PRŮZKUM: ČEŠI POVAŽUJÍ NEZÁVISLOST MÉDIÍ ZA DŮLEŽITOU
Průzkum v zemích Visegrádské čtyřky zjistil, že veřejnost podporuje opatření EU týkající se svobody médií.
První komplexní průzkum postojů veřejnosti ke svobodě médií v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku ukázal, že 52 % lidí je znepokojeno stavem svobody médií ve své zemi. 71 % respondentů podporuje přísnější vnitrostátní právní předpisy na ochranu nezávislosti médií, 59 % účastníků průzkumu souhlasí s většími pravomocemi EU při ochraně svobody médií.
Průzkum zároveň ukazuje velké regionální rozdíly. Zatímco postoje ke svobodě médií v Česku, Polsku a na Slovensku jsou v podstatě srovnatelné, v Maďarsku, kde vládnoucí strana ovládla většinu médií v zemi, byla podle průzkumu podpora autonomie redakcí i nezávislosti médií veřejné služby výrazně nižší.
V porovnání s ostatními zeměmi V4 má Česko nejvyšší podíl lidí, kteří považují nezávislost médií za důležitou hodnotu (86 %), nejvyšší podíl těch, kteří si myslí, že by vlastníci médií neměli zasahovat do redakční autonomie (62 %), ale také nejnižší podíl těch, kteří vyjadřují obavy o stav svobody médií (47 %), a nejnižší podíl těch, kteří souhlasí s ekonomickou podporou médií ze strany státu (25 %, o polovinu méně než v Polsku).
Základní zjištění:
Obavy o svobodu médií napříč zeměmi V4. Znepokojení nad současným stavem svobody médií vyjádřilo 52 % respondentů (v Polsku 63 %, na Slovensku 49 %, v Maďarsku 48 %, v České republice 47 %).
Větší pochopení pro nezávislost médií vyjadřují ti, kteří se při získávání informací o politickém dění více spoléhají na online zdroje. Průzkum zjistil, že lidé, kteří čtou online zpravodajský obsah, častěji považují hodnoty spojené se svobodou médií za důležité. V Maďarsku a Polsku je časté čtení tištěných novin spojeno s méně pozitivními názory na svobodu a nezávislost médií.
Mladší generace jsou méně znepokojeny než starší lidé. Ve většině zemí V4 se mladí lidé relativně méně zabývají otázkou svobody a nezávislosti médií. V Maďarsku vyjádřilo obavy pouze 36 % lidí ve věku 18-24 let, zatímco v Polsku je to 61 %. Na Slovensku toto číslo klesá na 39 %.
Svoboda médií se hluboce zpolitizovala. Na otázku, zda mají velké obavy o svobodu médií, odpovědělo souhlasně 89 % příznivců maďarské Demokratické koalice, zatímco mezi příznivci Fideszu vyjádřilo obavy pouze 10 %. V Polsku považuje svobodu médií za vážný problém jen 34 % příznivců PiS, 90 % příznivců opozice tvrdí, že se o ni obává. V České republice příznivci hnutí ANO nebo krajně pravicové SPD opět mnohem méně často považují za důležité hodnoty, na nichž je založena svoboda médií, ve srovnání s příznivci ostatních stran.
23 % Slováků se domnívá, že se stav svobody médií v průběhu posledních pěti let zlepšil, což je nejvyšší procento ze všech zemí V4. Tento názor je častější mezi voliči hnutí OLANO (37 %) a koalice PS/SPOLU (51 %), zatímco s tímto názorem souhlasí pouze 8 % voličů strany SMER. Slováci ze všech národů V4 nejvíce podporují sankce EU vůči zemím, jejichž vlády zasahují do svobody médií (64 %).
90 % polských voličů Koalicja Obywatelska je „znepokojeno“ současným stavem svobody médií, 52 % je „velmi znepokojeno“ (vrchol škály). Znepokojeno je 34 % voličů Prawo i Sprawedliwość (42 % není znepokojeno), 7 % je velmi znepokojeno. Proti vlivu vlády na zpravodajství veřejnoprávních médií je 87 % voličů Koalicja Obywatelska, zatímco pouze 47 % voličů PiS.
Na otázku, zda „velké obavy“ o svobodu médií, odpovědělo 89 % příznivců maďarské Demokratické koalice souhlasně, zatímco mezi příznivci Fideszu to bylo pouze 10 %. Svoboda médií je „naprosto důležitá“ pouze pro 34 % voličů Fideszu, ale pro 89 % voličů Demokratické koalice.
Průzkum vznikl z iniciativy Rady pro redakční nezávislost ve spolupráci s Českým národním výborem Mezinárodního tiskového institutu a za podpory Bakala Foundation. Ukázal také, jak politické a generační rozdělení i způsob, jakým lidé konzumují média, významně formují postoje ke svobodě tisku v jednotlivých zemích.
O výzkumu
Průzkum byl proveden v období 1. - 17. února 2022 společností Median, a to kombinací online panelového dotazování a telefonických rozhovorů. Celková velikost vzorku byla 4069 respondentů (ve věku 18+ let). Průzkum vznikl z iniciativy Rady pro redakční nezávislost ve spolupráci s Českým národním výborem Mezinárodního tiskového institutu a za podpory Bakala Foundation.
Zdroj: mediaguru.cz
