Stanovisko Asociace komerčních televizí k návrhu novely zákonů o médiích veřejné služby
KVĚTEN 2024
Návrh novely předložený v květnu 2024 vnímáme jako posun k nastavení dlouhodobě udržitelných pravidel financování duálního systému televizního vysílání v České republice. Současně však identifikujeme několik témat, která by bylo vhodné v průběhu legislativního procesu dále upravit pro zachování právní jistoty. Jedná se zejména o tyto okruhy:
- Vymezení veřejné služby a jejích úkolů ve stávajících zákonech o médiích veřejné služby je nejasné, a to jak ve vztahu k vlastnímu vysílání, tak ve vztahu k multimediálním službám a novým technologiím. Aby byl naplněn požadavek unijního práva na to, aby bylo vymezení veřejné služby co nejpřesnější[1], musí být stávající zákonné vymezení doplněno, ať již formou zákona, nebo jinou, pro média veřejné služby závaznou formou. Návrh novely obsahuje institut memoranda o způsobu výkonu veřejné služby, který by měl vymezení veřejné služby upřesnit, ale vznik memoranda se předpokládá teprve po účinnosti novely zákona a účinnosti navýšeného výběru koncesionářských poplatků. Proto by bylo vhodné, aby návrhem novely bylo stanoveno, že závazné upřesnění vymezení veřejné služby (např. memorandem) musí časově předcházet jakémukoli budoucímu navýšení poplatků. Považujeme za velice vhodné, aby v procesu přijímání memoranda bylo formálně upraveno zapojení stakeholderů formou připomínek a povinnosti tyto připomínky vypořádat. x
- Nejsme přesvědčeni, že je vhodné, aby výše poplatků byla upravena pouze formou nařízení vlády, a máme za to, že by měla být upravena zákonem. Nesdílíme názor, že je vhodné umožňovat navyšování poplatků podle inflace, protože náklady vysílatelů veřejné služby podle inflace nerostou, ale pokud bude zvoleno takové řešení, mělo by případné navýšení formou nařízení vlády být jasně a striktně limitováno pouze splněním valorizačních kritérií.
- Ministerstvo deklarovalo, že média veřejné služby nemají být oprávněna ve svých službách na internetu a v aplikacích šířit obchodní sdělení. Návrh novely ale obsahuje výslovnou výjimku pro šíření obchodních sdělení v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (video on demand), a to včetně video reklamy. Omezení obchodních sdělení v online službách (zákaz video reklamy) tak vyžaduje formulační úpravy příslušných ustanovení zákona.
- Novela předpokládá omezení celkového rozsahu sponzorských vzkazů na programech ČT, nicméně žádným způsobem neupravuje přesun objemu sponzorských vzkazů mezi jednotlivými programy ČT. Bylo by tak vhodné doplnit celkový limit sponzorských vzkazů i maximálním rozsahem sponzorských vzkazů na jednotlivých programech.
[1] Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (2009/C 257/01) v odst. 45 stanoví následující: „Definice poslání veřejné služby by měla být členskými státy vymezena co nejpřesněji. Neměla by ponechávat žádnou pochybnost o tom, zda určitou činnost vykonávanou pověřeným provozovatelem zamýšlí členský stát zahrnout do poslání veřejné služby, či nikoli. Bez jasné a přesné definice povinností uložených veřejnoprávní vysílací organizaci by Komise nebyla schopna plnit své úkoly podle čl. 86 odst. 2.“ Nutnost co nejpřesnějšího vymezení veřejné služby vyplývá i z odst. 46 cit. Sdělení komise: „Jednoznačné stanovení činností spadajících do poslání veřejné služby je rovněž důležité pro soukromé provozovatele služeb, aby mohli plánovat své činnosti. Kromě toho by podmínky poslání veřejné služby měly být dostatečně přesné, aby orgány členských států mohly účinně sledovat jejich dodržování.“
ŘÍJEN 2023
Společné prohlášení Asociace komerčních televizí, Asociace provozovatelů soukromého vysílání, Sdružení pro internetový rozvoj, Unie vydavatelů a Asociace online vydavatelů
Mediální trh apeluje na mistra kultury: před jakoukoliv změnou ve financování veřejnoprávních médií je nejprve nezbytná diskuze o definici veřejné služby
Mediální asociace reprezentující nejvýznamnější mediální domy, televizní a rádiové vysílatele, online a tiskové vydavatele, se spojily ve společném apelu na ministra kultury Martina Baxu. Ten představil tzv. velkou mediální novelu upravující financování veřejnoprávních médií, České televize a Českého rozhlasu. Při přípravě návrhu však neproběhla diskuse k potenciálním dopadům na mediální trh jako celek.
