NOVA V DVB-T2 PROZATÍM ZŮSTÁVÁ, TRENDY V DISTRIBUCI SLEDUJE

Technický ředitel mediální skupiny Nova Josef Uher hovoří v druhé části rozhovoru pro MediaGuru.cz o trendech ve vývoji televizního vysílání i nenaplněných očekáváních s Ultra HD.

Aby vysílatelé zůstali pro své diváky relevantní, musí neustále inovovat. Nova si musí tuto oblast hlídat dvojnásob s ohledem na to, že vedle volně šířených stanic provozuje i placené kanály pod hlavičkou Nova Sport. Je vůbec ještě nějaký další směr, co v oblasti inovací máte naplánováno?

V tuto chvíli máme i s Markízou 24 kanálů, z toho je šest sportovních. De facto ale můžeme říci, že těch sportovních kanálů je vlastně devět, protože tři z nich vysíláme i ve slovenské verzi. Jsou tam jiné reklamy, jiná grafika a z technického hlediska je to jiný playlist. Bez automatického doručování bychom nebyli schopni fungovat. V příštím roce plánujeme asset management nasadit i na Markízu. Půjde tedy o novou technologii, která bude sloužit interně, a kterou asi diváci neuvidí, ale bude pro nás velmi užitečná.

A co se týká distribuce signálu, předpokládáte tam v blízké době nějakou změnu? Když máte přenosové batohy, jsou zapotřebí ještě klasické SNG vozy?

SNG vozy stále máme a využíváme je, protože pořád mají svoje využití, ať už na dlouhé sportovní akce nebo na místa, kde je hodně lidí a mobilní sítě by mohli být nespolehlivé . Ale postavit 14 SNG vozů tak, abychom měli jeden v každém městě, to pochopitelně nejde. Přenosový batoh můžeme mít v každém krajském městě a může ho mít i žurnalista, který je v Bruselu nebo kdekoliv jinde. Máme zajištěnou dedikovanou nezávislou internetovou linku pro příjem SRT streamů, protože třeba NHL začala chodit letos primárně po SRT, po veřejném internetu, a satelit už je jenom záloha. Obsah je ale pochopitelně chráněný a není to tak, že si ho může kdokoliv chytit. ,. A například na úřad vlády a do parlamentu máme přímou datovou linku.

České Radiokomunikace měly koncem října tiskovou konferenci k 5G Broadcastu. Je pro vás tato technologie nějak zajímavá v oblasti výroby, nebo jde opravdu čistě pouze o distribuční kanál a na výrobní straně se nic nemění?

Zatím bych řekl, že se na výrobní straně nic nemění, ale do budoucna by to mohlo pomoci například ve chvíli, kdy bude právě problém s datovou konektivitou, tedy pokud jde o kontribuci signálu. V rámci 5G Broadcast bychom tedy mohli využít zpětný kanál, protože má výrazně nižší zpoždění než standardní streaming.

Není 5G Broadcast slepou kolejí, jako se ukázala před cca. patnácti lety DVB-H (televize do mobilu, pozn. red.)? Má technologie perspektivu?

Velmi bude záležet na tom, jak to uchopí výrobci telefonů, jestli se to rozšíří nebo ne. Nejde o technologii samotnou, ale o to, co se pak chytne u lidí. Z historie máme několik případů, kdy se třeba trošku horší technologie prosadila a ta lepší naopak skončila.

V posledních dvou letech zejména sledujeme na trhu broadcastových technologií neustále posilování IPTV a internetových televizí, naopak prakticky opačným směrem míří satelit. Vy jste prakticky všude – v pozemním vysílání, na satelitu, v kabelovkách, v internetových i IP televizích. Bude se podle vašeho názoru nějakým způsobem tento distribuční mix měnit?

Do celého mixu bude čím dál tím víc vstupovat IPTV, protože přináší i další služby, a pravděpodobně bude klesat dále satelit a možná malinko i ta terestrika. V Česku je ale pozemní vysílání hodně populární a nadále zůstává, takže bych v tomto případě očekával úbytek opravdu jen v řádu jednotek procent, nic významného. Satelit má obrovskou nevýhodu v tom, že musíte mít za oknem nebo na balkóně velký talíř a tak výrazně vyšší přidaná hodnota jako dříve, tedy výrazně větší počet kanálů, už tam není.

