přesně na tuto oblast se zaměřují nové e-learningové lekce, které budou představeny v první polovině roku 2024“, uvedla Ing. Lucie Časarová, vedoucí projektu Kraje pro bezpečný internet.

Projekt Kraje pro bezpečný internet je společnou iniciativou všech krajů ČR v oblasti elektronické bezpečnosti. Projekt je realizován pod záštitou Asociace krajů ČR. Aktivity projektu koordinuje Kraj Vysočina. Vznik výzkumné zprávy podpořilo Ministerstvo vnitra z dotací z Programu prevence kriminality MV ČR. Mimo aktivitu výzkumu byl v roce 2023 realizován soutěžní kvíz, do kterého se zapojilo více jak 42.000 dětí. V rámci projektu vznikly také e-learningové lekce, pracovní listy, videospoty nebo podcasty, které jsou volně a zdarma dostupné na webových stránkách www.kpbi.cz. Zde je také ke stažení kompletní výzkumná zpráva.

Zdroj: prevencekriminality.cz

REAKCE KULTURNÍHO ODVĚTVÍ NA SCHVÁLENÍ ZNĚNÍ AKTU O UMĚLÉ INTELIGENCI RADOU EU

Kulturní asociace zastupující širokou škálu tvůrců obsahu z řad zpravodajských médií, televizního průmyslu, filmových producentů a hudebních vydavatelů (SPIR, Česká unie vydavatelů, AKTV, AOV, ČNS IFPI, APA) vítají, že se Česká republika rozhodla podpořit znění Aktu o umělé inteligenci dohodnuté v rámci náročného prosincového trialogu. Třebaže text není z našeho pohledu ideální, do určité míry zlepšuje postavení autorů a jejich možnost kontrolovat, jak jsou jejich díla využívána generativní umělou inteligencí.

Akt o umělé inteligenci (AI Akt), který představila Komise v roce 2021, je první zásadní unijní legislativou v oblasti umělé inteligence. Česká republika se v době svého předsednictví Radě EU podílela na jeho finální podobě. Ambicí AI Aktu je inspirovat regulaci i za hranicemi Unie. Projednání legislativy bylo v poslední fázi výrazně ovlivněno masivním rozvojem generativní umělé inteligence typu ChatGPT, která vedle řady pozitiv přináší i některá negativa.

Mezi ně lze zahrnout problematiku netransparentnosti vstupních (tréninkových) dat pro tyto generativní modely, které vedou k pochybnostem o dodržování autorských práv či zaujatosti výstupů z těchto aplikací (např. rasistické či lživé závěry). Za současné situace totiž není možné pro autory děl (textových, hudebních, filmových, fotografických a dalších) zjistit, zda byla jejich tvorba využita k vývoji generativních modelů, a ztrácejí tak kontrolu nad užíváním svých děl. Odsouhlasené znění AI Aktu jejich postavení zlepšuje, když zdůrazňuje právo autorů zpravidla rozhodovat o užití jejich díla a současně přichází s požadavkem na transparentnost trénovacích dat, čímž teoreticky umožňuje tvůrcům obsahu zahájit s vývojáři generativní AI diskuzi o vzájemně prospěšné spolupráci.

Považujeme taktéž za zásadní, aby přístup odpovědných regulatorních orgánů a prováděcí předpisy nevedly jen k formálnímu splnění povinností, ale aby zajišťovaly skutečnou transparentnost systémů AI, jak pro uživatele, tak pro autory. V takovém případě se bude jednat o důležitý, ovšem pouze první, krok k nastavení rovnováhy mezi právem duševního vlastnictví a rozvojem systémů umělé inteligence. Toto téma nicméně vyžaduje komplexní regulatorní přístup a další legislativní úpravy, kterými by se evropští zákonodárci měli bezodkladně zabývat.

Závěrem bychom rádi ocenili především bezprostřední reakci Evropského parlamentu na rychlý nástup generativní umělé inteligence a jeho úsilí o nastavení transparentních a spravedlivých pravidel pro všechny aktéry zapojené do jejího vývoje a provozování. Přijatá úprava sice není dokonalá, což lze s ohledem na balancování řady mnohdy protichůdných požadavků a na časovou tíseň pochopit, nicméně požadavky držitelů autorských práv jsou přijatou legislativou do jisté míry reflektovány. Věříme proto v navázání na dosavadní otevřenou a odbornou komunikaci s českou vládou, aby finální aplikace a výkladová praxe reflektovaly zkušenosti a expertní vhled dotčených aktérů.

POLICIE NA VÝCHODĚ SLOVENSKA VEDE TRESTNÍ STÍHÁNÍ ZA PORUŠOVÁNÍ AUTORSKÝCH PRÁV

Policie ve Svidníku vede trestní stíhání ve věci porušení autorského práva, kde nelegální uploader zavěsil na web tisíce filmů.

„Pachatel v období od listopadu 2021 do září 2022 umístil na veřejně přístupném serveru prostřednictvím internetové sítě celkem 3 126 souborů. Jednalo se o audiovizuální díla a filmové tituly, které obsahovaly autorsky chráněný obsah,“ popsala skutek prešovská krajská policejní mluvčí Jana Ligdayová. Vzhledem k tomu, že pachatel neměl souhlas oprávněných osob, tímto jednáním protiprávně porušil autorská práva, umožnil rozmnožování a další šíření souborů.

Způsobená škoda autorovi zatím nebyla vyčíslena. Podle mluvčí zákon stanoví pro pachatele tohoto trestného činu trest odnětí svobody na šest měsíců až osm let.

Zdroj: presov.korzar.sme.sk