Plánované změny nebyly se zástupci médií nijak konzultovány a dopadům do komerčního trhu se nevěnuje ani žádný materiál, které Ministerstvo kultury vložilo do legislativního procesu. To považujeme za zcela zásadní pochybení. Veřejnoprávní média nefungují odděleně a stranou komerčním subjektům, ale jsou součástí stejného ekosystému. Proto je potřebné posuzovat případný zásah z hlediska všech subjektů, které jsou součástí mediálního sektoru a přispívají k zachování plurality médií v České republice.
Na návrh ministerstva kultury se snesla také četná kritika ze stran ministerstev a dalších institucí. Novela je považována za nedomyšlenou a zcela nereflektuje současný stav. V situaci, kdy stát, firmy i občané České republiky čelí vysoké inflaci a jsou nuceni přistupovat na mnohá úsporná opatření se tak zdá, že jediní, kdo nemusí šetřit a snažit se o efektivnější fungování, jsou Česká televize a Český rozhlas.
Argument, že se jedná pouze o srovnání reálné hodnoty rozpočtu ČT a ČRo za dobu, kdy se koncesionářský poplatek nenavyšoval, není opodstatněný. Komerční média byla zásadně zasažena ekonomickou krizí a třetinovým propadem reklamního trhu v roce 2009 nebo nedávnou koronavirovou krizí, zatímco veřejnoprávní média po celou dobu hospodařila se stabilním rozpočtem.
Dle našeho názoru by takto významné změně ve financování veřejnoprávních médií měla primárně předcházet odborná diskuze, která otevře otázku podoby a rozsahu veřejné služby ve 21. století, a ze které následně vyplyne, jaký rozpočet veřejnoprávní média k plnění své role skutečně potřebují. Postup, zvolený ministrem kultury, tento proces obrací, a naopak vypisuje bianco šek na službu, kterou v tuto chvíli nikdo neumí definovat a v budoucnu ani vyhodnotit a kontrolovat.
Žádáme tedy znovu ministra kultury Martina Baxu, aby byl návrh tzv. velké mediální novely kompletně přepracován v návaznosti na vlnu oprávněné kritiky, kterou vyvolal.
„Navržená novela zcela zásadně naruší komerční mediální trh, a to hned na několika úrovních. Pro televizní vysílatele se jedná například o riziko vyčerpání výrobní kapacity a zdražování původního obsahu,“ říká Daniel Grunt, generální ředitel skupiny Nova.
„Z České televize opakovaně zaznívalo, že jí pro zachování stávajícího fungování chybí v rozpočtu 300 až 500 milionů korun ročně. Návrh však přidává ČT až 1,5 miliardy korun. Bez ohledu na to, že na stole je pořád otázka, zda stávající rozsah služeb ČT stále ještě odpovídá definici veřejné služby,“ doplňuje Marek Singer, generální ředitel FTV Prima.