Dříve byly v pozemním vysílání čtyři kanály a na satelitu jich člověk chytil více než sto a mělo to svůj význam. Dnes už je ale situace jiná, takže satelit ještě bude trochu klesat a nadále si udrží svou pozici primárně v těch oblastech, kde není dobrá terestrika a možná slabší internet. V těchto oblastech bude mít svůj smysl, ale ve městě už svůj význam ztrácí, když například v Praze si dáte anténu za okno, nebo jakýkoliv prut, a chytáte 60 kanálů. Satelit si však udržuje svůj význam jako zdroj příjmu signálu pro malé kabelové operátory.

Do kdy bude mít podle vašeho názoru smysl klasické pozemní televizní vysílání?

To je dobrá otázka. Myslím, že přežije do horizontu, který vidím. To znamená, že i po roce 2030. Já nechci spekulovat, co bude v roce 2040. Když se člověk podívá zpátky na to, co jsme věděli v roce 2015 a říkali jsme si, co budeme dělat v roce 2020, tak jsme to pochopitelně nevěděli. To samé je tento případ. Je jasné, že úplně nejmladší ročníky už na lineární televizi nekoukají. Otázka je, co se stane, až budou mít oni sami děti, jestli třeba nezačnou. My máme pozemní licenci do roku 2037, takže pozemnímu vysílání věříme. Máme dostatek času sledovat trendy a uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet.

Technologie, od které se v uplynulých letech hodně očekávalo, a nakonec se v lineárním vysílání prakticky neuchytila, je formát Ultra HD. Zamířil naopak do online videoték jako Disney+, Prime Video a dalších. Proč byli pár let nazpátek všichni z této technologie tak nadšení, a nakonec se tato očekávání vůbec nenaplnila? Co se stalo?

Jednoduše chybí obchodní model a řeknu k tomu ještě jednu věc. Celý přechod je velmi technologicky náročný. Přechod na 4K není tak snadný jako byl v případě přechodu mezi SD a HD. Nejde jen o samotný formát 4K, ale například i HDR (vysoký dynamický rozsah, pozn. red.). Celá záležitost je tedy minimálně desetkrát náročnější na datový tok, na všechny kapacity, na archivy a vůbec na všechno. A aby se 4K uplatnilo v lineárním vysílání, tak na to zatím chybí ten obchodní model. Nicméně technicky už 4K výrobu umíme zpracovat a pořady , které se ve 4K vyrábějí, už si archivujeme ve 4K a budeme schopni je použít, až to bude potřeba.

Pokud to přijde...

Myslím si, že to přijde, jenom to bude spojené s přechodem, na který my se chystáme. Postupně chceme překlopit výrobu do rozlišení 1080p, a pak už bude samozřejmě cesta ke 4K snadná, protože přechod z 1080p do 4K je podobný jako přechod SD na HD , a to je věc, kterou už jsme se naučili.

Ze svého pohledu můžu říct, že mám doma 4K OLED televizor, který má úhlopříčku 65 palců, a ten má tak dobrý převod z HD rozlišení do 4K, že, i když sleduji například pouze video z YouTube, tak si často říkám, v jakém je to vlastně formátu.

Výrobci televizí nás trošku předběhli. Linka by pro Ultra HD musela mít desetinásobnou kapacitu. To by byl problém nejen v pozemním vysílání, ale například i v IPTV. Procesor, kterým disponuje televizor, to do velké míry udělá za vás. A postupné kroky už se dějí. Playout jsme již upgradovali, takže jsme schopni hrát rozlišení 1080p.

Takže krok, který aktuálně děláte, bude zajímavý výhradně pro operátory placené televize, protože v pozemním vysílání jste pouze ve standardním rozlišení.

Obchodní model je tak nastavený a funguje. A formát 1080p je lepší pro lineární vysílání na internetu.

Zmínil jste, že už máte k dispozici nějaké materiály ve vyšším rozlišení 4K. Budete si nějakým způsobem hrát například s formáty HDR nebo Dolby Vision, nebo to pro vás v tuto chvíli není vůbec téma?

Pokud jde o Dolby Atmos nebo Dolby Vision, tak to vlastně pro televizní vysílání zatím není definované. Interně fungujeme ve formátu Dolby E. Do budoucna by to mohlo být zajímavé pro Voyo, v lineárním vysílání určitě ne. V lineárním vysílání vysíláme nadstandardně zejména fotbal, formule a další sporty, které je odbavujeme jen v Dolby Digital. Z formátu Dolby E se dá udělat ledacos, protože pokud máte pořad vyrobený v Dolby E, má tu výhodu, že se dá rozkódovat a znovu zakódovat. I reprízy fotbalů, které děláme, opakujeme a vysíláme v Dolby Digital.

Zdroj: mediaguru.cz