„Celý komerční rádiový trh hospodaří s polovičním rozpočtem, než má Český rozhlas. Přitom provozujeme dvojnásobné množství rozhlasových stanic a zasáhneme třikrát více publika než veřejnoprávní rozhlas. Otázka navyšování koncesionářských poplatků,zavedení plošné „daně z mobilu“ nebo neopodstatněné poplatkové povinnosti pro právnické osoby tak, jak navrhuje novela ministerstva kultury, dle nás tedy není na místě. Spíše to vypadá, že ministerstvo kultury nad návrhem příliš komplexně nepřemýšlelo a snažilo se primárně najít co nejvíce peněz bez ohledu na to, na co budou použity,“ říká Jiří Hrabák, předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) a generální ředitel rádia Impuls.
„Dodatečné stovky milionů korun pro Český rozhlas, při ponechání reklamy, vážně vychýlí rovnováhu na rádiovém trhu a dramaticky zasáhnou do hospodářské soutěže. Stanice Českého rozhlasu skladbou svého vysílání a hudbou nabízejí koncesionářům za jejich peníze obsah, který se od soukromých stanic po většinu dne de facto neliší, a který soukromé stanice musí vytvářet za zlomek nákladů oproti ČRo,“ upozorňuje Daniel Sedláček, předseda představenstva Media Bohemia. „Tato novela pouze posílí ekonomicky dominantní postavení Českého rozhlasu v přímém konkurenčním boji se soukromými provozovateli o ty samé posluchače, aniž by se jakkoliv zlepšila veřejná služba,“ dodává Sedláček.
„Veřejnoprávní média jsou už nyní internetovou konkurencí pro naše zpravodajské projekty. Na stejném poli soupeříme nejen o čtenáře, ale i zaměstnance nebo inzertní příjmy. Navýšení rozpočtu ČT a ČRo bez vyřešení vztahu veřejnoprávních a soukromoprávních médií, má nezpochybnitelné a významné soutěžně-hospodářské dopady. Předložený návrh nespecifikuje, na jaké účely mají být navýšené prostředky použity, a ještě navíc rozšiřuje výjimky z umisťování online reklamy,“ připojuje se Michal Hanák, předseda výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a místopředseda představenstva MAFRA.
„Jsme v situaci, kdy se celá řada aktivit přesouvá do online prostředí, ve kterém ale nejsou pro veřejnoprávní média vyjasněny ani limity, ani konkretizované cíle veřejné služby. Zároveň nebyly vyhodnoceny dopady pro celkové online prostředí. Mělo by být samozřejmé, že se veřejnoprávní instituce nesnaží konkurovat komerčním subjektům na online trhu. Veřejnoprávní média by se měla soustředit na plnění svého veřejnoprávního poslání a předkládat koncepty, jak ho chtějí dosáhnout,“ doplňuje Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů (UV) a předsedkyně představenstva Czech News Center.
„Naše organizace reprezentuje menší a střední vydavatele, převážně internetového charakteru. Velice nás znepokojuje rozpínání veřejnoprávních médií do nových platforem v internetovém prostoru. Nadto veřejnoprávní média na nových internetových platformách nešíří pouze obsah, který se původně objevil na televizních či rozhlasových vlnách, ale přidávají obsah nový. Vzhledem k tomu, že nový Evropský zákon o svobodě médií, jehož finální podoba bude podle očekávání schválena v nejbližších měsících, stanoví mimo jiné nové právo občanů na pluralitní a nezávislé zpravodajství, bude povinností členských států vytvořit podmínky pro fungování pluralitního mediálního trhu. Pro zachování plurality je zásadní, aby byly především v online prostředí nastaveny férové podmínky soutěže,“ uzavírá Ondřej Neumann, místopředseda představenstva Asociace online vydavatelů (AOV) a zakladatel HlídacíPes.org
ZÁŘÍ 2023
Dne 5. září 2023 představil na tiskové konferenci ministr kultury Martin Baxa společně se zástupci vládní pětikoalice Novelu zákona o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.
V průběhu tiskové konference opakovaně zaznělo, že ministerstvo je v pravidelném kontaktu se zástupci vysílatelů, že s nimi byl návrh novely projednán a že při jeho přípravě byl kladen důraz na to, aby nedošlo k rozkolísání mediálního trhu.
Členové Asociace komerčních televizí, z.s., televizní skupiny Nova, Prima a Óčko, se v uplynulých dnech seznámili s oznámením ministra kultury i s obsahem navrhované novely. S velkým rozčarováním bohužel musíme konstatovat, že jsme o znění předložené novely nebyli vůbec informováni, natož aby s námi byla projednána.
Pravdou je, že se zástupci ministerstva kultury jsme v letošním roce v intenzivním kontaktu s ohledem na naši účast v poradní skupině k transformaci Fondu kinematografie a s tím související novelizaci zákona o audiovizi. O to větší překvapení pro nás proto byla slova pana ministra, že zamýšlené významné navýšení financí pro Českou televizi je nutné vnímat jako téma spojené právě s transformací Fondu. V rámci několikaměsíční práce poradní skupiny totiž nepadla ani jedna zmínka o jakémkoli propojení tohoto tématu s financováním veřejnoprávních médií. Ve skutečnosti zde žádné takové věcné propojení neexistuje a ani nedává smysl.
Předložený návrh Novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích primárně směřuje k navýšení příjmů z koncesionářských poplatků jejich zvýšením a rozšířením počtu poplatníků, přičemž současně v plném rozsahu zůstává zachován zdroj financování České televize z reklamy, sponzoringu a dalších obchodních sdělení. V současné ekonomické situaci považujeme za zcela nesprávné řešit nejprve navyšování poplatkového financování, aniž by bylo přesně definováno a známo, na co mají být vyšší prostředky v rozpočtu České televize potřebné, a v jaké výši. Důrazně se přikláníme k postupu, aby nejprve proběhla diskuse k tématu role veřejnoprávních médií a obsahu veřejné služby. Teprve pak bude možné tuto veřejnou službu „nacenit“ a stanovit tedy rozpočet, se kterým je možné tuto roli efektivně plnit. Pouze v případě, že by z této diskuse vyplynulo, že stávající rozpočet není dostatečný, dává smysl odborná debata, jak by bylo možné chybějící prostředky do rozpočtu doplnit.
Navíc předpokládané dodatečné výnosy z výběru koncesionářských poplatků, se kterými počítá současný návrh novely, výrazně převyšují veškeré částky dříve zveřejněné generálním ředitelem Petrem Dvořákem v souvislosti s potřebami sanování rozpočtu České televize. Tato skutečnost vyvolává značné pochybnosti o tom, na co mají být takto navýšené prostředky použity.
Předložený návrh Novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je tak zcela nepřiměřený, neprojednaný s dotčenými subjekty a zásadně by narušil stabilitu mediálního sektoru. S předloženým návrhem novely tedy kategoricky nesouhlasíme a žádáme jeho stažení z legislativního procesu a důkladné přepracování.
Jsme připraveni poskytnout veškerou součinnost a náš expertní vhled do fungování mediálního prostředí v České republice tak, aby bylo možné si při tak zásadních zásazích do trhu správně vyhodnotit dopady a potenciální rizika pro jeho stabilitu. Současný návrh by totiž nepochybně měl destrukční vliv právě na rovnováhu českého mediálního prostředí, mediální pluralitu a v neposlední řadě by velmi pravděpodobně znamenal nelegitimní zásah do hospodářské soutěže. V materiálech ministerstva kultury vložených do mezirezortního připomínkového řízení, včetně tzv. dopadové studie, je tento aspekt zcela opomenut.
Poslední důležitý bod, který je potřeba vzít do úvahy, je situace, ve které vláda s tímto návrhem přichází. Vysoká inflace a zdražování vede domácnosti, firmy, ale i stát k utahování opasků. Pokládáme tedy za velmi nešťastné bez jakékoliv odborné diskuze vytáhnout další stamiliony korun navíc z rodinných rozpočtů prakticky všech českých domácností.
